Roscata komentáře u knih
Podle hodnocení a komentářů hodně lidí kniha zklamala. Většinou se hodnocení a komentáře shodují s mým názorem, tentokrát ale výjimka potvrzuje pravidlo.
Sice bych to za bestseller neoznačila ale rozhodně má něco do sebe. Líbil se mi celý nápad s reality show která, aniž by to soutěžící Zoo věděla, skončí protože na světě vypunke epidemie. Je zajímavé sledovat co vše je člověk schopný brát jako triky a nahrané situace.
Nejvíc mě zasáhla část kdy si Zoo začíná přiznávat, že vše okolo ní je skutečné. A nejvíc asi vyprávění o modrém domě.
Jediné co mi na knize vadilo bylo střídání jmen a přezdívek u postav. Chvílemi to bylo dost matoucí, zvlášť když nám postavy byly na začátku představeny jen přezdívkami.
Kniha končí heppyendem, což u postapo nebývá zvykem, takže mi to vlastně ani nevadilo. Aspoň to byla trochu změna.
Upřímě by mě zajímalo s jakým záměrem autor tuto knihu psal. Protože kdybych už nebyla vegetáriánem po téhle knize bych minimálně musela začít přemýšlet o tom jak se ke zvířatům chováme. Podobných etických narážek bylo v knize více, ať už šlo o naše chování k planetě nebo k sobě navzájem. Nebo aspoň já je tam viděla.
Nemusíte ale se bát že je to to jediné čeho se v knize dočkáte. Chcete krev a brutalitu? Chcete bizarní představy a syrovost? Chcete humor a sarkasmus? Tak tady to máte.
Nikdy jsem poezii moc nečetla, ne proto, že by mě nezajímala ale málo které dílo mě zaujalo. Teď se ale objevila tahle moderní poezie a já jsem nadšená. Básně v této knize jsou mi mnohem bližší než cokoliv co jsem kdy musela povinně číst ve škole.
Je smutné, čím vším si musela autorka ve svém životě projít. Smutnější je, že podobnými a někdy i horšími situacemi a vztahy si musí na světě projít tisíce dívek.
Myslím že by vůbec nebylo marné kdyby si tuto sbírku básní mohla přečíst každá dívka na světě. Třeba by pak bylo na světě více Královen.
Moc jsem se na tuhle knihu těšila ale bohužel jsem od ní čekala víc. Je to ale čistě moje chyba, mělo mi být jasné že v takto útlé knize jde hlavně o to přiblížit severskou mytologii čtenářům kteří jsou jí nepolíbeni.
I přesto jsem si ale čtení užívala, pár informací jsem si doplnila a jsem ráda že je tato kniha součástí mé knihovny.
Od Johna Greena jsem už pár knih četla a byla z nich nadšená, proto mě překvapilo že mě v tomto příběhu mnohem více zaujaly části Davida Leviathana. Asi je čas si přečíst také něco čistě jen od něj.
Ale i tak mě kniha jako celek bavila a zanechala spoustu námětů k přemýšlení.
Strašně smutný příběh. Ale to jsou válečné příběhy vždy. Celou dobu jsem přemýšlela nad jedním - jak moc nevšímavé k okolnímu dění může být devítileté dítě a zda neměl Bruno nejakou formu dyslexie (dysgrafie?), protože jeho komolení jmen by tomu napovídalo.
Až do poslední chvíle jsem naivně věřila že to dopadne dobře, že se vše v dobré obrátí. Nestalo se tak a já přemýšlím jestli to co stalo otevřelo Brunovu otci oči natolik aby viděl na jakých zvěrstvech se podílel.
Ohnivá křídla se stala jednou z mých oblíbených sérií. A to i přesto, že je příběh cílený na mladší čtenáře. I když už mám teď tušení jak celá pouť dopadne, je to skvělý příběh, který mě i tak několikrát překvapil.
IG: zrzi_cte
První polovina knihy mě nudila, musela jsem se nutit číst dál a to je to originální a zajímavý námět. Druhá půlka už byla lepší ale stejně mi pořád přišlo že tomu něco schází. Snad jedině konci nic nescházelo, ten se podle mě povedl. A obálka, ta je nádherná. Škoda, po přečtení ukázky jsem se opravdu těšila a je mi líto že mě pak celý příběh zklamal.
Doufám že pokračování bude opravdu brzo, protože jinak mě zabijou ty úvahy o konci tohohle dílu. Úžasný, překvapující a vlastně i trochu smutný. No uvidíme jak se k tomu Mahan postaví.
Kniha se mi četla krásně, až mě to udivilo, něčekala jsem to po přečtení několika kometářů zde. Je to milý příběh, líbilo se mi že se celý příběh odkrýval postupně a nakonec to dopadlo jak nejlépe mohlo. Celý příběh donutí člověka zapřemýšlet. Doporučuju.
