Vjeerus Vjeerus komentáře u knih

Emma Emma Jane Austen

Opět pro mě velké překvapení. Do knihy jsem šla spíš s tím, že mě to moc bavit nebude, přeci jen, stále mám díky povinné četbě na škole averzi ke klasice. A navíc je kniha fakt dlouhá.
O to příjemnější zjištění bylo, že jsem první třetinou doslova prolétla. Emma je plná chyb. Ale také dobrých vlastností. Myslím si, že dokonale odrážela znuděnou paničku, která toho má nula nula prd na práci a jediná její starost je mínění okolní společnosti.
Druhá třetina se mi vlekla. Ta opravdu zklouzla do takového kruhu stejných činností a ustalo vměšování hlavní hrdinky do vztahů druhých a tím příběh přišel o ty vtipné a trapné momenty.
Třetí část opět nabrala tempo, tedy obrazně. Dny stále plynuly obyčejně, ale konečně vycházeli najevo city a pohnutky ostatních hrdinů. A díky tomu si mnohé věci uvedomila i sama Emma, došlo k jakési sebereflexi a vývoji a tak z povrchní mladé holky, co si o sobě myslela, že spolkla moudrost světa nakonec vyrostla rozumná mladá žena.
Kniha se rozhodně nedá popsat jako akční, je to opravdu popis běžných dní anglické vyšší společnosti. Větší část jsem četla s podobnou fascinací, jak jsou lidé povrchní, hloupí a naivní, jakou člověk pociťuje třeba při sledování pořadů farmář hledá ženu a pod. Vzhledem k tomu, jak jsou tyhle reality show stále populární, troufám si tvrdit, že v tomto bodě se lidstvo nemění a Emma bude populární i pro další generace.

31.01.2025 3.5 z 5


Poloviční král Poloviční král Jan Hamouz

Ohoo, tak tahle kniha čtenáře vůbec nešetří. Doporučuji si žádnou z postav, podobně jako ve hře o trůny, moc neoblibit, je totiž dost pravděpodobné, že si pro ni autor připravil hodně drsný život.
Knihu jsem poslouchala v audio verzi v podání Vojtěcha Hamerského. K přednesu samotnému nemám co vytknout, hlas se mi pro takhle velké a komplikované fantasy fakt hodil.
Bohužel jsem ale asi zajistila, že epické fantasy není něco, co zvládnu poslouchat. Minimálně co se týče jmen, protože je jich fakt hodně a když je nevidím napsané, špatně se mi ukládají do hlavy. Až když jsem knihu poslechla celou jsem zjistila, že jedna z postav se nejmenuje Tratys, ale TratHys. A věřte mi, je to opravdu důležité vidět takto napsané.
Z počátku jsem fakt přemýšlela, jak spolu souvisí všechny dějové linky. Je potřeba fakt vydržet a postupně vidíte ty nitky, které plují příběhem a spojují ho. Další předností knihy jsou postavy, protože jsou opravdu rozmanité a jaksi reálné, protože i když jsou dobré, mají i špatnou vlastnost. A platí to i naopak a díky tomu nepůsobí zlé postavy prvoplánově.
Magie v knize je další skvělý bod. Je, ale hodně osekaná pravidly a rozhodně není zadarmo, daň za její užívání je vysoká.
Co musím vyzdvihnout, je úplný závěr knihy. Ukončit knihu větou "Teď můžu vstoupit" je geniální, protože následný epilog otvírá zase úplně něco nového a tak čtenář jen sedí s prázdným místem a chce další díl. Mám pocit, že jediné, co vím je fakt, že dobré časy země jsou ty tam a naděje na záchranu je v té jediné větě, i když nevím, kdo nebo co ji prohlásil.

