R47 komentáře u knih

Ta atmosféra... Jedinečná a tajemná. Plná náznaků.

2 30.01.2021

Nutil jsem se dočíst. Nebýt korony a že nebylo po ruce nic jiného, asi bych nezvládl. Hvězdu navíc za důležitost pro vývoj žánru.

2 20.01.2021

Těšil jsem se na mystiku (a vystřízlivění z ní). Nepřišla.

2 20.01.2021

Kniha plná informací a otázek. Nemusíte s ní souhlasit, ale rozhodně vás donutí přemýšlet. Napsaná neuvěřitelně čtivě, až poslední kapitola nějak ztratila tempo a znovu a znovu opakovala už řečené/napsané. Hvězdu dolu za ten trochu zavádějící název: aby se autor dostal k dějinám budoucnosti, musí dost obšírně popsat minulost (což zabírá většinu knihy). A taky je znát, že byla kniha napsaná před pandemií covidu a invazí Ruska na Ukrajinu. Něco z toho, co autor předpokladá jako v "přítomnosti" nemyslitelné, se hned pár let potom stalo... Ale to už je úděl futurologů.

1 04.11.2024

(SPOILER) Pana Neffa uznávám jako znalce díla JV, jako jeho schopného adaptátora do jiného média (rozhlasové dramatizace) i jako spisovatele. Ale tohle mi fakt nesedlo. Není to tak příšerné a jdoucí totálně proti originálu jako převyprávění 20 000 mil pod mořem, ale taky to jde dost mimo. Zajímalo by mě, kdo s tímhle šíleným nápadem přišel. Jestli Neff sám, anebo Albatros. Přemýšlím nad Zemanovými adaptacemi JV do filmu. Že si předlohu taky dost upravují, přidávají epizody, postavy (viz Vynález zkázy), ale nějak to nejde proti duchu originálu. A navíc je to jiné médium. Ale tady?! Celá ta zápletka s ústředním padouchem a hledáním zlata v Africe je strašná. To, co mě knížky pana Verna naučily jako kluka, byla radost z cestovaní, z cesty, z objevování. Tohle je zase jenom honba za pokladem, která se v půlce autorovi (Neffovi) rozpadá. Jednak ti hlavní hrdinové zvořou celé utajení, druhak je po výbuchu sopky tohle téma passé a musí se vystačit "jen s obyčejným cestováním", jak to mělo být od začátku. Taky posun postavy Joa je moc na sílu. Na začátku mě bavil, ale pak se stal takovou otravnou postavičkou skoro jako Jar Jar Binx v SW. Utahuje si i ze smrti lidí apod. A konec? Deus ex machina, všechno se jako zázrakem vyřeší samo, jeden z bídáků se napraví, dojde na střílení i laciné cameo. Zklamání. Zatím je pro mě tahle série po 3 dílech dost těžký oříšek. Jedno se ale tentokrát panu Neffovi podařilo: po dočtení tohodle zbabraného kusu mám velkou chuť přečíst si zase originál, ačkoli jsem ho nedávno četl.

1 30.10.2024

Obecně nemám rád tenhle typ humoristické literatury, kterému úřaduje forma. I tady jsem si musel zvykat. Nakonec jsem byl překvapený tím množstvím postav (nejvíc jsem si při tom vzpomněl na space soap west operu Santiago: Mýtus daleké budoucnosti). Nebýt geniálního muzikálu, asi bych to nedal. Ale taky nemůžu říct, že by to mebylo dobrý. Je jen překvapením, co z toho dokázali vykřesat.

1 27.10.2024

Nejlepší použití druhé osoby ve vyprávěcí situaci, vedle které Němecův pokus v Dějinách světla nebo Pánkova Láska působí jako masturbace. To odcizení, to všeobecné obviňování kohokoli z toho přímo cáká. Teroristický aktivismus, ke kterému to nakonec spadlo mi byl silně proti srsti. To ale není problém autora, ale můj. Po dvou autorových knihách souhlasím: Pan Šesták psát umí. Těším se na další.

