Dáma s hrnstjm Dáma s hrnstjm komentáře u knih

☰ menu

Vědma Vědma Eliza Orzeszkowa

Zajímavé prostředí chudého litevského venkova v 19. století, kde vládnou stále jakési středověké poměry a silná kolektivní mentalita příliš osvěty zatím nepochytila. Vědma je jednou z knih, v jejímž ději hraje velkou roli náhoda, čtenář jen přihlíží, nestíhá se divit a přemýšlí o férovosti života (to jsem velmi intenzivně prožívala u Kaplického Kladiva na čarodějnice). Zde se dvě největší náhody odehrají na začátku a na konci děje, jedna horší než druhá. Konec knihy mi přišel moc rychlý, useknutý, jako by zůstalo něco nevyřčeno nebo nevysvětleno... a to mě trochu mrzelo. Veselé čtení to není, ale kniha určitě stojí za povšimnutí.

07.05.2015 4 z 5


Žítkovské bohyně Žítkovské bohyně Kateřina Tučková

Od knihy jsem moc nečekala, ale byla jsem velmi mile překvapena. Téma je zajímavé, příběh napsán čtivě a svižně, děj dává smysl a není předvídatelný, v postavách se dá dobře orientovat (a že jich není zrovna málo). Hodně mě bavil koncept knihy, střídání přítomných a minulých událostí, "prošpikované" místy přepisem archivních dokumentů. Jen ten konec... ten mě hodně zarazil...

17.04.2015 5 z 5


Malevil Malevil Robert Merle

Sonda do životů lidí, kteří jsou bez varování uvrženi z 20. století do světa s téměř středověkými podmínkami. Shodou okolností tvoří skupinu samí šikovní a užiteční lidé, kteří si dokáží poradit úplně se vším. Zajímavou postavou je Emanuel, jeho pud sebezáchovy a touha po zachování lidského rodu. Děj má poněkud zdlouhavější úvod, ale po jeho překonání se pořád něco děje, velkým oživením pro mě osobně bylo všechno kolem městečka La Roque. A konec příběhu je hodně povedený, vyvažuje některé dřívější příliš idylické skutečnosti.

07.04.2015 4 z 5


Karel Jan Schwarzenberg: Knížecí život Karel Jan Schwarzenberg: Knížecí život Karel Schwarzenberg

Krásné vzpomínky, krásné myšlenky. Zajímavé čtení o životě člověka, který se politikem už narodil.

02.04.2015 4 z 5


Skála Skála Peter May

Poutavé vyprávění se zajímavě zapletenou zápletkou, zasazené do lákavého prostředí se silnou atmosférou. V dějové linii se šikovně prolíná minulost s přítomností a dějové zvraty nejsou moc předvídatelné. To vše mi stačí k úplné spokojenosti.

02.04.2015 4 z 5


Velká česká kniha o matce a dítěti Velká česká kniha o matce a dítěti Taťána Hanáková

Kniha budí na první pohled dojem jedinečné (a jediné) příručky těhotenství a mateřství pocházející z českého prostředí. Při bližším pohledu nejde ale o nic extra skvělého. Zarazilo mě množství reklam, které jsou všude tam, kde bylo trochu místa, výjimkou nejsou ani celostránkové reklamy (na prací prášek, na Sunar aj.). Všude možně, ale naštěstí tématicky, jsou rozmístěny také rámečky s "knižními tipy" jakožto doporučení další vhodné literatury, výhradně ovšem z nakladatelství Computer Press. Co se týče textu: pět let po vydání knihy lze mnohá doporučení autorky označit za zastaralá a překonaná, porodnictví v ČR přece jenom za tu dobu ušlo nějaký kus cesty a existují i jiné trendy. Bohatá obrazová příloha působí z velké části spíš jako obsah zahraničních fotobank. Výjimkou je detailní fotoreportáž z porodu, která je pojata dost nelichotivě vůči rodící ženě a záběry jsou téměř drastické (hádejte, na jaké stránce jsem "náhodou" knihu poprvé otevřela...), ale aspoň jde poznat, že je to focené autenticky na českém porodním sále. Další výhradu mám k formátu knihy - je to něco mezi A4 a A3, pevná vazba, křídový papír = kniha je hodně těžká a neforemná, čtenář (tj. žena v očekávání) se s ní při manipulaci prostě dost nadře. Pro mě osobně byla kniha zklamáním, čekala jsem na ni v knihovně půl roku (a když už na mě přišla řada, mohla jsem první polovinu jaksi rovnou přeskočit), abych pak zjistila, že některé části ani nemá smysl číst. V dnešní době jsou podobné příručky bohužel už přežitkem, internet člověka informuje aktuálně, rychle a efektivně, nabízí názory více odborníků a lze se dopátrat větší objektivity. Knihu asi radči nedoporučuji, je zbytečné ji číst...

