hanka_reading komentáře u knih
Tahle kniha mi neskutečně sedla. Styl psaní, postavy, děj, prostředí, propojení časových linek - prostě všechno. Jen tedy nevím, zda bych ji nazvala jako psychologicky thriller - spíš takový hororový. Každopádně je hodně čtivá, děj rychle utíká a úplně mě vytáhla do děje.
Autorce se výborně podařilo navodit děsivou atmosféru, která působila tak věrohodně. Celé to ještě povýšila skvělými obrázky, které vás v klidu nenechají. Často zažijeme situace, po kterých bych okamžitě prchala z domu a nikdy se tam nevracela. Je to skvělá kniha, která je inspirovaná skutečnými událostmi - doporučuji přečíst i doslov, ve kterém se o tom dozvíte víc. Pokud se chcete bát ještě víc, čtěte knihu večer nebo v noci.
Autor nás v knize seznamuje se třemi kamarádkami, Helenou, Kájou a Šárkou, které si už od školy říkají gazely. Zažíváme s nimi obyčejné životy, běžné životní situace a trápení - s dětmi, s partnery, v práci. Možná nic světoborného, ale mě to moc bavilo. Je to přesně ten autorův styl, na který jsme zvyklí. Zasmějeme se, zanadáváme, možná i slza ukápne. Jsou to ale příběhy, které píše sám život a které zažíváme všichni každý den.
Iva, Magda a Kristýna - tři sestry, kolem kterých se točí David a který je vlastně tím hlavním problémem, proč se holky poslední dobou hádají. Všechny jsou kvůli němu nešťastné a trápí se. Je tu ještě jejich matka Milada, která je taky spjata s Davidovou rodinou. A vlastně trpí i sám David.
Autorka nás blíže seznamuje s jednotlivými postavami, s jejich povahou a okamžitými pocity. Jsou tak skvěle charakterizované, že není pochyb o tom, že jsou to tak rozdílné osoby. Zažíváme s nimi hezké chvíle, ale když se potkají, tak i dost vyhrocené situace. Je na každé z nich, jak se zachovají a zda si dokáží některé věci říct a následně odpustit.
Mezi nimi je skvělá kniha! Plná emocí a tak reálných situací! Myslím, že se v příbězích najde nejeden z nás. Nejvíc sympatická mi byla nejmladší Iva - na nic si nehrála, na svůj věk uměla věci nazvat správným jménem a ten její sarkasmus byl skvělý.
Konec není zrovna nejveselejší, ale vlastně díky tomu se všechny zase tak nějak daly dohromady. Kniha mi strašně moc sedla a určitě je doporučuji!
“Když se moc soustředíš na to, co bude, přestáváš žít teď.
“Když se ti podaří dosáhnout toho, že budeš žít v přítomnosti, nemusíš se přece trápit tím, co jsi provedl, ani tím, co bude. Život je pak mnohem opravdovější.
Elias a Kenneth - dva naprosto odlišní mladí kluci, kteří nemůžou být spolu, ale ani bez sebe. Jeden namachrovaný frajírek, který se ničeho nebojí a nic ho nezastaví, druhý skoro andílek. Ale jak se říká - protiklady se přitahují. Chvíli je všechno v pohodě, chvíli naopak. Nejdůležitější ale podle nich je žít tady a teď.
Líbilo se mi, jak se kluci nebáli a šli se svým vztahem na veřejnost. Nejdřív mě štval svým chováním Elias, pak samozřejmě Kennet.
Kniha je vulgární, plná sexu a drog, ale čtivá a pro mě i trochu děsivá, že se takhle mladí lidé baví a žijí.
Byla to pro mě emocionální smršť. Líbilo se mi, tak téma autorky uchopily - bez zabrán a na rovinu nám servírovaly život mladých takový, jaký je. Nějakou dobu mi asi potrvá, než to vstřebám. Taky mě bavili filozofické úvahy a myšlenky. Rozhodně stojí za přečtení.