29.01.2025 3.5 z 5


Leviatan 1 Leviatan 1 Kjongtchak I

Nový žánr korejská Manhwa mě vážně baví. Přijde mi, že to krásně kombinuje klasickou mangu a komiksy. Ta barevnost je přímo dechberoucí.
Příběh nás nijak nešetří a hned nás hodí do vody a mi musíme plavat... Doslova, protože svět je zaplaven, pevnina je extrémně vzácná a moře plné příšer. Hlavní hrdinové ani nevědí, jestli kromě nich, žijí i další lidé.
Přežít je doslova o život, protože naši hlavní hrdinové musí jíst a jediný zdroj potravy je po vodou, kde se velmi snadno můžou stát sami kořistí.
Zlom pro hlavní hrdiny přijde velmi brzy a při něm si sáhnou na dno sil. Jak fyzických, tak psychických. Opravdu klobouk dolu za to odhodlání dvou malých dětí přežít a chránit jeden druhého
Bohužel mírnou výtku mám, a to je moment, kdy na scénu vyskočí polonahá zachránkyně. Do té doby jsem fakt hltala každou stranu, protože ta zoufalá atmosféra mě absolutně pohltila. Kontrast co nejvíc sexy postavy vs halda vodních příšer pak působil spíš komicky i když je jasné, že otec dětí a ona záhadná žena mají společnou historii.
I přes ten malý detail je to opravdu povedený postapokalyptický svět, který si zaslouží pozornost, jelikož slibuje hodně vyhrocených situací, kdy jsou lidé nuceni žít pospolu na velmi malém území. A ponorková nemoc je potvora.

28.01.2025 4.5 z 5


Ohnivý dotyk Ohnivý dotyk Patricia Briggs

Už jsem se začínala bát, že se budu opakovat a vychvalovat knihu, jak je stejně skvělá, jako předchozí díly. Ale! Tady to platí jen částečně.
Jo, příběh jsem si opět užila, zhltla ho během chvilky, ale tentokrát kvůli úplně jiným prvkům a jsem ráda, že autorka zvolila trošku jiný motiv než doposud.
Bude to znít divně, ale na ty poměry krve a zlomených kostí, které skoro už očekáváme, tak v Ohnivém dotyku je to jakési mírumilovné a nemocniční lůžko nikdo nepotřeboval. Díky tomu ubylo bojových scén a místo nich nám autorka naservírovala politiku, jelikož fae vystrkují růžky.
Pokud se bojíte, že vás politika nudí, tak to rozhodně neplatí v podání Mercy. Ta i z vážné situace dokáže udělat snímek vystřižený jak z nějaké telenovely. Není se čemu divit, mezi postavy se vloudí jedna světově známá čarodějnice. Která ale vlastně není čarodějnice.
Vzhledem k obří události, která hodně změnila Adamovo postavení, jsem velmi zvědavá, jaký vliv to bude mít na další díly. Fandím mu, ale nemůžu se zbavit strachu, zda na to má. Uvidíme, jak moc autorka bude zabíjet.
Takže jo, i po tolika dílech mám pocit, že série neztrácí dech. Pobavila jsem se, pobrečela v závěru, protože bych nečekala, že zrovna tohle do dalšího dění už nevstoupí a užila si kličkování v pravidlech.

28.01.2025 5 z 5


Tajemství pramenů Tajemství pramenů Jennifer McMahon

Knihu jsem poslouchala v audio verzi, kterou namluvila Jitka Ježková, a to byl vážně příjemný počin a tak mi minuty ubíhaly jedna báseň.
Příběhu nejvíc prospěly dvě časové roviny, kdy jste si dávali jednotlivé informace pomalu dokupy. A také se mi moc líbil popis osoby s bipolární poruchou, jaký vliv to může mít na rodinu a přátele.
Co bylo horší je moment, když jsem začala přemýšlet, o čem to tedy je. Jasný, o pramenech, ale s koncem přišla trpká pachuť zklamání, že jsme se nedozvěděli absolutně nic. Celou dobu autorka buduje temnou, téměř hororovou, atmosféru a připravuje půdu pro boj s něčím, co dává, plní přání, ale ceny jsou opravdu vysoké.
A pak přijde velké finále a... Nic. Ten balónek napětí se vyfoukne a uletí a vy máte oči pro pláč z tak zmařeného potenciálu.
Bohužel dějovou linku nevylepší ani hlavní hrdinka. Co o to, sama o sobě by na mě působila asi normálně a průměrně, ale ve světle jejího povolání psycholožky spousta jejího chování fakt nedávala smysl. Jako by zapomněla vše o lidské mysli.
Druhá hlavní postava nebyla o moc sympatičtější, ale pro mě rozhodně zajímavější. Její naivita, společně se zoufalstvím a nutností dostát společenských hodnot dané doby, dalo za vznik hrdinku, u které jste čekali, co za hloupost zase vymyslí. Ve výsledku mi jí bylo až líto, když se všechny informace propojili a já si uvědomila, jak smutná musela být.
Takže závěrem, kniha má dobrou gradaci, ale bohužel totálně zazděnou koncem bez jakéhokoliv vysvětlení čehokoliv.