25.02.2015 2 z 5


Mlha Mlha Stephen King

Uffff... to bylo náročné. Přecenila jsem svoje čtenářské síly, nepatřím k milovníkům povídek a tady jich je požehnaně. Byla jsem zvědavá na povídku Mlha, kvůli té jsem si hlavně knihu půjčila, a do každé další povídky jsem se spíš nutila - hlavně seznamování se stále novými postavami mě odrazovalo. A když už to vypadalo, že se ke konci prokoušu, přišla rozvláčná (ale ne špatná) Balada o pružné kulce a zase mě na pár dní zdržela. Souhlasím s ostatními komentáři, že úroveň povídek je různá, některé zajímavé, jiné nic moc, takže jako celek hodnotím průměrně. Sbírkám povídek se pro příště vyhnu obloukem.

23.02.2015 3 z 5


Holčička, která nechtěla vyrůst: můj boj proti anorexii Holčička, která nechtěla vyrůst: můj boj proti anorexii Isabelle Caro

Podle mě kniha není ani tak moc o anorexii, jako o týrání dítěte... Je neskutečné, co matka své dceři prováděla a nezastavila se ani v její dospělosti. Ty kecy o tom, že dítě na čerstvém vzduchu moc vyroste, to zahalování do tří šál... prostě hnus. Nevidím pro chování matky žádné polehčující okolnosti a její manžel by taky zasloužil. Život je nejlepší spisovatel, ale tentokrát se ke svým postavám zachoval nemilosrdně, naději na změnu jim dávkoval po kapičkách jen proto, aby jim ji za chvíli zase vzal. Je to síla.

23.01.2015 4 z 5


Dáma s kaméliemi Dáma s kaméliemi Alexandre Dumas, ml.

Dívčí román 19. století okořeněný uvolněnými pařížskými mravy, takže nepůsobí tak naivně a puritánsky (narozdíl třeba od anglického venkova). Způsob vyprávění příběhu je svěží a velmi čtivý. Ač je děj - a především jeho konec - dost předvídatelný, nepůsobí úplně kýčovitě. Neměla jsem žádné očekávání a jsem mile překvapena, je to pěkná kniha.

19.01.2015 4 z 5


Ten, kdo stojí v koutě Ten, kdo stojí v koutě Stephen Chbosky

Také moc nevím, co si o knize myslet... forma románu v dopisech byla perfektní, děj měl celkem spád, ale postavy mi k srdci moc nepřirostly. Obzvlášť ne Charlie - sice bylo pěkně vidět, jak se mladý člověk mění v partě starších lidí, ale celá ta jeho pozice "toho, který stojí v koutě" mi byla často až protivná. Z postav mě spíš zaujala Sam. Možná je to tím, že jsem knihu četla až teď v dospělosti, možná bych v ní v dospívání nalezla také nějaká ta moudra, která tam nalezli čtenáři přede mnou. I tak si ale myslím, že je to příliš americké na to, abych se s tím třeba v 16 letech mohla nějak více ztotožnit. Není to nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla, asi mi nic velkého nepředala, ale jsem ráda za tu zkušenost. Podle komentářů jsem čekala nějakou bombu nebo aspoň prý překvapivý konec, ale takové pocity jsem z knihy neměla.

