Nejnovější komentáře

„Toto byl zatím nejslabší díl strašidelných domů. Četlo se to sice samo, ale celé mi to přijde takové odfláknuté. Příběh je jednoduchý. Tara s Kylem nemají u koho být, než se jejich matka uzdraví. Přihlásí se o ně babička s dědečkem, o kterých nikdy neslyšeli. I když mi na Peterovi nesedělo něco už od začátku, říkala jsem si, že on až tak špatný nakonec nebude. Babička a její historie nakonec překvapila. Duchové jsou zde minimálně. I když se u podobných duchařských příběhů bojím, tady jsem se spíš bála živých. Kvůli konci jsem se rozhodla o trochu lepší hodnocení.“... celý text
— Galloway

„„Evoluce se nepokouší o nic. Ale ať se ti to líbí, nebo ne, jsi vrcholem jejího díla. Všechny ty evoluční tlaky napříč historií a vývojem tvého druhu mají za následek tebe.“ „Tak to je trapas.“ Johoooj, škoda, že ešte nie je ďalšia časť, to aby som teraz zase X rokov netrpezlivo podupkávala. Ako áno, tempo sa trochu spomalilo, ale hodnotím to tak nejak z hľadiska celkovej série, že ide o poriadny nádych pred šialeným finále (ak ma sklame, odoberiem jednu hviezdičku). Mno a odhalenie ku koncu ma dostalo asi tak, ako ma kedysi rozsekal môj prvý Jeffery Deaver.“... celý text
— kurama45

„Tato série od Veroniky Válkové mě strašně moc baví. Vždycky mě dokáže pobavit i rozbrečet. Bára má velmi osobitý pohled na svět, což knize jen dodává na zajímavosti.“... celý text
— Asta2

„Tohle je přesně ten typ milého čtení, který jednou za čas potřebuje každý z nás, ale hluboké dojmy to v nás nezanechá. Je to roztomilé, úsměvné, situované do (aktuálně velmi trendy) hokejového prostředí. Ale chybí tomu jiskra, chybí tomu žár - a tím nemyslím pouze chybějící sexuální scény. Pouto mezi Mitchem a Addie vzniká poměrně rychle. Zpočátku to vypadalo, že se dočkáme velké dávky hašteření, přetahování se o pozornost a vůdčí roli...a ono nic. Jejich vztah prostě vznikne a je. Konec a tečka. Čekala jsem, že si navzájem ukážou své životy, svou práci, koníčky, emoce. Nic z toho se nestalo. Rozhodně s nimi nebrouzdáme na vlně vzájemného hlubšího poznávání. Flirtování jim sice jde velmi dobře, ale mně to nestačilo. Třešničku tomu autorka nasadí zbytečným dramatem, který se mezi nimi odehraje. Pravděpodobně jen proto, aby tomu dodala šťávu a něco (cokoliv), se tam dělo. Mám pocit, že je jejich vztah postaven na malém hokejistovi, který je ve skutečnosti středobodem celého tohoto příběhu. POZOR MOŽNÝ SPOILER: Líbí se mi, že autorka skrze Addie zakomponovala ztrátu rodičů a péči o téměř dospělého sourozence. Vytváření nových začátků, hledání nové cesty. Byl tam obrovský potenciál, ale autorka jej nevyužila. Ačkoliv se téma objevuje často, vždy jen kloužeme po povrchu a nedočkáme se hlubších rozhovorů. Nevidíme pocity. Ale téma jako takové je originální a v knihách zatím ještě tolik neomílané. Za mě palec nahoru. Chápu, že i mužský hlavní hrdina potřebuje problematickou minulost, ale alkoholu a nešťastného dětství už bylo zkrátka moc. Jedno obrovské klišé k jinak charismatickému hrdinovi. Takový velký medvídek s laskavým srdcem, který si vás dokáže získat během prvních několika stran. K energické a svérázné Addie se rozhodně hodí. Jen mám pocit, že někde zapomněli jiskru.... Četlo se to dobře, na pláž ideální. Ale hlubší dojmy to ve mně nezanechalo. Hodnocení: 3/5“... celý text
— nela3812

