Iki1 komentáře u knih
Za mě hodně dějově nedostatečné. Přijde mi, že autor hodně přešlapoval na místě a netušil, kam se má se svým hrdinou vydat. Naopak oceňuji dobré vyprofilování hlavní postavy a snahu o reflexi devadesátek.
Zvolený námět se mi líbil, zpracování se mi zdálo horší, v druhé polovině knihy jsem se nepokrytě nudil a musel jsem se dost ukecávat, abych knihu dočetl. Za mě tedy dost málo napětí, statický, nijak zvlášť se neposunující děj. Také postavy nejsou nijak zvlášť propracované.
Jedna z těch hodně dobrých autobiografických knih. Četl jsem ji s velkým zaujetím od začátku až do konce. Jednak mně odhalila méně známou osobnost. A jednak autorův styl psaní mi hodně sedl. K tomu spousty grafického materiálu. A Ivan Král se zjevuje před očima hodně plasticky. I když mnohdy fakt neuvěřitelně.
Pěkné zavzpomínání. Jistě bychom mohli, my starší diskutovat, co by v knize z té doby nemělo chybět. Ale tohle je autorčin pohled na události, postavy či předměty, které zaujaly ji. A tak to tak i beru.
Vcelku zajímavé čtení, vše doplněno fotografiemi z archivu autora. Cenné je i sdílení zkušeností.
Velmi příjemné čtení – mix zábavy s poučením. Trošku přerostlí vodáci (v našem věku) se vydávají poznat zlatonosný kraj našich chlapeckých snů. Výborně a plasticky na nás valí zážitky, popisují navštívená místa, vyprávějí historky i pověsti. Potkávají lidi, burany i prudérníky. Porovnávají kanadský i americký kraj. Perfektní čtení včetně sumáře nových poznatků, o které zas až tak nejde. Můžeme je s čistým srdcem zapomenout. A knihu si za pár let přečíst třeba znova.
Není to žádná velká literatura, nicméně tato vzpomínková kniha se velmi dobře čte a díky ní mám rázem před očima tehdejší dobu se všemi těmi fízly, nastrčenými štětkami, taxikáři i překupníky. Protože tohle všechno se právě v nóbl hotelech koncentrovalo. Tak doufám, že ve svém životě tohle nikdy víc.
Promyšlený děj a postupné dávkování informací mě přitáhlo ke čtení od prvního okamžiku. Krvavých detailů nebylo třeba, přesto jsem si živě představoval popsané vyhrocující se okamžiky. Jeden z thrillerů, který mě zaujal od první do poslední stránky.
Původní česká detektivka - jako obvykle dost rozvleklé čtení s banální zápletkou a dlouho tušeným vyvrcholením.
Kratší detektivní povídky jsou skvěle vymyšlené a nádherně vygradované. Většinu z nich jsem četl se zatajeným dechem a těšil se na rozuzlení. A právě rozuzlení mě téměř vždy překvapilo. Ano, takto má vypadat česká detektivka. I když se odehrává v Americe. Zbytečně neprodlužovaná, akční, s perfektně plynoucím dějem.
V době, kdy vydává "kuchařku" kdejaká celebrita, jsem byl zvědavý, čím mě může překvapit Farská kuchařka. V duchu mírného pokroku v mezích zákona jsem si oprášil některé z receptů mé babičky.
O životě v Sudetech minulého století není sepsáno příliš knih, proto každá další je mnou vítána. V této jsou obsaženy kratší povídky, které způsobují spíše deziluzi. Je zajímavé se do dnešních Sudet vypravit a pozorovat - nepořádek kolem domů staro(novo)usedlíků versus vzorový pořádek lufťáků, zarůstající prázdná místa po bývalých usedlostech se zplanělými jabloněmi... K tomu autor v knize dodává své. Co mi vadilo, byl mišmaš v posloupnosti povídek tak, jak se to tady postupně dělo. Je pravda, že jsem se opravdu musel soustředit a vzpomínat, o co šlo. Ale třeba to byl autorův záměr.
Kniha mi připomněla akční úderná dílka z padesátek minulého století. Jednoduchý nepropracovaný děj by až tak nevadil, ale ono rozdělení na hodné a zlé trenéry s předem daným vítězem, už ano. K tomu místo zlého USA kapitalisty přichází zlo z Ruska ve formě anabolik... Chápu, že je to psáno v nadsázce, ale čeho je moc, toho je příliš.
Vtipné, čtivé, přehledné. K tomu jsou povídky obsahově i stylisticky poměrně vyrovnané.
Autorsky není kniha žádný zázrak, povídky nejsou nijak vygradované, chybí alespoň náznak čtenářského překvapení či pointy. Dost mě bouchalo do očí užití zájmene sebou, u kterého autor důsledně nepsal předložku s (vzít s sebou x trhl sebou). Kniha je psána tak, jak bychom asi vyprávěli různé zážitky kamarádům v hospodě. Určitě ovšem stojí za přečtení, smích vás při tom nemine.
Pan Žáček patří k mým oblíbeným básníkům díky své básnivé lehkosti i údernosti veršů. Sevřený tvar básní, jasné sledování myšlenky, tohle vše u něj oceňuji, navíc nápady, které umí zpracovat.
James Bond v sukních, dost nereálné dějové situace. Na druhou stranu velmi dobře vylíčené prostředí, rychlý dějový spád. Kniha se výborně čte, konec sice rozbředlý, ale nepustí.
Dost průměrně popsaná situace na jedné české střední škole. Autor totiž nešel moc do hloubky ani do šířky. Snaha o humor dost skřípala, moc jsem se nezasmál. I když jsem učitel a vím, že situace na dosti školách v mém okolí se popsané situaci podobá.
Jsem už z dědečkovské generace, takže tuto knihu jsem četl, abych si doplnil znalosti. Povedlo se. Myslím, že hiphop je tu představen opravdu obšírně a kvituji s povděkem, že včetně specifického jazyka (a občas nutných vysvětlivek). Thrillerová část je slabší, nicméně je přímočará s dobrým vyvrcholením v závěru, i když méně napínavá. Tady má autor své rezervy. Fajn bylo, že je kniha členěna do kratších kapitol, rozhodně se tak lépe čte. Zajímavé taky bylo sdělení tak trochu bokem, jak se další, mladá generace snaží vymezit vůči té předešlé - ano, přesně tak to po staletí funguje, a jen tak se hudba a nejen ona vyvíjí.
Skvělé a nádherné hraní se slovíčky, obdivuhodný rytmus, který šlape. Za mě to bylo opáčko ze sedmdesátek a osmdesátek, kdy jsem s uchem na rádiu poslouchal Krylovy vyprávěnky na Svobodné. A pořád, i s odstupem času, parádní zážitek.