(Lodja: souhlasím, obal je strašný)

11.01.2015 3 z 5


Anděl milosrdenství Anděl milosrdenství Vladimír Körner

Zajímavé téma, doba i prostředí, ovšem zpracováno průměrným způsobem. Hlavní postava Anežka je zvláštní a má často nepochopitelné jednání, působí nepřirozeně a chová se jako typická naivka (možná je to tím, že autorem jejích myšlenkových pochodů je muž, možná tak ženy prostě vidí...). Dějová linie je krátká, obsahuje jen pár zvratů, některé z nich jsou předvídatelné. Trochu chaotické je uvedení do děje, odehraje se na několika řádcích a nic moc není vysvětleno. Hodnotím jako průměr.

03.01.2015 3 z 5


Darda Darda Irena Dousková

Helenčin příběh tentokrát nenechává moc prostoru pro humor. Hořkost událostí naštěstí nebyla tak ubíjející díky otevřenému konci. Děj knihy je děsivě skutečný, jen mi v něm moc neseděly komentáře k politice a příliš mě nebavily krátké Jůliiny příběhy (i když se tam hodily). A chování Helenčiny dcery mi přišlo občas lehce iracionální. Hledám, hledám, kvůli čemu bych přidala čtvrtou hvězdičku, ale nic nenacházím...

03.01.2015 3 z 5


Sebevraždy panen Sebevraždy panen Jeffrey Eugenides

I když některé komentáře níže tvrdí opak, na mne kniha působila neuvěřitelně čtivě. Od začátku víte, co se stane na konci, takže hltáte prostředek příběhu a doufáte, že tomu všemu přijdete na kloub. Jenže nepřijdete. A navíc ani nemáte pocit, že by vám cestou něco důležitého uniklo... u mě se po dočtení knihy nedostavil žádný pocit čtenářského uspokojení, který mám tak ráda, spíš mi přišlo, že mě kniha nechala v naprostém chaosu (a proto taky nehodnotím plným počtem hvězdiček). Přesto je to skvělý příběh s melancholickou, beznadějnou atmosférou, který má spád a plno těžko nepochopitelných dějových zvratů (je fakt v USA legální neposílat děti do školy?). Zajímavé bylo i vyprávění z pohledu kluků ze sousedství.
Českému vydání bych vytkla kříže, které byly u každého čísla stránky, kapitoly a vlastně i na obálce. To mi přišlo zbytečně morbidní.

29.12.2014 4 z 5


Ženám patří půlka nebe Ženám patří půlka nebe Pavla Frýdlová

Na rozdíl od předchozí knihy Ženská vydrží víc než člověk mi přišlo, že byly osloveny ženy z méně intelektuálního prostředí, obyčejnější, ale přesto velmi zajímavé. Zaujala a velmi mile mě překvapila jejich touha po vzdělání, navzdory překážkám, které jim aktivně chystala hlavně doba normalizace. Nejméně se mi líbil poslední příběh lesbicky orientované ženy, a to pro její nekritickou adoraci USA, tamější kultury a obyvatel, a následné srovnávání s ČR, ze kterého naše země vyšla jako buranská díra po granátu. V knize mě nemile překvapilo množství pravopisných chyb, časté chybějící mezery za tečkami, to bylo rušivé.

09.12.2014 4 z 5


Pěna dní Pěna dní Boris Vian

Fantasmagorická smršť náročná na čtenářovu představivost, ze začátku rozverně rozpustilá, na konci tragicky beznadějná... Ač podobné kousky nevyhledávám a u tohoto mě původně zaujal hlavně název, ráda jsem si obohatila své čtenářské zkušenosti a navíc se dobře pobavila.

