Akléda_ komentáře u knih

Předchozí autorčina knížka pro mě byla příjemnou oddechovkou, kterou jsem přečetla za den nebo dva, odpočinula jsem si u ní a to bylo vše co jsem chtěla, byla jsem tedy spokojená. Věděla jsem, že Slovodějky jsou žánrově úplně jiné a po dočtení můžu říct, že ještě lepší! Opět přečteno za velmi krátkou dobu, užila jsem to moc moc, odpočinula jsem si a ten fantasy svět mě moc bavil. Díky tomu to bylo právě ještě lepší než Medovník. Autorka to má moc hezky propracované, bavil mě ten svět, to zasazení, jak tam funguje ta magie, jakou roli tam mají ženy a feminismus a jak hezky o tom všem autorka píše. V celé knížce mám spoustu lepíků a zaznačených myšlenek, ke kterým se určitě budu vracet. Moc jsem si užila i tu romantiku, která byla taková něžná, čistá a krásně romantická přesně tak, jak to mám ráda. Oblíbila jsem si hlavní hrdinku, její rodinu i chrliče Huga, do kterého bych to ale nikdy netipla. Jen na konci jsem byla trochu zmatená a přišlo mi, že by to chtělo buď více popisu nebo více stránek, takhle jsem nestíhala sledovat co se kdy a kde děje. Jinak jsem ale moc spokojená, užila jsem si to, a pokud rádi podporujete české autory, rozhodně dejte Slovodějkám šanci. A ta obálka!

29.01.2024

Ke knížce bych se asi sama od sebe nedostala a tak jsem ráda, že se mi to díky spojení s autorem povedlo. Věděla jsem, že se pouštím do krátké novely, ale doufala jsem, že i tak mi zvládne něco předat. A ano, ale asi toho nebylo tolik, kolik jsem doufala že bude. Dostala jsem zajímavý náhled na OCD a myslím si, že pokud vás téma zajímá, knížka by pro vás mohla být atraktivní. Pokud ale nejste v tomto tématu vůbec zběhlí tak toto asi není ideální první volba, protože díky volné sazbě se to sice rychle čte, ale obsahově to není tolik natřískané. Za mě to prostě nešlo moc do hloubky a kdyby knížka byla delší a obsáhlejší, byla bych spokojenější. Rozhodně tohle není špatná knížka, jen jsem doufala že se toho asi dozvím víc a nakonec to pro mě nebylo tak očiotevírající jak jsem doufala, takže za mě bohužel průměr.

29.01.2024

Kdyby nebylo školy, tak bych si tohle nikdy nepřečetla :D Trápila jsem se s tím dlouho, ale nakonec to vlastně asi nebylo tak hrozné? Nevím. Rozhodně jsem si z toho něco odnesla a byly tam zajímavé myšlenky a podněty, ale celé to bylo ve zbytečně dlouhých větách a nekončících souvětích, kvůli kterým jsem ztrácela pozornost.

2 29.01.2024

Sbírky povídek jsou vždycky (kromě Z pera knihomolů, kde byly boží fakt všechny) takovou loterií, protože většinou se vám něco hodně líbí, něco hodně nelíbí a zbytek je prostě fajn. Nejinak tomu bylo i tady. Nejvíce jsem si oblíbila povídky od Petry Dvořákové, Ani Geislerové, Marka Epsteina a Anny Musilové. Další dvě povídky se mi fakt nelíbily a ty zbylé čtyři byly průměrem. Doporučuji podívat se spíše na hodnocení jednotlivých povídek. Líbilo se mi to rodinné téma, které se celou sbírkou prolínalo a moc oceňuji i to, jak je celá sbírka krásně udělaná. Rozhodně se pustím do dalších sbírek z této edice, povídky jsou super na hektické období, kdy nemáte moc času. A já osobně objevila i další české autory, jejichž díla chci rozhodně ještě prozkoumat. Stejně tak jsem objevila i autory od kterých vím, že si asi nějakou dobu nic nepřečtu, minimálně se do toho nebudu nijak hrnout. Jako celek doporučit můžu, ale doufám, že v této edici najdu ještě nějaký lepší kousek.

