PosPol PosPol komentáře u knih

☰ menu

Rudá galerie Rudá galerie Tiffany Reisz

(SPOILER) Předem upozorňuji, že následující recenze i ukázky z knihy nejsou vhodné pro děti a... suchary?

Tak jo, Rudou galerii jsem četla před 4 lety když vyšla a strašně se mi líbila, prostě takové parádní fantasy porno. Jenže kdykoliv jsem se o knize zmínila, každý kdo ji četl mi řekl - ježíš to je strašná kniha! Tak nadešel čas na rereading a víte co? Vlastně se mi znovu líbila!

Mám výhrady. Literárně jde o slabý kousek, opakující se slova, bezduché rozhovory, občas jsem nad některými pasážemi koulela očima. Takže od Rudé galerie rozhodně nečekejte nějaký kvalitní počin. Co ale čekejte, je parádní prasárna. Živočišný a nevázaný sex. Úchylárny na hraně snesitelnosti. Bolest. Slast. Vášeň. Nenávist.

Mona matce na smrtelné posteli slíbila, že zachrání Rudou galerii. Jenže ohromné dluhy nejsou zrovna skvělým startem. Když se objeví tajemný sexy týpek s nabídkou, která se neodmítá, Mona neváhá ani minutu a ráda se stane jeho kurvou. Jenže netuší, co její souhlas s jeho BUDU SI S TEBOU DĚLAT CO CHCI znamená...

******SPOILER*****
Pokaždé než se setkají, Malcolm pošle instrukce ve formě obrazu, jaká bude sexuální scéna. Začne něčím "jednodušším", jako je Olympie. Trh s otroky byl solidní nářez, chlapi ji draží jako kurvu a Monu to řádně rajcuje. Pak přichází Nymfy a Satyr, tady jsem nad těmi rozhovory měla chuť prolejt si oči bělidlem, ale divoký sex s chlupatým Satyrem to částečně zachránil.

Asi nejvíce mě bavila scéna s Minotaurem, a jo, jsem úchyl, a jo, nevadí mi to. Co mi teda naopak vadilo, bylo Římské milosrdenství, stařík cucající mateřské mléko z Moniných koz, to byl čirý hnus. Konec byl vlastně dobře promyšlený a poslední Únos Sabinek mi připomněl 365 dní a bavilo mě to.

Ano, je to prvoplánové, laciné a obscénní. Nemá to žadnou hloubku, ale kdo by jí tady čekal? Za mě je to stále lehký nadprůměr, ale potřetí ji asi číst nemusím. Proto hodnotím 3/5* a jako takový lehce bizarní ero-fantasy vlastně mohu doporučit.

27.04.2024 3 z 5


Virální životy Virální životy Felix I. D. Dimaro

“Když se život zvrtl, změnil v násilí a stal se nešťastným, většina lidí se stávala buď svědky, nebo oběťmi, a jen málo z nich hrdiiny. Každý na světě, když na to přijde, je sám...

Tak tohle bylo kurva dokonalý! Jto tak moc, moc, moc znepokojivý, zvrácený a... vlastně šíleně reálný. Týpek si natáčí umírajícího chlapa a video se stane virálním. Co by se tak asi mohlo posrat? že by třeba karmička? Ani ne 100 malých stránek, co mě fakt bavily od první chvíle až do konce. Jde o opravdu dobrou a mrazivou duchařinu, byť rozsah může jednoho zmást. Nejmrazivější je ale fakt, že něco takového se děje. Každý jeden den se najdou idioti, co místo pomoci čumí a natáčí. Za mě je tohle dokonalá jednohubka!

24.04.2024 5 z 5


Zámek z pavučiny kouzel Zámek z pavučiny kouzel Sophie Anderson

"Magie je všude tam, kde věříš, že ji najdeš. Je obzvláště snadné na ni zapomenout, pochybuješ-li o její existenci..."

Třináctiletá Olja žije v prastarém kouzelném zámku, ve kterém se ukrývá tolik tajných chodeb a tajemství, že každý den objeví něco nového! Co teprve když náhodou najde portál do zakleté magické říše, která se díky zlovolnému černokněžníkovi může brzy rozpadnout. Společnost jí na dobrodružné cestě dělá domovoj a spousta dalších kouzelných tvorů ze slovanské mytologie. Dokáží společně porazit mocného nepřítele a zachránit oba světy?

Po Chaloupce na muřích nožkách a Dívce v medvědí kůži jsem se těšila jako malé dítě na další pohádkový a dojemný příběh. Možná jsem se těšila moc, možná očekávání byla přílišná. Faktem je, že i přes skvělý námět jsem poměrně zklamaná. Trvá sto stran, než se něco začne vůbec dít. Ilustrací oproti předchozím knihám pomálu. Styl příběhu je spíše obšírné (i když krásně napsané) vyprávění a popis, chyběl jakýkoli zvrat, Olja vše vyřešila de facto jen lusknutím prstů a tím, že věřila.

Hlavní hrdince je 13, ale přesto její myšlenkové pochody odpovídají dospělému člověku a postava mi tak nepřišla uvěřitelná. Ostatní také nejsou příliš rozepsané a proto mě příliš nelákalo otáčet stránky jednu za druhou a spíše jsem si říkala, ať už to skončí...