„Nové vydanie je doplnené o aktuálne a horúce kapitoly typu CRISPR-CAS a pod. Na učenie i čítanie pre zaujímavosť ideál. Obr. sú tip-top, všetko sa dá krásne pochopiť. Oceňujem aj otázky na opakovanie a úlohy na riešenie. Chápem, prečo sú odpovede vzadu uvedené iba na každú druhú otázku, ale občas to vysvetlenie fakt chýbalo. Našťastie sa dajú všetky odpovede vyhľadať. Sláva internetu.“... celý text
— kurama45

„Asi už jsem si zvykla na Carteruv styl, takže me nic extra neiritovalo a knihu (skvele audio podani) jsem si uzila. Ano,krome anzto jako u dalsich posluchačů :-D“
— gambinka87

„„Pokud myslíš, že jsi schopen ničit, zamysli se i nad tím, že jsi schopen budovat.“ Prvých cca 150 strán trvalo, kým som sa do tej buchle začítala, ale potom to tak nejak odsýpalo samo. Prinajmenšom som si už aspoň nemusela v zadnom registri vyhľadávať každé divné židovské slovíčko/narážku/tradíciu. Autorka si vzala v opačnom číslovaní príklad z hebrejských kníh a je celkom praktické, keď človek vie, koľko mu ešte zostáva do konca. Súhlasím, že kniha nie je kvôli bohatým opisom, listom a rozpitvávaniu všedných životov veľmi dynamická, ale mne sa to tak páčilo. Dej vďaka tomu plynul úplne prirodzene a celkový rytmus sadol k popisovanému 18. storočiu ako riť na šerbeľ. Toto defilé postáv, väčších a menších príbehov, ktoré sa všetky skôr či neskôr, menej či viac sústredili okolo Jakuba Franka, pripomínalo staré zatuchnuté romány. Fascinujúce čítanie je kontrastom k idealizovaným románom o osvietenstve. Nakoniec by ma zaujímalo, ako by dopadol Jakub a podobní heretici dnes. Koniec koncov, osobných a iných modiel máme čoraz viac. Odchádzam príjemne unavená a odškrtávam si ďalšiu nositeľku Nobelovej ceny za literatúry, aj tentokrát zaslúženej. „Má duše se nenechá zavřít do vězení, do klece ze železa nebo do klece ze vzduchu. Má duše chce být jako loď na nebi a hranice těla ji nemohou zastavit. A žádné zdi ji neuvězní: ani ty, které postavily lidské ruce, ani zdi slušnosti, ani zdi laskavosti nebo dobré výchovy. Nepolapí ji krásná slova, hranice království, dobrý původ – Nic. Duše přelétává nad tím vším velmi snadno, je nad tím, co se nachází ve slovech, a mimo to, co se ve slovech nenachází. Je mimo radost a mimo strach. Překračuje to, co je hezké a vznešené, jakož i to, co je zlé a strašné. Pomoz mi, dobrý Bože, a zařiď, aby mě život nezranil. Dej mi schopnost mluvit, dej mi jazyk a slova a pak vyslovím pravdu o Tobě.““... celý text
— kurama45

„Zase další skvělý díl z této serie, který určitě stojí za přečtení ;-) Jee ten úplný zàvěr byl na mě až moc velký doják :-)“
— Kubajzz

„Po předchozím poněkud slabším dílu je Neklidná krev návratem k nadstandardně dobré detektivce. Jen kdyby ten počet stran nebyl čím dál větší...“
— boxas

„Tohle bylo hodně napínavé. Těším se na další díl.“
— Lienilda

„"Jachta nevypráví jen jeden příběh, odehrává se na ní tolik příběhů, kolik je členů posádky." Když je idylka příliš idylická, malér není daleko. Modrá má podobný koncept jako Trosečníci, opět je tu skupina lidí na malém prostoru daleko od civilizace a střídání minulosti s přítomností. Prostředí jachty se mi líbilo víc než ostrov a závěrečný (myslím ten úplně závěrečný) zvrat opravdu překvapil. Kniha je čtivá, svižná, děj hezky plyne. Chvílemi člověka hezky kolébá na vlnách a jindy naopak připomene, že na pevnině je to taky fajn. ;)“... celý text
— Vesper001

„Až na ten závěr, na který jsem už u této autorky zvyklá a který tak nějak vyplynul bez většího překvapení a gradace, to byla opět famózně napsaná kniha, kterou přečtete jedním dechem.“... celý text
— baji42