3 25.01.2024

Tak tohle! Tohle bylo fakt dobrý. Od knížky jsem neměla vůbec žádná očekávání, jen jsem věděla, že se spoustě lidem líbila, neviděla jsem na ní snad jedinou negativní recenzi. Zároveň jsem ale slyšela, že je plná klišé a vlastně nepřináší nic nového, ale i tak dokáže překvapit. A s tím vším já musím jen a jen souhlasit! Služebnice, která začne pracovat u podezřelé rodiny, kde je šílená manželka není nic nového. To, jak vás to ale překvapí a v půlce se to celé obrátí je ale velmi nové a originální. Minimálně já to fakt nečekala. Celou dobu jsem si říkala že vím jak to bude, že je to úplně jasný a ono ejhle. Vůbec. Vedle jak ta jedle jsem byla. Miluju to, jak se vám propojí epilog s koncem té knížky, miluju to, jak to do sebe všechno zapadne a miluju to, jak se to čte. Přečteno za dvě cesty vlakem Olomouc Praha, krátké kapitoly, děj odsýpal a já nedokázala přestat číst. Celé je to neskutečně zajímavé, nebudete se moct odtrhnout, je to znepokojivé, překvapivé, místy děsivé, zamotané a já si to fakt zamilovala. Konec jsem četla s otevřenou pusou a nechápala. To, jak se na jednu věc dá koukat z úplně dvou různých úhlů pohledů bylo až děsivé. Nutně toho od autorky potřebuju víc, a vy si tohle přečtěte!

8 25.01.2024

Moje první setkání s Backmanem a rozhodně ne poslední. Poslouchala jsem jako audioknihu, kterou namluvil Pavel Soukup a proti tomu nemůžu říct vůbec nic. Krásně se to poslouchalo, žádné ostré sykavky, příjemný přednes, užila jsem si to díky tomu ještě o něco víc, než kdybych to četla si myslím. Knížka jako taková mě velmi překvapila a to hned v několika ohledech. Vlastně jsem moc nevěděla do čeho jdu a tohle jsem fakt nečekala. Věděla jsem, že autor píše hodně o lidech a jejich problémech, ze začátku mi ale vůbec nesedělo kolik dějových linek se tam proplétalo. Bylo toho moc, skákalo se z jedné na druhou, já byla zmatená a nedokázala si to užít. Cirka v půlce se to ale trochu srovnalo, nebo jsem si zvykla, nevím. Přišlo mi ale, že to bylo lepší. Hlavní důvod proč se ale můj zážitek z knihy nakonec velmi zlepšil bylo téma, které se někdy v půlce objevilo. To jsem fakt nečekala, bylo mi z toho těžko, smutno, i z osobních důvodu se mi to fakt těžko poslouchalo, ale byla jsem ráda, že se do toho autor pustil. Všechno to, jak to popsal bylo tak hořce reálné, že se mi z toho chtělo brečet. Překvapilo mě, kolik toho ve mně autor dokázal vyvolat, i přes to, že mi jeho styl psaní ze začátku tolik nesedl. Sledujeme opravdu hodně postav a různé jejich linky, což se občas motá. Ale to téma a to jak bravurně ho autor zpracoval nakonec mohlo za to, že jsem si to užila, jestli se to tak dá říct. Rozhodně se pustím do pokračování, i když to nebude hned, protože si od toho potřebuju dát trochu pauzu. Překvapilo mě to ale velmi a rozhodně poslechu nelituji.

9 25.01.2024

Přiznám se, že jsem od téhle knížky neměla moc velká očekávání. Doufala jsem v milý příběh, který mě třeba pobaví a bude pro mě aktuální svým tématem. Všechno tohle bylo splněno a dokonce jsem dostala mnohem víc! David Budai je pro mě tímto dalším z autorů, kterého budu sledovat a doufat, že mu brzy vyjde něco dalšího, protože toho rozhodně chci číst víc. Rozhodně jeden z největších plusů je to, že je to celé psané z pohledu bytu. Bylo to díky tomu úplně jiné než zbytek podobných příběhů, bylo to vtipné, bavilo mě to, ale zároveň to pořád bylo i romantické, dojemné a i trochu smutné. Prostě takový příběh ze života ale v tom nejlepším slova smyslu. Rozhodně to nebylo nudné, bavila jsem se po celou dobu čtení. Jak byt popisoval různé domovní schůze, jak ve vzteku nechává puknout trubky a podobně, to všechno mě moc bavilo. Také se mi líbilo, že tu autor ukazuje realitu vztahu a to, že v něm jsou jak lepší tak horší chvíle. Zároveň tu bylo vidět i odloučení a co může s lidmi udělat, opět moc hezky zpracované. Zároveň mají oba hlavní hrdinové zajímavé povolání, je tu zapojen bulvár, který byl zpracován moc hezky a celé to má ještě bonusový epilog, který byl takový něžně roztomilý. Jo, tohle jsem si moc užila a i když je to krátká knížečka tak má vše co byste od dobré knížky chtěli. Odsýpá to, překvapilo mě to, pobavilo, odpočinula jsem si, rozhodně doporučuji.

