amaenium komentáře u knih

Po knize jsem sáhla, jelikož se o ní pořád dozvídám a to není ani letošní novinka. Tak jsem si řekla, že odhalím, co skrývá a nalezla jsem velmi propracovaný generační román, jenž neustále šokoval svými zvraty a nechyběly mu ani chvíle napětí. Podivínství Hany, jež se zdálo být na začátku bráno jako prosté bláznoství, se postupně odkrylo a odhalilo celý příběh hlavní postavy, od zrazenoé lásky až po hrůzy války, které museli čelit. Líbilo se mi, jak byl román rozdělen, byl velmi čtivý a místy byl velmi znepokojující.

10 26.08.2018

Velmi zvláštní povídka. Nevadilo mi zde, že hlavní postava brala své povinnosti jako návyky, starání se o syna, péče o domácnost a podobně, naopak to podtrhlo myšlenku, že při odprostění od spánku se jí rozšiřuje život, svět a možnosti. Konec byl nečekaný, utnutý v okamžiku možného zvratu, v okamžiku tom “nejakčnějším”.

4 21.08.2018

Jen stěží nacházím slova, jež by dokonale vystihla požitek z knihy. Mohla bych to zkusit takhle: opravdu intenzivní, mystické, napínavé, s dokonalou atmosférou... a uspokojujícím koncem. S Murakamiho knihami člověk zažívá naprosto až místy snové dobrodružství. Nad knihou budu ještě dlouho přemýšlet a s Kafkou se řadí zatím mezi nejoblíbenější od autora.
Kniha se mi opravdu velmi líbila, prostě dokonalé propojení snů, vědomí a reality.

10 10.08.2018

Tuto knihu bych považovala od autora za nejlepší.
Kniha mi přišla vyspělejší, než ostatní díla a četla se mi velmi přirozeně. Obohacující, co se OCD týče, jsem ráda, že jsme se mohla dozvědět a představit si, jak težké musí být, když s tím člověk musí každý den bojovat. Z knihy jsem měla přesně ten pocit, jaký Aza popisuje, to jest Život jde dál. Dozvěděli jsme se část jejícho příběhu, ze života, a díky konci neobsahující milostný happy end (ještě že tak!) vnímám, že její život je tak nějak dál plynoucí.
A oceňuji prolomení bariéry!: „Ať už je mým autorem kdokoli, ať mě prosím pustí ven.”

2 28.07.2018

Naprosto skvěle napsaný román - od začátku až do konce. Čtivé a psané jako myšlenkový proces zachycující nejen přítomnost, ale také věci dávno minulé, týkající se svobody, jež vypravěčka měla ještě před krutým režimem. Líbilo se mi, že v okamžiku, kdy mohlo jít o život vypravěčky, zde bylo zachyceno, jak uvažuje o svém postavení a brala by radši dále postavení služebnice, než kdyby mělo být ještě hůře. Konec, to jest přednáška věnující se dílu, mi přišel skvěle vymyšlený a čtenář si jen může domýšlet osud služebnice.

10 24.07.2018

Papírová města se mi líbila o něco méně, než Hvězdy nám nepřály, ale i tak to bylo zase velice čtivé. Bylo zajímavé sledovat Quentina, jak se vydává po jejích stopách, ale konec mě překvapil. Zas na druhou stranu, kdyby se Quentin tak neostýchal...

Knihu jsem četla již několikrát a ráda se k ní vždy vracím. Vždy mě dokáže rozesmát i rozplakat. Je velmi čtivá a oceňuji drobnosti a takovou lehkost, s kterou je kniha napsaná. Smutný příběh, který si každý lehce oblíbí.

Knihu jsem četla dlouho, jelikož se mi ze začátku nelíbily otravné hlasy, které vůbec nepomáhaly. Jessie by mohla více přemýšlet nad řešením než se s hlasy hádat. Až od 31. kapitoly jsem knihu přečetla témeř v celku, děj dostal spád a zajímavý obrat.

1 20.07.2018

Když jsem se pokoušela do knihy začíst, naznala jsem, že to kvůli jazyku nebude jednoduché. Tak jsem sáhla po audioknize. I tak se to neposlouchalo jednoduše, někdy se mi stalo, že jsem se ztratila v ději, ale hlavní myšlenka mi snad neunikla.
Když některé věci pominou, vše se vrátí do starých kolejí.

1 17.07.2018

Kniha mě zklamala. Grafické zpracování zajímavé, jiné, ovšem ne dokonalé (není dobré mít text u vazby, slova se ztrácejí!). Obsah pak takový... no, težko čitelný (krátké věty).
Kdybych neveděla, že je kniha o depresi, neřekla bych to o ní. Necítila jsem z ní témeř nic (a to jsem se s depresí již setkala, a né se svojí). Jen zmatek, časté otázky, myšlenkové pochody. Spíš bych řekla, že je to změť úvah a otázek, které si ve spěchu autor napíše a pak možná někdy se k nim vrátí. Pravděpodobně napsané, aby již k nim autor už nevracel.
Líbily se mi delší příběhy: děda, Adam...
Ale asi chápu, proč kniha vznikla.