Upřímně - nedovedu si představit, že by kniha mladší čtenáře nenudila, ale třeba je to jen můj dojem. Poselství příběhu je skvělé - důležitost přátelství, lásky, hledání sebe sama, budování sebedůvěry a také je čtenář nenápadně ponoukán, aby nedělal ukvapené závěry a nedal na první dojem. I když mě kniha nenadchla jako ty předchozí, stále je to milé, oddechové čtení pro čtenáře velkého rozpětí věkové kategorie a rozhodně si přečtu i další Sophiiny knihy. Hodnotím 3/5 a děkuji nakladatelství Host za poskytnutí knihy.

20.04.2024 3 z 5


Smrdutý kojot Smrdutý kojot Rosana Zvelebilová

Máš rád western? Já ne, nečtu ho, nedívám se na něj. Proč jsem se rozhodla teda číst Smrdutého kojota? No protože ho přece napsala Rosana Zvelebilová a už jen tenhle fakt byl předzvěstí šílené jízdy. Outlocitné dušičky, vyserte se na následující recenzi a knihu, tu obejděte obloukem, jinak vám z toho praskne bambeřice!

Kniha má tři hlavní postavy, jeden zoufalejší idiot než ten druhej! Smrdutej kojot je malej skrček, co loví bandity, kteří když ho spatří se spíš začnou chlámat smíchy, to je ale většinou přejde, když jim prostřelí palici. Starosta Winton Lawn je natvrdlej přizdisráč, kterýmu nedochází ani základní věci, jako že je pro smích. Rozhodně to není žádnej chrabrej hrdina, spíš taková osina v prdeli. A pak je tu nejobávanější bandita - Benito Redburn, toho zase chce vidět viset snad každej....

Tohle bylo celý tak divný, originální, ujetý, vulgární a zvrácený, že si to musíš přečíst sám, abys pochopil! Tady maj všichni v pi či, kniha je samej ne gr, starostova žena vojíždí kriminálníky před popravou, chlapi tu lofase narvou i tam, kde se o to nikdo neprosí. Jenže víš co? Za hromadou sraček a sprostých slov se ukrývá rafinovaný přesah, lidskost a obyčejná touha někam patřit, milovat a být milován.

Bavilo mě originální grafický zpracování. Zamilovala jsem si snad každou postavu, protože všechny byly rozmanitý, propracovaný. Střetává se zde bezpráví a násilí se spravedlností, někdy tou s požehnáním zákonů a jindy tou vzatou do vlastních špinavejch pracek. Zkrátka takovej ten Divokej západ! Určitá chaotičnost je podpořena přeskakováním v čase i postavách, mně to ale vůbec nevadilo! Kombinace spisovnýho jazyka s naprosto otřesnou hovorovou mluvou mě dostala do kolen.

Tady prostě nemáš čas přemejšlet, kdo je dobrej, kdo špatnej, kdo byl v debilní chvíli na špatným místě a kdo chcíp úplně zbytečně! To jen sedíš na tom splašeným koňovi a snažíš se udržet, do držky ti lítaj mouchy a tvoje jediný myšlenky jsou - hlavně se neposrat!

A víš co? Svině konec! Svině autorka, to mě tak nasralo! Jen si to přečti, ať víš proč! Hodnotím 4,5/5, protože osobně bych pár stránek ubrala, aby to mělo ještě většího šmrnca! Děkuji Canc nakladatelství za poskytnutí knihy.

18.04.2024 5 z 5


Továrna na skořápky Továrna na skořápky Jiří Čechal

"Rozhodli jste se všechno napojit na internet. Chtěli jste si usnadnit život, ale zapomněli jste na nejdůležitější pravidlo bezpečnosti. Pokud je to napojené na internet, je to zneužitelné. Ty kabely, ty vlny letící vzduchem, to není jen zpříjemnění vašeho dne. To jsou prodloužené ruce korporací...."

Máte strach, že náš svět ovládne umělá inteligence a roboti? Přesně to se totiž stalo ve sci-fi z pera českého autora. Nikolas Diviš pracuje na Singularitě, projekt, v němž jde o to nalézt umělou inteligenci, která nahradí většinu lidské činnosti. Díky automatizaci tak přichází lidé o práci a objeví se hackerská organizace, která si říká Skořápky, jejímž cílem je zničit Singularitu.

Námět je skvělý a kniha obsahuje pár skvělých myšlenek a úvah na téma AI. Zároveň postavy nejsou černobílé a není zde vyloženě záporák, to bylo také příjemné překvapení. Tím bych ale skončila výčet pozitiv. Děj se odehrává v jakési budoucnosti, ale vlastně se absolutně vůbec ničím neliší od současnosti. Jsou zde autonomní auta, ale ty máme i dnes. Zcela mi chyběl popis fungování světa. Jde o novelu a chápu, že nebylo tolik prostoru, ale tím pádem bych očekávala svižnou akci, ale ani to se nestalo.

Postavy vedou často bezduché rozhovory, jejich myšlenkové pochody občas postrádají logiku a nebyla ani jedna, která by mě zaujala, či mi dokonce utkvěla v hlavě. A na to, jak se celou knihu jen vedou dialogy, tak závěr měl naopak hodně rychlý spád a bojovala jsem s překombinovaností a uvěřitelností zápletky.

Kniha rozhodně měla potenciál, bohužel je to jedna z dalších vydaná Pointou, která mi jen potvrzuje domněnku, že se vydá zkrátka všechno, na co se vyberou dostatečné prachy. Konkrétně Továrna na skořápky rozhodně měla potenciál, ale muselo by se na příběhu zamakat, tady chybí redakce a i korekce nestojí za mnoho, je zde dost pravopisných chyb, které jen poukazují na amatérismus celého projektu. Hodnotím 2/5*.