20.01.2025 2.5 z 5


Pan Romantik Pan Romantik Leisa Rayven

Ježíš, tohle bylo vlastně fakt perfektní. Kvůli obálce jsem čekala nějakou hloupou eroťárnu, ale dostala jsem chytlavou a vtipnou romantiku.
Že to bude plné klišé jsem čekala, takže mě totožnost Pana Romantika nepřekvapila a odhalila jsem ho na první dobrou, ale rozhodně mi to nijak nepokazilo dojem z knihy.
Hlavní hrdinka mě i přes svůj cynizmus a antipostoj k romantice fakt bavila. Jakožto novinářce jí nechyběla jistá dávka vlezlosti, ale bez ní by asi neměla šanci v tomto oboru. S ničím se moc neprděla, byla upřímná (kupodivu i dost sama k sobě, což cením) a milovala svou rodinu.
Hlavní hrdina je prostě snem každé ženy, co si budem. Pekáč buchet, sexy hlas i tvář, ví, jak vypadá dokonalé rande a splní ženě každé přání. Vlastně skoro doslova! Jak moc reálné jsou takové herecké výkony, to netuším, ale k tomuhle žánru to patří a já si říkala, že bych jedno takové rande asi taky chtěla zkusit.
Závěr je jedna sladká bomba a nechybí ani kapka strachu o jednu z postav. Nejvíc jsem ale ocenila, že se autorka vyhla tomu největšímu klišé, kdy se hlavní dvojice před koncem rozejde a pak si každá stýskala po tom druhým aby si ve velkém finále padli kolem krku. Takže víc takových příběhů, kdy dvojice hned při prvním škobrnutí nejde od sebe.

20.01.2025 5 z 5


Harry Potter: Cesta dějinami čar a kouzel Harry Potter: Cesta dějinami čar a kouzel kolektiv autorů

Tohle je pro mě tak nepochopitelná záležitost, až to není možné.
Pro jakou je to věkovou kategorii? Odborné záležitosti udělají radost studentům vysoké školy nebo opravdovým zapálencům do věd ze středověku a dýl. Zároveň tu ale máme medailonky "věděli jste?", které jsou svou informativností tak na úrovni prvňáčků.
Pak se ptám, kdo řešil logiku v knize? Ať už v původním vydání, protože text háže spoilery jeden za druhým, a pak se najdou pasáže, které jsou tajemné jak hrad v Karpatech, aby náhodou něco nevyzradili. No a o českém překladu ani nemluvím, protože ten na mnoha místech chybí a tak si čtenář bez znalosti angličtiny nepočte v původních verzích stránek z HP.
Poslední otázka je, jestli má kniha jiný význam, než tahat peníze z fanoušků HP. Protože mnoho těch informací opravdu spojitost s ním nemá a hodit větičku, že autorka vycházela z herbáře xy moc neřekne, jelikož chybí ta část v čem konkrétně. Kniha svým názvem opravdu slibuje něco jiného, než dala.
Souvislosti s HP jsou velmi okrajové. Největší část zabírají citáty z knih a ilustrace od Jima Kaye. Sem tam se objeví ručně malovaný obrázek (uf, tohle slovní spojení bylo snad na každé dvoustraně) J.K.Rowling s tak podrobným popisem, co je na obrázku, že jsem nabyla dojmu, že autor knihy netušil, o čem psát.
Takže pokud jste super fanoušek Harryho Pottera a musíte mít doma vše z toho světa, knihu si klidně pořiďte. Tomu zbytku spíš doporučuji, ať se tomuto titulu vyhne.

