vlkcz komentáře u knih

Nevím, proč překladatel nepoužil přímočarý překlad Moudrost nejistoty a místo toho zvolil jiný, který mi vzhledem k obsahu přijde poněkud zavádějící. Takhle to vypadá jako nějaká příručka "Jistota snadno a rychle" nebo "Jak přežít turbulentní dobu". Watts ukazuje, že turbulentnost a změna jsou normální stav, a že vědění, na rozdíl od plného prožití, lidský zmatek spíš prohloubí. Takže asi marketing.
To ale nic nemění na tom, že tato kniha je nadčasová, a těch téměř 70 let, které od jejího napsání uplynuly její aktuálnost spíš zvýraznily.
"Hranice působnosti a účel vědy chápeme žalostně chybně, když ztotožňujeme vesmír, jak jej věda popisuje, s vesmírem, v němž žijeme. Věda mluví o symbolu skutečného vesmíru a tento symbol má téměř stejné použití jako peníze. Je to vhodný spořič času při provádění praktických opatření. Když se však zamotají peníze a bohatství, skutečnost a věda, stane se ze symbolu břemeno."
Není to jednoduché čtení, občas člověk přečte jen několik stránek, které pak musí nechat několik dní uzrát, ale je to čistá radost.

15 08.08.2020

Geniální.
I když psáno jednoduchým jazykem, tak se autorce skvěle podařilo zachytit surreálnou a symbolickou podobu snů. Člověka to pohltí a nepustí.

4 03.08.2020

Po dočtení knihy ve mně nejsilněji rezonuje otázka: Proč to ten člověk napsal? Dobře, chápu, že je nadšenec do industriálních trosek. Nostalgie nad těmi časy, kdy si člověk mohl bezostyšně podrobovat přírodu a nemusel si s důsledky svých "vítězství" lámat hlavu je v knize zřetelná. Ale jinak? O Špicberkách se člověk nedozví takřka nic, o samotné Pyramidě, až na několik dokola recyklovaných myšlenek zabalených do intelektuálského žargonu, v podstatě také ne. Na to by stačil článek v časopise. Přes sto stránek textu je moc.

Jo, tohle můžu. Kam se na Bohyně hrabou severské detektivky. Tajemno propletené s všedními životy v drsné krajině. Historické odbočky vedoucí někdy až do 16. století. Posedlost historií vlastní rodiny, staršími členkami rodu pečlivě skrývanou. Syrovost některých událostí je zvýrazněna strohou mluvou protokolů.
Bomba kniha. Jedna z těch, u kterých člověk lituje, že těch hvězdiček nemá k dispozici víc.

56 22.07.2020

V podstatě jediná výtka je značně subjektivní, a to je američtější styl knih o osobním rozvoji. Téma představované formou příběhu je, pro mě zbytečně polopaticky ještě shrnuto vždy v závěru kapitoly. Jo, u učebnice dobrý, ale v okamžiku, kdy chcete nechat na sebe daný příběh působit a dopracovat se k nějakému závěru samostatně, tak to působí rušivě.
Ale obsahově nemám nejmenší připomínku.

6 20.07.2020

Rozhodování mezi Aspenem a Maxonem se mihne naštěstí jen párkrát, takže až na zhruba 50 posledních stránek na úrovni prvního dílu. Závěr mi, bohužel, přišel zbytečně uspěchaný. Autorka zřejmě usoudila, že psát podrobněji o politických aspektech světa, který stvořila, je nad síly buď její nebo předpokládaných čtenářek. Přitom právě tahle nadstavba z knih dělala něco víc, než jen červenou knihovnu pro -náctileté.
Ale přes všechny výhrady, které jsem měl, zejména ke druhému dílu, rozhodně nelituji času, který jsem s knihami strávil.

6 16.07.2020

Dobrý, ale klasický Opráski jsou lepší. V té zkratce je jaz mistr. Tady mi místy přišlo, že pointa je trochu rozředěná a ne tak úderná.

3 15.07.2020

Předesílám, že jsem četl soukromý překlad z roku 1984, doplněný komentáři Karla Makoně. A pokud kniha sama je za 5*, pak propojení právě s Makoňovými poznámkami ji posunuje ještě o level výš. V některých místech totiž myšlenky křesťanského mystika, který měl zkušenosti i s východní spiritualitou, dávají Wattsovu textu další rozměr.
Lahůdka, i když zřejmě ne pro široké publikum.

