Verrrunka komentáře u knih

Tak letošní čtecí rok odpálím hodně zvolna... Nebo zvostra? Protože nejmodřejší oči na světě opět hned na třetí straně slibují velkou jízdu!

Ono by se mohlo zdát, že jsou tyhle knížky furt stejný, a vlastně skoro jsou, ale je to takový milý čtení, tady mi navíc dost sedly hlavní postavy a francouzský venkov.

A taky mi je Julie Caplin sympatická nejen tím, že je velkou fanynkou ginu ;-), ale taky tím, že nezabředá do plytkých sexuálních scén, nesnaží se o detailní a dekadentní popisy samotného aktu a nepřirovnává mužské pohlavní orgány k různorodému ovoci a zelenině a dalším zábavným věcem. :-D

5 16.01.2024

Asi poslední kniha letošního roku a jsem ráda, že končím na dobré vlně.
Lehká, svižná, vtipná detektivka anglického stylu, přirovnání k A. Christie je v tomhle případě fakt na místě. Jde o druhý díl, tajně doufám, že bude i nějaký další, protože to je fakt milé čtení.
A i mě, v podstatě zkušenou vyšetřovatelku, ty indicie dokázaly zmást a až do poslední chvíle jsem vraha neodhalila, i když jsem byla dost blízko!

Takže tuhle sérii si dejte pokud:
si chcete přečíst něco odpočinkového
máte rádi detektivky, ale vadí vám krvavé vraždy
chtěli byste cestovat na sever aspoň prstem po mapě

9 30.12.2023

Je to taková jednodušší, ale ne úplně pitomá vztahovka, všechny hlavní hrdinky mi lezly na nervy, ale bylo to celý napsaný tak svižně a uvěřitelně, že se to v ženský literatuře posouvá o stupínek výš.
Ideální na čtení po večerech při uspávání, nebo když potřebuju předstírat účast při dětské hře. :-)

2 30.12.2023

Po dlouhé době kniha a jako vždy u Backmana, můžu doporučit všemi 10!

Já tu pravidelně na Backmana pěju chválu a vím, že jsou mezi vámi tací, co mu nepřišli na chuť, ale ten Medvědín, ten byste tak jako tak měli zkusit.

Tohle je třetí díl série o malém městečku Medvědín, který žije pro hokej, pokaždý mě to neskutečně dojme, některý postavy bezmezně miluju, každej tam má svoje důležitý místo, miluju ten styl psaní, ty myšlenky, to že se člověk dojme a zasměje na jednom řádku.

6 30.12.2023

Jak mě Hájíček doteď vždycky bavil, tak tohle pro mě bylo trochu slabší.
Namlsala jsem se u Rybí krve, pak u povídek Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku, takže jsem asi čekala, že mě to zas pohltí. A to se bohužel nekonalo. Nebyl to špatný příběh, ale mně moc nesedla hlavní hrdinka a její myšlenkové pochody, takže i když ve mně knížka vyvolala spoustu emocí a donutila mě se zamyslet na několika věcmi, považuju ji za slabší kousek.

8 30.12.2023

Styl Jana Štiftera mě neskutečně baví, už když jsem četla jeho Sběratele sněhu, byla jsem okouzlená tím jazykem a jazykovou barevností. Já jsem trochu ujetá na tyhle věci, co vás úplně při čtení pohladí po duši.
Jak je v české současné literatuře dobrým zvykem, jde zas o významné období našich dějin, ale zakryto příběhy obyčejných lidí.

Tak jestli chcete jazykově pohladit po duši, nechat se pomalu unášet na vlnách příběhu a trochu se i dojmout, tak tady se podle mě fakt nespletete.

Jsem dneska nějaká něžná, ne? :-D

8 30.12.2023

Tady s panem Karlem jsme spolu několikrát posnídali a bylo to teda velmi obohacující. :)

Pokud máte rádi češtinu, zajímá vás jak vznikala, jak vznikala různá slova, třeba slovo "kretén" a jak se může čeština dál vyvíjet, tenhle rozhovor si nenechte ujít. :)

4 28.08.2023

Hele u mě Radka :-)

Kdyby se spousta lidí odprostila od toho, že knihy Radky Třeštíkové píše Radka Třeštíková, tak by bylo v literárních vodách klidněji. :D
Ale fakt, tohle bylo super. Jo, dlouhý myšlenkový pochody, jako vždycky, sprostý slova, který mně osobně fakt nevadily, neboť mám taky celkem jadrný slovník, a ve mně tahle knížka vyvolala fakt hromadu emocí. Dost jsem nad tím příběhem přemýšlela, chování pana manžela mě neskutečně znepokojovalo a říkala jsem si, kolik takových drobností se třeba děje někomu vedle mě a jen to nevidím.

