Dáma s hrnstjm komentáře u knih

Moc povedený příběh a důstojné pokračování prvního dílu série o Helence. Hodně mě bavilo prostředí gymnázia, partička mladistvých pseudointelektuálů a ponuře šedivá Praha. Stejně jako u Budžese, humorné vyprávění má tragické pozadí, a proto je to vlastně tak geniální... vtipně smutné, smutně vtipné. Asi budu jedna z mála, ale pohled studentky mi vyhovoval trochu víc než pohled malé holčičky.

6 24.10.2014

Poprvé jsem oba příběhy četla asi před 13 lety, ještě na střední škole (na doporučení jedné dobré duše - paní prodavačky z knihkupectví), a byla jsem úplně nadšená. Teď v dospělosti jsem byla nadšená o jednu hvězdičku méně... a buď je to jiným překladem nebo je to mnou, ale především Tři muži ve člunu mi nepřišli tolik vtipní. Naopak více jsem oproti prvnímu čtení ocenila Tři muže na toulkách, určitě jsem je víc chápala než tehdy. Možná je to tím, že Německo je blíž než Temže a víc mě zajímá. Je podrobeno krásné kritice, která je v některých pasážích až mrazivá, pokud si ji člověk v duchu spojí s oběma světovými válkami. Moc pěkná je i krátká pasáž věnovaná Praze.
Plavba po Temži je pojata hodně podrobně, ale o toulkách třech postav se čtenář nedozví vlastně nic, protože autor věnuje veškerou pozornost německému prostředí.

3 20.10.2014

Opět náročnější čtení, okořeněné tentokrát konspiracemi všeho druhu a ze všech stran. Pinkertýnu jsem tradičně ignorovala, hodně se mi líbila dějová linie s Sgenem. Doufala jsem, že některé velké otazníky budou objasněny, hlavně ten dopis ze záhrobí a vztah Lucase a Kamëlë kdysi dávno na Össe... ale zase nic! Navíc dost otazníků ještě přibylo. Tak třeba příště...

Nedávno jsem objevila rozhovor s paní autorkou (http://www.casopisxb1.cz/aktuality/vilma-kadleckova-rozhovor/) a dozvěděla se, kolik zásadních věcí vlastně vzniklo náhodou, proč svět Mycelia není tak úplně propracovaný a s jakou nechutí píše akční scény... Přiznám se, že mě to jako čtenáře dost zklamalo a ovlivnilo to můj pohled na celou sérii. Nevím, jestli bych jako autorka něco takového veřejně přiznávala...

1 01.10.2014

Kniha "My děti ze stanice ZOO" má příběh s obrovskou přidanou hodnotou - šokuje, děsí, znechucuje, odrazuje... a troufám si říct, že tím vším působí výchovně. Ať už to byl záměr nebo ne. V knize "Můj druhý život" jsem však žádnou přidanou hodnotu nenašla. Člověk by čekal, že dospělý se se závislostí (navíc medializovanou) vyrovná lépe než nevyzrálé dítě - u dítěte chápu, že do toho padá znova a znova, ale u dospělé ženy to nepochopím - navíc když se mohla stát obrovským vzorem pro všechny, živým příkladem toho, že je možné s drogami přestat (byť za určitou cenu třeba). Obávám se, že Christiane to vůbec nenapadlo, protože její šílený způsob života ji prostě převálcoval. Její příběh bych popsala jako beznadějný.
Ale nemám hodnotit život, mám hodnotit knihu: hlavní neduhy už v komentářích zazněly - příliš mnoho postav (mnohé v českém prostředí absolutně neznámé), chaotická dějová linie. Vyčetla bych i přílišnou popisnost - uvítatala bych totiž, kdyby Christiane více prozrazovala i důvody svého jednání (mnohdy pro mě nepochopitelného). Pasáže o její matce, sestře a otci, roztroušené po celé knize, by byly jasnější, kdyby byly pohromadě (a třeba bych neměla pocit, že si chvílemi trochu protiřečí). A překvapilo mě, že Detlefovi byla věnována jedna jediná věta, čekala jsem, že se o něm trochu rozpovídá.