4 12.07.2020

Tahle kniha mě zahltila jako snad žádná jiná. Měsíc čtení (ne studium to nebylo) a rozjímání nad jednotlivými klíči. Samozřejmě jsem začal s těmi, které jsou v mém profilu, pak jsem přešel k ostatním a zjistil, že snad kromě 5 či 6 se mě týkají všechny stíny.
A když to jako já čtete souběžně s Kvantovou duší a Alanem Wattsem, všechno se to plynule propojí.
Úplně čistých těch 5* není, ale to je dáno spíš mou nedostatečností a omezeným časem, po který jsem měl knihu k dispozici.

14 07.07.2020

Ale dobré 3*. Totální oddychovka, v podstatě ani ne detektivka. Trochu mi vadilo natahování textu zdlouhavými popisy pokojů, oblečení atd., ale to už asi k americké literatuře pro ženy patří.

2 23.06.2020

Změna oproti prvním třem dílům. Tedy alespoň ve formě vyprávění. Nejde o chronologické deníkové zápisky, ale o rekonstrukci jednoho dne z několika pohledů. Jinak humor zůstává na úrovni němých grotesek, byť se skvěle vypointovanými dialogy. A Veronika Kubařová knihu načetla taky výborně.

21 22.06.2020

Zklamání. Příliš stručné, místy zmatené. Ve srovnání se Symbolismem lidského těla, na který také odkazuje, jen málo rozšiřujícího.

3 18.06.2020

Tak u téhle knihy, na rozdíl od Kdo chytá v žitě, naprosto chápu, proč se stala kultem. Skvělí dětští hrdinové, kterým sekundují dospělí správňáci i lumpové a spousta obyčejných lidí. Možná trochu prvoplánové, ten pohled dětskýma očima, byť místy trochu přemoudřelýma, je ale napsán dokonale.
Kam se na Čiperu hrabe Holden Caulfield?

27 15.06.2020

Kdyby se autor soustředil jen na Michalovu linku, mohlo by jít o dobrou knihu. Vstupy s Maričinou reklamou na Breussovu dietu mi přišly trochu zbytečné (jestlipak jí drží Adéla) a Jánovy rady působily mnohdy rušivě. Místy kniha připomíná turistického průvodce. Do toho povrchní charakteristiky jednotlivých náboženství, občas opakující mýty (jako ten s Galileovým procesem).
Škoda nevyužitého potenciálu. Tahle slovenská verze Da Vinci kódu se jinak četla docela dobře.

6 12.06.2020

Na to, že poezii v podstatě nečtu, jsou 3* velice slušné hodnocení.
Na malém prostoru (pouze několik básní výboru přesahuje 4 sloky) spousta pocitů, emocí i myšlenek. Zhuštěné a většinou působivé. Některé jsem ale buď nepochopil nebo mě jenom neoslovily.
Takže možná spíš 3,5*

4 05.06.2020

Docela zajímavé retro do českých devadesátek. Někdy trochu zbytečné pasáže, ale celkově děj "odsejpá". Některé scény mi přišly nelogické (neškodná koupel v "modré odpadní vodě", řízek z mozku), ale budiž.
Přesně okomentoval uživatel simecef.
Za mně tak 3,5*.

5 26.05.2020

Nechávám bez hvězdiček. Nebudu psát rozsáhlý komentář, protože všechno podstatné už uvedl Mimir.
Pro uvedení do tématu by to mohla být ideální kniha. Jenže... České vydání z roku 2018 trpí tím, že ho překládal asi Maďar za pomoci Google překladače, takže u řady pasáží si čtenář pouze domýšlí, jaký je smysl věty. Všudypřítomné špatné pády, nečeský slovosled, chybějící čárky, které by měly oddělovat vedlejší věty a jako vrchol všeho Bytostní Já. Asi by takový překlad byl i možný, ale proč se nedržet zavedeného Bytostného Já?

Berry ve své nejlepší formě. Těch 5* je sice trochu nadhodnocených, ale opravdu jen trochu. Tentokrát se Cotton a spol. zapletou do problémů, které souvisí s relativně nedávnou historií.

3 20.05.2020

Pořád velice solidní čtení. Na začátku sice trochu ruší odkazy typu "v minulém díle jste četli" a neustálé střídání Maxon...Aspen...Maxon...Aspen... ... už bylo ke konci poněkud úmorné, na druhou stranu se objevují nová témata, takže celková spokojenost. I když před pokračováním dám něco náročnějšího.

8 16.05.2020

Tak samozřejmě nejde o žádnou Velkou Literaturu, ale když k tomu člověk přistoupí jako k pohádce, tak si může čtení užít jako já. Jednak to je opravdu dobře napsáno i promyšleno (u pohádky člověk neřeší nelogičnosti), jednak se tu objevuje i poměrně dost témat k zamyšlení.
Prostě YA, která neurazí ani padesátiletého chlapa. Hned jdu na pokračování.

13 14.05.2020