cori komentáře u knih
Hlavní hrdinka Odile se touží stát knihovnicí ve známé pařížské Americké knihovně, což se jí i přes nesouhlas otce splní v únoru 1939. Bohužel mírové časy končí a Odile a její spolupracovníci posílají knihy vojákům na frontu a do lazaretů a po okupaci Francie se snaží udržet knihovnu v provozu a pomáhat diskriminovaným židovským čtenářům, kterým tajně donáší knihy domů. Také se snaží zachránit knihy zakázaných autorů. Popis života v Paříži končí v září 1944, kdy se Odile stěhuje do USA. Její americké období začíná v roce 1983, kdy se sblíží s dvanáctiletou Lily, kterou začne učit francouzsky a dodává jí sílu v těžkých rodinných a životních situacích. Příběh Lily končí maturitou a přijetím na univerzitu. Obě ženy spojuje láska ke knihám. Autorka románem složila hold obětavosti všech pracovníků knihovny, kteří i s nasazením života plnili své poslání knihovníků, pomáhali pronásledovaným a chránili knihy, které jsou (cituji autorku) mosty mezi kulturami.
Autorka klade čtenářům otázku, zda je horší, když se obětem znásilnění nevěří a i policisté a soudci si myslí, že si za to můžou samy (chováním či oblečením), nebo když se z jedné oběti, které všichni uvěřili, vyklube lhářka. Výlet do francouzské justice, kde má svou roli devítičlenná laická porota.
Ayla je tentokrát jako zajatkyně u smečky Lvů a chystá se její spáření s Jordanem,k čemuž však nedojde. Kaden se snaží vytvořit proti Lvům alianci s dalšími kmeny a k setkání s vůdci si vybere hodinu zatmění slunce. Sexuální scény se pro změnu odehrávají ve sprše, v motelové posteli, která je pokryta stovkami polštářů (při odchodu už jich jsou tisíce), a kromě zvířecího sexu se dvojice věnuje i orálu. Uvidíme, jak se do děje zapojí Měsíční čarodějky.
(SPOILER) Autorka popisuje vzájemné odcizení Anny a jejího právě navrátivšího manžela Vojty, učitele, který jako zajatec vstoupil do italských legií a bojoval proti R-U. Anna mu vyčítá, že se nevrátil hned na podzim 1918, kdy jejich mladší syn umíral na španělskou chřipku, a také to, že bojoval proti Čechům v rakouských uniformách a šířil mezi nimi letáky, aby dezertovali. Viní ho ze smrti svého nevlastního bratra, který byl popraven za dezerci, a hrozí se, že mohl nevědomky zabít i jejich staršího syna, který byl prohlášen za nezvěstného a také bojoval v Itálii. Manželé žijí na statku v Morašicích, kam se po vypuknutí války odstěhovali k nemocnému otci z Chrudimě, kde působila velká záložní nemocnice pro vojáky. Autorka věrohodně líčí pocity žen, které musely zastat mužskou práci, vyrovnat se se smrtí svých manželů, synů či bratrů, a mužů, kteří zažili válečné peklo a nyní se snaží žít jako před válkou.
Alice Hopkinsová se na jaře 1645 vrací jako vdova z Londýna do domu jejího nevlastního bratra Matthewa, který dělá kariéru lovce čarodějnic, aby překryl svůj fyzický hendikep a vyrovnal se zesnulému otci, proslulému reverendovi. Autorka pozvolna popisuje, jak se v prostých lidech šíří nenávist a fanatismus a jak se snaží nalézt viníky jejich osobních neštěstí (smrt dítěte, úhyn či zchromnutí hospodářských zvířat). Alice je proti své vůli vtažena do lovu na čarodějnice, když musí bratra doprovázet po hrabství a dělat obviněným ženám osobní prohlídky jejich těl. Celkem věrohodné vylíčení dobových reálií a myšlení.
Románová sága popisuje životní příběh polské rodiny Matuszkových Barbory a Pawla a jejich dětí Karla, Fanynky, Barky a Žofie, kterou navždy poznamená důlní neštěstí v roce 1894. Děj se později zaměřuje na Barku a jejího manžela Ludwika Pospíšila a jejich děti Leonka, Olinku, Ženku a Wojtka. Čtenář sleduje, jak se z Karviné stává hornické město a vše ustupuje těžbě, a pochopí, jak složité vztahy panovaly po vzniku ČSR v roce 1918, kdy se Těšínsko dělilo a probíhala sedmidenní česko-polská válka. První díl končí rokem 1921, kdy je Ludwik přinucen pod hrozbou výpovědi přehlásit děti do české školy. Autorka vytvořila pomník všem zapomenutým obyvatelům Karvinska, v nichž kolovala česká, polská i německá krev, a na okamžik oživila dávno ztracená místa.
