Zuzanak4 komentáře u knih
Autorka je zatížená na horkou čokoládu a já po přečtení několika jejích knih už taky :) doporučuji si udělat zásoby a pak sledovat levné letenky do Kodaně, protože určitě stojí za návštěvu.
1) kniha prakticky nemá děj
2) postavám se na tu dobu neděje nic tak strašného, ale jsou popsány jako největší trpitelé
3) jazyk je jako ukradený z Jane Austenové, jenže u ní to nebylo trapné, psala mnoho a mnoh let zpátky
4) sladkobolnost je v textu je nesnesitelná
5) krafické zpracování včetně obálky odpovídá nepovedenénu hornickému almanachu
6) s hornictvím kniha nemá mnoho společného, což možná ani neměla mít, to není výtka
Může mi někdo vysvětlit úspěch této knihy?
Slova, která se jako sekera zatnou přesně tam kam mají a vykoupou vás v bezmoci, cílevědomosti, hloubce a lásce a taky smrti. Jemnost s jakou je text napsaný a zároveň jazyková nekompromisnost, která příběh uzemňuje a drží přesně tam, kde má být, mě zaujaly. Byl to zážitek.
Super oddechovka. Mám ráda celou tu sérii, pokaždé cítím při čtení knih od této autorky hřejivé útulno a nejinak je tomu při čtení Chaty ve Švýcarsku. Jo a budete u toho mít chuť na horkou čokoládu, tak se předzásobte.
Vztahy v minulém století byly a jsou stejné, jako ty dnešní, místy smutná kniha, která se mi velmi dobře četla.
Čekala jsem romanci, dostala jsem poměrně drsný příběh o poměrech v Španělsku za časů minulých. Kniha je dobře přeložená, čte se dobře. Příběh je silný, jen tak na něj nezapomenete.
Miluju přírodu, miluju do ní pronikat víc a víc s tahle kniha mi přinesla tolik užitečných informací! Doporučuji všem!
Cítím se až provinile, ale vůbec mě to nebavilo. Provinile se cítím kvůli zbytku hodnocení. Ale ten námět podle mě není zpracován vhodnou formou. Byl to pokus o symbolismus? Velkou poetickou metaforu? Vyšlo mi z toho po přečtení takový ulepený bahno, kde by ani ten nejodolnější rak nepřežil.
Kniha mě bavila, opravdu jsem se u ní smálo, přitom jsem čekala jakési rodinné drama. Ne, byla to příjemná oddechovka.
Je to takový pokus o zábavný mišmaš, o jinakost. Ale já se dočkala klišé, nudy a trapnosti...
Jeho knihy jsou skvělé. Je perfektní, že mají jižní Čechy tolik dobrých autorů, Hájíčka nevyjímaje, kterého mi Štifter trochu připomíná. V Café Groll ale dokázal, že je, aspoň tedy pro mě, lepší, originálnější a nebojí se výzev v podobě zpracování obtížných témat do čtivé podoby - prostituky v minulém století pohledem lékaře.
Kouzelné, trochu mi to připomnělo knihu Můj grónský rok, která je svým laděním podobná. Hra s tím, že to, co se nejdřív zdá jako romantika, nemusí být taková výhra, ale zvládnout se dá vše.
Miluju české horory, miluju Kazatele. Příběh je zasazen do historie, ale prolíná se se současností, což je moje oblíbené téma. Moc jsem si čtení užila.
K textu jsem si musela najít cestu. Nejdřív to vypadalo, že budu číst o pachtění se nějakého třicátníka, což by možná samo o sobě stačilo, ale já jsem vděčná i za tu linku o přírodě, smysluplnosti její ochrany, lobbingu a podobně. Taky se mi líbily jednotlivé postavy, možná spíš postavičky zdobící děj.
Každou knihu této autorky si dovedu představit jako milý odpočinkový film. Tenhle by začínal zklamáním ze vztahu, práce a hledání klidu a štěstí. Zásadní ingredience pro odpočinkový příběh.
Dokonalé, chytré a jemné. Neskutečně jemné, jako by se text s přibývajícími stranami stával básní. Jarmila byla jemná, Olga zase velmi svá. Obě odhodlané, lidské a především inspirativní.
Chtěla jsem dát autorovi ještě šanci, na tuhle knihu byly dobré recenze, ale podle mě neodpovídají realitě.
Myslím, že je to dosud nejlepší autorčin román. Opět vrcholně ženský příběh o síle a jak je důležité se nevzdávat.