niknikita
komentáře u knih
Bílá vlčice
Theresa Révay
Jako historická freska je Bílá vlčice povedená kniha. Jde o román plný událostí a postav, ale čtenář se v nich orientuje docela přehledně. Autorka podává obraz doby od carského Ruska až po konec druhé světové války věrohodně a dotkne se snad všech skutečností, které ovlivňovaly chod dějin. Popisuje situaci v celé tehdejší Evropě a všechny události prožívají její knižní postavy ve svých příbězích a dramatech podle toho, jak silný a jedinečný charakter jednotlivé osoby nosí v sobě. Nejsou to pouhá jména, ale díky autorce jsou to různorodí lidé plní života, a podle toho se i každý po svém a různě vyrovnává se situacemi, do kterých se vlivem událostí dostane.
- Není to romantický, sladkobolný román ani náhodou, už proto, kolik historických informací poskytuje svým čtenářům.
- Pokud obálka knihy připodobňuje Xeňu, musím přiznat, že můj dojem vyjadřuje poměrně přesně: nepříjemná, nesympatická, sebestředná a arogantní.
Ale jsem ráda, že jsem se právě obálkou nenechala odradit.
Slavík
Kristin Hannah
Ani po druhém přečtení nezměním názor, že Slavík je nevšední a skvěle sestavený příběh.
Doporučuji!!!
Co život dal a vzal
Betty MacDonald
Jedna z mých nejmilejších knih a vychutnávám si ji pokaždé stejně, jako když jsem ji četla poprvé. Je to pohlazení na duši, psané s humorem a nadhledem, jak to paní autorka tak skvěle a lidsky umí.
Řeka bohů: Román ze starého Egypta
Wilbur Smith
Naprosto nevánoční, ale milé předvánoční setkání s mým oblíbeným Taitou. Vždycky se ráda vracím k vypravěčskému mistrovství autora WS.
Prázdniny v Česku
Ladislav Zibura
Naprostá spokojenost, jako vždycky, takže za mne velký dík, Ladislave! Všechny výlety jsem si krásně užívala a vlastně bych si přála další, ale určitě se jich časem dočkáme.
Cestování po neobvyklých místech naší krásné země bylo zábavné, poučné a místy jsem se smála nahlas. Co víc si přát?
Mimochodem, příspěvky z cest na facebooku taky stojí za přečtení a navíc nepostrádají fotodokumentaci - paráda :)
Slepá ulička
Joy Fielding
Slepá ulička vás od začátku až do samého konce nepřestane bavit. Všechny postavy jsou jako vystřižené ze života, krátké kapitoly nabité událostmi a přesně jak to už napsala moje kamarádka hanča34: jediný problém je, že kniha končí a vy to nechcete...
Tyrkysová hora
Dina Štěrbová
Skvělá kniha!
Našla jsem v ní všechno co v dobrém cestopisu nemůže scházet. Napětí a všechny nástrahy a nepohodlí spojené s obrovským úsilím při výstupu na Čo Oju autorka líčí s nadhledem a humorem sobě vlastním a nešetří ani poetickými pasážemi, kterými popisuje krajinu a obyvatele Himaláje.
Tyrkysová hora je především nádherný lidský příběh o přátelství, statečnosti a pokoře a v neposlední řadě o pochopení a podpoře těch nejbližších.
P.S.
Nesmírně jsem vděčná za Doslov, vydaný až v reedici. Jsou v něm místy až neuvěřitelná fakta...
Knihu doporučuji všem - nejen milovníkům horolezectví.
Přítelkyně z kamenné vily
Frances Mayes
Nehodnotím a odkládám do nedočtených, protože kniha je na můj vkus psaná přinejmenším divně. Příběh i vyprávění na mne působilo chaoticky a zmateně, takže jsem ztratila trpělivost.
Zápisník Dory Maarové
Brigitte Benkemoun
Zápisník Dory Maarové má moje nejvyšší hodnocení z několika dobrých důvodů.
