Yunnan komentáře u knih
Zbývá mi ještě necelých šedesát stránek, ale prostě musím si sem napsat pár slov do komentáře, protože jsem toho tak plný!!! Bože! To je taková SÍLA a NÁDHERA!!! Kdyby měla tisíc stran, tak by to bylo málo. Směju se až mi tečou slzy a pak mi ty stejné slzy tečou znovu, ale dojetím a lehkým smutkem a cítím hlubokou vděčnost, že to mohu číst a zažít...
Díky jedné úžasné kamarádce jsem se dostal k tomuto souboru povídek s názvem 13!, který jsem samozřejmě četl úplně špatně, než jsem se zaposlouchal do audioknihy na ČRo. Některé povídky byly malinko slabší a některé (většina) naopak skvělé. Knihu jsem si koupil zároveň i papírovou, kdybych náhodou nestihl poslechnout všechny povídky a dobře jsem udělal, kniha má krásné kresby Lenky Otáhalové a s bohatou přílohou navíc.
Dny v knihkupectví Morisaki - na tuto knihu jsem se těšil od chvíle, co jsem zjistil, že vyjde. Krásná obálka, s kočkou, která se ovšem v příběhu vůbec neobjeví :), Japonsko, knihkupectví - přesněji antikvariát. Ideální kombinace. Pak mě trochu zaskočily ne úplně pozitivní ohlasy, ale vím, že japonští autoři píší stylem, který ne každému sedí. A tak jsem bez očekávání usedl ke knize. A dostal jsem, pro co jsem si přišel. Příjemný a milý příběh dívky Takako, kterou opustí přítel, strýčka Satorua a tety Momoko. A knihkupectví, ve kterém bych chtěl pracovat, navíc v ulici plné knihkupectví a malých kaváren, kam si chodí lidé na kávu a číst...
Jedenáctý případ pro komisaře Dupina, milovníka tučňáků a kofeinu, rodilého Pařížana za trest přeloženého do Bretaně – na konec světa. Ach, jak já jsem se na tebe, mon commissaire, opět těšil. Euromedia bohužel vydává mého oblíbeného komisaře s dvouletým zpožděním a tak si vždy musíme hodně počkat, než se opět dočkáme nového dílu. Tentokrát zavítáme na sever Bretaně, mezi divoký Atlantik a jablečné sady. Na začátku příběhu dojde k úmrtí tety inspektora Kadega a vzápětí kdosi napadne a ohrozí na životě i přímo jeho. Šokovaný a rozezlený komisař naplno, se svým týmem, rozjíždí vyšetřování. Vždy, když dočtu Bretaňské příběhy, cítím stesk. Po vzácné a drahé bytosti, která se mnou lásku k Bretani a knihám sdílela i po komisaři a jeho týmu. A samozřejmě Bretani. Skvělé to bylo...
Jak já jsem se na ni těšil, když jsem loni zjistil, že vyjde. A dočkal jsem se, opět nádherného a úžasného vyprávění plného reálného života tří žen v jednom domě a zároveň života magického, hlavní hrdinky Kei, které jednoho dne zmizí beze stopy manžel Rei. Tři ženy, Kei, její dcera Momo a matka. Děkuji Hiromi za skvělou knihu a děkuji Jane Levoro za skvělý překlad a vysvětlivky na konci knihy.
I u tohoto posledního dílu Aristokratky jsem občas smál, až mi tekly slzy, jen už to nebylo tak časté. Ale to mi nevadilo, bylo to příjemné čtení a zakončení jedné ságy. Plný počet hvězdiček dávám i z nostalgie, první díl jsem četl před deseti lety a mám na to velmi příjemné vzpomínky. Děkuji pane Bočku, snad ještě něco napíšete.