"Roboti budou sloužit sobeckým zájmům milinonářů, budou prohlubovat rozdíl mezi chudými a bohatými, připraví mnohé z nás o práci a dostanou všechny do ekonomického otroctví..."

14.04.2024 2 z 5


Strašidelná vagina Strašidelná vagina Carlton Mellick III

"Viděl jsem hada srát, žábu bušit pěstí do skály, koně zvracet v barvách francouzský trikolóry. Dokonce sem viděl i stíhačku couvat, vole. Ale tohleto, to sem ještě neviděl!" Inu, ten Zdena Polreich to vystihl naprosto dokonale. Po přečtení si říkám - co to ku rva bylo??

Tři povídky v jedné knize, jedna úchylnější a bizarnější než druhá. Pojďme si je rozebrat jednotlivě, to stojí za to:

STRAŠIDELNÁ VAGÍNA. Stacy je obyčejná holčina, na pohled se neliší od ostatních. To by jí ale nesmělo strašit ve vagině! Steve, její partner to neřeší do večera, kdy se jí kromě kvílivých zvuků z lůna nezačne soukat i kostlivec. Pěkně v životní velikosti, dámy a pánové! A tak jako správný gentleman vyhrne rukávy, vezme čelovku a vydá se na průzkum do Stacyiny vagíny. Zde ho čeká kromě orgasmických zemětřesení i záplava semenem, jíž unikne o vlásek a další nečekané zážitky... Zní to šíleně? Kdepak, tahle povídka byla skvělá, dávala hlavu a patu, bavila mě a je to přesné vyzobrazení žánru bizzaro fiction. 4,5/5*.

PORNO V SRPNU - možná mi umřelo příliš mozkových buněk u první povídky a nedokázala jsem ocenit výjimečnost tohoto výplodu. Za mě je to totální odpad a fakt jsem se nasmála, když v doslovu autor píše, jak američtí studenti zrovna tuto povídku rozebírají na přednáškách a Mellick se tomu chechtá. Parta pornoherců má natáčet uprostřed moře, ale začnou se dít divné věci. Vrcholem povídky je dravá a nadržená žraločice s kozama, co buď žere, nebo znásilňuje pornoherce. Ech, tak tady je to 1/5* a to jen proto, že pornoprůmysl mi přijde stejně prázdný a pokrytecký, jako postavy povídky.

FANTASTICKÉ ORGIE - na to, kolik tady bylo sexu, prapodivných pohlavních nemocí a celé se to točí kolem grupáče různých mutantů, povídka byla logická a dávala smysl. Když jsem ji po dočtení vyprávěla manželovi vlastními slovy, chvíli vypadal, že mě zavře do sklepa. A není se čemu divit. Protože tohle je fetišistická, bizarní a zvrácená úchylnost, završená tak neuvěřitelným koncem, že jsem se musela nahlas smát...3,5/5*.

Bylo to moje první setkání s Mellickem a rozhodně mu ještě dám šanci, protože bizzaro fiction jsem objevila teprve loni a při čtení jsem vždy nadšena a zároveň zděšena, jakou fantazii někdo dokáže mít. Celkově tak hodnotím 3/5* a už se těším na další oddechovku, u níž mi zahyne kousek té šedé mozkové kůry...

11.04.2024 3 z 5


Pouť Pouť Jan Hlubek

(SPOILER) "Plíce, splasklé jako prázdné měchy, mu dovolily jen slabý nádech, aby se neudusil, a to bylo vše. Namísto řevu se mu roztřásla kolena a velký hrdina se pomočil jako děťátko v plenkách. Jeho předloktí svírala něčí ruka; bylo to natolik silné sevření, že cítil, jak mu praskají kosti..."

Patrik je obyčejný jedenáctiletý kluk, který má problémy nejen s dospíváním, ale především s hnusnou šikanou. Když na své narozeniny dostane starožitný kolotoč na klíček má pocit, že teď už všechno bude jen lepší. Natažená hračka jej pomocí sladké melodie ukolébá k spánku a on se ocitne v říši snů. Nebo spíše v říši nočních můr? Doléhá k němu hedvábně sametový hlásek, jako pohlazení můřích křídel, ale jeho tělo reaguje, jako by se ocitlo v kádi s hordou obřích stonožek...

Jo, tak tohle mě bavilo! Dětské myšlenky v kombinaci s neznámým zlem, toužícím se osvobodit. Kombinace smíchu a krve. Kontrast milujících rodičů se zlomyslnými spolužáky. Prolínání současnosti s minulostí, kdy minulost je navíc graficky odlišena, občasné zvláštní kresby dodávají příběhu šmrnc. No a nesmíme zapomenout na klauny. Já vám říkám, že klauni jsou hned po Jehovistech to největší Zlo!

**** MOŽNÝ SPOILER****
Bohužel pár stránek před koncem se stala jedna pro mě zcela nepochopitelná věc. Autor do příběhu odehrávajícího se na známých českých místech zamíchal egyptskou mytologii. A já se ptám PROČ? Mělo to šokovat? Být originální? Netuším, ale vůbec se mi to ke knize nehodilo. Rovněž mě trochu zklamal konec, useklý de facto na pár řádcích. Ve finále jde ale o milou knihu, u které jsem se sice nebála, ale je pro děti od 12+ let, takže jsem to ani nemohla čekat. Je napsaná jednoduše a dětem a mládeži se určitě bude líbit a dospělí si u ní skvěle oddychnou.