19.01.2025 1.5 z 5


Pán Krys Pán Krys Vojtěch Šroub

Jsem ráda, že se ni do rukou dostala takhle originální fantasy. Svět je opravdu promyšlený a inkvizice je přesně tak poblázněná, jak známe z historie.
Kniha nás zásobí opravdu velkým množstvím postav od čistě ryzích po bezcharakterních a bezpáteřních jedinců. Krásně se zde odráží to, jaké charaktery se vyskytují u moci, i když všichni víme, kdo by tam byl lepší. Ale prostě člověk, co nemá svědomí to má mnohdy bohužel jednodušší.
Líbila se mi ta dětská odhodlanost k přežití a obzvlášť jeden moment velmi kvituji a to ten, kdy zvítězil zdravý rozum nad hrdinstvím a primárně se jedna postava rozhodla zachránila svůj život. Nikdo netvrdí, že se nemůže vrátit připravenější pomoct později.
Co by si příběh velmi zasloužil je pořádný redakční zásah, který by podchytil to velké množství překlepů a opakujících se slov. Dále mi úplně nesedli vzpomínky do minulosti, obzvlášť ke konci knihy jich na můj vkus bylo moc a ztrácela se v nich gradace děje.
Závěr nás nenechá na pochybách, kam asi bude směřovat druhý díl. Autor to utnul přesně v tom správném momentu, kdy budou dle mého uspokojeny všechny skupiny čtenářů - příběh je dostatečně ukončen, aby člověk odcházel spokojen, ale zároveň dost navnazen na další díl. Protože kdo by nechtěl znát konec jedné odporné inkvizitorky.
Za sebe mohu opravdu doporučit, jen musíte přivřít oko nad těmi chybkami. Pak si ale užijete opravdu jízdu plnou odhodlání, intrik a nenávisti.
Za knihu děkuji autorovi v rámci spolupráce.

13.01.2025 4 z 5


Všude samí lháři Všude samí lháři Shari Lapena

(SPOILER) Po zklamání z Nevitaneho hosta jsem byla s nadšením obezřetnější, ale tenhle příběh se mi opravdu líbil.
Autorce se hodně dlouho dařilo držet napětí a mást čtenáře, co by se s Avery mohlo stát a kdo je ten padouch příběhu. Určitě jí v tom pomáhá i to obrovské množství postav, které trvá aspoň trošku představit, natož poznat.
To sebou nese úskalí i pozitiva. Mínus je asi to, že trvá se vůbec vyznat, kdo je kdo a kam do sousedství zapadá a je těžké si charaktery přiřadit ke jménům.
Plusem je rozhodně pohled na věc ze všech úhlů a že víme spoustu informací dřív, než detektivové. Ani tak mi nepomohli tyto vědomosti k odhalení.
Trochu zklamaná jsem byla v tom obratu za polovinou knihy, kdy jsme nahlédli do hlavy devítileté Avery. Za mě se chovala a vyjadřovala mnohem vyspěleji a zároveň to byl fakt příšerný fracek, takže jsem s ní nedokázala absolutně soucítit. Dokonce i Wiliam byl v tu ránu pro mě světec roku.
Takže až na ten uspěchaný zvrat a trošku nevyužitý potenciál rozhovoru na konci je ale kniha fakt perfektní. Takhle zamotané dějové linky jsem dlouho neviděla a klobouk dolu, že se v tom autorka sama neztratila a tak ta překombinovanost dávala vlastně smysl.

12.01.2025 4 z 5


Zápisník smrti 10 Zápisník smrti 10 Tsugumi Ohba

Už se asi vezu na vlně, že to musím dočíst a tak příběh nevnímám tolik, jak by si zasloužil. Notnou dávku mého nezájmu asi zastává fakt, že vím, jak to celé dopadne, jelikož anime jsem už párkrát viděla.
Noví fanoušci Kiry přinesli trošku svěží vítr. Mikami je skvěle popsaný fanatik s klapkami na očích. V jeho podání by asi brzo i Kira působil jako klaďas. Takada je pro mě stále taková neznámá. Na jednu stranu má být chytrá a bystrá, na tu druhou se nemůžu zbavit pocitu, že je hloupoučká a naivní princeznička, co stále věří na pohádky a vyvolené.
Spojené síly Mella a Neara konečně trošku míchají karty a dochází k většímu tlaku a konečně se to začne všechno hýbat.