Přestože může působit až chaoticky, ve všech bodech to bylo mimořádně informativní a bohaté čtení, kdy jsem si na internetu dohledávala fakta o jednotlivých osobnostech z okruhu Dory Maarové. Ovšem největší pozornost se soustředila přesně na Doru a Picassa, takže jsem si sama pro sebe poopravila svůj osobní pohled na oba umělce.
Líbil se mi úsporný styl autorky a musím vyslovit obdiv a respekt k mravenčí práci, která za touto biografií stojí. Místy dostávalo pátrání v Dořině zápisníku až detektivní charakter a když k tomu připočítám kolik osobností moderního umění touto knihou defilovalo, moje nadšení je oprávněné.
Vincentův poslední obraz
Marianne Jaeglé
Krásná kniha, která mne s každou další stránkou dokázala víc a více pochopit Vincentovu duši. Byla plná emocí a to je přesně to, co patří k osobnosti tak složité a geniální...
Navíc autorčin sloh je bez nadsázky skvělý. Krátké, chronologicky seřazené kapitoly, nenajdete zbytečně matoucí texty...tak to mám ráda.
Vincentův poslední obraz je lahůdka pro každého milovníka umění.
Opiju tě rohlíkem
Simona Monyová (p)
Tak trochu deník... návrat ke knize, která sice není literární skvost, ale aspoň mě vrátí pár roků zpátky. Kdo by o takový návrat nestál?
Dlouhé stíny
Leila Meacham
Bavilo mne to do první poloviny a pak jsem zjistila, že se děj ubírá do nějakého propletence. Zkrátka překombinovaný příběh a konec jsem jenom prolistovala.
Před obzorem
Pavla Jazairiová
Kniha, která by si zasloužila více pozornosti, to především. Její obsah je nabitý informacemi, ze kterých mne občas až mrazilo a všechny jsem doslova hltala. Možná se někomu nemusí líbit, že jsou zkratkovité a neseřazené chronologicky, že fotografie jsou zařazeny náhodně, ale jde o vzpomínky a ty k nám přicházejí stejně neuspořádaně.
Za sebe musím vyjádřit obdiv a díky tak odvážné ženě, jakou je v mých očích Pavla Jazairiová. Její osobní zkušenosti a poznávání světa mají obrovskou hodnotu a troufám si tvrdit, že by se od ní mohli učit i takoví, kteří rozhodují o budoucnosti nás všech...
Čtyři múzy
Sophie Haydock
Zavřela jsem knihu a zůstala nehybně zírat do prázdna...po nějaké době jsem si utřela první slzu.
Pokud si někdo myslí, že jsem citlivka, bude mít nejspíš pravdu. Pravda je ovšem taková, že román Čtyři múzy je strhující příběh a stojí za ním konkrétní a živoucí lidské osudy. Všechny a všechno se pohybuje v přítomnosti umělce takového formátu, jakým byl sám Egon Schiele.
P.S.
Děkuji Sofii Haydock, že se chopila neuchopitelného
Jiná Gabriela Koukalová
Martin Moravec
Gábina je moje krevní skupina - tečka.
Přivedla půlku národa k biatlonu a druhou polovinu k neoprávněné kritice. Je jaká je a ve své knize je stejně odvážná, jako v osobním životě.
Černé lekníny
Michel Bussi
Znovu jsem se vrátila k Černým leknínům a znovu jsem žasla nad tím, jak nás autor tahá za fusekli. Tentokrát jsem četla o prázdninách a měla velké přestávky, tak jsem ocenila i to, když se autor občas vrátil k dějovým zkratkám.
Pravda je ovšem taková, že kniha nepatří k obvyklému detektivnímu žánru a může některé čtenáře odradit způsob vyprávění, který je velmi osobitý.
Pro mne je Michal Bussi jeden z nejoblíbenějších a jeho styl mi prostě sedí.
Schůzka v Paříži
Harlan Coben
Skvělý návrat a vím, že není poslední. Harlan Coben je můj velký oblíbenec a mistr slova , vtipu a příběhů. Setkání s ním si pokaždé užívám - tak trochu závislost...