2 01.12.2023

Tuhle knížku jsem si chtěla přečíst už před lety v originále, ale pak jsem se k tomu nějak nedostala a teď vychází u nás, takže samozřejmě, že jsem si jí chtěla přečíst. A nemůžu říct, že bych toho litovala, ale skákání nadšením do stropu se taky nekonalo. Na začátku mě děsně štvaly ty dlouhé a nezáživné popisy, které hlavně byly úplně zbytečné. K čemu mi byl popis místnosti na x stran, do které jsme vkročili jen jednou za celou dobu? K ničemu. Stejně tak typografická úprava knihy. Grrrr. Já chápu, že někde se zapomenou uvozovky, jsme jenom lidi. Ale tady ta míra překračovala snesitelnost toho, co mi přišlo únosné. A nesmím zapomenout zmínit i přímo logické neshody v textu. Calla má údajně alergii na mléko. Alergii na mléko? Taková věc neexistuje. Buď máte ALERGII NA KRAVSKOU BÍLKOVINU, kdy ale nejíte maso, takže to na Callu nepasovalo. Nebo máte LAKTÓZOVOU INTOLERANCI, kdy vám dělají špatně mléčné výrobky. A já chápu, že pro neznalce v tom může být bordel, ale od toho je redaktor, aby to pohlídal. Taky chápu, když člověk sám jedním z toho netrpí (jako já) tak to asi řešit nebude. Mě to ale fakt vytáčelo. Taky mě hlavně v první polovině vytáčela Calla, kterou jsem měla chuť proplesknout. Pak to ale bylo lepší. Romantika za mě rozhodně nebyla tahač knihy, ten přerod z hate na love mi přišel dost rychlý a neuvěřitelný a ani Jonaha jsem si nijak extra neoblíbila. Uchvátily mě ale popisy samotné Aljašky a ta úplně jiná krajina. Ve spojitosti s létáním a letadly, kterých je v knížce dost to bylo neskutečně originální a bavilo mě to, i když nejsem milovník ani jednoho z toho. A i když autorka moc nezvládla tu romantiku, rodinné vztahy tu byly moc hezké. To, jak k sobě Calla s Wrenem opět hledají cestu a celé to zapojení nemoci do toho bylo sice smutné, ale taky moc hezké a nadějné. Konec byl stejně takový, brečela jsem, ale jsem ráda jak to skončilo. Znovu bych si knížku asi nepřečetla, ale i tak se budu těšit na další dílo od autorky.

5 01.12.2023

Wooohooo tak tohle bylo pořádně žhavé čtení a já si to fakt užila. Četla jsem to v tu nejlepší možnou chvíli, zhltla jsem to za pár dní, což momentálně není moje klasické čtecí tempo a moc jsem si to užila. To co tu má fungovat tu funguje skvěle, žhavé je to extrémně, chemie tam je taky, romantika taky a to prostředí muziky, koncertů a písniček tomu také dodává skvělou atmosféru. Obzvlášť to prostředí pro mě bylo velmi osvěžující a bavilo mě, velmi jsem si ho užívala. Četlo se mi to extrémně dobře, stránky mi mizely pod rukama ani nevím kam, užívala jsem si každou stránku a až na konec to bylo fakt skvělé. Hlavní hrdince je 35, což není věková skupina o které bych často četla ani které bych se blížila, ale přesto mě čtení bavilo. Myrna je psycholožka, takže bylo zajímavé sledovat její úhel pohledu, s čímž se pojí i to, že v průběhu knihy začne dělat výzkum, ze kterého máme možnost vidět pár střípků, to bylo velmi zajímavé. Nebylo to to hlavní samozřejmě, ale byla jsem ráda, že to přeci jen nebylo jen o sexu, že to nebyla pozice za pozicí a nejelo se zprava, zleva, čelem vzad, fakt to bylo moc příjemně vyvážené. Máme možnost vidět i kapku traumatu z minulosti, se kterým si autorka zvládla poradit bravurně, až právě na samotný konec. Kdyby nebylo posledních pár řádků budu úplně nadšená. I tak jsem ale velmi spokojená, čtení mě bavilo, splnilo to co mělo a dokonce jsem dostala i něco navíc. Na další díly se určitě chystám a moc doufám, že se jich u nás dočkáme.