1 19.10.2024

Jsem za půlkou a vzdávám to. Neskutečně vyhajpovaná kniha, na kterou si za dva roky nikdo nevzpomene. Strašně jsem se na ní těšil. Vypadalo to jako téma přesně pro mě. Čekal jsem pomalejší děj, něco ve stylu Jonathana Strange a pana Norrella. Ale tohle má do tý chuťovky hodně daleko... Lidé to tu v komentářích přirovnávají k Naslouchači. S tím to má společné to, že se spolu s hlavním hrdinou dozvíte o fungování magického světa ze školní lavice prakticky frontální výukou. Učitelé vám to prostě před tabulí vysvětlí... A pak to tu srovnávají čtenáři s Harry Potterem, ale s tím to má společného jen to, že je to o "britském školství" magie. Rawlingové svět je mnohem komplexnější, imaginativnější a někdy i náznakovější. Tady je to všechno černobílé, nalajnované a magie tam prakticky není. Těch pár příkladů, jak funguje, je málo. Nic se tam ani neděje. Větší a zajímavější dobrodružství prožijete, když se pustíte do etymologického slovníku. Souhlasím se všemi výhradami, které tady popisují čtenáři přede mnou. Knihu opouštím v 19. kapitole (z 31) a měl jsem to udělat už dřív. Ale já prostě chtěl, aby mě bavila... Nepovedlo se.

1 24.09.2024

Tohle bylo ale otravně napsaný. Neduhy předchozího dílu se jen rosroztly, původní opojné kombinace akce, intrik, okologie a náboženství ubylo na minimum. Kouzla původní trilogie to nedosahuje ani náhodou. Vrší se pseudofilozofie s nekonečnými vnitřními dialogy postav o ničem. Sexuální linka je směšná. Jsem fakt zklamaný. Imperátor mě ještě držel trošku v nadšení, ale tohle už ne. Gholovský koncept nevede nikam... A celý to působí jako jenom obšírný úvod k další knize. Tohle se mi u Duny stalo taky poprvé. Ze příběh v té knize neobstojí sám o sobě. Nicméné poslední díl ještě z pera původního autora dám.

1 09.09.2024

První Conrad, kterého jsem nedal. Neuvěřitelně nezajímavé.

1 21.08.2024

Úžasný koment VikiKleinik. Nicméně pro mě tenhle díl zůstává nejvíce ukecaným, nejméně dějovým, nejméně mystickým, nejméně ekologickým... prostě zatím nejslabším dílem původní série. Jsem ale zvědavý, kam mě autor vezme dál, takže budu pokračovat. Na svou dobu určitě překvapí úvahy o ženské armádě a vůbec emancipační hnutí, sexu. Dnes už možná i překonané. Tehdy v 80. letech asi jasnozřivé. Knihu jsem četl opakovaně. Poprvé v originálu, podruhé v překladu. Názor neměním.

1 20.08.2024

Uhrančivé. Pro mě originální a (post)moderní pojetí klasického dobrodružného románu (v tradici Stevensona nebo Verna). Co se vymyká, je ústrední téma: otrokářtsví, prvek magie a holka jako hlavní hrdinka. Autor taky postupně přidává další a další tajemství. A vidění jednotlivých postav se proměňuje. Hrdina může být padouch a vica versa... Začátek v údolí Issája jsem dal s dětmi, sotva se objevil Josef Mars, zhltal jsem to po nocích sám. Těším se na pokračování... A autor mě dostal i úsporným stylem. Krátkými větami, kapitolami, přesnými metaforami, nebo tím, jak je každá kapitola uvozena slovy, kterými končí... Tobiáše jsem znal jen z rozhlasové dramarizace a nijak mě nezaujal. Po tomhle si ho ale musím taky dát. Hnedka, jak tuhle trilogii dočtu.

1 19.08.2024

Svět Tvárných a Mechanistů jsem znal už z autorových povídek shrnutých ve sbírce Vidím to jinak. A musím říct, že už tam mě nezaujal. Do Schismatrixu jsem se ale pustil s dychtivostí. Která postupně ne vyprchávala, ale přece jen se nějak měnila. Nevím, jak to popsat. Jako by se mi to i přes nesympatičnost prostředí i hlavní postavy (a její pro mě nepochopitelné motivy a jednání) četlo dobře. Ten radikální revolucionář mi něčím připomínal hlavního hrdinu z románu Stone Canal od Kena MacLeoda. Taky tím zkoumáním možností "vlády ve vesmíru" a "chemií" mezi hlavními protagonisty. Prostředí vesmírných pirátů i jemný tón ironie zase nutí Pomyslet na Fléba Iana M. Bankse. Živoucí habitaty mi zase připomněly Druhou šanci v ráji Petera F. Hamiltona a jeho svět. Všechny výše jmenované knihy mě bavily. Ale tady prostě ty nejasný motivace postav a skutečnost, že musíte hledat, o co vlastně jde, všechno znejisťuje. Konfliktu mezi Tvárnými a Mechanisty nerozumím. Vůbec. Za co nakonec dávám bod navíc, je ten důraz na kulturu, divadlo, umění. To bylo originální. Ale mnohem radši bych si přečetl Sterlingův román ze světa Leggyho Starlitze... Základním dílem kyberpunku pro mě zůstává Neuromancer. Ve své stylové i tematické originalitě.