„Je mi jasné, že tento druh literatury není literatura faktu. Ale tady bylo těch nesmyslů, nelogičností, neuvěřitelností tolik, že už to postrádá takový ten pocit strachu a děsivosti, který by se třeba mohl někde stát a kvůli kterému člověk thrillery čte.“... celý text
— baji42

„Necekejte navod, co a jak mate delat. Necekejte odborny text, o ktery muzete oprit svoje rozhodnuti nevystavovat deti technologiim. Jde o cistou filosofii, ktera pohladi, zahreje a doda nadeji, ze jsme to vlastne porad my, kdo tvori nase zivoty a pokud jedname v souladu se svym srdcem, nemusime mit potrebu si pred nikym nase rozhodnuti obhajovat. Milujme nase deti a milujme sami sebe. V tom je nase sila, v lasce.“... celý text
— Dandy87

„Četla jsem v dětství, teď čtu synovi. Hezký příběh, velice mě překvapilo, že neobsahoval žádné režimové speciality :D“
— grizlinka

„Kniha, ktera muze detem dat mnohem vic, nez vetsina pohadkovych knih, ktere se na kniznim trhu vyskytuji. Ano, jako hodne dalsich lidi, miluji dobre konce, ale na druhou stranu, skutecne krasy zivota si clovek povsimne az ve chvilich, kdy o hodne prijde. Jednoduchost, jemnost a snad i vira v dokonalost veskereho tvorstva schazi nasim zivotum. A diky temto pribehum ji muzete s detmi opet nalezt a vybrat si, co vlastne chcete spolecne zit. Myslim, ze deti v tom maji vic jasno, nez my dospeli.“... celý text
— Dandy87

„Třetí díl ze série Bridgertonů! Tentokrát se autorka v knize věnovala Benedictovi. Ten v seriálu zatím nedostal mnoho prostoru, a proto jsem vůbec nevěděla, co od knihy čekat. Začátek byl dle mého názoru až moc ve stylu „Popelky“, ale to se během 80 stran změnilo. Po tomto začátku už přišla klasická slaďárna na kterou jsme od Julie Quinn zvyklí. Příběh byl krásný, dojemný a já otáčela stránku za stránkou, jen abych co nejdřív zjistila, jak to všechno dopadne! Jsem velmi zvědavá, jestli tento díl bude také zpracován v seriálové podobě“... celý text
— Jane2016

„Super příběhy, čteme před spaním a příběh zajímá i rodiče :)“
— grizlinka

„Axel Gomille ve své knize „Vlci“ přináší dechberoucí pohled na život těchto fascinujících šelem, který mě zcela pohltil a dojal. Kniha je plná nádherných fotografií, které zachycují vlky v jejich přirozeném prostředí s takovou živostí a detailností, že jsem měla pocit, jako bych sama stála uprostřed lesa a sledovala tyto majestátní tvory. Gomille se nesoustředí pouze na vizuální krásu vlků, ale také na jejich komplexní chování, sociální struktury a ekologický význam. Jeho vyprávění odhaluje vlky jako citlivá a inteligentní zvířata, která si zaslouží náš respekt a ochranu. Každá kapitola přináší nový pohled na vlky - od jejich loveckých technik po jemnou péči o mláďata, a ukazuje, jak důležitou roli hrají v přírodním ekosystému. Nejen fotografie, ale i text samotný je hluboce poutavý a edukativní, přičemž Gomille rozbíjí mnoho mýtů a předsudků, které vlky provázejí. Snaží se ukázat, že vlci nejsou hrozbou, ale nepostradatelnou součástí naší přírody. Jeho popisy pokojného soužití lidí a vlků mě naplnily nadějí a přesvědčením, že s dostatečnou informovaností a správnými opatřeními je možné najít harmonii mezi těmito šelmami a lidskou civilizací. Tato kniha mi nejen otevřela oči k nádhernému světu vlků, ale také mě inspirovala k většímu zájmu o ochranu přírody. Axel Gomille vytvořil dílo, které je nejen vizuálně ohromující, ale také hluboce lidské a plné emocí, čímž zanechává trvalý dojem. Velmi ráda dopouručuji.“... celý text
— MoniMonika

