Ramiel
komentáře u knih

Velmi zajímavé téma, které mi ale v knize přišlo velmi nedotažené. Jako by se autorka bála vyobrazit hrůzy války, a pokud tak velmi útlocitně. Např. když v ději přichází na řadu mučení, tak se děj rychle přenáší k zotavování. Dvě dějové linie jsou spojeny až násilně a v podstatě spolu vůbec nesouvisí. Možná jako postupný děj by to bylo čtivější, ale nejlépe by to asi bylo jako dvě různé knihy. Takto to přeskakování působilo spíše rušivě.


Z první knihy jsem byl nadšen. U této druhé knihy jsem se místy i nudil. Theřinu zajetí bylo věnováno dle mého až příliš mnoho stránek, aniž by se díky tomu děj nějak více posouval. Stejně tak putování Ashoka a Jagdishe bylo natahované pořád se opakujícími filozofickými úvahami. Bylo upozaděno intrikování Omanda a Devedase. Laťka kvality se snížila z výborné na dobrou. A dobré je za 3*.


Na rozdíl od předešlých dílů mě tento příběh vůbec nechytl, nemohl jsem se začíst. Lars možná mele maso, ale tak nějak bez šťávy. Nakonec jsem byl rád, když jsem dočetl, že to mám já i Lars zdárně za sebou.


Proč je tahle knížka řazena do žánru hororu? Co je na nich hororového? Tak možná fantasy nebo satira. Jedině snad proto, že je horor to číst. Pro mě změť blábolů a celkově zklamání. Je to moje první seznámení s Lovecraftem. A vzhledem k tomu, jak je označován za mistra hororu, tak jsem měl asi příliš velká očekávání, která tato ubohá knížka nenaplnila ani kapkou.

A já bych řekl, že ta hranice bohapusté krádeže byla překročena... Autor sám na konci vyjmenovává všechny možné autory, kterým prý vzdává poctu. Ale už při čtení mi v hlavě znělo jen jedno jméno Gemmel. To je prachsprostě vykradená Drenajská sága.


Mám stejné pocity jako uživatelka cérka. Autor se již dlouhá léta veze na vlně popularity. Bohužel už dlouho chybí knihám jiskra a nápad. Moje nadšení z prvních dílů odeznělo a teď už autora čtu jen ze setrvačnosti.
Vyšetřování je i v této knize značně krkolomné. A kniha samotná nic nového nepřináší a nevybočuje tak z průměru. Jede se podle osvědčené šablony. Máme zde ostříleného staršího vyšetřovatele, který má morální kvality světce a aplikuje Aristotelovskou logiku lépe než Aristoteles. Dále mladého pomocníka, kterému holky samy lezou do postele a on s nadšením (teda pardon, tady se zprvu upejpá) vyhrnuje suknice. Nemůže chybět zlolajný místní mocipán. A ohromně chytrý vrah, na kterého by normálně nikdo nepřišel, jen kdyby zrovna ten mord nevyšetřoval Oldřich, teda vlastně Jiří Adam. Celkově kniha neurazí, ale ani nijak zvlášť nenadchne.


Doufám, že už se intenzivně pracuje na překladu dalšího dílu.


Velmi netradiční kniha ze světa elfů a orků zejména díky skvěle promyšlenému jazyku orků, s kterým si autor doslova a do písmene vyhrál. Pojmenování inžinírských vynálezů a zbraní velmi pobavila. Také pohled na dobro a zlo je velmi neotřelý. Takže pro mě velmi dobrá fantasy.


Moje první setkání s tímto autorem a určitě ne poslední. Zajímavý nápad s katastrofou, která změnila svět a rozložení států a jejich vojenských sil. Děj je jednoduchý a přímočarý. Jednotlivé postavy nejsou zpracovány kdovíjak do hloubky ani originálně. Setkáváme se u nich spíše s klasickými klišé o pilotech, námořnících, slavných otcích a "nezvedených" synech. Ale vzhledem k celkovému vyznění knihy to vůbec nevadí. A rozhodně zde platí, že v jednoduchosti je síla.