Kniha mě do sebe vtáhla a nepustila a to i přesto že nespadá do mnou oblíbených žánrů. Možná že za to mohl formát deníkových záznamů. Absolutně nechápu že někdo může něco takového přežít, Polina a vlastně všichni válkou postižení u mě mají velký respekt a skláním se před jejich vůlí žít. Války jsou zlo, kde to vždy odnesou ti neviní lidé.
Kniha mě bavila. Aljaška byla škvělá, jen mi občas lezla na nervy.
Na první pohled typická lovestory o ztrátě jednoho člověka a nalezením jiného, ale jen do chvíle, než se dostanete k té jedné kapitole.
Celou dobu prožíváte s Kylem jeho ztrátu, nepochopení okolí, snahu se s tím vším nějak vyrovnat a nalezení toho jednoho člověka, který vás chápe a pak najednou BUM a všechno je jinak. Naprosté zmatení a nechápavost. Celý ten zvrat vám nedovolí knihu odložit až do samotného konce. Velmi povedený příběh, doporučuju všemi deseti.
Asi jsem od knihy čekala víc než jsem měla. Příběh nebyl špatný, líbila se mi inspirace Zemí Nezemí, postavy mi taky nepřišli špatné, dokonce jsem i chápala proč je Wendy tak okouzlená Jamesem. Líbilo se mi, že i některá její rozhodnutí nebyla stavěná na tom, že je dělala kvůli němu. Jenže jsem jim ten vztah nějak nedokázala uvěřit. Možná kdyby šla autorka více do hloubky, ale takhle mi to přišlo hodně ploché a málo uvěřitelné. Je to škoda, protože jinak se to četlo velmi svižně a dobře.
Dlouho mi tvalo než jsem se k Běsům dostala, vždycky jsem je totiž odložila s tím, že se asi budu bát a na to já musím mít náladu. Nakonec ten strach nebyl tak hrozný a čtení jsem si užila.
Mám ráda mytologii a jsem ráda, že čím dál víc vznikají i knihy s tou naší, slovanskou. Libílo se mi jak byl vykreslen typický vesnický život daleko od moderní společnosti, kde každý řeší životy ostatních, i když by si měl především řešit ten svůj. Charakter většiny postav byl nepěkný až toxický, což přispívalo k temnému tónu příběhu. Nejen díky tomu Astrid i jejím přátelům fandíte a toužíte aby zjistili pravdu o svém zmizení. Už od začátku bylo jasné, že má celá tragédie něco společného se sny a běsy které vídá Astrid, ale do poslední chvíle mě nenapadlo kdo za tím vším stojí.
Na příběhu mě zklamali dvě věci. Zaprvé konec knihy, který byl zbytečně rychle useknutý a to na co jsme celou knihu čekali jsme nakonec nedostali. Za druhé to bylo nulové zapojení policie. Chápu že byla vesnice izolovaná a se svým vlastním vedením, ale přesto si nemyslím že by si někdo mimo vesnici nevšiml zmizení čtyř dětí a jejich opětovném objevení. Každopadně mě čtení moc bavilo a určitě popřemýšlím o přečtění dalších autorčiných knih.
Tak tahle série byla parádní. Vůbec jsem nečekala až tak propracovaný svět, tolik zajímavých postav a příběhů. Bylo to napínavé, překvapující a nabité akcí. Některé postavy mě bavily víc než jiné ale celkově mě čtení neskutečně chytilo a hltala jsem slovo za slovem.
Překvapil mě závěr, i když jsem tušila že to tak nějak dopadne, pořád jsem naivně doufala v trochu jiný konec. Možná právě pro to si závěrečné setkání v Kotlině vyžádalo pořádnou dávku slz. Pokud u nás vyjdou i jiné knihy z tohoto světa je pravděpodobné že se pustím do jejich čtení.
Miluju to. S kluky a jejich blízkými to ani jinak nejde. I když se to zdá jen jako jednoduchý romantický příběh o dvou klucích, opak je pravdou. Ale přes to, že se v každém díle objevují i těžká témata, je příběh pořád krásný a chcete ho číst.
Rozhodnutí, která Oleg v předchozím díle učinil, ho teď vedou za hledáním nového domova pro Kalteány a především za jejich rozvojem. Je to nečekaná změna oproti jiným LitRPG a pro mě velmi zajímavá. Už se nevěnujeme rozvoji jen jedné hlavní postavy ale celého kmene. Navíc Oleg nechává kmen aby si našel svojí vlastní cestu a spíš jen dohlíží na to co se děje, takže chápu že tento díl nemusí být pro každého. Mě to bavilo.