Iki1 komentáře u knih

Kniha se dotýká spíše kultury, ostatní segmenty zpracovává když už, tak okrajově. Výhodou je, že autor popisuje vlastní zážitky a pocity a tak tuto dobu pojal víc plasticky a srozumitelněji. Čtenář, který v těchto letech žil (pamatuje alespoň část z nich), rád zavzpomíná, podobně jako já. K tomu hodně napomáhá rozsáhlá fotodokumentace, občas i z autorova alba (porovnání fotek z občanek přesně poví, že jsme měli téměř totožnou vnější podobu).

94 03.07.2023

Hodně povedená kniha. Protože zpracovává téma, o kterém jsem neměl ponětí, zároveň jsem si doplnil vzdělání. Není to lehké čtení, soudím, že podobných kostlivců v soudružských skříních je ještě nespočet. Je fajn, že mladá autorka se do tohoto nelehkého psaní pustila a neopomenula několikrát zdůraznit hlasem svých hrdinů, že komunisti se chovali hůř než nacisti. Díky autorčinu stylu psaní s občasným gradováním naléhavosti, litím emocí i bezohledným líčením atmosféry zůstává po přečtení stopa v čtenářově mysli, takže kniha určitě nepatří k těm, na které se snadno zapomene.

116 03.07.2023

Touhle knihou startuju svou letošní letní sezónu. Jedná se o velmi příjemnou oddechovku psanou bez větších literárních ambicí, spíš s cílem čtenáře pobavit. A to je moc dobře. Psáno jednoduchým, srozumitelným a vtipným jazykem. Snad jen místy bylo tlačeno na pilu přespříliš, ale to asi k humorným knihám tak nějak patří. Nemáme totiž všichni stejný cit pro humorné situace.

102 30.06.2023

Kniha má podtitul Historická krimi, ovšem je to spíš takové kratochvilné čtení k zaplácnutí času, který zrovna není ničím vyplněn. Spousty vět a souvětí je vyloženě hluchých, protože děj nikam neposunují. Postavy jsou stručně charakterizovány a v průběhu děje se také nijak nemění. Hlavní postava má být důrazný detektiv (na základě předestřených zločinů - únosů, drog, vražd), je to ovšem nevýrazný týpek, ufňukaný a spíš neschopný. Protože se jedná o historickou krimi, očekával bych, že celková atmosféra tehdejší doby plně zapadne do vyšetřovaných zločinů, a já se dozvím, jak tehdejší obyvatelé New Yorku žili. V knize to ovšem vypadá, že historie je uměle naroubovaná k příběhu, který nemá ani pořádné zápletky. A rozsah knihy způsobí spíš pořádnou čtenářovu nudu.

88 26.06.2023

Obecně řečeno, fandím všem, kteří se rozhodnou překročit stín všedních dní, sbalí svých pět švestek a vydají se putovat a poznávat svět. A tím líp, pokud o svém putování vydají svědectví. Na tuto knihu jsem byl natěšen, protože její formát sliboval... Co vlastně? Z názvu vyplývá, že se jedná o deník, ve kterém může čtenář objevit zajímavosti ze třech evropských zemí. Začetl jsem se a... Jo, jedná se o deník, ovšem přišel mi dost suchopárný. Prostě jako něco, co si poznamená asi každý z nás, abychom věděli, odkud jsou fotky, které budeme po dovolené skládat do fotoknihy. Čekal jsem nějaké speciální objevy, nepoznaná místa, zajímavosti, život místních, vtip a humor. V tomto ohledu jsem zklamán a maně se mi vybavuje pan Zibura (chválím). Tuto knihu na druhou stranu hodně pozvedly černobílé fotografie, které na velkém formátu hodně vynikly. Také kreslené vložené mapky putování jsou hodně zdařilé.

85 25.06.2023

Autorce se zdařilo napsat hodně uvěřitelný příběh. Přispělo k tomu umístění děje do Orlických hor, vykreslení známého prostředí. K tomu výborná charakteristika postav a vystižení jejich postupného vývoje. Hororové prvky jsou do příběhu zasazeny decentně, nijak nevyčnívají. Kniha je tak velmi čtivá, děj se posunuje vcelku očekávaným směrem, povětšinou bez zádrhelů a odboček. K četbě jsem si pouštěl staré dobré Stromboli. Hlavní postavu nakonec autorka využila jako protiklad nekoncepční práce policie a do příslušných mezí odeslala i ono profláklé Pomáhat a chránit. Ovšem co nějaký epilog? Trochu zklamán jsem zůstal u ustřihlého konce.

105 24.06.2023

Krásně vypravená kniha se spoustou fotografií. Autoři v ní sepsali nejen seznam míst, která stojí za návštěvu, ale přidali i různé báje a pověsti, které se k doporučovaným místům váží. Při čtení je poznat, že mají k tomuto pohoří velmi kladný vztah, místa důkladně znají, mají je několikrát procestovány a prochozeny. Myslím, že každý čtenář si tu najde místo, které ještě nenavštívil či by ho chtěl navštívit znovu. Pro mě bylo hodně zajímavé srovnání současného s minulým. Je fajn, že některá místa přitahují spousty turistů, ale hlavní je, že existují také oblasti rekreanty téměř nedotčené. Knihu jsem četl rád a se zájmem. Autorům děkuji za velmi kvalitně odvedenou práci.