A jako dlouholetou fanynku mě potěšila zmínka o Depeche Mode :)

4 06.09.2014

Věkem nejsem cílová skupina čtenářů této knihy, ale byla jsem zvědavá, jaký dystopický svět mladá autorka stvořila. Dostavilo se spíš zklamání, systém frakcí a jejich odůvodnění je dost naivní a nedostatečně promyšlený, přitom potenciál nápadu je určitě mnohem větší. Způsob výběru frakce ani nekomentuji (podobný nápad byl mnohem lépe zvládnutý v knize Město Ember). Příběh samotný je nevyvážený. Dloooouhý výcvik, pak najednou na pár stránkách zvrat, který vede k příliš uspěchanému (a dost nelogickému) závěru. Celá milostná zápletka byla vyloženě naivní, ale chápu, že se to takhle mladým holkám líbí a nijak je za to neodsuzuji :)
Ale abych jen nekritizovala: Kniha je napsána opravdu čtivě a jednoduše, nic moc mě tam nerušilo. Kvůli krátkým kapitolám (a širšímu řádkování) kniha hodně rychle ubíhá. Nevím, jestli se pustím někdy do dalších dílů, jsem trochu zvědavá, ale bojím se, že to bude ztráta času...

4 02.09.2014

Úžasný koncert postav a událostí, ze kterého mi výrazně vyčnívá skvělé sólo Jona. Tento díl hodnotím jako jeden z nejpovedenějších, nechápu zdejší stesky nad přílišnou rozvláčností, mně tam nepřišlo nic zbytečné, všechno a všichni měli své místo, nenudila jsem se ani chvilku.
Jediná věc, která mě rušila, byl překlad mnohých názvů a jmen, který občas působil násilně, až směšně, naopak jiná jména zůstala bez překladu. Našla jsem dokonce rozhovor s překladatelkou, kde zdůvodňovala své rozhodnutí, ale moudrá z něj nejsem. Raději bych četla jména a názvy psaná sjednocenou formou, nepřeložené, protože v angličtině zní mnohem poetičtěji. A časování jména Sníh... vypadá prostě divně.

3 20.08.2014

Ráda jsem si oddychla od Daenerys a strávila nějakou dobu v Králově přístavišti a jeho okolí. Ve svém závěru se příběhy postav pěkně rozjely a to, co přijde, asi nebude úplně pěkné... Největší záhadou je pro mě Arya a její příběh. Jediná rozvláčnost, kterou jsem v knize pozorovala, se odehrávala maximálně na Železných ostrovech, a to jen z počátku.

(mimochodem, na rozdíl od předchozích dílů je v tomto docela dost překlepů, to mě nemile překvapilo)

2 24.07.2014

V knize je velké množství zajímavých kapitol, z nichž ovšem většina končí konstatováním, že v dané problematice nebyl zatím proveden adekvátní výzkum, který by přinesl nějaké závěry. To je pro mě zklamáním - dozvím se třeba, že tetrapakové obaly na mléko a džusy jsou kvůli obsahu hliníku pravděpodobně velmi škodlivé, ale o pár odstavců dál si přečtu, že to ale ještě nikdo vlastně nestudoval. Proto mi přijde, že kniha působí jako strašák, čtenáře vyděsí desítkami hrozeb běžného života, a tím to většinou končí, případně následuje autorčin vlastní názor. Kniha je psána velmi odborným jazykem, pro normálního čtenáře místy až nesrozumitelným. Některé kapitoly mě hodně zaujaly, některé jsem sotva očima přeletěla.