1 08.11.2023

Jeeee tak tohle bylo fakt fajn pro pobavení a víceméně jsem si to užila. Četli jsme společně s přítelem a fakt jsme se zasmáli. Trochu mě mrzelo, že některé z těch "povídek" jsme měli možnost už jinde slyšet, ale chápu, že není možné ty historky nevyčerpat. Na úplném začátku nám trochu trvalo než jsme se do toho dostali a bylo to takové suché, prvních pár desítek stran. Prostředek byl fakt super, tam jsme se bavili, smáli a večer když jsme si příběhy dávkovali se těšili, co nás bude čekat. A konec byl za nás zase trochu slabší, příběhy začaly být totiž hodně krátké a působily na nás spíš jako nějaké útržky z více příběhů, což dohromady nepůsobilo tak hezky. Jako celek ale fakt užité, smáli jsme se, pobavili a i když s tímto tématem nemáme žádnou osobnější vazbu, tak jsme si to užili. A ty pasáže s bingem, tipy na písničky, typy hostů, nevěst a družiček, to bylo taky boží.

08.11.2023

3,5*/5* Tohle bylo super YA podzimní fantasy, které ale nebylo zas tak dokonalé abych ho cpala všem. Což teda neznamená, že bych si ho neužila, ale že bych na Beladonu i po dočtení pořád myslela, to také úplně ne. Jestli je nějaká věc na téhle knížce super, tak je to rozhodně ta atmosféra. To, jak je celá knížka prodchnutá tou temnotou, která se proplétá mezi stránkami, jak cítíte to mrazivé počasí a zataženou oblohu, to vše na pozadí luxusního sídla v devatenáctém století... boží! Moc hezky se to četlo, mělo to příjemně krátké kapitoly a také mě bavila ta detektivní linka. Vůbec jsem neodhadla kdo by za tím mohl stát, takže mě to velmi příjemně překvapilo. Knížka je víceméně uzavřená, ale jsem ráda, že se u nás dočkáme dalších dílů, s radostí si je přečtu. Až epilog otevírá prostor pro pokračování a nové otázky, což bylo zajímavé. S čím jsem ale měla trochu problém, byla ta romantika. Já jsem velkým zastáncem romantiky v knížkách, ale tady to bylo divné. Ta romantika jako taková byla v pohodě, ale ten milostný trojúhelník mi nedával smysl a něco na něm nehrálo. To se pak vysvětlilo a dávalo to smysl, dobře, ale pořád jsem s tím měla problém. Nechci spoilerovat, takže když to řeknu velmi jednoduše, tak se mi k sobě nehodili tak extrémně, že jsem se přes to nedokázala přenést. Vadilo mi to, stále jsem nad tím přemýšlela a zvlášť u těch intimních chvil jsem to faaaaakt nezvládala. Knížka je to ale jinak moc fajn, bavila mě a do dalších dílů se určitě pustím.

