tittanie komentáře u knih
Kniha se mi četla docela dobře, ale nesdílím nadšení ostatních čtenářek.
Nebyla to typicky červená knihovna, spíš tam šlo o práci doktora. Trochu mi to připomínalo seriál Chirurgové, ale je to jediný lékařský seriál, který jsem viděla.
Trochu se mi pletly postavy a co mi vadilo, vztah hlavních postav, vznikl z ničeho. Prostě bum během pár stránek byli spolu a klasický "rozchod" pár stránek před koncem, který mě vždy vytočí. Další díl číst nebudu.
Soubor Čapkových cestopisů. Krásný jazyk a detailní popisy všeho, co autor viděl. Nejvíce mě asi oslovily Výlety do Španěl.
Asi nejsem fanoušek cestopisů, kromě cestopisů od Karla Čapka.
Ty jsou skvělé. Fascinuje mě jeho jazyk (třeba slovo popivše) a jeho schopnost všímat si kdejaké maličkosti a drobnosti. Fotku člověk jenom proletí, ale když si ke čtení vezme fotky míst, tak ho autor donutí zastavit pohled a projít si všechny detaily, kterých si všiml on. Krása. Obzvlášť se mi líbily věty typu: Tady to vypadá u Pardubic.....
Taky se mi líbí, jak používá španělštinu a udivuje mě jak si zvládá pamatovat třeba latinské názvy rostlin. Vím, že byl fanoušek do zahradnictví, ale kolik laiků zná rostliny latinskými názvy.
Při čtení jsem měla strašný poct zmaru. Tolik snahy tolika lidí a bylo to k ničemu. A do toho souvislosti se současností.
V postavách jsem se neztrácela, i když jich bylo hodně. Od autora jsem už četla 3 knihy, takže jsem věděla do čeho jdu a vlastně jsem to čekala. Nejvíce se mi ale od autora stejně líbí Dva proti Říši.
Za mě zklamání. Čekala jsem historický román a dostalo se mi červené knihovně na pozadí události 20. století.
Od autorky jsem už jednu knihu četla a další číst neplánuji.
Posledních asi 6-7 dílů se mi nelíbilo a byla jsem docela naštvaná a už jsem si říkala, že končím s touhle sérií. Nakonec jsem ji ještě dala šanci a musím říct, že kniha byla výrazně lepší než předchozí knihy. Neřekla bych, že je tak dobrá jako byly první díly, ale čtení mě bavilo.
Docela příjemné čtení. Dlouho jsem se bála knihu číst, protože je označená jak thriller a já se hodně bojím, ale tady vlastně nebylo čeho. Konec byl takový překombinovaný, ale knihu jsem přečetla za dva dny.
Na knihu jsem narazila náhodou na netu, možná tady na databázi. Kniha je sympaticky krátká, je v ní hodně informací o tématu, ze kterého se mi vždy dělalo divně a nejvíce se mi líbily ilustrace. Jsou vtipné.
Kritika slov je úžasná kniha. Velice se mi líbila a krásně se mi četla. Taková oddechovější. Naopak O věcech obecných je kniha plná myšlenek a filozofických úvah, které asi ještě více docením, až budu starší.
Obdivuji Masaryka a Čapka, a jejich spojení v knize Hovory s TGM mi přijde úžasné. O věcech obecných čili Zoon politikon je taky zajímavá kniha, spousta myšlenek a filozofických náhledů na věc. Kniha apokryfů mi přijde jinačí než ty dvě knihy, se kterými vyšla.
Skvělé dílo. Má oblíbená úvaha Proč nejsem komunistou. Určitě si budu knihu muset přečíst znova za pár let, určitě uvidím myšlenky jinak než teď.
Jediné co mi vadilo, byla tehdejší gramatika třeba socialism nebo pesimism.
Od autorky jsem letos již dvě knihy četla - Rozbité světy a Baladu o snech. První kniha mě úplně odrovnala, a tak jsem se pustila do dalších knih.
Z této knihy si asi odnesu dvě věci, že za mír se musí bojovat a ne pasivně přihlížet a myslet si, že se všechno vyřeší šeříkovou kyticí a druhá věc je asi to, že doba po válce byla strašná, že lidé, kteří kolaborovali s režimem se stali komunisty a vůdci národa. A že lidem, kteří za války bojovali a pomáhali, kde mohli, se komunisti a jiné svině pomstili.
Za nejlepší knihu od této autorky považuju Rozbité světy.
Autorka mě dostala knihou Rozbité světy. Strašně krásně v ní popsala emoce vztahu dvou lidí a proto jsem se pustila do další její knihy.