A vyvolat emoce je přece důležitý, což ty knížky umí a sama Radka evidentně taky. :)

6 28.08.2023

Jelikož jsem na tuhle knížku slyšela samou chválu a jak je to vtipný, nemohla jsem si to nechat ujít. A taky jsem do toho šla s obrovských očekáváním...
A asi proto mi na začátku dost trvalo se vůbec začíst, zvyknout si na ten styl a pochopit autorův humor.
Ale když už jsme najeli na stejnou vlnu, tak jsme se fakt kolikrát neudržela a při některých scénách jsem se smála i nahlas.
Trochu mi to tím bizárem připomnělo Backmana a jeho Úzkosti a jejich lidé, tam to taky byla snůška šíleností a mělo to svoje důvody.
Takže pro milovníky klasiky to úplně není, pokud si ale chcete hodit nohy nahoru a zasmát se, určitě bych se nebála tohle zkusit.
Protože tohle je hodně neotřelá záležitost!

4 28.08.2023

Po minulé knize od Ruty Sepetys jsem byla trochu v rozpacích, ale Mlčící fontány byly super!

Příběh ze Španělska v dobách vlády diktátora Franca pro mě byla zatím neprobádaná oblast a jsem ráda, že jsme se dozvěděla něco nového. I když dost hrozivého a znepokojujícího.
Furt teda jde o young adult literaturu, díky čemuž se knížka čte svižně, ale pro náročné čtenáře to úplně není.
Takže skoro 600 stránek uteklo jak nic.
Romantika, historie, napětí pro ženy spíše :-)

9 07.08.2023

Dala jsem si zas jednou takovou lehkou oddechovku od Julči.
Bavilo mě vykreslení rozdílů mezi životem na anglické vesnici a a životem v Londýně, ale jinak mě asi víc chytla její série, kde se cestuje, tam je aspoň nějaký další přesah a Julie umí skvěle popsat atmosféru jednotlivých zemí.
Tohle byla prostě jen obyčejná romantika s drobným kynologickým okénkem. :-)

5 07.08.2023

Na dovolený jsem dočetla tuhle fajnovou detektivku.
Anderse de la Motte jsem četla už kdysi, když vyšla jeho série Game a to mě hodně bavilo. Tohle je úplně z jiného soudku, právem srovnáváno s detektivkami A. Christie, ale není to tak dotažené, to si zas nemusíme namlouvat.
Já, jakožto v podstatě detektiv amatér, jsem pachatele prokoukla o pár stránek dřív, ale musím říct, že zamotané to bylo slušně.
Takže pokud si chcete na dovolené trochu zapátrat po vrahovi, ale nechcete si představovat žádný zvěrstva jako v jiný severský krimi, tak tohle bude ideální volba.
Pro mě je hlavní hrdina ještě trochu nevymazlený, když už to má být ten podivín, ale už mám připravený další díl, takže třeba se to ještě vytříbí. :-)

11 13.07.2023

Tak tohle jako nebylo dobrý no...

Rozhovor? Tak to vůbec, jestli paní Lucie položila 10 otázek, tak to je hodně.
To se mě stihnou na víc věcí zeptat moje děti než ráno vůbec rozlepim oči a zapnu kávovar. A to si ke všemu myslím, že by ty otázky aspoň dávaly smysl ...
Takže to vlastně bylo jednolité vyprávění pana Štočka o pár kriminálních případech. Navíc úplně ne poutavou formou. A ty fotky na konci? To je asi jen pokus o nějakou senzaci.
Mám z toho trochu pocit - když je slavnej Mareš, tak já taky. Ale bohužel to rozhovoru s panem Marešem nesahá ani po předsádku :-)

6 13.07.2023

Je fascinující, jak by stačilo pár základních věcí, které kdybychom zvládli dodržovat, zajistíme si zdraví mozku i zbytku těla...

Jde pořád o stejné věci: dostatečný spánek, nestresovat se, kvalitní pestrá strava, společenské vztahy a pohyb.

V knize Bystrý mozek je popsáno, jak tyhle věci dokáží pozitivně ovlivnit činnost mozku, jak se tím dá předcházet demencí a Alzheimeru, nebo jak oddálit či zmírnit příznaky. V posledních kapitolách pak tipy jak se vypořádat s nemocí buď jako pacient nebo pečující osoba.

Fajn přínosná kniha plná zajímavostí (např. že kofein prokazatelně zlepšuje kognitivní funkce :-) ) a dobrých rad.

28.06.2023

Možná kontroverzní název, který spoustu z vás rozesmál, ale po přečtení několika drobných příběhu ze zkušeností Tomáše Morávka už se smát nebudete.