11.07.2018

Něco srozumitelné více, (později v knize) něco méně, ovšem pořád obohacující ať už o vysvětlení termínů, jenž jsem znala, ale nevěděla význam, a nebo o nabídnutí nových pohledů na vnímání vesmíru, času a tak vůbec.

11.07.2018

Čekala jsem něco jiného, ale genialita pana Čapka mě zase překvapila. Už jsem na podobnou atmosféru narazila u Věc Makropulos, ovšem zde autor píše o utopické budoucnosti a o negativních myšlenkách či činech, jenž se člověku mohou vymknout z rukou. Kam až se to může dostat, když si každý stojí za svojí pravdou a co je schopen pro ni udělat. Doporučila bych přečíst každému!

9 04.07.2018

Fiesta mi posloužila jako takový důkaz toho, jak si ztracenou generaci a celkově její dobu představuji.
Bylo zvláštní sledovat osudy malé skupinky lidí, jak se jejich životy táhnou od ničeho k ničemu. A vše zapít pořádnou dávkou alkoholu. Postava Cohna mi pak byla silně nesympatická. Ostatní měli každý něco do sebe.
Naopak Stařec a moře mi přišla jako velmi čistá povídka. Žádné zbytečné detaily, stručný ale zároveň barvitý příběh staříka. Snaha o dosáhnutí nějakého osobního cíle s tím, že jeho naplnění neznamená nutně to, že už je vše hotovo a nikdo nás o to nemůže připravit.

2 29.06.2018

Uh. Takové oddychové čtení, náročné pak na pochopení, protože upřímně držet se tak dlouho někoho, kdo nás vysává a zneužívá, je vážně k nepochopení. Hlavní postava si bohužel neuvědomala svoji hodnotu a také to, že být s někým za každou cenu, je horší než být sám. Jinak kniha byla čtivá, vzhledem k počtu stran rychle přečtená. Od autorky si zkusím přečíst i něco jiného.

1 22.06.2018

Milá Ijeawele, děkuji, že jsi svolila aby se tvůj soukromý dopis vydal jako kniha a tak se i k nám ostatním dostalo těchto patnáct užitečných rad, jak vychovat co nejvíce jedinečného člověka. Tolerantního, se smyslem pro rovnost a spravedlivost. A taky děkuji, že jsi o tyto rady požádala tuto skvělou autorku!

2 21.06.2018

Feminismus je pro každého a každému bych dala tuto útlou knížečku přečíst. Autorka krásně shrnula velké rozdíly i drobnosti, které se vůči ženám stále dějí a hlavně vysvětluje, že feminismus není urážka a mohou jimi býti i muži. Souhlasím pak hlavně se změnou výchovy našich dětí a otázky genderu v tomhle ohledu.

6 20.06.2018

Již dlouho jsem si chtěla něco přečíst o severské mytologii a musím říct, že tato kniha mi poskytla krásné převyprávění hlavních příběhů. Nejvíce mě pak zajímal Loki, o kterém jsem se lecco nového dozvěděla. Příběhy byly čtivé a srozumitelně napsané, oddychové a knihu jsem měla rychle dočtenou.

1 20.06.2018

K tomuto cestopisu jsem se dostala díky kolegovi Ziburovi a jsem ráda, že jsem si vlastní výtisk objednala.
Velmi čtivě psaný, s osobitým humorem a zajímavými poznatky z afrického kontinentu. Líbilo se mi skrz stránky cestovat různorodými státy a čekat, jaká nebezpečí si pro autora připraví.
Trochu mě mrzí, že se autor nedostal do Nigérie.
Oceňuji, že se na konci mohu “setkat” s řidiči a také mapky, ke kterým jsme se často vracela.

20.06.2018

Všude se píše, že ženám je težké porozumět, a tak tady je skvělá kniha o tom, jak se v průběhu staletími o to (většinou) muži pokoušeli. A né vždycky (častokrát vůbec) porozuměli. Jako nejpěknější pasáž mi přišla ta se soškami odhalující vulvy. Ilustrace mi přišli pěkné a knihu bych doporučila... snad každému!

2 16.06.2018

A tak jsem dočetla první díl jako poslední.
Náramné čtení. Při čtení úplně dokáži cítit atmosféru, kterou autor popisuje a živě si představuji všechny ty milé (a pohostinné!) lidi, které na svých cestách potkal. V paměti mi rozhodně utkví policajt a avokádo. Poznala jsem ale, že se jedná o Zibiho první knihu ze série, protože až po půlce se více odvážil a odvázal se svým humorem. Těším se na další cestovatelský zážitek, který princ Ládík přinese!

3 15.06.2018