04.12.2014 4 z 5


Ostrov Sukkwan Ostrov Sukkwan David Vann

Po přečtení doslovu a vysvětlení autorových pohnutek dává kniha větší smysl. Inspirace Cormacem McCarthym patrná je, a to hlavně v absenci úvozovek v přímé řeči (což mě vždycky vytáčí). Ale jinak srovnávat Ostrov Sukkwan a Cestu nejde, dobře, jsou tam podobné postavy - otec a syn - ale jinak Ostrov nesahá Cestě ani po kotníky! První část knihy jakž takž ušla, otcovo chování je v mnoha ohledech podezřelé a nepochopitelné. Naopak syn je vykreslen jako relativně normální osoba. Přiznám se, že takový zvrat na konci první části jsem nečekala, tipovala jsem jiné (i horší) scénáře. V druhé části jsem doufala, že toho chlapa sežere medvěd a bude klid, protože děj se neskutečně vlekl. Závěr knihy je přinejmenším podivný, ale zase docela originální a nepředvídatelný. Celkově ale hodnotím jako horší průměr, moc nadšená z knihy nejsem.

26.11.2014 2 z 5


Ženská vydrží víc než člověk Ženská vydrží víc než člověk Pavla Frýdlová

Velmi krásná a inspirující kniha. Důkaz, že nejlepším autorem příběhů je sám život. Z knihy se čtenář dozví různé zajímavé drobnosti především z poválečné doby a ze socialismu, a to z odlišných úhlů pohledu. Je dobře, že nechybí ani pohled ženy-aktivní komunistky a údernice. Nejvíc mě zaujalo, jak se intelektuální "náboj" v rodině dědí z generace na generaci, že z rodiny intelektuálů vlastně nevzejde "obyčejné" dítě, vždycky má něco navíc... a to mě zaujalo proto, že zrovna v mé (velmi obyčejné) rodině se nic podobného nedědí, bylo mi to až líto - nezbývá než založit vlastní linii, někde to přece začít musí :) Moc pěkně je v knize vidět taky přirozená úcta k rodičům a prarodičům. Opravdu doporučuji, je to moc poutavé čtení, minimálně pro ženy!

20.11.2014 5 z 5


Jak neuloupit smaragd Jak neuloupit smaragd Donald E. Westlake

Kniha nebyla špatná, ale patřím k těm, kteří se taky moc nezasmáli... přitom nemám pocit, že bych tento typ humoru nechápala nebo nepochopila. Příběh měl dost originálních prvků a nejvíc jsem se těšila na zvrat na konci každé "epochy." Naopak nejhorší chvíle byly s barmanem v O. J. a jeho děsnou mluvou, ta mě spíš vytáčela, než aby mě pobavila. Bylo to mé první setkání s autorem, určitě mu dám ještě šanci mě pobavit v jiné knize, ale v tuto chvíli hodnotím jako průměr.

13.11.2014 3 z 5


Hostující profesoři Hostující profesoři David Lodge

Nevím přesně proč, ale kniha mě moc nezaujala. Postavy mě nebavily, děj byl v podstatě zanedbatelný, konec podivný (ale to už mě moc nepřekvapilo). Nejspíš jsem měla přehnané očekávání, co se humoru týče... Je mi líto, příběh i doba mi přišly hodně vzdálené.

03.11.2014 3 z 5


Muž jménem Ove Muž jménem Ove Fredrik Backman

Po slibném začátku jsem zaznamenala sestupnou tendenci zajímavosti příběhu, kterou umocňovaly nové postavy a nakonec ji úplně dorazil závěr. Od knihy jsem nic nečekala a nic jsem ani nedostala. Ove je typ postavy (člověka), který mi nebude nikdy sympatický. Některé další postavy působily v příběhu až rušivě. Aspoň kdyby to bylo vtipné, ale ono nebylo. Našla jsem pár úsměvných okamžiků a tím to končilo. Závěr příběhu je opravdu přehnaně sluníčkový a z velké části i dávno předvídatelný. Jediná pravda, která je v knize naznačena a se kterou můžu souhlasit je, že žena má moc měnit své okolí. Kniha mě nepohltila a stejně jako jendoslav níže, nesdílím též zdejší nekritické nadšení.

29.10.2014 2 z 5