2 08.11.2023

Po roce konečně další díl mé milované série! Těšila jsem se extrémně a rozhodně nejsem zklamaná, protože to co mě na téhle sérii baví tu pořád bylo. Oproti těm předchozím dílům to byl ale prostě ten nejslabší, nemůžu si pomoct. Ano, Sophie i další postavy tady pořád jsou, pořád řeší různé záhady, pořád to bylo vtipné, pořád mě baví ty vztahy mezi nimi, to všechno stále platí. Problém tohohle dílu je v jeho délce. Už předchozí díly mi přišly moc dlouhé, ale z valné většiny byly oprávněné. Pořád se tam něco dělo a autorka zvládla ty stovky stran zaplnit dějem a zvraty. Tady ale ne. Celých 259 stran jsme totiž na ošetřovně kde se léčíme. A jo, bylo super vidět že ne vše jde vyléčit, měli jsme možnost budovat vztahy a věřím že to bude celé ještě víc důležité, ale pořád je to třetina knihy, kdy jsme byli na jednom místě a nic tak převratného se nestalo. Trochu mi přišlo, jako kdyby si autorka připravovala půdu pro postupné zakončení celé série. Jo, konec byl opět napěchovaný a nestíhala jsem sledovat co se děje, samotný zvrat na konci mě také překvapil, i když ne tolik jako vždycky. Romantická linka se vyvíjí přesně dle mých představ, takže v tomhle ohledu jsem spokojená. Jen mi tu chybělo to velké napětí, kvůli čemuž je to za mě nejslabší díl. Jo, pořád se to skvěle čte a pořád to miluju, můj oblíbený díl ze série to ale nebude.

08.11.2023

Po Dceři zimy jsem se těšila co dalšího autorka napíše a doufala jsem, že mě to bude bavit minimálně stejně jako předchozí dílo. No, bohužel Syn podsvětí mě tolik nenadchnul. Rozhodně to není špatná knížka, ale v porovnání musím říct, že Dcera zimy je prostě mnohem lepší. Tady mě to čtení nebavilo tolik a tolik mě netáhlo, neměla jsem problém se odtrhnout. Líbilo se mi, že je knížka rozdělená na několik částí, opět tu máme severskou mytologii, spoustu mýtických postav a bytostí, bylo to vtipné a vlastně mě to bavilo. V Dceři zimy jsem byla překvapená, že mi nechyběla romantická linka a stačilo mi to sesterské pouto. Tady máme romantické linky hned dvě a za mě teda nic moc ani jedna z nich. Opět, nebylo to špatné, ale prostě mě to úplně nevzalo. Ten svět a zvraty, to všechno bylo fajn, ale nějak mi nesedlo že se to odehrává v přítomnosti. Celkově nemůžu říct, že by na knížce bylo něco úplně špatně, jen s každou věci která mi přišla super se pojí něco, co už tak super nebylo. Na navození podzimní atmosféry to ale bylo fajn. Pokud ale chcete od autorky něco zkusit, jděte do Dcery zimy. #spoluprace #humbookblogeri

3 18.10.2023

Byla jsem připravená na to, že tohle bude síla a páni, fakt byla. Na těch necelých 300 stranách je tolik bolesti, manipulace, psychických nemocí a poruch, až to hezké není. Při čtení první poloviny knížky "před" jsem si říkala, že horší to být nemůže. Že to, co matka dělala svojí vlastní dceři, je prostě hrozné a bála jsem se jaká bude ta část "poté" co matka zemře. Ta byla snad ale ještě brutálnější. Když vidíte, jak si Jennette nechce přiznat, že má problém a když jí psycholožka poprvé řekne, že její matka nebyla tak úžasná jak jí popisuje, načež Jennette uteče a už se k ní nevrátí, dojde vám, že teprve tohle bude cesta. Dlouhá, trnitá, plná zpáteček, pomalá a bolestivá, která je ale nutná pro to, aby mohla Jennette normálně žít. Učit se přehodnotit po několika letech svůj přístup k životu kvůli tomu, že v dětství bylo všechno špatně musí být neskutečně těžké a já autorku ohromně obdivuju, že s tím šla ven. Hezky je tu vykreslené také to, jak má svojí maminku pořád ráda, i přes to, že si uvědomuje o co všechno jí připravila. Bolestivý příběh, který, fakt není lehký na čtení, rozhodně ale stojí za to abyste si na něj vyhradili čas. Je to velmi čtivé, čemuž napomáhají krátké a úderné kapitoly a nebudete se moct odtrhnout. Kdybych měla víc času, přečetla bych knížku na jeden zátah. Moc moc doporučuju, jen se připravte, že to nebude snadné čtení.

