VladkaBU komentáře u knih
... už několikátá kniha, u které si říkám, proč se tohle dělo? Učíme se, že nás osvobodila ruská armáda, ale v době, kdy u nás je klid, v Rusku peklo začíná a trpí naši lidé, že nějakým způsobem, nejčastěji zradou jejich lidí, v hrozných podmínkách. Četlo se to samo, ale bylo mi u toho smutno
... tak tohle bylo něco. Jiný přístup člověka k této nemoci, než jsem viděla a slyšela tady u nás. Je málo lidí, kteří si tuhle nemoc dokážou přiznat, žít s tím, jak bude nemoc postupovat, co na to rodina. Setkala jsem se s touto nemocí ve své blízkosti 2x, pokaždé stejné začátky, stejné otázky... Doporučuju přečíst.
... děsivé téma, děsivá představa, že už rodiče své dítě nespatřili, neměli tušení, co se s jejich dětmi děje. A některé tresty za to tak malé. Ale i tak stojí za přečtení
.... těšila jsem se na ni, ale bavit mě začala až v druhé polovině, kdy to začalo mít spád.
... něčím jiná, přesně to nelze popsat. Někdy jsem nevěděla, proč tam daná postava je, kam patří. Ale dočetla jsem, abych zjistila, co tedy bylo příčinou, proč vztahy nedopadly.
... i já jsem čekala happyend. Ale ten zvrat nabral nový sled událostí. Zprvu mě kniha moc nebavila, četla jsem po kouskách, ale pak jsem se začetla. Život je tam krutý, tyhle věci se těžko čtou, ale číst by se měly. Spíš si pak člověk uvědomí, v jakém klidu my tady žijeme
... zvláštním stylem psaná, asi ne každý se dokáže vžít do života hlavní postavy. I takový život může být. Dočetla jsem do konce asi jenom ze zvyku (***)
... netušila jsem, kdo byl Joska Smítko, trochu jsem hledala informace. Odvaha mu nechyběla, v té době měl odvahu málokdo. Celkově jsem asi čekala něco jiného. Filmové zpracování si moc nedokážu představit.
... s paní autorkou jsem se osobně setkala poté, co se kniha objevila v prodeji. Těšila jsem se na ni od května a teď na ni přišla řada. Tenhle díl se mi líbil asi nejvíc, šly mi slzy do očí, mráz po zádech, jak to všechno dopadne.
... když jsem tehdy objevila čtyřdílnou sérii Katovy dcery, a všechny díly přečetla, shrnula jsem svůj pobyt s rodinou Kuislů jako velmi příjemný, a rozloučila se. Jaká byla ale moje radost, když jsem za několik měsíců náhodou zjistila, že vyšel pátý díl! Konečně na něj přišla řada. Čtivý příběh o nic míň zajímavý než čtyři předešlé.
... čtivý příběh, já bych se svou povahou už asi kapitulovala. Je to strašně těžký, podle toho, co autorka píše, vychovat holky a naučit je tomu základnímu, co pro nás je normální. Paní Lída má můj velký obdiv a přeju jí i holkám, ať se daří
... ani nevím, proč jsem si tuto knihu před časem dala, že ji chci číst. Toto téma bylo pro mě nové, a jak jsem se postupně dostávala dál, pronikala jsem víc a víc do tajů klanu, který neřeší peníze, vzdělání, závist, ale zato rozumí přírodě, ví, jak ji využít ke svému životu, aniž by ji devastoval. Úplně jiný svět, který my bychom asi stěží zvádali.
... nádherný příběh *****, krásně psané, čtivé. Někdy mi bylo smutno z toho, jakým rozdílům musí černé hospodyně čelit... jak uvažují bílí... jen těch překlepů je škoda, tahle knížka si to nezaslouží
... příjemné oddychové čtení ze života. Pro mně další povedená knížka od paní autorky
... čtivý příběh, ale ta představa být tolik let vězněn, navíc ty podmínky, a nezbláznit se z toho, ta obrovská síla přežít. Četla jsem s velkým zaujetím a mrazem po zádech zároveň
... zaujala mě svým názvem a i způsob vyprávění se mi líbil. Zase malinko jinak popisované téma holokaustu.
...no, nevím, zvláštní nápad, vzdor osudu, rodině. Byly i okamžiky, kdy jsem se zasmála, ale celkově zkrátka zvláštní
... o paní Erbenové jsem nedávno četla článek a zjistila jsem, že knihu už mám na nočním stolku připravenou ke čtení. Smutný příběh silné ženy
... velmi čtivá knížka, která zaujme od první stránky, byť má děsivý děj. Souhlasím, že by si ji měl přečíst každý rodič, neboť změna v životě dětí může nastat v době, kdy to nejmíň čekáte. Jaký mají drogy dopad na rodinné příslušníky, si myslím nikdo nedovede představit.
... každodenní život, aneb jakmile děti opustí rodný dům, soužití s rodiči a začnou žít po svém, je logické, že když pak mají strávit čas spolu, jeden na druhém vidí chyby, rozdíly, každý si zvykl žít jinak. Mně se knížka líbila (200)