Protože když je třeba p*ča prodavačka v pekárně, tak vám to maximálně zkazí snídani. Ale když to je někdo, kdo pracuje s dětmi v ústavní péči, tak je to prostě kardinální průser.
Knížka nehraje na city, je psána tak jak to je, jednoduše, sprostě, bez servítek, myslím že skvěle odráží autorovu povahu a životní postoj.
S absolutním respektem smekám klobouk přede všemi, kdo se zvládnou s takovou láskou a nadhledem starat o cizí děti, které jsou rozložené na milión kousků. Mě by z toho puklo srdce.
Uvítala bych, kdyby Tomáš napsal něco dalšího, delšího a komplexnějšího, tak třeba se někdy dočkáme

2 28.06.2023

S touhle knížkou to bylo jak na houpačce, chvíli mě bavila moc, chvíli jsem si zas říkala, že to je ztráta času.
Jako pravda je, že kolem ní byl na sociálních sítích asi zbytečný hype, je to celkem průměrná kniha, ale bavil mě styl psaní a propracovanost hlavních postav.
A tím, že je poměrně krátká, tak se daly i ty horší pasáže celkem rychle projít. Takže asi na dovolenou to bude čtivo v pohodě.
Jo a boží obálka samozřejmě!

23.06.2023

Peter May je taková moje sázka na jistotu, takže tahle novinka mi v knihovně neunikla!

Jako nic se teda nevyrovná trilogii z ostrova Lewis, to už asi nikdy nepřijde, ale v každé jeho knížce člověk objeví úplně novou zemi, kulturu, tentokrát i historické souvislosti.

Příběh ze sedmdesátých let v Kambodži, tématem možná trochu víc pro chlapy, protože zbraně, válka, vojáci, Rudí Khmérové, dost mrtvol, ale tím zajisté nepohrdne ani lecjaká žena.
Svižné čtení, já jsem si teda pořád musela připomínat, že jsme v sedmdesátkách a že si jako hlavní hrdinové jen tak něco nenajdou na netu jako my, ale byly to fakt příjemně napínavé chvilky.

12.06.2023

Musím říct, že tématem se mi to hodně trefilo do noty, neboť já jsem takovej ornitolog amatér. :D
Nejvíc sympatické mi na knížkách Klevisové je, že si uvědomuje, že se její příběhy odehrávají v Čechách, nejde po žádné krvavé senzaci, umí perfektně vytěžit prostředí a českou krajinu.
Tentokrát mi to ale přišlo trochu míň napínavé, některé dějové linky mi přišly trochu zbytečné a prostě jen do počtu stránek. :)
Určitě ale jde opět o čtivou detektivku, včera jsem ji dočítala do čtvrt na 12 v noci.

14 31.05.2023

Opět skvělá Soukupová!
Nedávno jsem slyšela v jednom podcastu, že se tomuhle typu literatury, kterou teď píše většina českých autorek, říká "populární realismus". A mně to přijde absolutně výstižné.
Na Soukupové mě nejvíc baví, jak dokáže vystihnout myšlení a mluvu různých generací, od dětí přes puberťáky až po důchodce. Je to tak reálné, až je neskutečné, že to píše jedna ženská. :)
Jediné mínus téhle knihy je podle mě to, že tam chyběl pohled Veroniky manžela, to by mě totiž docela zajímalo. A Veronika ta mě teda srala od začátku do konce, ale to nic nemění na tom, že je tahle knížka opět skvělá.

12 31.05.2023

Čtivá, hodně sugestivní a emočně náročná kniha to byla. Téma tohodle románu asi nikoho neminulo, takže všichni víme, že to je neveselé čtení. Alena Mornštajnová umí psát velmi svižně, v náznacích a leccos si musí čtenář domyslet a odkrýt sám.
Jen jsem asi měla mnohem vyšší očekávání, román není krátký, takže by se určitě dalo trochu lépe rozpracovat více postav, dost věcí zůstalo tak nějak zbytečně nedořešených, reakce okolí, celé řešení té kauzy... V určitých místech mi to přišlo prostě lehce odbyté. A to se prostě u autorky těhle rozměrů jen těžko odpouští. Nechci být moc konkrétní, abych vám nezkazila úsudek a čtení...

A co se týče aktuální kauzy s Toybox... Četla jsem i její článek, určité prvky jsou shodné, ale že by se dalo mluvit o nějakém plagiátorství, tak to za mě ani omylem. Škoda, že vyjádření AM jsou taková kusá a trochu zmatená, vrhá to na celou její knihu zbytečně nelichotivé světlo.

7 31.05.2023