1 07.10.2023

Tenhle příběh měl rozhodně potenciál, já ale s jeho naplněním nějak nebyla spokojená. Řekla bych ale, že je to spíš chyba moje a ne knížky. I přes to, že byl příběh neskutečně poutavý, originální a dával mi možnost poznat novou zemi i z těch nejhorších možných stránek, mě to vůbec nebralo. Ke čtení jsem se musela skoro násilím dokopávat, neměla jsem problém knížku odložit a i přes to, že se dobře četla jsem příběh nijak neprožívala. Je hrozné to, co se v knize dělo, já se ale s postavami nedokázala sžít natolik, abych s nimi plně soucítila. Musím tedy přiznat, že zhruba ve dvou třetinách přišlo odhalení které mě fakt překvapilo a dalo celé knize zase úplně jiný rozměr, ale to nestačilo. Přišlo mi, že byl děj napsaný tak stroze a obyčejně, že to pak vyznělo jako by takový doopravdy i byl. Prostě mi přišlo, jak kdyby autorka vymyslela skvělý (v rámci možností) děj ale nedokázala ho poutavě napsat. Rozhodně tím nechci zlehčovat osudy hlavních hrdinek ani to co se děje v Indii, jen mě to prostě nevzalo. Jsem ale ráda, že se mi to autorka pokusila ukázat, líbilo se mi, jak spojila dvě hlavní hrdinky. Konec byl za mě docela rychlý, ale nevadilo mi to zase tolik. Za mě bohužel průměr.

07.10.2023

Původně jsem se do téhle knížky nechtěla pouštět, protože jsem si myslela, že mi dětské knížky nemají moc co nabídnout. Jsem ale moc ráda, že jsem si jí nakonec přečetla, protože by byla škoda, se o takový příběh ochudit. Celá knížka je nádherně zpracovaná, ty ilustrace, formát, to jak moc hezky se čte, velká písmena, díky kterým můžou knížku číst i menší čtenáři. Boží. Je vidět, že autorka má praxi v oboru. V knížce se totiž Veverčák bojí opustit své hnízdo, má z toho strachu až paralyzující úzkosti. Postupně ale poznává zvířátka která mu pomáhají. Jde se od těch nejjednodušších tipů až k lehkým meditacím a to se mi moc líbilo. Dávalo to smysl, něco to předávalo a věřím, že si z těchto pár desítek stran odnese něco jak dospělý čtenář tak dítě. Celý příběh byl kouzelný, já měla po dobu čtení úsměv na tváři a rozhodně knížku budu doporučovat dál.

07.10.2023

3,5*/5* Na pokračování Mýtonošů jsem se těšila dva roky a sice jsem si to užila, ale nadšením do stropu úplně neskáču. Bylo to děsně dlouhé a nepřišlo mi, že by nutně muselo být. Jo,byla tam spousta akce, ale vlastně jsme stihli s hlavními hrdiny prožít jen pár týdnů. Četlo se mi to teda extrémně pomalu, vůbec nevím proč. Postavy mi byly sympatické, ale zase ne nijak extra,ani jedna z nich. Romantická linka tady za mě nic moc a Bree mi už občas lezla na nervy. Trochu jsem se ztrácela a zvraty mě sice dokázaly občas i překvapit, ale vlastně mě nikdy nic nevzalo tolik, že bych byla úplně uchvácená. Bohužel se mi zdá, že tohle je trochu vycpávkový díl, což mě fakt mrzí vzhledem k počtu stran. Autorka to má ale velmi dobře propracované, líbí se mi, že je hlavní hrdinka tmavé pleti a já tak můžu nahlížet na spoustu problémů, které jsou s tím spojené. Bavilo mě to,na třetí díl se těším, ale už podstatně méně než jsem se těšila na tento.

