veriszv
komentáře u knih
Holka se sílícím hlasem
Abi Daré
Adunni, čtrnáctiletá nigerijská dívka, se kterou se život opravdu nemazlil, je totiž díky svému přístupu k životu moje nová nejoblíbenější knižní hrdinka.
Tato kniha je úžasná, možná někoho může zaskočit lámanou češtinou, kterou je psaná z důvodu autenticity hlasu Adunni, ale prosím, nenechte se tím odradit! Mě to taky zpočátku zarazilo, ale po pár stránkách už mě to nijak nerušilo, a naopak si myslím, že to příběh skvěle podtrhlo. Navíc musím vzdát hold Viktorii Hanišové, která knihu překládala, protože to musel být opravdu oříšek.
Dětské nevěsty, negramotnost, otroctví, postavení žen,… zkrátka spousta palčivých témat, která jsou bohužel realitou (ač se příběh odehrává okolo roku 2015). Adunnino vyprávění je silné a nechá ve vás stopu.
A tak pokud vás kniha alespoň trochu zaujala, zkuste ji, protože Adunnin hlas by měl být opravdu slyšet, má co říct!
Tokyo Story
Tereza Macková
Nenáročný příběh, předvídatelný a téměř na jeden zátah. Ale takhle milou jednohubku jsem opravdu potřebovala. Pokud hledáte něco u čeho vypnete a bude vám hezky, tak Tokyo Story by vám mohlo padnout do nálady stejně jako mně. A pokud vás navíc baví Japonsko, tady můžete nasát zase trochu jeho atmosféry.
Pomsta Oleksy Dovbuše - Ukrajinské mýty, pohádky a pověsti
Rita Kindlerová
Čtení jsem si dávkovala po celý měsíc, protože jsou si příběhy často navzájem podobné, a když jsem jich přečetla víc naráz, začaly mi trochu splývat.
Pohádky mě bavily určitě víc než pověsti o zbojnících a některé příběhy jsem třeba vůbec nepobrala. Každopádně nejvíc se mi líbily Žabka carevna, Pták ohnivák a vlk a O Anně Překrásné.
Nicméně musím uznat, že hrdinové těchto pohádek to mají o dost těžší než ti naši. Většinou nestačí splnit jeden úkol ani tři, ale místo toho sérii naprostých nemožností, aby dosáhli toho, co chtějí.
Penelopiáda
Margaret Atwood
Pénelopé, věrná manželka Odyssea, tiše v koutě u svého tkaní čeká, až se její hrdina vrátí domů…
Nebo ne?
Známý mýtus, nicméně tentokrát do jeho středu není postaven ten skvělý a udatný Odysseus, ale jeho žena.
Margaret Atwood se tu ukázala jako vtipná a sarkastická vypravěčka a mě tenhle příběh, který se nijak nesnaží zakrýt feministický podtón nesmírně bavil!
Sadie
Courtney Summers
Do tohoto YA thrilleru jsem se pustila, protože mě zaujal tím, že tam hraje roli podcast.
Ale bohužel nadšení se nekonalo…
Přišlo mi to víc krutý než napínavý, a já to mám zkrátka radši naopak. Napětí mám ráda, ale krutosti si zbytečně nepotřebuju cpát do hlavy.
Rady pánu Bohu, jak vylepšit svět
Aleš Palán
Od Aleše Palána jsem četla už spoustu rozhovorů a všechny byly skvělé!
Chtěla jsem ale zkusit něco, kde budou více slyšet jeho vlastní myšlenky.
Rady pánu Bohu, jak vylepšit svět nabízí čtyřicet vylepšení světa, které by byly víc než skvělé.
Každou radu přečtete za 3 minuty a pak o ní můžete zbytek dne přemýšlet.
Není to asi nic, bez čeho byste se neobešli, ale jsou to milé nápady.
Robinsoni a donkichoti
Aleš Palán
7 lidí, 7 neobyčejných setkání, 7 pozvání do vnitřních světů…
Aleš Palán je úžasný ve své pokoře a přístupu k lidem, což dělá jeho knihy neobyčejnými.
Po setkání se samotáři tentokrát přináší rozhovory s lidmi, kteří sice žijí o samotě trochu méně, i tak ale mají k životu unikátní přístup.
Praskání našich osobních sociálních a myšlenkových bublin je potřeba, protože nás to vede k lepšímu pochopení světa. Tohle je dalo by se říct sedm takových prasknutí, které možná nevedou úplně k pochopení světa, ale rozhodně k přemýšlení nad ním a možná i nad námi samotnými.
Skvělé čtení je navíc doplněno fotografiemi Karla Cudlína, které mluví samy za sebe.