(SPOILER) Tak autorka přitvrdila, hrdinové zažívají fyzické i psychické újmy a téměř všechny známé postavy (cca 20 kusů) zemřou ve válce, jak už napovídá sám název závěrečné části. Humor se vytratil a bojuje se o svobodu a čest. Těch 650 stran by možná chtělo pokrátit.
Sharpovy Vánoce se odehrávají v prosinci 1813 v horách na hranici mezi Španělskem a Francií, kde Sharpovi muži stráží ve ztracené vesnici cestu do Francie, kterou chce použít tisícovka francouzských vojáků prchajících domů. Na scéně se objevuje francouzský plukovník Gudin, Sharpův velitel z indického dobrodružství, který se může těšit na jedinečný vánoční dárek.
Sharpova pomsta bezprostředně navazuje na události z obléhání pevnosti Teste de Buch. Začíná bitvou o Toulouse o Velikonocích 1814. Znovu se setkáme s jejím velitelem Henrim Lassanem a neúspěšným oblehatelem generálem Calvetem. Ducos na Richarda svede krádež Napoleonova pokladu a vystaví ho tak vojenskému soudu. Sharpe za pomoci Sweet Willyho a Harpera musí očistit své jméno. Pátrání po Ducosovi ho zavede do Normandie a do Neapolského království, kde proběhne zúčtování. Také musí řešit manželčinu nevěru a vyřešit, co bude dělat, když válka skončila.
"Manželství je jako chutný kus pečeně, ale jakmile si člověk pochutná na mase, zbudou mu jen holé kosti."
Dvaadvacetiletá Ayla, napůl člověk, napůl vlkodlak, je týraným členem smečky Raka, kterou vede jako alfa její otec. Těší se na konvergenci, kde se setkají členové všech dvanácti smeček a ona podstoupí párovací rituál. Vše se však nakonec zvrhne v masakr a Ayla se stává zajatcem zavržené smečky Hadonošů. Tak tu máme krásnou a týranou dívku s probouzejícími se schopnostmi, která podstupuje náročný trénink, a charismatického a nepřístupného vůdce s vyrýsovanými svaly, který většinou chodí bez trička. Dvojice se neustále vzájemně dotýká při trénincích bojových umění, dívka je jeho tělem posedlá a má erotické fantazie. Jde o to, jak dlouho vydrží jeden druhému odolávat. Pobavilo mě, jak se Ayla jako fena dostala při úplňku do říje a musela, aby nezešílela, celou noc prosouložit. Hádejte, kdo se obětoval. Myslela jsem si, že feny hárají.
Strážný ovčí brány se "omylem" stává součástí družiny trpasličích kobkanýrů, kteří mají za úkol nalézt mocný artefakt nekromanta - liče Alahama, který je i po staletích velmi čilý a těší se na návštěvu. Partička trpaslíků prochází podzemní chodby s pastmi a řeší tajemství labyrintu, aby zachránili svět od apokalypsy. Pár vtipných momentů se slepicemi, nočníkem a pejskem Čučimkou. Možná by se hodil podtitul Hledání pokladů aneb Jak šlo vejce na vandr.
Sirotci Jura, Johana a Mařka se v roce 1870 vydají do Vídně hledat štěstí. Ujme se jich Johanina teta, provozovatelka české hospody v Prátru. Trojice se sžívá s novým prostředím, tak odlišným od slováckého venkova a jde za svými sny. Mařka se touží stát tanečnicí v divadle, Jura členem císařské gardy a Johana panskou v lepší rodině. Jejich cesty se tragicky rozcházejí v roce 1881. Autorka umně vykreslila život české menšiny ve Vídni v 70. letech 19. století, včetně okupace Bosny a Hercegoviny v roce 1878. Vyprávění plyne pomalu bez větších zvratů. Všichni si pomáhají a radují se z drobností. Příběh končí svatbou. Nenáročné starosvětské čtení ve stylu večerů pod lampou.
Příběh mi spíše připomíná parodii na únos nejen osobami únosců a jejich chováním ale i stylem psaní. Jsme na konci devadesátek a autorka se více než psychologii postav věnuje popisu Karlina oblečení a opakování, jak ji to moc slušelo, a soupisu diskotékových hitů.
Linda se vdá a odejde s manželem na venkov do hájovny na samotě v lese a ještě ke všemu ve vojenském újezdu, kde se to v 80. letech hemží Rusáky, kteří často honí své dezertéry. Není divu, že se sama bojí a naučí se zacházet s manželovou mysliveckou puškou. V okamžiku největšího strachu o narozenou dceru ji použije a je za to odsouzená k odnětí svobody. Víc než úvod mě zaujala prostřední část ve vězení. Závěr se soužitím ve třech po propuštění, sbližování se čtyřletou dcerou a pádem komunismu mohl jít víc do hloubky.