Desátý případ pro komisaře Dupina, milovníka tučňáků a kofeinu, rodilého Pařížana za trest přeloženého do Bretaně – na konec světa. Ach, jak já jsem se na tebe, mon commissaire, těšil. Euromedia bohužel vydává mého oblíbeného Dupina s dvouletým zpožděním a tak si vždy musíme hodně počkat, než se opět dočkáme nového dílu. Tento desátý díl, jsem četl v době, kdy mi odcházela nejbližší bytost, se kterou jsem lásku k Bretani a komisaři Dupinovi sdílel.
Nádherná kniha, napsaná skvostným jazykem moudrého člověka. Kniha, která potěší i pobaví laskavým humorem.
No, uff, konečně dočteno. Na rozdíl od prvního dílu, mi to trvalo mnohem déle a ověřil jsem si, že severská krimi pro mě moc není. Tady jsem měl navíc dost problém v podobných jménech, stejně jako jiní čtenáři. První díl se mi líbil mnohem víc. Tady to téma je pro mne fakt náročné. Uvidím, jestli budu v sérii pokračovat, ale rozhodně si dám od Camilly delší pauzu.
No, tak to teda byla jízda! Příběh začíná menším nočním dobrodružstvím, na které se vydává malá slečna Adrianka, aby se stejně starým kamarádem Filipem, pozorovala srpnové Perseidy.
Téma docela těžké a závažné. Četlo se mi to velmi dobře, děj rychle ubíhal a nemohl jsem se od knihy odtrhnout. Ale teda, ten závěr a vysvětlení, za to ubírám jednu hvězdu. Ale jsem zvědavý na autorčina Vodníka, který má i lepší čtenářské hodnocení.
Moc se mi líbila obálka knihy i její menší formát.
Knihu jsem dostal jako dárek od své bývalé kolegyně, skvělé šéfové, což mě moc potěšilo, protože jsem knihu zahlédl v novinkách a zaujala mě její anotace. Příběh začíná ve vězení, ve vyšetřovací vazbě, kde sedí hlavní hrdinka Anna, která našla ve svém bytě mrtvého muže. Hlavní vyšetřovatelka šéfinspektorka Helen Laveryová je sympatická a řeší problémy nejen v práci, ale i u sebe doma se svými dvěma syny.
Postavy jsou opravdu dobře zvoleny a popsány, ale Anna mě občas dost štvala :o). Nevím, jestli budu mít chuť do dalšího dílu série, ale rozhodně se mi první díl četl moc dobře.
Od Camilly jsem jako první knihu četl Ženy bez slitování, což byla taková, spíše, delší povídka, ale celkem se to dalo. A tak jsem si řekl, že zkusím i její sérii s Erikou a Patrikem. Měl jsem ji už dlouho v chystám se číst a tak jsem si ji u nás v knihovně konečně půjčil. Zpočátku se mi do čtení moc nechtělo, nejsem úplně na severskou krimi a dýchal na mě z ní severský chlad. Ale postupně jsem tomu začínal přicházet víc na chuť a příběh mě začal bavit a na čtení jsem se těšil. Trochu jsem se ztrácel v množství postav, ale i to se nakonec dalo zvládnout. Vraha jsem sice tipoval, ale neuhodl a téma v knize je dost šílené. Docela by mě zajímalo, jak to dopadlo, nebo dopadne s Annou, tak uvidím v dalších dílech, jestli se něco nového dozvím.
Moc jsem si užíval vyvíjející se vztah mezi Erikou a Patrikem. A líbilo se mi to nakonec mnohem více, než série Kristýny Trpkové s Laurou a Adamem (knihy jsou skvěle napsané, ale už ne ten vztah mezi nimi).
Nádherně napsaná, ekologicky zaměřená kniha od pana Durrella. Četla se prakticky sama, vůbec nechápu, proč jsem s jejím přečtením tak otálel. Bylo v ní napsáno úplně vše, jak to tady na Zemi, bohužel kvůli "pár" lidem, funguje a jak by to tady mohlo být úžasné. No a ta láska... :)
Další skvělá Agatha, chtělo by se říct, ale zde to bylo u mne trochu jiné a jak si tak pročítám komentáře, nejen u mne. Viděl jsem tentokrát dříve filmové zpracování s vynikajícím Davidem Suchetem a až poté četl knihu. A musím za sebe říct, že se mi film líbil mnohem více, než kniha. Navíc se skvělou hudbou geniálního Christophera Gunninga a typickým nádherným saxofonem. Až dnes jsem se dozvěděl, že Christopher Gunning letos v březnu zemřel...