3 07.10.2023

Tuhle knížku jsem vídala hodně na zahraničním BookToku a tak jsem jí chtěla zkusit. Rozhodně chápu, proč si jí spoustu lidí oblíbilo, že bych ale skákala nadšením do stropu, to se úplně říct nedá. Líbilo se mi to prostředí, ať už Miami nebo Anglie. Nečekala jsem, že mě deštivá Anglie tolik okouzlí, zvlášť v podání Lily, ale stalo se. Oblíbila jsem si i samotné postavy a nové kamarády, které si Lila v Anglii našla. Líbila se mi ta témata, se kterými se musela potýkat, ale nebudu prozrazovat. Já sama jsem to nevěděla a hned na začátku to bylo "příjemné" překvapení. Velmi oceňuji také to, jak Lila s Orionem komunikují. Když Lile něco vadilo, tak to řekla a probrali to spolu. To je to chování, které chci v YA knížkách vidět! To mě velmi potěšilo. Celkově i ta romantika byla úžasná, úplně ňuňatá a já se culila a chtěla bych jednoho Oriona v reálu prosím. S čím jsem ale měla problém bylo to, že jsem se do toho nějak nedokázala dostat. Do čtení jsem se musela i několik hodin dokopávat a když už jsem četla tak to bylo fajn, že bych se ale nedokázala odtrhnout to také bohužel říct nemůžu. Kdyby se mi knížka lépe četla, věřím tomu, že bych byla nadšená. Je to ale můj subjektivní dojem, styl psaní je něco, co každému sedne prostě jinak. Tady se to úplně nepotkalo.

11.09.2023

S autorkou už mám zkušenost z minulého roku a tak jsem tušila do čeho jdu. Byla jsem zvědavá jak si poradí tentokrát s fantasy a ne s čistou romantikou. U Xoxo mi přišlo že romantika jako taková moc nefungovala a tady jsem byla ze začátku velmi překvapená. Bylo to totiž super a nechápala jsem proč většina lidí hodnotila tuto knihu jako průměr. Cirka v půlce jsem to ale chápat začala. Většinou se knížkám vytýká, že jsou moc dlouhé a daly by se zkrátit. Tady by to chtělo opak. 296 stran bylo na tolik akce a tak dlouhý časový úsek opravdu málo. První půlka knihy se odehraje asi během dvou dní, do konce knihy se má stihnout celý měsíc a poslední dvě kapitoly proletí asi rok a půl? V tom jak autorka pracuje s časem jsem byla fakt zmatená. Postavy byly fajn, ale žádná mi nijak extra nepřirostla k srdci. Líbila se mi inspirace mytologií, ale pak už to spolu s akcí, provázkem, který si dělá co chce a uspěchaným dějem bylo moc. A ta romantika. Ach jo. Do půlky to bylo fakt fajn, pak se to ale začalo motat, měla jsem zmatek, nechápala jsem to, nefandila jsem jim a ve výsledku jsem byla i trochu znechucená. Knížce by určitě prospělo více prostoru, klidně by mohla být třeba dualogií. Takhle si na ní už za chvíli nevzpomenu.

2 11.09.2023

Moje první setkání s autorkou a rozhodně ne poslední. Překvapilo mě, jak dobře se mi to četlo, vzhledem k tomu, že je knížka z Odeonu. Z nějakého důvodu jsem si myslela, že se to bude číst pomalu a budu se tím muset prokousávat, ale tak to vůbec nebylo. Čtení mě bavilo a i když jsem se na něj musela soustředit víc než u YA knížek, vlastně mě to bavilo. Líbilo se mi, jak autorka zvládla propojit dvě linky hlavních hrdinek a hlavně to, kolik myšlenek nám díky tomu přinesla. Čekala jsem, že tohle bude knížka ve které budu hodně lepíkovat, ale ono ne. Tohle je totiž knížka, která vás donutí zamyslet se nad ní jako nad celkem. Chvilku mi trvalo, než jsem si na to zvykla, ale potom jsem to velmi ocenila. Je tu moc hezky vidět, co může s dětmi udělat sláva ve věku, kdy to sami nechtějí nebo nechápou, bylo mi z toho při čtení až úzko. Velmi jsem ocenila i část po pár letech, kde jsme mohli vidět jak vypadá svět, kam se vyvinul a jak jsou na tom naše postavy. Celkově je tohle velmi zajímavá sonda do života, který by vlastně mohl potkat kohokoli z nás. I přes to ale musím říct, že jsem asi čekala, že se mě to ještě nějak víc dotkne. Chtěla jsem být zlomená a ztrápená, byla jsem ale spíš zamyšlená. Což neříkám že je špatně, jen jsem doufala v trochu jiné emoce po dočtení.

4 11.09.2023