„Tuto knihu je nutno chvíli trávit, ostatně jako všechny knihy autorky... Pro mne opravdu zážitek, pozvánka do zajímavého prostředí "léčebny" nezklamala, napětí od začátku, ale poslední pětina vás doslova ke knize přilepí.... Ano, je to místy trošku mimo realitu, ale tam se koneckonců chceme prostřednictvím takových knih přenést a prožít s hlavními postavami jejich příběh. Connie je sice zvláštní a občas dost chybující, ale také hodně lidská a jiskření mezi ní a Baardou mne baví“... celý text
— Zahradnice19

„Super čtení a moc se mi líbila postava manželky“
— hana4834

„Britney Spears, celebrita, kterou zná snad celý svět. Její písničky jsou chytlavé, melodické a málokdo se při jejich rytmu nezavlní. Ale je všechno zlato co se třpytí? To nám Britney popisuje ve své nové knize. Už během prvních kapitol pochopíte, že kniha je napsaná velmi jednoduše. Toto ne každému čtenáři sedne, ale přiznám se, že mně to vůbec nevadilo. Naopak jsem to vnímala pozitivně. Britney nás svým životním příběhem provází od úplných začátků, popisuje své dětství, dospívání a začátky své kariéry. Čím déle ve svém vyprávění byla, tím víc mi jí bylo líto. Rodinné problémy, opatrovnictví a beznaděj. Chvílemi mi přišlo jako bych četla nějaký thriller. Každopádně jsem trochu pochopila, co se skrývalo za podivnými videy, která jednu dobu lítala napříč sociálními sítěmi. Na těch Britney vypadala jako tělo bez duše a vyváděla podivné kousky. Mrzí mě, kolik toho Britney musela unést, občas je těch problémů na jednoho člověka až příliš. Každopádně vnímám pozitivně, že šla s kůží na trh a svůj nelehký osud sepsala v této knize.“... celý text
— Jane2016