12.01.2025 3 z 5


Vánoce v Bradavicích Vánoce v Bradavicích Joanne Rowling

Prvotní nadšení z nádherných ilustrací a dalšího příběhu z Bradavic vzalo rychle za své a já jsem opravdu zklamaná s pocitem oddrbání fanoušků.
Moje očekávání nebyla nijak vysoká a nečekala jsem další strhující boj proti zlu během vánočních prázdnin, ale aspoň nějaké malé dobrodružství, které rozšíří známé informace z prvního dílu HP, to se úplně nabízelo.
Místo toho jsme dostali snad jen přepis části kapitoly z Kamene mudrců a největší drama bylo, když dvojčata navlékala Percyho do svetru. Přitom koulovačka se úplně nabízela udělat z ní propracovanou dobrodružnou bitvu, ale bohužel.
Knihu jsem přečetla opravdu za chvilinku, dětem se asi bude líbit jako takový mini příběh před spaním, ale vědět předem, že nic nového nepřinese, pod ten stromeček si ji nepřeji. Propracované ilustrace, které opravdu dýchají Vánocemi, mi bohužel ke štěstí nestačí.

12.01.2025 3 z 5


Jsme všichni sněhové vločky? Jsme všichni sněhové vločky? Holly Bourne

Moje první setkání s autorkou a vážně nedokážu říct, zda si od autorky chci nebo nechci ještě něco přečíst.
Knize se nedá upřít čtivost a tak i přes výhrady, které mám, a náročnost tématu, jsem dočetla rychlostí blesku.
Největší kámen úrazu je pro mě hrdinka. Miss sympatie by u mě fakt nevyhrála a to v žádné své fázi, protože jsme neustále poslouchali, jak se chce vyléčit, ale doktory poslouchat nebude. Vrchol všeho byl, když se rozhodla zachránit svět objevením Ameriky - pokusit se zneškodnit zlo a páchané křivdy na lidech dřív, než nastanou. Protože zákony a policie se o tohle asi nepokouší.
Co mě naopak nadchlo bylo popsání různých psychických poruch a jak je vnímají samotní pacienti. Nevím, nakolik jsou popisy autentické, ale pro mě, jakožto člověka "zvenčí" , to bylo srozumitelné a dokázala jsem pochopit, že člověk sám sobě je nejen nejhorší kritik, ale zároveň na sebe nekouká objektivně a mnohdy problém nevidí včas.
Knihu hodnotím opravdu jako průměr průměru. Hlavní hrdinka byla fakt osina v zadku, ale poselství knihy, abychom na sebe byli laskaví, je prostě nádherné.

12.01.2025 2.5 z 5


Pokrevní pouta Pokrevní pouta Richelle Mead

Volně navazující série na VA jsem si nemohla ujít z několika důvodu. První je jasný, bavila mě VA. Další je fakt, že Adrian a Sydney mi přišli zajímavější než Rose, Dimitrij či Lissa.
A jo, po prvním díle mohu říct, že mě PP baví víc. Sice není příběh tolik akční, protože hlavní hrdinka používá mozek. Hodně. Takže vše pětkrát promyslí, než že by impulzivně konala.
Líbí se mi kontrast mezi Sydney a Adrianem, jak mají ve výsledku hodně společného, protože i když jeden má volnosti požehnaně a druhý téměř nula, v globálu je to dostalo do stejného mentálního rozpoložení a potřebují si urovnat život.
Eddie a Jill je také perfektní dvojice. Ani jeden to nemá jednoduché po událostech VA a každý to řeší po svém. Jill trošku otravně, ale vzhledem k jejímu věku a jedné události mám spíš chuť ji poplácat po rameni, jak perfektně to zvládá.
Příběhová linka mě překvapila, jelikož jsem odhadovala, jak vše souvisí a nakonec jsem to odhalila tak na půl, protože se ukáže, že dějové linky jsou dvě.
Závěr mě navnadil na další díly, protože hrdinové udělali malý krůček k vyřešení svých problémů, ale je dost možné, že staronové postavy na scéně tuto snahu dost zbrzdí a postup posunou zase o krok zpět. Jsem zvědavá, jak si Sydney poradí s konfliktem vlastních zkušeností a léty vštěpované averze vůči "nelidem".

