Téra
komentáře u knih

Jedním slovem úžasný příběh. Moc mě bavily obě časové linky. Historie firmy Baťa mě tam hodně překvapila a moc se mi líbila. I když knížka pojednávala o těžkých tématech, tak na mě působila nakonec hodně optimisticky, protože se hrdinové s nepřízní osudu popasovali statečně a nenechali se zlomit. Myslím, že i takové příběhy jsou potřeba.


Krásně a čtivě napsaný historický román. Moc mě zaujalo vyprávění o poválečné situaci v této oblasti, o které jsem neměla tušení. Život Barbory a její rodiny byl nelehký, v dnešní době nepředstavitelný, ale rozhodně obdivuhodný.


Opět skvěle odvyprávěné. Paní Mornštajnová píše lehce o těžkých tématech. Tento příběh se mi líbil snad i více než Hana, kterou jsem četla jako první autorčinu knihu. Ze tří žen, jejichž životy sledujeme, mi nejvíce k srdci přirostla Alžběta. To, jak si počínala s nepřízní osudu, který ji mnohokrát nebyl nakloněn bylo obdivuhodné.


Velmi zajímavý a silný příběh o otci s dcerou, jejichž vztah byl ovlivněn minulostí a kdyby roky nebyly tiché a minulost nebyla nevyřčena, třeba by vše bylo jiné, ale třeba taky ne. Doporučuji přečíst, celé rozuzlení na konci mi vehnalo slzy do očí a myslím, že nese důležité poselství pro všechny.


Opravdu temné a drsné příběhy z nedávných dob. Nejhorší na tom je ta pravda. To, že je to skutečně pravda, že se to někomu skutečně stalo. A ne jednomu, ale mnohým. Tohle by si měl přečíst každý, ať se nezapomene. Opravdu doporučuji, ale je dobré se připravit na to, že to opravdu není hezké čtení.


Hotýlek byl trochu jiný. Ne tak tragický nebo beznadějný. Rodina si vedla, jak nejlépe dovedla, nenechala se semlit okolnostmi. Stále jsem cítila naději. Oči, které odsuzují některé chování, jsem nechala zavřené. Opět výborná Mornštajnová. Už na mě čeká jen Listopád.


Ani vlastně nevím, co napsat. Příběh mě naprosto dostal. Skvěle ukázal, co se osobě v situaci hlavní hrdinky honí v hlavě a proč se zachová, tak jak se zachová, i když zdravý rozum velí jinak. Když se ukázalo, o co v knize vlastně jde, sama jsem si připadala, jak kdybych dostala ránu, a říkala si, to přeci nemůže být pravda. A chtěla jsem, aby to pokračovalo jinak. A už se mi v mysli rodily myšlenky, za které bych si nakonec nejraději nafackovala, ale předpokládám, že o to autorce šlo. Nakonec to dopadlo dobře, i když jsem to obrecela.


Příběh to byl zajímavý. Těžký život Zuzany byl však pro mě podán takovou až chladnou formou. Hrůzy, které byly v knize popisované, se mě vůbec nedotkly, jen tak povrchně jsem je vzala na vědomí. Tento styl vyprávění mi bohužel moc nesedl.


Budu se opakovat, ale knihy paní Mornštajnové se čtou velice dobře, i když jsou o těžkých tématech. Tento příběh nebyl výjimkou. Jen je škoda, že díky všeobecně známé kauze, jsem celý vývoj příběhu tušila od začátku, ač jsem se článkům záměrně vyhýbala a přečetla si je až po přečtení knihy. Následně to ve mně zanechalo, takové rozporuplné pocity. Každopádně by nikdo neměl zažívat hrůzy v knize popsané a je hrozné, že tomu tak bohužel je.


(SPOILER) Ukončení série se mi líbilo. Zase uvěřitelné a dobře vystavěné, jen mi je oproti jiným detektivkám líto, že tu není moc šance od začátku zkoušet odhadovat vraha. Ten konec někomu může připadat přehnaný, na druhou stranu pokud se vcítíme do hlavní hrdinky, tak je pochopitelný.