Oceňuji, že píše o 50. letech a ne jenom o válce, protože o té jsou miliony knih. Zápletka byla zajímavá. Postava Viktora mi přišla zbytečná stejně jako LuciiT a oslovení zlato mi úplně lezlo krkem.
Možná mi přišla trochu nedořešená linka s Jaromírem. Myslím, že to šlo vyřešit jinak, stejně tak s babičkou.
Každopádně kniha je velice zajímavá, protože i když jsem ji dočetla pořád přemýšlím nad tím, co jsem četla.
Pokud by někoho zajímalo vyhánění zemědělců, tak tahle kniha je super https://www.databazeknih.cz/knihy/vyhnanci-akce-kulak-126452
Velice zajímavá kniha, jenom je docela náročná na čtení. Je v ní spousta informací, lidí, událostí, co taky čekat, když popisuje několik století. Narazila jsem na ni náhodou v jiné knize, která pojednávala o dění na Ukrajině.
Jsem ráda, že jsem se k této knize dostala a dokonce se mi hodila do čtenářské výzvy.
První díl se mi líbil hodně, proto jsem se pustila do tohoto volného pokračování. A jsem trochu zklamaná. Postavy se mi pletly a děj mi přišel takový nijaký. Co se mi líbilo byl popis doby.
Foglara jsem objevila asi před 4 lety a Záhadu hlavolamu jsem četla absolutně v transu, i když byl nadpis všeříkající, tak jsem se bála jak to skončí a jestli se náhodou Rychlým šípům nic nestane. Jsem ráda, že se k tomu světu mohla zase tak trochu vrátit.
Bratři Čapkové a jejich společná tvorba, co dodat? Skvělé, zajímavé, spousta skvělých myšlenek. Nejvíce se mi líbila Krakonošova zahrada.
Objevila jsem další autorku, od které si ráda něco přečtu.
Kniha se velice dobře četla. Velice se mi líbilo autorčino psaní, protože ve mě vyvolalo velice silné emoce. Nejvíce jsem ze stránek cítila lásku Danušky a Cyrila. Bylo mi z nich strašně dobře.
Dále v ději jsem se dostala do bodu, kdy musíte číst dále, protože chcete vědět, jak to dopadnete, ale zároveň dál číst nemůžete, protože se bojíte, jak to skončí. Vzhledem k tomu, že o 50. letech čtu velice hodně, tak jsem se obávala velice špatného konce, nebudu psát, co přesně jsem čekala, abych něco neprozradila, ale byla jsem překvapená zápletkou, kterou autorka knihu ukončila. Já jsem čekala větší drama a drastičnost, teď je otázkou jestli by tím kniha nezískala větší dramatično.
Válka byla hrozná, ale to období po válce bylo ještě horší. Lidé znova ztratili svobodu a naději na daleko delší dobu a to jsem z toho cítila a to je dobře.
Těším se na další knihu.
Od autorky jsem četla Šepot z lesa a ta kniha se mi moc líbila, takže jsem se pustila do čtení i této knihy, na které mě velice lákalo, že se děj odehrává v místě, které znám velice dobře.
Kniha je napsaná velice poutavě, ale musela jsem ji odložit a nedočítat v noci, protože jsem strašpytel. Takže jsem knihu dočítala přes den za sluníčka.
Moje shrnutí je, že se mi kniha velice líbila, styl psaní, postavy... Taky propojení s předchozí knihou, jenom si nejsem jistá některými věcmi.
Třeba jsem si myslela že Petr Valeš byl rozvedený, ale třeba Kristýna byla druhá žena, nevím...
Nemám ráda tyhle romantické knížky. Říkáte si, proč je čtu? Odpověď je, že asi sama nevím, občas je dobré mít jiný žánr na čtení. Přijde mi, že jsem na ty knížky málo mladá nebo moc stará, prostě mi není ani 20 a ani 60.
Tahle knížka na mě pořád vyskakovala, tak jsem ji dala šanci. A musím říct, že kniha nebyla špatná. Hlavně v tom, že pár spolu nechodil jenom se vlastně v životě potkali, to že to dopadlo, jak to dopadlo, je věc druhá. Takže v knize chybělo to, co absolutně nenávidím, u těchto romantických knih, a to rozchod páru dvacet stránek před koncem.
Takže díky autorce za to, že kniha nebyla klišoidní jako tyhle knihy bývají. A taky v nich nebylo tolik sex jak to bývá.
Takže asi můžu říct, že kniha je romantická, ale není obvyklá.