31.12.2024 4 z 5


Námi to končí Námi to končí Colleen Hoover

Velmi silná kniha, která možná trošku poodhalí důvod, proč některé ženy zůstávají v partnerství, kde dochází k domácímu násilí.
Rozhodně jsem neměla pocit, že by tento problém autorka nějak romantizovala. Naopak si myslím, že je tam důraz na zjišťování vlastní hodnoty a hledání cesty, jak ze začarovaného kruhu ven.
Ano, autorka napsala hlavního hrdinu velmi charismatického a sympatického. Dle doslovu jsem usoudila, že brala inspiraci ve vlastním otci. A tak jsme neměli vyloženě zlého a ohavného záporáka a o to těžší rozhodnutí musela hlavní hrdinka podstoupit.
Líbilo se mi, jakým stylem jsme viděli do hlavy Lily. Její zkušenosti, uvažování a přehodnocování na mě působilo přirozeně. Ten zmatek, který pociťovala s každým incidentem byl prostě tak perfektně popsán, že ji člověk chápal.
O to víc na mě zapůsobil závěr, protože jsem cítila tu vnitřní sílu jít proti srdci a naopak poslechnout mozek. Zároveň jsem z knihy necítila sebemenší odsouzení lidí, kteří ten boj logiky a emocí prohrajou. Tady je opravdu potřeba být oporou a dobrým přítelem, jako Atlas a Alyssa. Protože tyhle situace se dějou, ale pokud to nedojde do extrémního bodu, je to bohužel boj poškozeného.
Posloucháno v audioverzi a k ní nemám opravdu co vytknout, Dana Černá mi hlasově sedla jak mě osobně, tak k příběhu knihy.

31.12.2024 5 z 5


Dandadan 1 Dandadan 1 Jukinobu Tacu

Tahle kniha je velmi, ale velmi specifická a rozhodně nebude pro každého. Ke knize je potřeba přistupovat opravdu s otevřenou myslí, protože je jedním slovem bizarní.
Hned v úvodu je nám představena dost svérázná hlavní hrdinka, která nejde pro peprnější slovo daleko a hlavní hrdina, který ji dokonale vyvažuje svou uzavřeností. Tedy dokud nepřijde na řadu debata na téma ufo a duchové.
Příběh je odstartován absurdní hádkou mezi hlavními hrdiny, protože každý věří v jedno nadpřirozeno a nevěří v to druhé. Jaké je jejich překvapení, když se jejich osud podivným způsobem propojí existencí obojího a ještě získají zvláštní schopnosti.
Humor knihy je vlastně strašně primitivní, ale tím je skvělý. Duch kradoucí přirození nebo mimozemšťané posedlí banány jsou jen špička ledovce. Autor se nebál do vtipu využít ani často opomíjenou lidskou vlastnost a to je vylučování.
A třešnička na dortu je babča hlavní hrdinky. Milou starou a klidnou dámu nečekejte. V bláznivinách dokáže držet velmi obstojně krok s hlavní dvojicí. Opravdu dlouho jsem se tak nebavila a pokud se chcete nasmát pubertálnímu humoru, tahle kniha by vás neměla minout.

31.12.2024 4 z 5


Zlatá grai Zlatá grai Kristina M. Waagnerová (p)