Kdy jindy číst tuhle knihu než v srpnu
Daniela trpí depresemi, které k ní přichází vždy v srpnu. Doma to není jednoduché a srpnové období to ještě zhoršuje. Postupně se osamostatňuje a stěhuje se ke Štěpánovi. Tady se projevuje dokonalá manipulace ze strany partnery - Daniela se nechá víc a víc ovlivnit a vlastně už o ničem nesmí rozhodovat. Nechá se zmanipulovat, až ztrácí nad sebou kontrolu.
Píše knihu, ve které se odráží její dětství. Je problém jejíma očima opravdu problém nebo si to pouze fantazíruje? Chvílemi jsem i já pochybovala, jak to vlastně je.
Kniha je zajímavá, je to těžké a nelehké čtení. Určitě je k zamyšlení a potřebuje čas na vstřebání.
Díky knize jsem se více dozvěděla, co je gaslighting, tj. zvláštní forma manipulace. Je super, že taková kniha vznikla
A samozřejmě knížku čtete kdykoliv, nejen v srpnu
Kniha poutavý způsobem vypráví osudy především jedné rodiny ze Sudet, ale také sledujeme soužití Čechů a Němců v období několika let. Děj začíná obdobím monarchie, pokračuje první a druhou světovou válkou a končí v poválečným obdobím. Prožíváme osudy smíšené rodiny, kde se část považuje za Čechy a část za Němce, což se následně ukazuje jako problém - obzvlášť když se mění politická situace. V knize se střídají dobré dny s těmi špatnými, je plná emocí, citů, je o vztazích, o válce, ale také o nenávisti, závisti i smrti. Jsme svědky toho, jak si každý stojí za svým bez ohledu na rodinné vazby a co všechno jsme schopni obětovat pro život.
Rozhodně je to čtivá kniha, kterou můžu doporučit.
Další autorčina kniha, která je neskutečně čtivá. Žít Lindin život nikdo nechce, ale přitom se jedná o situace, které se můžou snadno přihodit komukoliv. Knihu jsem přečetla jedním dechem. Bohdan mě teda neskutečně iritoval, naopak Lindy mi bylo líto, ale takový je život - nikdy nevíte, co vám přinese. Je to další kniha o životních osudech lidí, která mě neskutečně bavila a kterou můžu doporučit.
Karin je neskutečně silná žena, chvílemi příliš sebekritická. Dokáže zvládnout náročný život, takže o to víc jsem jí přála klid, pohodu a trochu toho štěstí. Partner Vladimír mě teda neskutečně svým chováním iritoval. Příběh je krásně napsán, tak lidsky, že se lehce do Karin vžijete. Pokud máte rádi životní příběhy obyčejných lidí, určitě po této knize sáhněte. Je škoda, že se o ní víc nemluví - zasloužila by více pozornosti.
Šárka se vrací z Prahy do rodného města, kde začne učit na místní průmyslovce češtinu. Tak nějak se plácá životem, nic jí nebaví, do toho všeho se rozchází rodiče a s babičkou to taky nevypadá dobře. Potkává ale Ivana, na jehož místo ve škole nastoupila a najednou je všechno jinak. Kdo ale “hraje” na schovávanou? A před čím je (nebo není) potřeba se schovávat?
Za mě je kniha čtivá, vtipná, ze života, velmi reálná a nechybí v ní ani sarkasmus - především u kolegy Chrousta, který mě bavil asi o trochu víc než Šárka (jeho hlášky mě vždycky pobavily). Hlavním tématem jsou partnerské vztahy, nejvíce ten s větším věkovým rozdílem - ten se zdá zpočátku v pohodě, ale časem se začne projevovat právě rozdílný věk a životní zkušenosti. Zaujalo mě i několik zajímavých myšlenek (např. “Cesta končí jedině tam, kde se sama zastavíš.” nebo “Život je moc krátkej na to, aby ses někomu přizpůsobovala.”). Začátek knihy byl pěkně našlápnutý, pak se mi zdálo, že došlo k mírnému útlumu, ale i tak mě bavila kniha po celou dobu a čtení jsem si užila. Určitě doporučuji i ostatním.
