Disease komentáře u knih
Perfektně vymyšlené prostředí, ale tak nějak nevyužité, postavy se bezcílně poflakují bez nějaké pointy. Čtenářskému zážitku neprospívá ani poněkud "kreativní" překlad (břuňo-břicháči byli k nepřežití), který mi připadá cílený na děti a mládež. Po Nonstopu velké zklamání.
Příběh vohnouta z nějakého korporátního kanclu, kterému se infantilní pomsta poněkud vymkne z rukou.
Román v povídkách podobně jako Welshův Trainspotting, jen to nemá takový koule.
Tentokrát je to fakt spíš tak nějak "pro děti a mládež", ale napsané je to dobře.
Slabší kousek z dílny Petra Kopla, ani ta kresba, která je v závěru rozpitvána a popsána její obtížnost, mi nesedla. Humor jak z nějakých starých komixů z Ábíčka... Zázrak mě bavil víc a není to jen stručností tohoto komixu.
Moore se pustil do "dalšího Z pekla", jen se to tentokrát moc nepovedlo. Kresba je sice správně staromódní, ale postavy nějak postrádají mimiku. A o konci, který je jen pouhou přehlídkou psychedelicky poskládaných citací z HPL, ani nemluvím.
Pokud bych měl do hodnocení zakomponovat i to, jak knihu zprasilo nakladatelství Argo, šel bych ještě o hvězdu níž.
Další Martelovy hrátky se zvířátky. Tentokrát tedy meta- až na půdu, jak to doba žádá.
Díky nevelkému rozsahu se to četlo hodně dobře, přestože Martel rozhodně není z autorů, kteří se snaží zavděčit čtenáři.
Experimentálnější forma, než jsem u Schlinka zvyklý, ale určitě zajímavé. Nicméně mi u něj sedí více přímočařejší styl jako u Předčítače.
Není to úplně top cestovní díl, Belgové nejsou takoví blázni jako Británci, ale zato mají přesnídávky. Vtipy a popkulturní odkazy jako téměř vždy plně funkční.
Zdařilé zpracování příběhu, který snad dnes už všichni znají. Knižní předlohu mám v plánu také.
Tom Sawyer je sice pro děti, ale ten zbytek povídek je opravdu Twainovo creme de la creme :-)
Mix Mad Maxe a McCarthyho Cesty. Na druhé přečtení po mnoha letech mi to dalo mnohem víc než kdysi. Vykreslení postapo atmosféry je brilantní a i myšlenkové pochody postav mají něco do sebe.
No, už jsem se u toho netřískal jako kdysi, ale pořád to zůstává slušně napsanou SF/detektivní parodií.
Filozofičtější, méně akční (=neakční) kousek, ale líbilo se, i když to není úplně top.
Podobné ingredience jako ve Skandinávii, ale je znát, že to vařil Ital. Délka vzhledem k dějové nabitosti ani trochu nevadila.
Na rozdíl od jiných Ishigurových knih se tohle četlo docela těžko, ale pozitivní dojmy přetrvávají.
V podstatě na stejné brdo jako minulý díl, takže už ne tolik zábavné. Další díly si nechám ujít, ale aspoň jsem to zkusil...
Taková nějaká předvolební kampaň, zhruba jako u nás. Místy i celkem vtipné, nikoli humorné.
Ale jo, s odstupem času se to číst dá a má to i něco do sebe. Ale nadšením z toho neřvu.