Odbočka v lesích
Kateřina Karolová
Tohle byla jízda!
Autorce se povedlo vystavět skvělou atmosféru, která mě nutila číst dál a dál a knížku jsem tak zhltla za míň než 24 hodin…
Postavy mi byly sice všechny nesympatické, ale u tohoto typu příběhu to vlastně ani nevadilo.
Na začátku jsem si říkala, jestli je opravdu potřeba dělat takovou vědu z toho, že jedou na chatu, ale pak to nabralo spád a už jsem na to skoro zapomněla.
Během čtení jsem si říkala, jak chce autorka tohle jako uzavřít???
Ale vymyslela to bravurně!
Prázdniny v Evropě
Ladislav Zibura
Pokud máte rádi Ladislavův humor, čeká vás zábavné vyprávění, které na vás přenese dobrou náladu.
Kromě zábavných částí je tu ale i spousta zajímavostí o evropských zemích, ale třeba i o stopování.
A samozřejmě nesmím zapomenout zmínit povedené ilustrace!
Obecně mě baví Ladislavův přístup k cestování, jako třeba když se jede podívat tam, kde nic není.
Kdysi dávno jsem byla i na přednášce, a naživo je to asi ještě lepší než v knize.
Amáliina nehybnost
Kateřina Rudčenková
Kniha, která mě zaujala vlastně jen díky nominaci na Magnesii Literu.
Sedm let v životě ženy, která se v tom tak trochu plácá.
S matkou má velice pochroumaný vztah, otec s nimi od jisté doby nežil a teď navíc zemřel.
Amálie pomalu stárne a neví jestli chce dítě, a když ano, tak nemá s kým.
Miluje Japonsko a Murakamiho.
No a to je všechno… a musím říct, že mě to fakt nebavilo.
Holka co si pořád jen stěžuje, a i když ji potkalo několik těžkých věcí (koho ne)… tak toho fňukaní na mě bylo moc.
Ač se to asi snažilo hrát na feministickou notu a postavení žen ve společnosti a tlak na to porodit dítě, tak mi ale přišlo, že to nepřináší nic nového.
Nic moc to ve mě nezanechalo, a po delší době od dočtení skoro ani nevím, o čem byla.
Takže vlastně ani moc nechápu tu nominaci.. ale co já vím, nejsem odborník.
Každopádně kdybych tuhle knihu nečetla, o nic bych nepřišla.
Jana Stryková byla v audiu perfektní, ostatně jako vždy, ale ani to mi bohužel nestačilo.
Meč osudu
Andrzej Sapkowski
Geralt podruhé!
A opět nadšení, řekla bych, že i větší než napoprvé.
Až teda na poslední povídku, která mi tak nějak neseděla…
Povídky jsou skvěle vystavěné, překvapilo mě, že jsou vlastně i dost vtipné. A moc mě bavilo poznávat klasické pohádky, které se do nich promítají.
Těším se na další díl, tuším, že bez povídkové formy se mi bude číst ještě lépe!
S pokorou a nadějí
Becky Chambers (p)
Sci-fi, na které nemusíte být nutně čtenáři tohoto žánru, abyste ho dokázali ocenit.
Není to nic akčního, je to pozvolné vyprávění, bez velkých zvratů. Zaznamenává nadšení vědců z každého jejich objevu, jejich způsob přemýšlení nad narušením prostoru, který jim nepatří a který mají jen prozkoumat.
Místy jsem se trochu nudila u popisných pasáží, ale po většinu času jsem objevovala spoustu skvělých myšlenek, které mě nutily přemýšlet nad světem.
Je to óda na vědu, což je v době, kdy se věří víc hoaxům než vědcům pohlazení, které jsem potřebovala.
Životní terno
Fredrik Backman
Útlá knížečka odehrávající se okolo Vánoc nutí k zamyšlení, ale vánoční atmosféru nepřinese, i když by se to tak při zběžném prolistování mohlo díky ilustracím zdát.
Ač Backmana miluju, tak tento příběh ve mně narozdíl od ostatních nic moc nezanechal. Přišlo mi, že trochu klouzal po povrchu, a i když se prostřednictvím malé holčičky snažil tlačit na emoce, tak to na mě bylo asi trochu prvoplánové. Pár zajímavých myšlenek jsem tu našla, ale určitě to není kniha, kterou bych doporučila dál.
Bylo by mi líto, kdyby toto mělo být něčí první setkání s autorem, protože mě by to třeba k dalším jeho knihám moc netáhlo a přitom všechny ostatní jeho knihy, co jsem četla byly úžasné!
Co je odtud vidět
Mariana Leky
Lidskost, laskavost a lidi, které byste chtěli mít ve svém životě, to je Co je odtud vidět.