105 15.06.2023

Mistrovské vyprávění, které deníkový záznam pár dnů konce války pohledem zamilovaného mladíka povyšuje na piedestal klasické české literatury. Autorovo skvělé vyjadřování, báječná čeština, která parádně vyjadřuje milostné tápání bez dnešní hrubosti a oplzlosti. Něžně do ucha jsem si při čtení pouštěl lehké jazzové skladby a bylo mi moc dobře.

112 13.06.2023

Edici Původní česká detektivka beru do ruky vždy z důvodu jednoduchého oddychového čtení, třeba před usnutím. U tohoto autora oceňuji hlavně jeho jazykové vyjadřování. V povídkách, které obsahuje tato kniha chybí především místní ukotvenost a vystižení složitosti vyšetřování, nutnost týmové spolupráce, bez které (alespoň doufám) dnešní vyšetřování různých trestných činů neexistuje.

96 10.06.2023

Po čase se opět vracím k panu Škvoreckému, skvostnému vypravěči s úžasným jazykem, lehce ironickým, ale dokonale mapující dobu vlády jedné strany. Počátek šedesátek znamenal lehké uvolnění, ale zatím pozor! Kdoví co bude a kam se přidat? Mix lásky a politiky odrážející se v knižní redakci lehkým i větším srabáctvím. Přímo hltám bohaté jazykové obraty ztvárňující vznikající zamilovanost mladého redaktora, který neváhá odstavit kamaráda, aby si namastil svoje ego. Ty jsou skvěle doplněny vnitřními monology (asi nejlepší v okamžiku váhání, ke které straně se v redakci přidat). Ano, taková byla tehdejší doba strachu. Jen abych nevyčníval a raději plynul s davem. V závěru jako třešnička na dortu je přidána pointa lehce detektivní. Pěkný čtenářský návrat v čase.

103 05.06.2023

Jedná se o lehce napsaný přímočarý příběh určený pro chvíle odpočinku. Míjí se ovšem se skutečným policejním vyšetřováním, které by takto rozhodně neprobíhalo. Autor sem prosadil vcelku neotřelý motiv vražd, což příběh oživilo. Celkově se jedná o čtivý, dobře napsaný příběh bez nároku na nějakou hloubku či vedlejší dějové linie.

87 03.06.2023

Kniha se dost podobá dalším knihám našich i světových celebrit, které se rozhodly psát o svém životě. Vybral jsem si ji z toho důvodu, že JK pochází z okresu, ve kterém žiju. Psána je dost jednoduchým, spíš primitivním vypravěčským stylem a v podstatě nic ji neoživuje natolik, aby čtenář vytrval a četl ji téměř jedním dechem. Vypravěčský autobiografický styl láká k tomu, aby autor vyzdvihl to dobré (spíš nadsadil) a upozadil to, co mu příliš nevyšlo ve smyslu "když tě nikdo nepochválí, pochval se sám". Hodně úchylně úsměvný byl rozhovor přes mříže, tedy jakési odpovědi na mišmaš otázek, co by měly čtenáře zajímat. Co asi na to ti, které JK bezostyšně okradl?

89 30.05.2023

Kniha se mi nečetla snadno. Přece jen, má-li člověk hodně rozvětvenou rodinu, snadno si představí, co by nás mohlo potkat, protože největší nebezpečí do našich krajin historicky přichází z východu. A navíc tu máme v současnosti hordy chcimírů, kteří by nás rádi dostali do područí Rusáků. Příběh je sestavený excelentně, děj postupně graduje, jako odlehčení pro slabší žaludky jsou zařazeny vzpomínky na dobu nedávnou, i když v sibiřském táboře smrti je vnímána jako velmi, velmi dávná. Líbil se mi i epilog, ve kterém je jasně a stručně vyjádřeno myšlení všech komunistů, kteří se kdysi spojili - pokrást, užívat cizí majetky a ty, když jsi přes všechny nástrahy přežil, nesmíš ani ceknout a hajdy mimo "normální" společnost. Výborně je také popsána úžasná spolupráce, která umožnila přežití a bohužel trochu upozaděna je problematika udavačství. Takže za mě výborně beletristicky zpracovaná část litevské historie.

133 29.05.2023

Autorka je velmi zdatná vypravěčka, až mi různých dějových linek přišlo místy navrstveno příliš. Nicméně čtení jsem si vychutnal, příjemně jsem si přitom odpočinul. Příběh se mi líbil včetně napětí, které bylo postupně dávkováno, až po mírně překvapivé rozuzlení. Nic na tom neubíral autorčin jednoduchý jazyk. Bonusem pro pečlivého čtenáře je zde poučení o životním pozlátku, přátelství i "kamarádství", kdy jeden hodlá využívat druhého až k neunesení.