1 10.08.2024

Jules Vestern. U tohodle Vernova výletu do hájemství Londonova a Welzlova váhám nad hodnocením 3 a 4 hvězdy. Na jednu stranu je lehce znát, že tuhle knihu JV odložil a nedopsal (sám). Tvoří ji vlastně dva až do posledních stránek nesouvisející příběhy. Příběh Zlaté sopky se odehrává až za polovinou a předcházející zdlouhavá dobrobrodružství na zlatokopeckém claimu jsou téměř zbytečná. A i když konec přece jen všechno propojí, asi by nevadilo, kdyby Jules nebo jeho syn první polovinu víc pokrátili. Na druhou stranu je fajn vidět tuhle krajinu vernovou optikou, chemie mezi postavami funguje a navrh tu JV uvádí na scénu francouzské pouliční bojové umění, kick-box s medvědem, odvážné "kovbojské" kousky hodné Karla Maye a konečně ještě dávno před Revenantem ukazuje, jak vám mršina koně může zachránit život (i když zcela jiným a vernovsky originálním způsobem). Takže vlastně spokojenost. I když to není Vernův nejlepší román, z průměru vybočuje tou lokalitou a právě těmi welzlovskými vypravěčskými perlami.

1 15.07.2024

Pro mě překvapivý debut. Psaný svižně, čtivě, místy sarkasticky, jak to mám rád. Nabral pro mě nečekané obrátky. Skvěle poskládané střípky. Současné, jen ty sociální sítě mi tam chyběly.

1 02.06.2024

Jo, je to literatura. O něco takového se v rámci žánru pokouší třeba K. S. Robinson (na jeho Auroru jsem si nejednou vzpomněl). Ale u Chambersové nejde už vůbec o technologie, ale o pokládání hlubších otázek, když se díváme do hvězd. Několikrát jsem si při četbě vzpomněl taky na Lema. A ačkoli Chembersová nevěští Zemi (zase stejně jako K. S. Robinson) světlou budoucnost, přesto vás dostane optimismem a humanismem. Už se těším na Poutníky.

1 26.05.2024

Kniha, na kterou jsem se vůbec nedokázal naladit. Za mě selhává jako dokument i jako literatura. Čiší z toho ta úpěnlivá snaha nebýt dokument a nebýt na straně války. Po scéně s neúspěšným antentátem na Hitlera, kdy se autor věnuje spodnímu prádlu rozvěšenému po okolí, jsem knihu odložil.

Fikční svět 4 hvězdy, děj a styl tak za 2. Takže průměr. Autor si dal skutečně záležet na vytvoření svého světa, ale zapomněl, že by čtenář potřeboval mít taky důvod číst a držet hlavní postavě palce. Kdyby tam nedal těch pár odkazů na exoprostor a někdo by mi řekl, ze čtu Paměti mojí babičce od Hůlové (ze života kočovných mongolů), klidně bych mu to věřil. Jenom ty zkušenosti, které se snaží vypravéčka jako starší žena předat, nejsou uvěřitelné. Taková ta obecná hodnocení života. Spíš mě to tam štvalo. Jestli se pustím do druhého dílu, nevím. Určitě bych si ale počkal na další autorův román.

1 25.05.2024

K výtkám uvedeným níže jedna navíc: lidstvo se na Europě poprvé skutečně interaguje s mimozemským životem a stejně ho nenapadne nic jiného, než do jeho moří vyhazovat mrtvoly a odpadky z lodi. Tak nevím, jestli je to minela autora anebo jeho skepticismus zhruba na úrovni té honby za horou diamantu...

1 14.03.2024

Mám z toho dvojí dojem: dobře se to čte, je to skvěle budový příběh, postavy, všechno srozumitelné a v některých (lékařských) pasážích je to fakt výborné sci-fi. Vzpomněl jsem si třeba na Kmen Andromeda. Ale ta základní zápletka, scény, kdy se spolu baví "infikovaní", to je zas tak na úrovni komedie Četník a mimozemšťan. V 90. by to bylo asi skvělé béčko, možná i trhák jako film. Teď to je dobrá sci-fi pro ty, co nečtou sci-fi. Zvlášť do dob pandemie.

1 07.02.2024