Bydlí spolu v jedné vesnici, prožijete s nimi několik desetiletí a během té doby si je naprosto zamilujete.
U mě to byla láska pozvolná. Nejprve jsme se tak nějak oťukávali, pak mi na nich začalo záležet a nakonec jsem se s nimi vůbec nechtěla loučit.
Kniha jazykově naprosto vymazlená, za což vzdávám hold nejen autorce ale i překladatelce Martě Eich.
I když je kniha hodně o smrti, dá se podle mě označit za feelgood příběh, protože i když to bolí, je to podání tak nějak snesitelné.
Navíc mě velmi překvapilo, kolik je v knize milého humoru. Opravdu často jsem se usmívala, což se mi u knih zase tolik nestává.
Někdo v souvislosti s touto knihou mluví o magickém realismu, mě ale spíš přijde, že se autorce povedlo nějakým způsobem vyzdvihnout kouzlo každého člověka, protože ať už ho vidíme nebo ne, každý v sobě nějaké má.
Novinářky
Linda Bartošová
Ač novinářka nejsem ani k této profesi nemám nijak blízko, samozřejmě až na takovou malou nepatrnou drobnost, že denně konzumuju spoustu zpráv, tak mě kniha nesmírně bavila a obohatila.
Nejsou to totiž jen příběhy novinářek, jsou to hlavně příběhy inspirativních žen.
Rozhovory jsou skvěle vedené a ukazují náročnost, úskalí, nástrahy, odhodlání, ale hlavně poctivou a tvrdou dřinu.
Lidem, kteří směřují k žurnalistice může kniha pomoci v nasměrování, protože jsou zde zastoupeny různá média a pohledy.
No a všem ostatním může poodhalit fungování médií, postavení žen v nich a hlavně ženský pohled na ně.
Tak akorát
Jostein Gaarder
Když jsem dočetla, tak jsem si říkala “neurazí nenadchne,” ale je pravda, že pár dní po dočtení, byl ten příběh pořád se mnou…
Je to proste Gaarder - takže spoustu věcí naťukne a nedopoví, člověk přemýšlí nad příběhem i nad sebou… a to je vlastně super, takže pokud máte rádi filozofování a zamyšlení nad životem Josteina Gaardera, tak si ji dejte.
Frankenstein
Mary Wollstonecraft Shelley
O Frankensteinovi jsem toho vlastně moc nevěděla. Až na to, že je vytvořeno monstrum, jsem byla příběhem nepolíbená, takže jsem byla velmi mile překvapená.
Ono to není ani tak o monstrech jako o lidech, jejich předsudcích a tom, jak dokážou komplikovat, v tomto případě zničit život.
Samozřejmě bylo to hodně rozvleklé, popisné, poetické, ale to prostě patří k době. A i přesto všechno se mi to četlo vlastně příjemně.
Ostrov žije
Veronika Opatřilová
Ostrov žije je prvotina české autorky, která je rozhodně zajímavým čtením.
O přírodě a změnách klimatu, o dospívání, o zodpovědnosti za druhé, o tom jak nás můžou semlít okolnosti, o lidech…
Kniha na jejíž čtení se musíte hodně soustředit, aby vám nic neuniklo, protože autorka má velmi osobitý styl.
Myslím si, že nesedne každému, protože je místy opravdu hodně zamotaný, tajemný a taky opravdu hodně popisný. Nicméně pokud to zkousnete, může vás zavést na místa, kde jsou ze všeho nejdůležitější okamžiky.
Pokud vás láká magický příběh psaný krásným jazykem, kde není moc akce, ale spousta zajímavých myšlenek, zkuste se taky vydat na ostrov…
Svatá Barbora
Marek Šindelka
Skvěle zpracované! Pár informací jsem si sice ještě dohledávala, ale ten základ je skvěle shrnutý. Něco je upraveno, ale obdivuju, že i přes složitost a zamotanost je to vše podané jasně a srozumitelně.
Houpačky
Lucie Konečná
Vtipné, milé a s myšlenkou.
Ideální kombinace.
Dvě kamarádky důchodkyně si užívají život. Jedné do toho začne házet vidle počínající alzheimer, ale i tak to nevzdávají…
K zamyšlení, jak rychle se chtějí mladší lidi zbavit svých příbuzných, někam je zavřít, omezit, jen aby s nimi nebyly starosti.
To vše ale vyvážené vtipnými situacemi, někdy na mě možná až trochu moc uhozenými, ale dobře…
Nejvíc mě bavily scény s chytrýma hodinkama.
Pokud chcete něco lehčího na čtení, Houpačky jsou skvělá volba!