124 25.05.2023

Po čase kniha, která mě dostala. Rudišův úsporný styl, syrový jazyk, odposlouchané hlášky (přesně se mi vybavily), plně vystihly ono No Future osmdesátek. "Pěkně zkurvená doba." Do toho zamotaná německá slova - Muter má Angst... něžné oslovení východních Němců "trabanti" a hlavně bezprostřednost, která z knihy čiší. Tak jsem oprášil německé kapely, co jsem kdysi poslouchal, Die Toten Hosen, Rammstein a i Puhdys a k četbě si je pouštěl. Prostě kompletní zážitek návratu v čase.
"Stejně jde všechno do hajzlu. Po kapitalismu už nic nepřijde. Leda čínskej komunistickej kapitalismus."
"Punk Is Not Dead." Tedy alespoň v této knize.

108 21.05.2023

Autor píše hodně poetickým jazykem, kterým líčí nejen pocity člověka, který se setká se smrtí, ale opěvuje i krásu podkrkonošské přírody a vzájemné vztahy lidiček, kteří se zde setkávají. Využití různých synonym, především sloves, jakoby umocňující prožitky hlavních postav, vzdáleně připomene Karla Čapka, který byl mistrem tohoto stylu. Ten vršením sloves ovšem posunoval děj, což se v této knize není zřejmé. Při čtení jsem měl pocit, že se autor touto knihou vyrovnává s ateistickými Čechy, kteří nejsou smířeni s nutností smrti, nedokáží se čas od času vyrovnat se svým svědomím tak, jak se to děje u věřících při zpovědi, kde rozhřešení slouží k jakési vnitřní očistě. Ano, každý z nás se v životě setká s mezními okamžiky, kdy přemýšlíme, jak dál. A jednou nás čeká i ta úplně poslední cesta. A o tom tato kniha chce být.

88 19.05.2023

Kniha se sice pěkně čte, ale její děj je příliš plochý, velmi předvídatelný. Přiznávám se, že jsem stále čekal, co se zamilovaným v Krušných horách zvrtne, jaký problém se před ně postaví, co budou muset řešit. Občas to už vypadalo (třeba návrat unaveného Petra autem), ale ne, nic. I postavy mi přišly nepříliš prokreslené, snad jen Nina... Dále si myslím, že Petr už natolik propadl alkoholu, že vlastní vůlí se z toho nemohl dostat.
Autorův jazyk odpovídá průměrnému zamilovanému románu, není tu žádná jazyková lehkost ani pohoda. Tak jsou v knize alespoň sem tam roztroušeny výchovné myšlenky pro přemýšlivé čtenáře, například tato:
"I ten, kdo spadne až na úplné dno, může být jednoho dne šťastný. Pokud dokáže milovat a být milován. Pokud dokáže odpustit druhým, ale i sám sobě. Každý, kdo v sobě má něco dobrého, může být v životě šťastný a spokojený. Všemu navzdory. Ale zlí lidé to nedokážou nikdy. Ti jsou odsouzeni k životu bez lásky. K životu ve věčné nespokojenosti."

106 15.05.2023

Knihy pana Krause mám rád. Jeho vypravěčský styl mi prostě sedí. V této knize se vrací do padesátek a očima zamilovaného puberťáka jen tak bokem podává svědectví o době a hlavně o tehdejším životě. Autor píše nevtíravě lehkým humorným stylem, oceňuji přitom jeho nevšední jazykové obraty a jemnou poetiku. Puberťácké komentování přípravy na pohlavní styk pozorované partičkou dalekohledem z půdy protějšího domu mě dostalo zcela. Jedná se o pohodové čtení s parádním tahem na branku. A nejen pro pamětníky humorné vylíčení temné doby komunistického totáče.

99 13.05.2023

Výborné počtení, které čtenáři rozšiřuje obzory. Autorka zpracovala na osudech několika postav dlouhé období života řeckých spoluobyvatel na našem území. Jejich zážitky po občanské válce v Řecku a po jejich útěku do Československa krásně vykreslují tehdejší dobu komunistické šedi, udavačství a bezvýchodnosti. Autorčin strohý jazyk jakoby imitoval naučnou literaturu, ale živost prožitků řeckých protagonistů, jejich vnitřní svět i zjevná odlišnost jsou skvělým protipólem strohosti. Líbilo se mi střídání vyprávění postav, prolínání jejich životů i téměř závěrečný kontrast šedi Československa a barevnosti Řecka.

113 11.05.2023

Moc zajímavá a čtivá kniha plná fantazírování mě přenesla do jinošských let, kdy jsem takhle podobně snil o dívkách. K tomu smekám před autorovým jazykem, kterým dovede vyjádřit své pocity a naděje. Píše jemně, něžně, určitě pohladí po duši. Snad jen jsem očekával větší rozvinutí příběhu, který je v knížce redukován na úkor filosofických témat.

101 08.05.2023