Zápletka uvěřitelná za přivření jednoho oka. Ale děj odsýpá, nechybí humor, silná auta, lepé děvy. Takže suma sumárum: líbilo se mi to, o čemž svědčí i to, že jsem to sfoukl za večer.


Atmosféra doby a vykreslení jednotlivých postav jsou velmi dobré. Zápletka vlastně taky není až tak špatná. Ale prostě mi chyběla taková ta "lehkost čtení, nutkání po přečtení stránky otočit list a číst stránku další".


Děj je příliš překombinovaný a velmi málo uvěřitelný. Když budu citovat z výše uvedeného popisku knihy: "Středoškolačka Geneva Settleová se stala terčem nelítostného profesionálního zabijáka, který ji má z neznámých důvodů zavraždit." Co jako na tom zabijákovi bylo profesionálního? Autor z něj naopak udělal neschopného břídila. A těch milion zástěrek odvádějících pozornost vyšetřovatelů... To jako vážně? Tohle se dle mého vůbec nepovedlo.


Zajímavý námět, který v mých očích sráží neustálé skákání ve vyprávění z jedné postavy na druhou. Možná je to dané snahou o stupňování napětí, ale občas mi tato snaha přišla až příliš křečovitá. Stejně jako neustálé zvraty a souhry náhod. Ke konci už mě to ani moc nebavilo a po dočtení knihy se dostavila "úleva", že to mám za sebou (fakt nesnáším nedočtení knížky). Další díl snad někdy možná...


Pro mě napsané čtivě, hodně čtivě. Takže dva dny a bylo hotovo. A už honem vydejte další díly.


Díky stejnojmennému seriálu jsem očekával více. Děj je až příliš suchopárný, vyprávění autora nezáživné. Přitom z tohoto tématu by mohl být výborný western. Není, bohužel.


Pro mě byly ty povídky až moc na jedno brdo a často i nudné.


Věřím, že si fanoušci užili online psaní, ale kniha jako hotové dílo za mnoho nestojí.


Zápletka dobrá, vyobrazení japonské společnosti velmi dobré, jen to samotné vyšetřování založené na "náhodné potulce" a doufání hlavního hrdiny, že na něco narazí, sráží zážitek a hodnocení knihy o hodně dolů.


(SPOILER) Tato kniha má hodně mínusů, a proto nedosahuje kvalit předchozích dílů. Je tu až příliš stránek věnovaných tonistům a Greysonovi - jeho příběh mě nebavil ani v minulých knihách. Vysvětlování pohlaví Jeri každé postavě, s kterou se potká, spíše obtěžovalo. V úvodu trochu nelogické míchání časových linií. Upozaděná dějová linka Anastázie a Lucifera, tedy dvou postav, které naopak velmi bavily. Totéž se dá říct i o Faradayovi a Goddardovi s Randovou, kteří v tomto dílu dělali spíš křoví. A přitom to Anastáziino postupné odhalování Goddardových záškodnických aktivit mělo takový potenciál, ale vyšumělo tak nějak do ztracena. No a pak Nimbus, který sám nemůže porušit svá pravidla, ale jeho kopie můžou??? Takhle by přece přes kopie mohl zasahovat i do záležitostí smrtek. Škoda, série si zasloužila lepší zakončení.


Zábavné, ale nereálné. Místy geniální a zároveň nelogické. Zvraty překvapivé a zároveň překombinované. Na každý kladný moment v této knize se najde vždy alespoň jeden záporný. To se tak autor rozhodl smíchat Sherlocka Holmese, Hannibala Lectera a Dextera. A dopadlo to jako když pejsek s kočičkou vařil dort. Přísady se mohou jevit chutně, ale dohromady to úplně nešmakuje. Na geniálního detektiva nám Blake přehlédl příliš mnoho věcí. Ono děsivé tajemství, že je kanibal, snad ani nebylo tajemství, ne? No a ten životní příběh Blakea autor s pár změnami prostě jen okopíroval od Lindsayeho a jeho Dextera. Takže za mě průměrná kniha.
