shenandoah
komentáře u knih

Moc se mi líbilo, jak byl příběh sestavený. Každá postava měla svůj vlastní hlas, i ti psi. Čtenář se dozvěděl, co je ovlivnilo, proč jednali, tak jak jednali, a jak se postavy navzájem ovlivňovaly. A vyšla z toho taková zajímavá mozaika. Trochu mi to připomnělo Želary od Květy Legátové a navnadilo mě to k jejich znovupřečtení.


Milá, příjemná a oddechová kniha. Vlastně jsem měla pocit, že čtu literaturu pro děti. I díky postavě Šašy, která vidí svět, jaký by měl být, a je dost odvážná a podnikavá, aby to tak i bylo.


Kniha má velmi působivý začátek, příběh mě hned vcucnul, přestože bylo jasné, že to nebude lehké čtení. O tom, co ďáblický hřbitov skrývá, jsem měla matné tušení, navzdory tomu mi nad osudy dětí a jejich matek slzy ukáply. Je ironií osudu, jak se temné kapitoly našich dějin na tom hřbitově promíchaly. Ke konci kniha trošku ztrácela dech, jakoby uvízla na místě. Proto asi musela přijít Ošetřovatelka a její způsob "pomsty", což je asi taky jediná cesta ke smíření a odpuštění. Ale zapomenout to ne, to v žádném případě.


Kniha o tom, že zlo je vždycky v lidech, ať už je způsobeno konáním nebo jeho nedostatkem. Také o vině a odpuštění. A také o Afghánistánu, o zemi, která se ztratila na své cestě do budoucnosti.
Moje první setkání s autorem a jsem nadšená. Jeho styl je živý a pohlcující, ale o malinko víc mě bavila ta část o dětství v Afghánistánu. K přečtení mě inspirovala jiná kniha - Knihovna malých zázraků.


Krátký a zdánlivě jednoduchý příběh, ale když bude čtenář chtít a pustí si ho k tělu, může mu hodně dát.


Petr se po dlouhých letech vrací do své rodné vsi a s návratem se mu oživují vzpomínky na zmizelého kamaráda. Po pár zvláštních událostech se rozhodne pátrat po tom, co se tenkrát vlastně stalo.
"Když stojí nad propastí a shlíží do ní, odpovídá mu temnota. Když ale dosáhne dna a vzhlédne, odpoví mu světlo."
Autorka zdařile zapojila do příběhu slovanskou mytologii ("Není to Rampušák!") a velmi dobře buduje houstnoucí atmosféru ve vesnici. Při některých strašidelných scénách jsem pro jistotu vypínala "film" v hlavě, protože bych pak nemohla spát. Nejvíce mne bavilo celé to pátrání po důvodech mizení dětí, třebaže ne vždy jsem měla pocit, že rozumím tomu, jak to zapadá do příběhu. Ale kniha je čtivá a dobře propracovaná.


Užitečná, potřebná a pro mě i objevná. Psaná velmi stravitelným stylem.


Drsné čtení. Kniha má výborné momenty, i ty slabší. To, že je až dokumentární, je podle mého plus. A přesto to čtete s napětím, třeba při útěku z internačního tábora nebo samotný boj o Izrael. Trochu pro mě bylo šokem chování Britů, ale když si vybavím jejich chování v koloniích, není se čemu divit.


Cena knihy: 348 Kč
Výpovědní hodnota: nevyčíslitelná
Víc slov snad ani není potřeba. Vše ostatní najdete v knize.


Kniha je psána čtivým a zábavným způsobem. Dozvíte se spoustu zajímavých informací nebo si osvěžíte znalosti ze skotských dějin. Najdete tam několik zábavných historek, které vykreslují povahu Skotů a jejich země, někdy máte pocit, že vás autor (pravděpodobně záměrně) mystifikuje. Z knihy je také cítit autorův vřelý vztah k oběma svým zemím.
Moc se mi líbily ilustrace.
Dojem mi trošku zkazilo několik chybek, které buď unikly autorovi, nebo editorovi (u nakladatelství jako Argo to docela zamrzí).


Kniha je to výborná, ale dala mi řádně zabrat. Nevím, čím to bylo, že jsem měla po čtení problém knihu znovu otevřít, hlavně v prostřední třetině knihy. Na začátku a na konci mě nic takového netrápilo. Možná tím zvláštním jazykem, který Waltari zvolil a který zároveň přispívá k jedinečnosti knihy. A těch znalostí, co musel autor mít, aby knihu napsal, za to ho nelze než obdivovat.
Takže ještě jednou - kniha je to skvělá a s klidným svědomím ji doporučím jakémukoliv zájemci, ale pro mne to byla malá knižní anabáze.


Když s knihou končíte, usmíváte se a je vám zároveň do pláče (lidé, kteří se někdy smáli na pohřbu, ví, o čem mluvím). Další kladnou vlastností knihy je její jazyk a styl psaní. Nemáte pocit, že přešlapujete na místě nebo že často zakopáváte. A skvělým nápadem je "osoba" vypravěčky.
A čem kniha pro mě je? O odvaze a obyčejné lidské slušnosti.


Velmi podobné Bratrstvu černé dýky. Ale není divu, když autorky jsou kamarádky.


Výborně napsáno. Celkem srozumitelně popsána problematika geologie a tektoniky a jak to spolu vše souvisí. Ukazuje, jak je v přírodě vše propojené a jak nepromyšlený zásah člověka (ať už z neznalosti, chamtivosti či ignorace) dokáže pracně budovanou rovnováhu přírody narušit. Některé příběhy jsem znala (výbuch Laki na Islandu), jiné mě překvapily (vraždění vrabců v Číně - to mi hlava nebere, lidská hloupost je opravdu nekonečná), jiné pro mě byly novinkou (zasolování půd v Austrálii). Jen občas mi chyběl dostatek představivosti, uvítala bych víc obrázků, dohledával jsem si je na internetu, ale ani s jeho pomocí si 250 metrů vysokou vlnu stále představit nedokážu.


České dějiny "očima" katedrály. Při čtení tohoto textu jsem ve zkratce prožila celou českou historii, chvílemi jsem cítila hrdost, jindy to bylo spíše k pláči, občas se tam mihlo i zadostiučinění. Překvapilo mě, co všechno si katedrála "prožila", nebo kolikrát cestovaly české korunovační klenoty. Moc pěkné čtení.


Taková správná dávka ironie, dalo by se říct i jedovatosti. Svým způsobem zábavná ženská obžaloba mužského světa, ve kterém je muž tím víc oslavován, čím víc zabíjí a smilní (a v případě Odyssea i podvádí), ale žena by za to byla minimálně rozčtvrcena, samozřejmě až na krásnou Helenu - té projde všechno, a tak musí trpět ve své ctnosti (a bezmoci). Ano, feminismus z toho čiší na sto honů, ale klidně vám může vyjít, že Penelopa byla pěkná mrcha.


Skvěle vyprávěný příběh. Dojemný, napínavý a stejně jako Zlodějka knih především o lidech, o jejich statečnosti a přístupu k životu ve víru války. Ta magická část byla pro mě třešničkou na dortu.