"Klaunův škleb dosloval hyzdil nalíčenou tvář. Červená rtěnka se nechutně rozpatlala až na líce a částečně také po bradě, takže klaun vyhlížel jako krvelačný predátor. A koneckonců - nebyl jím?"

Hodnotím 3,5/5* a děkuji nakladatelství Canc za poskytnutí knihy.

05.04.2024 4 z 5


Bezejmenná touha Bezejmenná touha Honza Vojtíšek

"Pokud budeš chtít ty cokoliv zkusit, stačí o to požádat. Šu kat tě budu zásadně jen do pusy a do zadku. Nikdy do vaginy. Nikdy. Kun du si nechávám pro manželku. Anál je znakem šu ku, vagina lásky a úcty!"

Pane Vojtíšku, vy jste tomu teda dal! Jak si to představujete? Autor hororů a opováží se psát erotiku? Co erotiku, ale čistý porno! A jak je možný, že je to tak kur va dokonalý?

Pět postav, pět různých příběhů. Každý si jde svojí cestičkou, občas se náhodně protnou. Přesto, že každá dějová linka je principiálně zcela odlišná, všechny mají jedno společné - lidskost a obyčejnost. Postarší podnikatel, co hodil sexuální život za hlavu touží znovu objevit radosti života. Barmanka Erika žije s idiotem, co ji má jen aby měl kam strčit ptáka a aby si na někom nahnal sebevědomí tím, že ho bude ponižovat a urážet. Marek si užívá porna v bezpečí domova, než mu přijde fotka od cizí ženy. A Matěj? Ten přijme nabídku na ne zcela typický kšeftík, ale co by neudělal pro prachy...

Konečně kniha, kde jsou lidi se špekama, chlupama, kde má chlap problém s erekcí, ženská se neudělá lusknutím prstů a ještě pětkrát po sobě. Konečně erotika, co fakt dokáže vzrušit. Bylo to osvěžující jako citronáda uprostřed spalujícího letního dne, číst knihu bez všech těch mušliček, jeskyněk, sloních chobotů, anakond a já nevím čeho všeho. Bavila mě každá jedna stránka. Ani ne tak kvůli sexu, i když ten je skvělý, nepopírám! Ale především kvůli hloubce sdělení, z přesahu každého jednoho příběhu, z kombinace očím lahodícího stylu psaní, kontrastu jemné duše a zdrcující vášně.

Přála bych si, aby se kniha dostala k co nejvíce lidem. Protože je to tak obyčejný příběh, jak jen může být. Klidně se v těch řádcích můžete nalézt. Poznat v nich souseda. Nebo svoji tajnou lásku. Může vám srazit hřebínek stejně jako stvořit křídla svobody, či jen vykouzlit úsměv na tváři. Ač se tváří jako laciná béčkovka, nic není vzdálenější pravdě. To, jak autor boří mýty ohledně sexu, dodává odvahu postavám plnit si erotické touhy a zvládne v jednom svazku obsáhnout nalezení sebevědomí, sado-maso či objevení vášně v zatuchlém vztahu je geniální.

Jo, pár mušek by se našlo. Ale kdo by se jimi zaobíral, když mu rukama právě prošlo svěží, s citem napsané a vymazlené dílo, které ač neobsahuje žádné dějové zvraty, je k sežrání od začátku až do konce. Rozhodně 5/5* a děkuji nakladatelství GoldenDog za poskytnutí knihy.

04.04.2024 5 z 5


Není nebe nad Mexikem Není nebe nad Mexikem Michal Březina

Klára je celý život divná. Facebook považuje za lajkovací chlubírnu, přátel má poskrovnu, ale divná je především svojí ojedinělou schopností, o kterou se teda rozhodně neprosila! Když už toho má po krk, sbalí krosničku a udělá šedivému Banánistánu ADIOS, AMIGOS! Vydá se do Mexika, kam ji otec často brával a tak se najednou holka z Krušnohoří dostane do světa fanatických rádobysektářů, kteří by s její pomocí rádi oživili pradávného démona.

Tak jo, od začátku knih až do konce jsem si neustále říkala - KLÁRO! Ty krávo! Ta holka je zkrátka poděs. Roztěkaná, kousavá, neopatrná a důvěřivá. Sedá si k divným chlápkům do auta, spí u nich doma a zkrátka je tak trochu na facku. Ale víte co? Já si ji oblíbila. A jak nemám ráda hovorovou češtinu v knihách, tak tady ten slang, vtipné hlášky a mexické názvy příběh dokonale okořenily.

S Klárou procestujete Mexiko a poznáte jeho pohostinnou a přívětivou tvář, stejně jako tu stinnou, plnou fanatických magorů, úplatných poldů a životu nebezpečných situací. Netřeba se ale bát, není to "klasický" goldenďácký horor, ve kterém stříkají proudy krve. Je to spíše ztřeštěná pouť jedné osamělé holky, která jen touží někde zapustit kořeny.

Autor se skvěle vžil do ženské kůže, Klára je skvělá postava. Na druhou stranu se ale celý příběh plácá sem tam a po čase mě to lehce nudilo. Navíc na tak malém prostoru se rozjelo více linek, ta duchovní mi vlastně přišla úplně zbytečná. Konečné rozhodnutí Kláry bylo dokonalý, úplně jsem v něj doufala, zároveň si příběh plyne pomalým tempíčkem a přílišné zvraty neobsahuje. Zkrátka čtivá, svižná jednohubka. Hodnotím 3,5/5 a děkuji nakladatelství Golden Dog za poskytnutí knihy.