Nejdříve jsem knihu ohodnotila na tři hvězdy. Ve stínu některých knih, co jsem četla v nedávné době, mi v této knížce něco chybělo, ale ani nevím co. Nakonec jsem své hodnocení přehodnotila, příběh to byl totiž moc zajímavý a já jsem netrpělivě čekala, jak nakonec dopadne. Lindu jsem moc obdivovala, za to, že nezahořkla a zvládla necítit nenávist a zášť.


Musím přiznat, že mi docela dlouho trvalo, než jsem se začetla a cítila jsem trochu zklamání, že mne vyprávění dostatečně neupoutalo. Každopádně životy Maji a Magdy, poznamenané nepřízní osudu, režimu, ale hlavně lidskou záští, závistí, zlobou a strachem mne nakonec velmi zaujaly. Buďme rádi, že pro nás je to pouhá fikce. A co pro nás chystáte dál paní Mornštajnová? Už se moc těším.


Musím přiznat, že předešlá detektivní trilogie se mi líbila víc. Tento příběh mi moc nesedl. Přišlo mi to hrozně rozvleklé, asi protože se tam střídaly pohledy všech sourozenců a ještě maminky a ani jsem necítila moc napětí a celkové rozuzlení mi tedy přišlo takové divné.


Dojemný příběh, který na pár stránkách dokáže vyvolat spoustu emocí. Moc se mi líbilo vykreslení atmosféry městečka v předvánočním čase. Předvánoční zvyky obyčejné rodiny. A také velmi těžký historický podtext, který je zde řekla bych jen jemně naznačen, ale zasáhne vás plnou parou. A musím tedy říct, že jsem měla stejný pocit, jako Luciluc, ve své hlavě jsem nedokázala příběh zasadit do 80. let, ale měla jsem pocit, že se musí odehrávat v dávnější historii.


Tento díl se mi líbil více než první. V prvním mě trochu rozčilovala postava Adama, ale v tomto díle si získal moje sympatie. Případ byl zajímavý a myslím, že realisticky napsaný. Určitě doporučuji přečíst a těším se na další pokračování.


Už dlouho jsem nepřečetla knihu tak rychle. Je to moc pěkný příběh pro malé/mladé slečny. Pohádka, která má spád, jsou zde sympatické postavy a spletité rodové vztahy. Musím teda říct, že běžně fantasy nečtu, tak se možná v rámci žánru najdou lepší knížky (budu muset zkusit neco dalšího), ale jak se píše v komentáři pode mnou, kdybych byla (já teda o 20 let) mladší, tak z toho budu na větvi snad ještě víc.


MOŽNÝ SPOILER Moc pěkný dojemný příběh, v podstatě celý děj je o tom, jak z té šlamastyky ven a vůbec bych nečekala, že mě to bude tak bavit. Celé jsem to prožívala s nimi. Ashley byla skvělá, vtipná a Ben jednal s chladnou hlavou, nepanikařil. Nakonec jsem si taky pobrečela, uplně mě zavalil pocit úlevy, jak kdybych zachránila sama sebe. A ani bych tam nemusala mít tu romantickou linku.


Nejdříve jsem se nemohla začíst. Oba hlavní hrdinové mi moc nesedli. Nakonec se příběh přeci jen zajímavě rozjel i navzdory svým nesympatickým hrdinům a mě zajímalo, kdo za tím vším vězí. No a nakonec jsem byla zklamaná, tak nějak mi motiv té pomsty přišel nezajímavý a myslela jsem, že zatím bude vězet něco "víc".


Tento díl se mi líbil ještě víc než první. Četla jsem ho více než rok po prvím díle a určitě doporučuji i ostatním nečíst knížky hned po sobě. Už jsem si přesně nevybavovala všechny detaily, takže mi nepřišlo, že čtu tu samou knížku znova. A objevují se zde i nové skutečnosti, které vás primějí číst dál i když vlastně víte, co se bude dít. Dopisy Less byly krásné a dopis od Less ... Nemám slov.


Vypadá to, že Colleen dokáže napsat cokoliv a thriller jí opravdu sedl. Byla to docela jízda, chvílemi jsem si ale říkala, že je to zvrácené až příliš. Trošku jsem nakonec čekala, že to nebude tak přímočaré, jak se zdálo. Ale já osobně mám konce jako tady ráda, když není tak jednoznačný a člověk si ho může vyložit po svém, jak se mu to hodí.