14 24.07.2014

Experimentální román, jehož jazykové a vypravěčské hravé experimenty se mi nedaří náležitě ocenit. Především prolínání hlavního příběhu s příběhy pohádkovými nebo legendárními mi dělalo potíže, měla jsem sklon je přeskakovat a vždy je spíš jen tak přelétla očima... Ovšem hlavní příběh dívky Žanety, ten mě opravdu bavil. Hlavně popis církevního prostředí a jeho projevy v extrémní podobě, to byla síla! A obraz dítěte vychovávaného horlivě věřící matkou byl pro mě naprosto děsivý.

2 20.07.2014

Čtenář na konci 19. století musel být z této knihy na větvi. Ale pro čtenáře ze začátku 21. století v knize není prakticky nic, co by už nečetl či neviděl jinde. Kniha má trochu zvláštní skladbu a kvůli ní je největší akce soustředěná až na konec. Příběh celkově nebyl špatný, ale postava vědce Griffina byla nejen Neviditelná, ale hlavně Nesnesitelná - aspoň pro mě.

5 18.07.2014

Velmi krásná kniha, plná úžasných postav (markýz Carabas!) a nečekaných událostí. Mrzí mě, že jsem si na knihu nedokázala udělat víc času, četla jsem ji po malých částech, nebylo to úplně ono a příběh jsem si tím dost roztrahla.
ALE - na knihu jen tak nezapomenu hlavně kvůli jedné větě o tom, že události jsou zbabělé, a proto nechodí nikdy o samotě. Ta věta mi pořád vrtala hlavou a během čtení knihy se stalo, že jsem si tuto pravdu naprosto potvrdila. Jak jinak vysvětlit, že dvě zásadní věci, které jsem řešila poslední půlrok, přišly v ten samý víkend? A navíc při čtení Nikdykde? :)
Jediné, co mi trochu uniká, je obsah a kompozice obálky...
Knihu hodnotím čtyřmi hvězdičkami a pátou přidávám za zbabělé události.

8 16.07.2014

Skvělá sci-fi dystopie o mladých pro mladé. Jenže já už tak mladá nejsem, tekže jsem se nemohla pohodlně přenést přes tu přemíru klišé (vztahových i post-apo), které byly snad na každé straně a kvůli kterým z hodnocení odebírám jednu hvězdičku. Příběh sám o sobě se mi líbil. Jsem zvědavá, jakým směrem se bude děj ubírat dál. A protože se s podobnými knihami v poslední dobou roztrhl pytel, budu doufat, že mě autorka mile překvapí něčím originálním.

3 30.06.2014

Pokud bych měla knihu popsat jedním slovem, vybrala bych slovo "srdcervoucí." Nejvíc na mě zapůsobil moment, ve kterém si Joe uvědomil, že nemá ruce a už nikdy neobejme svoji přítelkyni... Podle anotace jsem čekala, že bude příběh pojatý trochu jinak a moc se mi do knihy nechtělo, resp. nechtěla jsem si knihou kazit náladu. Ale náladu mi nezkazila, naopak, přiměla mě určitým způsobem přemýšlet o životě a jen tak na ni nezapomenu. A že byla vydána v předvečer 2. světové války... to je prostě síla!
Knihu jsem si půjčila v městské knihovně, byla ve skladu zřídka půjčovaných knih. Měla tužkou podtrhané různé pasáže, vztahující se hlavně k válce. A na konci, na prázdné stránce, je tužkou dopsáno: "Tuto knihu by si měli přečíst povinně všichni vedoucí státníci současného světa, zejména Reagan, Kholl, M. Thatcherová, Gorbačov, Husák aj. !!!!" Zajímavé.

Děkuji Ječmínkovi, že tuto knihu zviditelnil v diskuzi o "neviditelných," ale skvělých knihách! :)

9 26.06.2014

Tragikomedický příběh z prostředí společenské spodiny v jedné z pařížských čtvrtí očima a mluvou malého chlapce, který toho už hodně zažil. Po jazykové stránce je kniha tak neotřelá, že si u několika pasáží vůbec nejsem jistá, jestli jsem je pochopila správně... Prostředí je zajímavé a příběh vůbec není špatný, ale kniha mi nějak celkově nesedla, asi jsem se nedokázala dostat tak úplně "pod povrch." Kdybych mohla, hodnotím 3,5 hvězdičky.