27.03.2024 4 z 5


Gannibal 1 Gannibal 1 Masaaki Ninomija

Obálka je naprosto uchvacující a tak jsem se těšila na podobně děsivý příběh. Některé obrázky jsou opravdu znepokojivé a dokonale vyjadřují šílenost postav. Zapadlé městečko kdesi v Japonsku, kde se až příliš často skloňuje slovíčko KANIBALISMUS.

Upřímně jsem ale čekala více než jednoho submisivního policistu, který nechá snad každého vesničana aby ho zesměšnil, ohrozil na životě, či mu vyhrožoval. Ani nevím, zda si chci číst další díl, protože jde vlastně o poměrně nudný příběh...

25.03.2024 2 z 5


Když nás temnota miluje Když nás temnota miluje Elizabeth Engstrom

Po dlouhé době vlastně nevím, jak začít recenzi. Jak mám popsat něco nového, znepokojivého, divného? Kniha Když nás temnota miluje obsahuje dvě povídky:

KDYŽ NÁS TEMNOTA MILUJE - Sally Ann je mladá, krásná a čerstvě vdaná dívka. Při jednom namáhavém dni na poli se ale najednou ne tak úplně vlastní vinou ocitne v podzemí, odkud nemá šanci se dostat. A vážení, budu sprostá. Já bych se posrala strachy. Najednou je obklopena všeobjímající temnotou, chladem a čímsi neznámým, co číhá v jezírku. A tak začne utíkat, klopýtat a živořit jako ten nejbídnější červ....

V téhle novelce hoďte racionalitu za hlavu. Jakmile začnete přemýšlet nad fyziologií člověka a uvěřitelností, prohráli jste. Tenhle příběh mě nevyděsil svojí brutalitou, ale plížícím se nepříjemným pocitem, husí kůže byla součástí prožitku při čtení a po dočtení jsem bádala nad vlastními pocity a přemýšlela, co ještě můžu v knihách objevit?

KRÁSA JE... - tahle novelka mi zabodla ne střep, ale rovnou kůl do srdce. Martha je prostoduchá, až dementní starší ženština, která má místo nosu stejné prázdno, jako v hlavě. V příběhu se působivě prolíná minulost její matky a přítomnost Marthy. Nadpřirozeno je zde sekundární a spíše než na něj se povídka zaměřuje na psychologii postav, emocionální nálož potěší každého, kdo se rád nimrá v lidské duši a pozoruje boj s vnitřními démony...

Příběhy nemohou být rozdílnější, přesto je cosi spojuje. Jednak je to trasngenerační přenos, kdy děti trpí za skutky svých rodičů a potom konec - oba konce jsou rozhodně nečekané, absurdní a podtrhnou prapodivné pocity z knihy, které ale nejsem s to jasně definovat. Takže zkrátka 5/5* a velké doporučení, protože něco málo už jsem přečetla, ale tento knižní zážitek byl něco nového a neotřelého.

Děkuji nakladatelství Goldendog a za poskytnutí knihy.

25.03.2024 5 z 5


Tenkrát v Texasu Tenkrát v Texasu Jan Hlubek

"V suché strouze nejdříve zahlédl zkrvavené kusy šatů, pak vyrvaný trs bloňdatých, krví nasáklých vlasů a nakonec bezvládně zmasakrované tělo, kolem nějž kroužil nespočet mlsných masařek."

Padesátá léta v Texasu, lány zlatavé kukuřice soupeřící o každou píď půdy s plevelem. Rozpadlá a odlehlá stavení, úmorná vedra. A nečekaný telefonát z telefonní budky blízko jednoho takového místa, v němž se ozve k smrti vyděšená žena a prosí o pomoc. A pak... už jen ticho...

Brutální vražda mileneckého páru nedá spát Travisi Candlesovi - odvážnému texaskému rangerovi se smyslem pro pořádek a řád. Občas má sice nekonvenční až drastické metody udržování zákona, ale kdo by to řešil? Amerika se potýká s rasismem, loupežnými přepadeními i mizejími lidmi. Kdo by řešil jednoho drsnějšího chlápka?

Autor vykreslil dobrého záporáka, převlečeného za hrdinu. Čtenář je postaven před morální dilemata a často skřípe zuby nad nepotrestanou spravedlností, nad úplatnou justicí či bezdůvodným násilím. Konec rozhodně neuspokojí, vyloženě nasere, ale to považuji za plus, protože není očekávatelný.

Bohužel se autor očividně rád čte (promiň, Honzo) a tak je kniha plná vzletné mluvy, která má být jakýmsi protikladem brutality, jenže působí přesně opačně - až směšným dojmem a zbytečně snižuje kvalitu příběhu. Navíc skoro každá postava mluví jako z učebnice, ale zároveň vulgárně. Tady měla ale zapracovat redakce... Zároveň od druhé části se postavy často chovají iracionálně a prapodivně. Zakomponování vyloženě kingovské duchařiny mi přišlo zbytečné, zápletka by fungovala i bez toho. Bohužel všechny tyto prvky z knihy dělají průměr, za mě 2,5/5 a děkuji KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí knihy.