Výborné čtení, skvělá sbírka povídek se všemi postavami příběhů Agathy Christie. Setkáme se s oblíbeným Herculem Poirotem, slečnou Marplovou, Parkerem Pynem, Tommym a Pentličkou a panem Quinem. Takže člověk, který třeba nečetl jiné příběhy než Poirota, nebo slečnu Marplovou, může tak ochutnat i příběhy s těmito postavami. Knihu jsem si užil.
Tak, to teda byla jízda! Já fakt vůbec nevím, co bych k tomu jako ještě mohl napsat :o). Všechny tři knihy jsou velmi dobře napsané. Trochu mě na předchozích dvou štvalo to, co se dělo mezi ústřední dvojicí, ale třetí díl, tedy hlavně jeho konec, mě totálně, řekněme, překvapil. Trochu jsem váhal, jestli neuberu jednu hvězdu, ale nakonec jsem nechal plný počet. Prakticky víc nemohu napsat, protože bych těžce spoileroval...
Druhý díl série Laura Linhartová a Adam Beneš, mladé české autorky Kristýny Trpkové, nás přivádí do obce Lipová nedaleko od Pardubic k nálezu lidských ostatků jednoho z pohřešovaných dětí. Příběh je to velmi těžký vzhledem k tématu únosu dětí. Stejně jako její prvotina Stvůra, se mi Vesnice velmi dobře četla. Akorát jsem měl, stejně jako ve Stvůře, trochu problém s osobní linkou Laury. Opravdu musí člověk platit za své chyby do nekonečna? Konec je takový "neukončený", tak uvidím, jestli se ve třetí knize Vetřelec, nějak k tomuto ději vrátí, ale nejspíš nikoli. Jak se bude vyvíjet osobní příběh obou kriminalistů je mi již docela jasný, ale přesto jsem zvědavý a na Vetřelce se těším.
Kdyby ze světa zmizely kočky. Malá, celkem útlá kniha s nádhernou obálkou, tak trochu noir, o tom, co by člověk udělal, kdyby zjistil, že brzy umře a zjevil se mu Ďábel s tím, že mu o den prodlouží život na oplátku za jednu věc, která ze světa zmizí. Hrdina románu se v této situaci rozhodne na nabídku Ďábla přistoupit. Kniha, díky níž se zamýšlíte na tím, jak vlastně svůj život žijete. Poslední dvě kapitoly se mě hluboce dotkly, vzhledem k velké podobnosti s vlastním životem...
Jak skvěle píše Magyana "zpropadená ženská, tahleta Agatha" :o)). Pročítal jsem si všechny výborné komentáře zde a musel se usmívat, jak je tato kniha skvělá. Stará dáma mi to opravdu vytmavila a to i přesto, že jsem tento díl s vynikajícím Davidem Suchetem viděl asi třikrát a vraha jsem si pamatoval. A stejně jsem o své paměti na chvíli zapochyboval :o)). A knihu jsem si moc užíval i proto, že jsem měl v hlavě všechny postavy jako živé.
Co napsat k této úžasné knize za komentář, abych jen sprostě nekopíroval skvělé a vystihující komentáře pode mnou? To bylo tak nádherné a úžasné čtení, že to ani neumím slovy popsat. K srdci mi přirostly všechny postavy bez výjimky a moc jsem chtěl být v té vesnici s nimi. Při čtení jsem si často uvědomoval, že se usmívám a posledních padesát stran jsem nemohl přestat číst, i když už byla velmi pokročilá noční hodina. A navíc, Luisa měla stejné povolání, takže o to ještě větší radost. No, a Selma? Takovou babičku by možná chtěl každý :). A optik byl kouzelný :o)).