2 24.06.2014

Přiznávám, že jsem ke knize měla určité předsudky. Chvíli mi trvalo, než jsem se do knihy pořádně začetla, ale to byla asi moje vina, protože jsem na ni zrovna neměla moc času. Víc než příběh samotný mě bavil ten ironický podtext a sarkasmus pana Benneta. Za to paní Bennetová, ta mě ničila na všech frontách!
Jedna věc mi ale na knize neseděla: myšlenka, že člověk se může kvůli lásce změnit - v porování s ironickým a konvence kritizujícím tónem to působí až naivně.
Jinak je ale kniha opravdu skvělá.

4 19.06.2014

Lolita aneb Cesta do hlubin pedofilovy duše.
Skvěle napsaná kniha, místy až nečekaně vtipná. Líbila se mi hra se slovy a autorova komunikace směrem k budoucímu čtenáři. Druhá část knihy je opravdu rozvláčná, ale dá se zdolat, nicméně opravdu dělá z knihy poněkud náročnější četbu.

2 09.06.2014

Na knihu jsem se opravdu těšila, zaujalo mě téma podle anotace – vztah mladšího muže (kluka) se starší ženou. Sama jsem v takovém vztahu už hodně let, protože mi to tak vyhovuje. Měla jsem velká očekávání, podpořená vlastní zkušeností. Ale už po pár prvních stránkách jsem byla v šoku, úchylnější knihu jsem snad nikdy nečetla, zvrácenost postavy Celeste mi byla tak odporná, že jsem chvíli bojovala s tím, jestli knihu rovnou neodložím. O odložení knihy jsem přemýšlela pak ještě několikrát, bylo to na mě prostě moc vulgární a až příliš to zavánělo pedofilií. Nicméně dočetla jsem, po literární stránce je příběh opravdu skvěle napsán – tak akorát napínavý a dost silný na to, aby nebyl přebit všudypřítomnými obscénostmi.
Snad takové „Celeste“ v reálném životě ani neexistují... ale už to, že obsah knihy se všemi detaily se vyrojil někomu (autorce) v hlavě, mě docela znepokojuje.
Po dlouhém váhání dávám hvězdičky za příběh, za postavu Jacka a za to, jak to s tou mrchou dopadlo. Pojetím tématu jsem ale v podstatě zklamána.

5 30.05.2014

Konec druhé světové války z pohledu malého kluka. Moc pěkné. Líbilo se mi, jakým způsobem vnímal události, o tolik jinak než dospělí, v tolika různých aspektech. A taky ten kontrast města a venkova. Krásně napsáno. Jenom mě moc nezaujaly ilustrace, ani by tam nemusely být.

7 28.05.2014

V knize jsem se nějak ztrácela... Přitom to nechápu - vyprávění nebylo díky různým formám vůbec nudné, příběh byl zajímavý a postavy většinou snesitelné. Trochu zvláštní byla epizoda s Christinou na hřbitově a způsob popisu budovy Opery mi přišel chvílemi chaotický. A taky popis Erika byl takový, že jsem si vlastně nedokázala představit vůbec nic. Plus závěrečná vysvětlení mi přišla příliš absurdní, než aby mě překvapila.... Od knihy jsem neměla žádné očekávání a nic moc jsem z ní ani neměla. Ale četla jsem vydání z roku 1967, ta celková "kostrbatost" mohla být způsobena starším překladem. V tuto chvíli dávám tři hvězdy, ale nejspíš si ještě přečtu knihu v jiném překladu a třeba to pak přehodnotím.

4 25.05.2014

Přesně ten druh humoru, který mi přijde hodně vtipný, humor plný ironie a sebeironie. Skvěle jsem se bavila!

7 19.05.2014