"Spravedlnost je vrtkavá... Je to podnapilá kur va, které je u prdele, komu sedá na klín. A pokud si ji nepřitáhnete násilím a neroztáhnete jí kun du, sama to neudělá... nebo jen občas a na nesprávných místech."

22.03.2024 3 z 5


Sexuální výchova na 120% 1 Sexuální výchova na 120% 1 Kikiki Tataki

Frnda, buchtička, mušlička, pipinka, šuša, fifinka, lůno, pipi, vagína, beruška, puklinka, zahrádka, poupátko, pusinka, studánka, lasturka, jeskyňka, broskvička, komůrka, pulinka, čičinka, julča, štěrbinka, prcinka či bambulína. Tolik slov označujících to jedno místo, kvůli kterému se mlátili už jeskynní lidé kyjem po hlavě a které i dnes je často důvodem souboje div ne na život a na smrt...
Skvělá manga, otevírající tabu - sexuální výchovu. Ta společně s finační gramotností jako by na školy nepatřila, ale opak je pravdou - znalost v oblasti sexu a financí je u mladé generace dosti tristní...
Učitelka Cudži je s výukou podle osnov nespokojena a tak se rozhodne pro výuku dle svého. Otevřeně mluví o masturbaci, bezpečném sexu, homosexualitě. Vtipný, poučný a jednoduchý příběh, takhle manga je rozhodně vhodná pro mládež.
Nemohu hodnotit jinak než 5/5*, nemám tomu co vytknout.

21.03.2024 5 z 5


Ve větvích Yggdrasilu Ve větvích Yggdrasilu Tereza Kadečková

S pravdou ven! Jste tým LOKI, nebo THOR? Já jsem tým Loki forever. A proto jsem nadšená z knihy od Terky, která skvěle poukazuje na těžké nepochopení tohoto severského boha.

Severskou mytologii zná snad každý, i ti, co doteď žili v jeskyni, ó můj Ódine, každý známe takové lidi! Ale tahle kniha vypráví ten příběh jinak. Podán je prostřednictvím lehce výstřední Agáty, která se protlouká životem a jen co se tak trochu postaví na nohy, vzápětí jsou jí podlomeny přítelem, který se rozhodne v lese ji zastřelit. Jen co překoná jednu katastrofu, přijde vzápětí druhá srážka. Doslovná. A to rovnou s bohem....

Začínám mít pocit, že kdyby autorce knižně vyšlo úplný hovno a jen ho obalila mašličkou, tak si pro něj stejně poběžím. Její svérázný, často nevkusný a ironický humor miluju. Postavy se nikdy nechovají tak, jak bych čekala, takže až do posledních stránek jsem nevěděla, jakým směrem se nitky osudu vydají. Ostatně OSUD je zde primárním prvkem - lze, či nelze jej ovlivnit? A je dobré znát svoji budoucnost, či je lepší blažená nevědomost?

Každý svět potřebuje záporáky. A Loki se přímo nabízí, jako bůh lsti a falše. V kombinaci se svéhlavou Agátou vznikne velice nestabilní výbušná směs. Chválím propracované charaktery, bohové jsou zde jedna otravná a nadutá cháska, včetně Thora či Ódina. Musím říct, že jako někdo, kdo má hlavu plnou marvelovské severské mytologie, se mi na začátku kroutily prsty na nohou. Zrzavý Loki? Ódin jako vypasený dědula? Zlé valkýry? Inu, pokud se nedokážete oprostit od pohádkových příběhů Avengers, tak se na knihu vykašlete....

Všem ostatním knihu doporučuji. Ve větvích Yggdrasilu je svižný, originální příběh plný božského chaosu, marnotratných válek, podivných stvoření, nechutných detailů, to vše podané humornou formou s kapkou nadsázky a špetkou srdceryvných okamžiků s přesahem. Hodnotím 5/5* a děkuji nakladatelství Goldendog za poskytnutí knihy.

17.03.2024 5 z 5


Kocour Bob: Příběh o přátelství a naději Kocour Bob: Příběh o přátelství a naději James Bowen

(SPOILER) Na tuhle knihu jsem se jako milovník koček moc těšila. Po dočtení však zbyla jen hořká pachuť zklamání. james se prezentuje jako bezdomovec, přitom na ulici v podstatě nebyl. Má byt a živí se jako pouliční umělec. Když najde kocoura před svými dveřmi, jako feťák upínající se ke každé naději v něm spatří zázrak a novou šanci. Dosud žil z ruky do huby, ale když si nechá Boba, má najednou zodpovědnost i za něj.

Většinu knihy bere metadon, ale nijak se o užívání drog nerozepisuje. Ono celkově se James popisuje jako ten největší chudinka pod sluncem, kterému všichni jen ubližují. Největší problém jsem měla v jeho přístupu ke kocourovi. A odráží to můj pohled na bezdomovce a narkomany a jejich zvířata - ano, můžou je milovat, ale nikdy jim nezajistí dostatečnou péči! A když budete krvácet, tak pohlazení po hlavičce vás asi nespasí. Skvělou ukázkou bylo, když kocour zvracel skoro až do bezvědomí a James si neustále obhajoval, že to je ještě dobré a na veterinu nešel.

Kniha je literárně slabá, nebýt kocoura, nikdo si jí ani nevšimne. A tak je dobrá především jako ukázka pokrytectví nás lidí - příběh feťáka nikoho nezajímá, ale dej na obálku kočku a lidi ti utrhají ruce! Zároveň James romantizuje bezdomovectví, kdy lidé nejen v Londýně často ani nemají na chleba, ale on našetří během pár týdnů 500 liber? Kdepak, další díly si nechám rozhodně ujít. 1* dávám jen kvůli kocourovi...