Po víc jak roce a půl jsem se opět ponořila do úvodního dílů epické fantasy, tentokrát v novém kabátku od Hostu. Jsem toho názoru, že příběhy takovýchto rozměrů je potřeba číst vícekrát a Zlatá grai mi to potvrdila.
Prolog mě opět totálně chytil, pohltil a na konci sežvejkanou vyplivl. Až při druhém čtení jsem ocenila to naťuknutí ras, se kterými postupně přijdeme do styku a dozvíme se o nich mnohem, mnohem víc. Taková malá příprava, co nás čeká.
Trochu jsem se bála, že mě nakonec udolá délka, ale opak je pravdou. Prolítla jsem knihou, ani nevím jak a tolik aha momentů! Autorka krásně schovala jasné informace o postavách, jejich původu či historii tak šikovně, že je vlastně nemožné si je na první dobrou zapamatovat a spojit. A něco mi říká, že až se ke knize znova vrátím, uvidím další detaily.
Mám ráda, když postavy v knihách trpí a zároveň musí fungovat podle jasných pravidel. A obojího je v knize opravdu hodně, takže intriky a úskoky jsou promyšlené, aby zapadli do řádu, i když třeba pochybně.
Tohle vše dohromady nám dá pěknou řádku rozličných charakterů, kdy se většina pohybuje na pomezí geniality a šílenosti. A mi sledujeme životy mnoha postav, ať už z úplného dna společnosti, jak se postupně vypracují k (nej)vyšším postům nebo těch hýčkaných na výsluní. Ale pozor, krutá pravidla jsou pro všechny stejná, bez ohledu na to, odkud pochází, takže v závěrečných zkouškách může zlatý hoch přijít o život stejně snadno, jako plebs.
Citelná změna nového vydání je určitě nádherná mapa a zkrácení kapitol. Řada čtenářů jistě ocení i slovníček pojmů na konci. Teda pokud nejste trubci jako já a neřeknete si, že se vám nechce listovat v napínavých momentech. To se pak musíte spolehnout na vlastní paměť.
Za poskytnutí knihy na recenzi děkuji Nakladatelství Host.

31.12.2024


Hospůdka v Praze Hospůdka v Praze Julie Caplin

Po mírných zklamání z předchozích dílů jsem se opět bavila, jelikož nás autorka vytáhla ven na poznávání ne jen Prahy. I když to místy působí skoro jak od průvodce, užila jsem si to víc, než ustrnutí na jednom místě, které bylo třeba v Hradu ve Skotsku.
Mínusový prvek je pro mě romantická linka, protože mi chybělo to seznamování a poznávání. Rozhodně se nedá říct, že jsem fanoušek lezení dvakrát do stejné řeky. I přes to, že to autorka řádně vysvětlila, tu jiskru jsem tam necítila.
Leo je skvělá postava, jsem ráda, že autorka dává vic a víc prostoru rovnocenně mezi oba protagonisty. Uznávám ale, že jeho charakter je možná až moc bohémský a otevřený. I když za to takový člověk nemůže, bohužel to moc důvěry nevzbuzuje.
Anna mi ale byla bližší, i když mě místy štvalo její podřizování se. Když si vzpomenu na své mladší já, také jsem z toho "musím vyhovět všem" musela vyrůst, a začít si vážit sama sebe a svých názorů. Ale její smysl pro organizaci naprosto chápu!
Sečteno podtrženo, je to Julie Caplin, má to její šmrc a lehkost a naprosto přesně jsem věděla, co od knihy očekávat - odpočinek a příjemný pocit. Jen teda ten spor mezi majiteli pivovaru bych uvítala rozpracovanější a trošku víc vyostřený.

30.12.2024 4 z 5


Murtagh Murtagh Christopher Paolini

Svým způsobem jsem ráda, že jsem před touto knihou poslechla celou sérii Odkaz dračích jezdců a tak jsem neměla zkreslené vnímání nostalgií, kdy jsem v dětství hltala každou stránku.
Že bude kniha zbytečně dlouhá a bude popisovat každý lísteček ze všech stran, jsem očekávala a tak nejsem asi tolik zklamaná jako jiní. Protože přesně to se stalo. Myslím, že tak dopodrobna popsaný hon na kance jsem opravdu nepotřebovala.
Kniha je rozhodně o kus vyspělejší, než původní tetralogie. Ne jen proto, že je Murtagh starší, ale také díky jeho minulosti, která je fakt temná a krutá. Hlavní hrdina nás rozhodně nešetří a postupně nám odkrývá vše, co mu Galbatorix prováděl. A nutno říct, že tahle výchova by poznamenala každého.
Trošku mě mrzelo, jak byl do pozadí odsunut Trn. Vím, že už dle názvu to není příběh o něm, ale přes spojení jezdce a draka bych fakt čekala víc a ne jeho odsunutí do pozadí. Takhle působil spíš jak nepříjemnost, která se hodí jen v krizi.
I přes tu zbytečnou délku bych knihu ale určitě doporučila. Obzvláště lidem, kteří mají rádi, když hrdinové trpí a bojují s vlastní minulostí a snaží se vymanit z jejího vlivu. Jen musím upozornit, že v druhé půlce se děj trošku zacyklí, než se dostane do epického finále které nechalo otevřený rovnou vrata (ne žádná zadní vrátka) do dalšího dílu, který by mohl nabídnou ne jen boj proti ohrožení světa, ale možná i špetku romantiky (a na tu jsem zvědavá, u Eragona se tahle část extrémně nepovedla a za mě měla být úplně vynechaná)