Příběh rodiny Františka Hrubého a rodiny Puldů, do které se přiženil, se odehrává od začátku 1. světové války do odsunu Němců v roce 1945, s prologem a epilogem v roce 1968, kdy se rodinná přítelkyně Rita vrací po 20 letech jako osmdesátiletá stařena podívat se naposledy na Chaloupky, odkud byla odsunuta. Autor popisuje život v Sudetech, kam se přistěhovalo pár Čechů, a jejich soužití s místními Němci, které brzy začala ovlivňovat politika, ať už československé vlády, či nacistického Německa a henleinovců. Román je plný postav kariéristů (Čechů i Němců), apolitických jedinců, kteří se nechají záhy zfanatizovat, i mstitelů křivd (mladší Zehrmann, četník Toman). Přimícháni jsou i čeští emigranti v USA. Od honu na Floriána a atentátu na Heydricha už to vzal autor hopem a velmi zkratkovitě.
Pár drobností, které mě zarazily: dubnové vylodění v Normandii, házení rýže na novomanžele v době největší válečné bídy v roce 1917, věštba z ruky od židovky (nikoli cikánky).
Román přináší tragický příběh hodinářovy dcery, která jako modelka malíře Edwarda Radcliffa v létě roku 1862 prožívá svou osudovou lásku. Po jejím osudu pátrá v roce 2017 archivářka Elodie, která objevila její fotografii. Součástí příběhu je i Radcliffova mladší sestra Lucy, schovanka internátní školy Ada, Edwardův životopisec válečný veterán Leonard i mladá vdova Juliet se třemi dětmi, která hledá během náletů na Londýn útočiště na venkově. Jejich osudy spojuje tajemný venkovský dům Birchwood. Líčení staré Anglie, bohémského života umělců i londýnského podsvětí 19. století bylo velmi uvěřitelné. Jen nechápu, proč Lucy čekala na potvrzení své domněnky 20 let a nikomu se nesvěřila.
Petra sledujeme od okamžiku, kdy se plaví z Francie do Turecka, kde však proběhl převrat. Vrací se tak do Francie, kde také proběhl převrat a kde je uvězněn v pevnosti If, v níž stráví čtyři roky. Zatímco úpí v žaláři, vypukne třicetiletá válka. Rezignuje na svůj cíl nastolit v Evropě nový řád a žije jako obyčejný nájemný žoldák. V roce 1630 jeho úkryt objeví nový papež a pošle ho s tajným úkolem na dvůr Albrechta z Valdštejna, kde mu zkříží cestu krásná a žárlivá čarodějka Libuše. Velkou roli v jeho životě sehraje i sekta veritářů, kteří uznávají jen Rozum a Pravdu. Příběh Petra Kukaně z Kukaně (1595-1633) končí dost neslavně, ale za to byl plný neuvěřitelných dobrodružství a náhod.
Jedna z mnoha variací příběhu, kdy nový majitel domu zjišťuje, že se v jeho nemovitosti zjevuje duch, a on musí odhalit, co se v jeho zdech v minulosti odehrálo. Nenáročné naprosto předvídatelné čtení.
Příběh Františka Smolíka, jeho rodičů a sousedů ze Sklářů pokračuje. Období svobody končí a veškerou moc mají komunisté v čele s úhlavním nepřítelem Tomečkem. Smolíkovi a Weberovi vzdorují kolektivizaci a radují se z vnoučka, neboť František se oženil s obětavou (téměř svatou) Jarmilou. Devadesát pět procent obyvatel Sklářů a okolí je vykresleno jako udavači, konfidenti a prorežimní kolaboranti. Jsem zvědavá, jak to všechno dopadne.
Petr jako spráskaný pes opustil vévodství Stramba, ale svůj sen o lepší společnosti, v níž vládne Rozum nevzdává. Do svého pracovního portfolia si může zapsat hrabě, otrok, čistič stoky i sultánův rádce. Jeho dobrodružství pokračují v Osmanské říši a ve Francii, kde si chce vyřídit účty s Giovannim, který ho už dvakrát zradil. Neuvěřitelné příhody jednoho idealisty pokračují a vše má ve svých rukách Náhoda.
"Hleděl, usmívaje se zdrženlivým úsměvem mužné oddanosti, panovníkovi do tváře, ale měl zrak tak ostrý a postřeh tak bystrý, že přitom stačil obhlédnout a odhadnout, tak aby se v nich vyznal, hlavní prominenty, mezi nimiž sultán trůnil, a ještě navíc si s lehkým dojetím připomněl, jak jako dítě chodíval se svou maminkou, paní Afrou, do lesíka za hradbami na houby, prominenti se svými turbany na hlavách totiž vypadali jako utěšená rodina hříbečků."
Kniha obsahuje 35 fejetonů, v nichž autor komentuje dění kolem sebe. Nejvíc mě pobavily: Hej, spi nahej!, Průvodce inteligentní ženy po vlastním thrilleru, Nakonec ho umlátí tou tyčí, svatební Den D a Velká literatura v policejní svodce. Pobaví i na konci otištěný Rejstřík zdravotních komplikací zmíněných v knize.