Děkuji autorce za účast v knižní štafetě.
Kniha nás seznamuje s osudem jedné rodiny. Je vyprávěna z větší části z pohledu syna Teodora, který se narodí s mateřským znaménkem přes pravé oko - díky němu na něj všichni koukají skrz prsty. Musím říct, ze čím byl Teo starší, tím mě víc a víc iritoval - jak se choval a jak mluvil - to nebylo nic pro mě. Občas měl slabou chvilku, ale moc často ne. Menší část vypráví matka, následně otec. Nikdo z nich to neměl jednoduché, všichni měli složité dětství. Proč ale otec každou neděli odpoledne odchází? A kam? A kdo je Hyn, který se “ukrývá” Teodorovi ve skříni? Po přečtení všech částí příběh pěkně zapadne do sebe. Bylo to spíš depresivní a těžké čtení, žádná oddechovka, ale i tak se mi kniha líbila.
Psychologická novela byla celkem zajímavá, jen jsem se vzhledem ke krátkým kapitolám a jejich podobnému označení občas ztrácela, kdo zrovna vypráví. Byla to taková sonda do života obou žen, uvidíte všechny jejich stránky, později se mi zdálo, že hlavně ty temné. Radostné čtení to pro mě rozhodně nebylo.
Teda to byla jízda, hned od začátku pěkně vostrá! Celkově je knížka za mě nechutná a jen jsem valila oči! Jsem realista, takže jsem si to až moc představovala a čtení pro mě bylo místy dost náročné. Svým způsobem se ale kniha četla rychle. Nicméně i tak děkuji za možnost účastnit se knižní štafety - s radostí posílám dál.
Na mě je v knize moc vražd, ale jinak musím říct, že je to pěkně napsané.
Kniha plná příběhů lidí s hraniční poruchou osobnosti nám jasně ukazuje, jak těžký mají tito lidé život. A nejen oni, ale i jejich okolí. Mnohdy trvá několik let, než je tato nemoc diagnostikována, mnohdy okolí odsoudí tyto osoby, aniž by věděli, že jsou nemocní. Příběhy na mě působily až depresivně díky tomu, co všechno tito lidé cítí a co musí prožívat. Přesto jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a vážím si autorky, že sama šla s kůží na trh a sdělila veřejnosti její příběh. Můj obdiv patří také všem, kteří mají HPO a snaží žít dál.
Odpočinkové a nenáročné čtení o životě dvou kamarádek.
Skvělá a čtivá kniha o manipulaci mezi sourozenci. Za mě palec nahoru!
O Životicích jsem se prvně dozvěděla v knize Jizva od D. Chlupové. Trochu jsem se bála, jak na mě bude působit střídání dějové části s tou naučnou, ale ve finále je to skvělá volba. Autorka nás bez příkras seznamuje s osudovým dnem a s tím, co tomu předcházelo. V knize je hodně zloby, nenávisti a krutosti, přesto stojí za přečtení.
Krásné a silné vyprávění o Lindě a jejím životě v hájovně a posléze jejím obhajováním, kterým si chtěla získat zpět svoji “pozici” matky. Neumím si představit něco takového prožít.
Velmi silný příběh, který nikoho v klidu rozhodně nenechá. Nikdo z nás si neumí představit, jaké bylo "žít" v koncentračním táboře a jakou sílu museli lidí v sobě najít, aby přežili.
Musím říct, že tohle je vážně silný kafe! Obzvlášť pokud máte dceru ve stejným věku. Je to opravdu silný příběh, která budete číst s otevřenou pusou a zděšením v očích. Jednoznačně palec nahoru.