30.12.2024 3.5 z 5


Pohár bohů Pohár bohů Rick Riordan

Příjemný návrat po letech k Percymu. I když je hlavní hrdina zase o kus starší, stále je to stejný blázínek se smyslem pro humor. Jen mu do myšlenek pronikají dospělejší názory, což cením, protože nikdo nemůže být stále nevycválaný puberťák.
Nemůžu se ale zbavit pocitu, že autorovi nějaké detaily unikli. A nebo jsem se ztratila já v čase, kdy se odehrává tento díl a kdy se odehrávají další série od autora, protože nějaké věci pro mě nejsou nové a mám dojem, že už se stali (sourozenec, nošení kšiltovky apod.).
Kniha se opravdu perfektně čte. Má krátké kapitoly, skvělý humor a svým způsobem akce od začátku do konce. Nejsou to žádné krvavé bitvy, spíš úsměvné situace, při kterých ale o ten život jde. No vážně, hejno slepic na první dobrou nezní jako hrozba.
Příběhu asi nemám vyloženě co vytknout. Je to humorné fantasy pro dospívající, rádoby šestý díl (je lepší mít přečtené i bohy Olympu) se vyloženě nijak nevymyká tomu, co známe z předchozích dílů. Trio hlavních hrdinů spolu skvěle funguje a doplňuje se. Anabeth prostě perfektně vyvažuje ti klučičí impulzivitu.
Mám ale jednu obří výtku na Fragment. Pro lidi, kteří na knihách od Riordana vyrůstali a čekali na každý nový díl je trošku podpásovka ten rozměr. Proč musí být kniha o těch několik milimetrů nižší než první vydání?

30.12.2024 3.5 z 5


Ten, co kráčí se Smrtí Ten, co kráčí se Smrtí Barb Rýdl

Knihu už jsem měla dlouho doma a na přelomu roku mám vždy takovej elán rychle dočíst resty, abych do dalších let vstoupila s co nejmenším počtem ležáků.
A musím říct, že mi příběh neskutečně padnul do noty. Smrt je naprosto perfektní postava, líbilo se mi, jak jí autorka uchopila, že je bláznivá, barevná, ale zároveň vznešená a děsivá, když odhodí křiklavé oblečení.
Hlavní hrdina byl krásný kontrast ke Smrti, ať už svým vzezřením, tak přístupem k životu. Klobouk dolu za to, jak se vlastně vypořádal s celou tou neskutečnou situací. Jediný, s čím jsem válčila je věk. Já mu tu skoro padesátku nevěřila a pořád jsem si ho škatulkovala na tricátníka.
Kniha se otírá o mnoho témat, hlavně s vnímáním smrti, což je tak trochu pochopitelné, ale také obsahuje různá rodinná zázemí a hledání cest a místa v kruhu ne jen pokrevních příbuzných. A to se mi hodně libilo, jak smrt vnímá rodičovství.
A samozřejmě nesmím zapomenout vychválit do nebes tu grafickou stránku. To je prostě poklad. Každá strana je stejně barevná a hravá jako sama Smrt. A pokud jsem se dobře dívala (a přiznávám, že jsem se na každé stránce pozastavila), tak je každá ilustrace originál a nikdy nenajdete dva stejné obrázky. Už jen kvůli té práci stojí kniha za pozornost.

08.12.2024 4.5 z 5