„Celý příběh je poměrně dlouhý a anotace postihuje jen nepatrný kousek. Vyprávění začíná na hradě Aville. Lady Lenora hájí hrad, aby to vypadalo, že se na něm ukrývá francouzský král Filip a ten mohl zatím bezpečně odjet. Hrad je dobyt zásluhou Adriena, svěřence anglického krále Eduarda III. Král je samozřejmě rozezlen, Lenora je krasavice... a další je nasnadě. Lenora je posléze odvezena do Anglie, provdána za Roberta z Oxfordu, porodí dceru Danielu, Robert je vzápětí zabit, Eduard III. se stane Danieliným poručníkem a Lenora se smí i s dítětem vrátit na Aville. Děj se posune asi o deset let kupředu. Aville je stále vlastnictvím anglického krále, Lenora se stýká jak s Angličany, tak s Francouzy, včetně krále Filipa, ostatně je příbuzná s rodem Valois. Zemí se rozšíří mor, Lenora zapřísahá na smrtelné posteli dceru, aby ctila krále a umírá. Daniela se z moru vyléčí a stává se schovankou krále Eduarda. Ten se po obléhání Calais vrací do Anglie a dívku bere s sebou. Další skok zhruba o 4 roky. Další morová rána. Daniela se chystá odjet na državy svého otce. Doprovází ji Adrien, král mu již oznámil úmysl zasnoubit ho s Danielou. Adrien je rozhodnut odmítnout, plánuje svatbu se svou dlouholetou přítelkyní, důvěrnicí a láskou lady Joannou. Vztahy mezi ním a Danielou nejsou nijak dobré. Zazlívá mu dobytí Aville a provedla mu pár zlomyslností. Za povolené sedlo jí Adrien dokonce nařeže, protože nevěří jejímu slovu, že s incidentem neměla nic společného. Okamžitě se vrací pro Joannu, aby ji odvezl ze zamořeného města. Ta už ale vyrazila a cestou se minou. Mor ale na Gariston už dorazil a nákaza se brzy rozšíří. Daniela pečuje o nemocné, včetně Joanny. Adrien se vrací, nachází Joannu již mrtvou a u ní Danielu, která usnula vyčerpáním. Adrien truchlí, sám onemocní a Daniela se stará i o něj. Přijíždí posel s příkazem, že k zásnubám Adriena a Daniely má dojít okamžitě. Vědom si svého dluhu slíbí Adrien Daniele svobodu. Zasnoubí se a dívka odjíždí na Aville. Hop, posouváme se o dalších 5 let. Adrien objel turnaje poloviny Evropy, nyní zvelebuje sve skotské panství. Dorazí informace, že král opět sbírá vojsko a navíc pomluvy, že Daniela se snaží zrušit zásnuby a vzít si francouzského šlechtice. Simon, hrabě Montjoie se opravdu snaží, ale Daniele současný stav vlastně vyhovuje. Adrien se objeví právě ve chvíli, kdy se ji vzbouřenci plenící okolí pokusí při lovu unést. Přes její nesouhlas se ještě téhož dne večer koná svatba. Daniela si vyprosí čas, ale když ji Adrien přistihne při rozhovoru se Simonem, naštve se a zatáhne ji do postele rovnou. Daniela nevěří, že by Simon měl s jejich napadením něco společného. Nějakou dobu jsou spolu na Aville, těžko hledají společnou řeč. Daniela ctí slib daný matce na smrtelné posteli, ačkoliv nemá v úmyslu zradit anglického krále. Za všeho nejvíce si přeje, aby zabíjení skončilo. Adrien jí nevěří. Odjíždí k armádě a po zprávách, že kolem Aville opět krouží francouzi, odváží Danielu pryč, marně mu vysvětluje, že ji podezřívá neprávem. Je odložena a v podstatě vězněna na hradě Renoncourtu. Když vyslechne hovor několika rytířů o léčce na krále Jana (Filipova nástupce), rozhodne se splnit svůj slib a krále varovat. Když se ji prostředník snaží znásilnit a využít pro sve čachry, opět zasahuje Adrien. Poté ji znovu odloží na Aville, při další bitvě je Jan zajat a všichni vyráží do Anglie. Adrien odváží těhotnou Danielu do Skotska. Ta mu vyzná lásku, ale on jí zjevně moc nevěří. Je povolán zpět ke králi. Daniela zůstává. Nasleduje krátký popis výpadu do Walesu, života u dvora, včetně zmínky o francouzských zajatcích a Danielina života ve Skotsku. Když se narodí malý Robin, král nedovolí Adrienovi odjet domů, naopak požaduje, aby přijela Daniela i s dítětem ke dvoru. Simon, kterému se podaří naplánovat útěk ji unese, Adriena zraní a hodí cestou z Doveru do moře. Život mu zachrání sám Černý princ a prozradí mu, že Daniela je jeho nevlastní sestra. Tu zatím uvězní na hradě Cardineau. Hrad je brzy oblehnut anglickou armádou, Simon se pokusí Danielu znásilnit a přimět ke spolupráci. Nakonec je hrad obsazen, Adrien opět dorazí na poslední chvíli. Po návratu do Anglie Daniela zjistí přímo od královny pravdu. Robin má stejné oči a mateřské znaménko jako král Eduard III. Je možné, že slib matce se neměl týkat krále francouzského, nýbrž anglického. Adrien Daniele konečně věří a vyznají si lásku navzájem. Zajímavý je prolog - část příběhu týkající se pokusu varovat Jana. Prolog je z jejího pohledu, příběh pak z jeho. Bitva u Kresčaku - ani zmínka o Lucemburkovi!“... celý text
— Senza Jenka

„Druhá časť prináša znova 5 príbehov zo života malej škôlkárky Glórie. Príbehy tvoria každodenné momenty, ktoré deti bežne zažívajú a ako sa s nimi vysporiadať. Príbehy sú pekné a poučné.“... celý text
— Karcoolka2210

„Encyklopedii je poměrně bezpečné číst po 4. dílů, kdy už toho "dopředu" moc neprozradí, ale spíš osvěží nebo osvětlí některé koncepty z knížky. Dřív bych to ale nedoporučoval, přestože mě osobně při čtení vadilo, že první 2 díly jsou úvod bez vysvětlení, tak teď už to tak nějak i oceňuji.“... celý text
— cziss

„Sid je prostě sympaťák a tyhle starosvětské detektivky, kde ještě vyšetřovatelé nemají k dispozici kamerové záznamy, mobily, DNA stopy a podobné vymoženosti, čas od času nostalgicky pohladí po duši. Jen jsem nezjistil, proč je název takový, jaký je.“... celý text
— vlkcz