15.03.2024 1 z 5


Čtvrté křídlo Čtvrté křídlo Rebecca Yarros

(SPOILER) "Nakonec se z těch, kteří jsou nám nejbližší, nějakým způsobem stanou naši nepřátelé, ať už dobře míněnou láskou, lhostejností, anebo tím, že žijeme dost dlouho na to, abychom se pro ně stali zápornými postavami..."

Tuto knihu netřeba představovat, bourá celosvětové žebříčky. Zaslouží si ale takový hype kolem? NE! Za mě rozhodně ne...

Violet se chce stát písařkou, ale její despotická matka ji donutí přihlásit se ke kvadrantu jezdců draků. Ti jsou nadmíru krutí a nemilosrdně spálí na popel každého, kdo se jim bude zdát slabý, nebo křehký. Vivian je obojí, přesto dokáže zvítězit tam, kde zkušenější a lepší selhávají.

První polovina knihy mě neskutečně bavila. Svižný příběh hned od první stránky, nemilosrdné prostředí dračí akademie, násilí, podlé zrady a v kontrastu s tím nečekaná přátelství. Jenže pak převážila romantická linka a tím pro mě Čtvrté křídlo začalo ztrácet půvab a kouzlo.

Nadále číst jen na vlastní nebezpečí, obsahuje nějaký ten SPOILER!

Mělo to být enemies to lovers. Jenže žádnou nenávist jsem necítila, jen neustálé "spalující" a "žhavé" pohledy. Violet je fyzicky slabá, malá a má nějaké blíže nespecifikované tělesné omezení, ale i přesto dostane toho největšího draka a k němu ještě naprosto vzácného zlatého draka? Když celá jezdecká akademie je o tom, že se draci nespojují s nikým slabým? Důvodem má být duševní síla Violet, ale tu jsem tedy příliš nezaznamenala.

Další co nechápu je, že když mají sex draci, jezdci jsou tak nadrbraní, že by se vrhli i na hastroše na poli. Chybí vysvětlení, proč to tak vůbec je? Přišlo mi to dost úchylné. Draci jsou popsaní krásně, detaily fungování celé akademie a okolního světa ale dost chybí. Violet se má také stát nejsilnější postavou knihy, ale kvůli své fyzické indispozici se ani neudrží na svém drakovi. Dostane jako jediná sedlo. Ale proč sakra ostatní musí létat na tvrdých šupinách, když by mohli mít funkční sedlo, které by je v boji zvýhodnilo?

Poslední výtkou jsou sexuální scény. Věty typ: "Udělej se pro mě", nebo: "Cítím se uvnitř tebe tak dobře" jsou nejvíce antisexy, už chyběla jen mušlička a jeskyňka. Druhá polovina knihy se motá kolem chci ho/on mě nechce, nechci ho/on mě chce. Nezachránila to ani poslední věta knihy, protože něco podobného jsem čekala. Kniha není YA, ale spíše NA nebo Adult, takže bych očekávala trošku úroveň.

Ve výsledku kniha určitě není špatná a stojí za přečtení, už jen kvůli drakům. Kdybych je ale odstranila, zbyde jen průměrná kniha, o které si za měsíc nebudu pamatovat vůbec nic. Hodnotím 3/5* a děkuji Humbook za poskytnutí knihy.

14.03.2024 3 z 5


Na neVěčné časy Na neVěčné časy * antologie

Canc je na trhu chvíli, ale už ukazuje, jak skvělé věci dokáže vytáhnout na světlo boží! Kniha Na neVěčné časy je sbírka 8 povídek plných magie, romantiky, koketování s bohem a démony, či smrtí, zkrátka takový mišmaš magického realismu. Objevují se jak známá jména Tereza Kadet Kadečková, Marie Domská, Rosana Zvelebilová, Alexandra Soldánová nebo Rina Vevesi, tak i pro mě zcela neznámá.

Kniha je graficky hotový poklad! Je oboustranná, začít číst můžete z obou stran vazby, kterou zdobí rovnou dvě nádherné obálky. Jak už to v antologii bývá, tak některé povídky jsou boží, některé slabší. Ale to miluji na antologii! Nevíte, o čem povídka bude, jaký bude průběh a jak skončí? Podaří se autorovi na pár stránkách vykreslit svět? Budou postavy dostatečně propracované? Nebude působit zápletka kýčovitě? To už musíte zjistit sami.

Vyzdvihla bych dvě povídky, které mě naprosto uchvátily a nutně bych potřebovala celou knihu! Tou první je Kdo neumí milovat od Marie Domské, kde se nám po zemi pohybují démoni převtěleni za sexy bytosti a svádí hříšné duše. Ale co když se takový démon potká s čistou, nehříšnou duší? Marie už v Sivé krvi ukázala, že umí psát poutavě a mě tak moc mrzel blížící se konec povídky...

Druhou povídkou, která mě nadchla, je Pět otázek od Terky Kadečkové. Autorka má podobně nevkusný humor jako já a věřím, že se taky často svým vtipům směje sama. Takže kombinace mafie, mordování lidí a zároveň sarkasmu a ironie? Jop, tohle je něco, co jsem vdechla jak babiččinu kremroli!

Hodnotím 4/5 a jsem ráda, že jsem se opět obohatila "novým" typem literatury, protože povídky pro mě dříve byly něco, co mi přišlo nudné.