„Kamila slíbila matce, že se postará o úklid a prodej starého domu. Před 20 lety zde společně s matkou i chvilku bydlely. Když ale Kamila k domu dorazí zjistí, že rozhodně neodešly bezdůvodně. To, co v domě uvidí by vylekalo nejednoho z nás. "Kříže, všude samé bílé kříže." Kamila se i přesto rozhodne zůstat a dát dům do pořádku. Špína však není to nejhorší, co na ni v domě číhá. Tenhle dům má totiž krvavou historii a zlo nikdy nespí. Přijde Kamila na to, co se v domě stalo dřív, než se její čas nachýlí ke konci? Tak tohle byl nejhorší horor jaký jsem četla. Jsem pěkný srab, takže se do čtení hororů moc neženu, ale u Balady pro Emily jsem musela udělat výjimku. Takových skvělých recenzí, co jsem četla. No, ale co vám budu povídat. Když se mi sama od sebe zapla televize, krve by se ve mně nedořezal. Takže moc děkuji autorce Jarmila Stráníková za děsivý zážitek. Rozhodně knihu nedoporučuji číst večer. V knize se prolínají tři dějové linky. První nás zavede do roku 1945. Ukazuje nám historii Sudet a odsun německých rodin zpět do jejich rodné země. Mnohdy nedobrovolný a velmi krvavý. Druhá dějová linka - rok 2003. Rok kdy se Kamila s matkou Veronikou nastěhuje do tohoto domu. A třetí - rok 2021. Zde se objevuje Kamila, která se snaží dům uklidit. Dějové linky se krásně prolínají. Nudit se rozhodně nebudete ani chvilku. Stále se totiž něco děje. A to něco vám zježí všechny chlupy na těle. Historická linka je velmi dobře popsána. Je vidět, že autorka nastudovala dobu do nejmenších detailů. ,,Lidi jsou svině, strašný svině, a je jedno, na jaké straně barikády stojíš." ,,Strach je silná emoce, dokáže zhmotňovat i největší noční můry." Víte, co je nejsmutnější? Že i když jsou v knize příšery a duchové, to nejhorší se stále ukrývá v nás lidech. Co musím vyzdvihnout jsou skvělé ilustrace, který vjem ještě umocňují. A na konci knihy i fotky. Jediné, co mne malinko zklamalo byl závěr. Jak dopadl Otto? Také vztah mezi Kamilou a Erikem jsem si představovala jinak. Hodnocení: 4,5/5 Dům jsem si dokonce i vyhledala. Dneska vypadá celkem normálně a obyvatelně. Pokud se rádi bojíte a hledáte paranormální jevy, určitě si knihu zamilujete.“... celý text
— lucyvase4

„Pokud je první díl dokonalý a druhý skvělý tak třetí si zaslouží přízvisko temný. Tady opravdu skončila legrace a doktor Pivoňka bojuje o život. Jako procedurální detektivka perfektní, jako noir detektivka excelentní a brilantní akční závěr s krutou koncovkou ukazuje, kdo byl v té době u nás žánrová spisovatelská špička.“... celý text
— bertrand

„„Pacanka“, název knihy a současně slovo, které mě natolik zaujalo, že mě přimělo ke čtení. A kdo to vlastně ta pacanka je? „To je holka, která si jako malá hraje s klukama, chová se jako kluk, nebojí se a je odvážná.“ Ještě, než jsem se do Pacanky pustila, přečetla jsem si na instagramu několik recenzí. A ne vždy byly kladné. Nechtěla jsem se nechat ovlivnit, ale samozřejmě, že do čtení jdete už s nějakými předsudky. Každopádně ty mi autorka během pár kapitol vyvrátila. Hlavní hrdinka mě sice doháněla k šílenství, byla extrémně nesympatická a sobecká, ale děj byl dle mého názoru skvělý. Bavilo mě knihu číst a užívala jsem si tu ladnost a přímočarost se kterou je příběh napsaný. Sečteno podtrženo. Po delší době opravdu osvěžující čtení!“... celý text
— Jane2016

„Mě se prostě líbí, jak autor píše. Je to pro mě jeho druhá kniha. A opět jsem spokojená, velmi dobře se čte, možná i úsměvně tím, že je z pohledu mladých lidí. A také mě hodně překvapila. Je pravda, že se píše hodně o surfování, čemuž vůbec nerozumím, ale nevadí, aspoň jsem se něco dozvěděla. V každém případě - vždycky jsem se těšila na další čtení. Je pravda, že konec bych si odpustila, bohatě by mi stačil ne tak komplikovaný. Ale za dovětek jsem ráda, trošku mi napověděl. Rozhodně doporučuji – zajímavá věc.“... celý text
— Pavlína2019