12.03.2024 4 z 5


Vřesová můrka Vřesová můrka Oksana Bula

Věk doporučeného čtenáře knihy Vřesová můrka převyšuji tak trochu o destítky let. Ale víte co? Tuhle bych si s chutí přečetla i na smrtelný posteli s protézou ve skleničce a hůlkou vedle. Už dlouho mě žádná kniha tak nenadchla, abych u ní áchala, nostalgicky vzdychala a připitoměle se usmívala...

Příběh formou komiksu o jedné malé, bojácné, vřesové můrce, která si myslí, že je na světě jediná a den za dnem se pohybuje jen ve známém prostředí - na vřesovém paloučku. Vše se změní ve chvíli, kdy potká druhou můrku a ta jí ukáže, že svět se neskládá jen z jednoho paloučku. Pomůže jí také porazit strach z neznámého a prožijí spolu pestrá dobrodružství, včetně těch nebezpečnějších. Což je dalším plusem knihy - nenásilnou formou poukazuje na fakt, že život není jen růžový a překážky stojí za překonávání.

Jediné co mě mrzí je rozsah, brala bych aspoň 300 stran. Před autorkou Oksanou klobouk i s bradou padá až na zem. Za srdce chytající, detailní a něžné kresby, smysluplný a hodnotný příběh. A jak knihy nesbírám a většinou po přečtení posílám dál, tak u téhle jsem věděla už před otevřením, že mi bude hrdě zdobit knihovnu a čekat na další skvosty od autorky.... Hodnotím 5/5* a doporučuji všem, kteří mají děti, nebo v nich dosud zůstala alespoň špetka dětské dušičky. Děkuji nakladatelství Host za poskytnutí knihy.

08.03.2024 5 z 5


Program Nosferatu Program Nosferatu Miroslav Pech

Josef alias Goblin měl našláplou skvělou kariéru autora, jenže se rozhodl, že nebude psát žádný mainstreamový brak, ale pořádnou literaturu! Tedy rozuměj horor. Ačkoliv jeho posedlostí trpí celá rodina, přesto má krásný vztah se svojí dcerou Kristýnou. Není tak divu, že jí jeho smrt zasáhne.

Pecha zase jednou něco napsal! Bizarní, nechutné, ujeté dílo s heslem #tonevymyslíš... Vtipná jednohubka na zkrácení upršeného odpoledne, ve které opět nechybí odkazy na klasiku nejen v hororovém žánru. Objeví se Kotleta, Hartl a další, na kterých Goblin nenechá nit suchou. Ale na Kinga! Na toho mu nesahejte!

Zmínky o Goblinových dílech, která bych nutně potřebovala, jako například o upírce, co vysává mužské oběti skrze vagínu, či příběh o vyvržení policisty řitním otvorem. Nebo dílo s názvem Stará má v prdeli plamenomet. A u toho bych poslouchala Goblinovy skladby Smích uťaté hlavy, Tlející hudba močálu či Symfonie prokletých duší. Třešničkou na dortu je, když se dcera sjede s otcem pomocí LSD a užívaj si parádní trip. Oceňuji kromě prvoplánové brutality i zapojení psychologie postav a jejich morálních dilemat.

Autor umí a jistě se můžeme těšit na další šílená a opovrženíhodná díla a jsem moc vděčná, že vzniklo nakladatelství, které dává prostor i takové literatuře, protože i ta má své místo na trhu. Za mě byl konec příběhu trochu zbytečně překombinovaný, ale jinak nemám výhrady a rozhodně doporučuji k přečtení. Hodnotím 4,5/5* a děkuji GD za poskytnutí knihy.

07.03.2024 5 z 5


Neutečeš Neutečeš Dominika Hájková

Alice má těsně před svatbou. Milující přítel, skvělá práce a úžasní kamarádi. Co by si člověk mohl více přát? Jak už to ale v životě chodí, po období slunečna přichází mračna. A že z těhle mraků šlehají nemilosrdné blesky! Najednou se z partnera stává šílený psychopatický násilník a jsme svědky klasického kolotoče násilí - ale on už to neudělá, on to tak nemyslel, on se změní...

Kapitoly se originálně střídají - ob jednu je vždy současnost po rozchodu s Davidem a druhá linie je minulost, kdy začne postupně vyplouvat špína a drsná psychická manipulace. Alice se nakonec odhodlá k útěku na vesničku, kde trávila čas jako malá u babičky a nostalgická vůně muškátů a povidel jí na chvíli dovolí zapomenout na dosavadní útrapy. Jenže jak se říká - na posraného i hajzl spadne a tak Alici čekají další rány osudu. Ustojí je?

Musím říct, že jsem čuměla jak tele na nový vrata, knihu totiž autorka napsala v pouhých 17 letech! Za to rozhodně klobouk dolů. Bohužel se to odráží na příběhu - celý je předvídatelný, místy patetický, často neuvěřitelný a nejvíce mu uškodila "délka". Takhle náročné téma nacpat do 120 stránek je obtížné i pro zdatnější spisovatele a spouta věcí byla neukončená.

Asi největší problém jsem měla s Davidem, jeho chování mi často přišlo nelogické a to i vzhledem k jeho stavu. Rozhodně jde ale o zajímavou knížečku, svižně a poutavě napsanou a stojí za pozornost. Autorka má rozhodně potenciál! Hodnotím 3/5*.

06.03.2024 3 z 5