indyka komentáře u knih

Fantasy mě nikdy nelákalo, ale rozhodla jsem to aspoň zkusit a Řeky Londýna byly můj první testovací vzorek. A nemohla jsem si vybrat lépe - magické prvky jsou zasazeny do současného Londýna a to je dělá čtenářsky stravitelné i pro fantasy nefanouška. Jen jsem se musela odprostit od hledání logiky tam, kde žádná není :-)

Vytkla bych až moc chaotickou druhou polovinu a hlavně absenci gradace - na jednom řádku se neděje nic a o dvě věty dál už leží mrtvola, což nám autor sděluje, jakoby se nechumelilo. Možná je to tvůrčí záměr, ale mně to úplně nesedělo. Co mi ovšem sedlo byl humor - co by to bylo za knihu v Londýně bez pověstného britského humoru! Ráda se s inspektorem Nightingalem a světem, který má skrz magii pod palcem, setkám v příští knize.

8 24.12.2019

Těší mě, že když už sama nemám odvahu jít zvednout palec k silnici, je tu Ladislav, který tu odvahu má a své zážitky mi zprostředkuje prostřednictvím svých knih.

Když jsem četla Arménii s Gruzií, říkala jsem si, jak se Princ Ládík hezky vypsal a doposud poslední kniha je nejlepší ze všech. Dočetla jsem Evropu a říkám si totéž - poslední kniha je nejlepší ze všech :-)
Skvělý styl psaní, humoru tak akorát, zajímavé postřehy...Trošku jsem se bála kýčovitého juchání, jaká jsme velká rozmanitá evropská rodina, ale to jsem autora podcenila, s tématem evropské rozmanitosti se popasoval výborně a bez patosu. Velmi oceňuji zařazení častých naučných stran, o několika místech či událostech jsem si šla okamžitě vyhledat více. Jak běžně neřeším ilustrace v knihách - zde mi nejde nezmínit, že jsou opravdu vydařené.

Za knihou je spousta práce na všech frontách a je to znát. Doporučuji do každé domácí knihovničky :-)

13 22.12.2019

Chci se vyvarovat přístupu "tak důležité téma si zaslouží pět hvězdiček", hodnocení tedy nezohledňuje závažnost témat, kterým se kniha věnuje - byť tu závažnost samozřejmě uznávám.

Popravdě, jsem trochu zklamaná. Podstatnou část útlé knihy tvoří předmluvy, úvod, informace o tom, co vše se po uvedení hry událo, úspěchy hnutí...a samotných monologů je pomálu. Přitom jsem si jistá, že po více než dvou stech rozhovorů je z čeho čerpat. Konkrétní monology samy o sobě jsou velmi zajímavé čtení. Bohužel, poplácávání po rameně, kolik jsme toho s hrou dokázali, převážilo. Hru bych viděla moc ráda, ke knize se nemám důvod vracet.

5 13.12.2019

1) Jsou knihy, jejichž psaní je autorovi terapií - a jejich čtení je terapií čtenáři. Pak jsou knihy, jejichž psaní je autorovi terapií, ale na čtenáře tím hodí balvan. Toto je ten druhý případ.

2) Ne, použití několika směsí jazyků, stylů textu ani množství nesmyslných vět nezvýší uměleckou hodnotu textu - ani nesvědčí o rozervané duši umělcově. Prostě se to jen blbě čte.

3 08.12.2019

Jak ráda jsem se zase vrátila ke starým známým! Jedničku to nepřekonalo, ale stále je Aristokratka skvělá zábava na sobotní odpoledne. Smích nahlas tradičně přítomen a touha číst dál a dál, dokud to nebude přečtené, také - co víc si přát?

6 23.11.2019

O něco slabší než první díl, ale stále skvělé oddechové čtení, u kterého jsem se několikrát zasmála z plných plic.

Ano, chápu, že je to jednoduchá zábava (čtyři hvězdičky zde jsou něco jiného než čtyři hvězdičky jinde), ale občas prostě nemám chuť na cokoliv jiného než se u čtení dobře pobavit a k tomu Aristokratka poslouží více než dobře.

7 21.11.2019

Moc mě těší, že se povedlo zachytit atmosféru "původního", farmářského Irska a starých dobrých časů této země, ale zároveň musím dodat, že kniha se táhla jak mlha nad vřesovištěm...Nečte se to snadno, a přitom je příběh vlastně dost jednoduchý.

Co ovšem autorovi nemůžu upřít - napsat dílo, jejímž hrdina je naprostý antihrdina, nezvládne jen tak někdo. A některé z myšlenek hrály přesně na mou notu. Srdce na obrtlíku jsem četla ještě před Prosincem a líbilo se mi o poznání více - myslím, že Donal Ryan a jeho příští tvorba určitě stojí za pozornost.

2 09.11.2019

Životní terno není úplné terno, alespoň pro mě ne. Moc mě mrzí, že to musím napsat, protože Backman je můj miláček a doporučuji ho, kudy chodím. Ale tahle kniha mnou nějak...prošuměla. Vnímám pár zajímavých myšlenek Backmanovského rukopisu... a trochu tíseň. Ale asi jsem zmlsaná Fredrikovým dosavadním dílem, čekala jsem víc.

Dám knize šanci uzrát a určitě se k ní někdy vrátím. Možná ji v jiné životní fázi ocením líp. Aktuálně ke mně nepromlouvá, bohužel.

7 30.10.2019

Hurá, vyšel nový Mariusz! Na Není jsem se těšila od okamžiku, kdy vyšlo polsky, jen mě mrzelo, že budu muset čekat až do dalšího podzimu. Po přečtení ovšem připouštím, že k žádnému jinému ročnímu období se kniha nehodí více.

Autor nám zestárl (do krásy, samozřejmě), zmoudřel, vyzrál, spadl si na dno, odrazil se od něj, ještě víc si vytříbil pero... Posun oproti Gottlandu je opravdu znát. Vážnější témata, hlubší myšlenky...a lhala bych, kdybych tvrdila, že se to vždy čte snadno a chápe snadno. Ale to na čtenářském zážitku vůbec neubírá. Nějakou dobu budu o knize přemýšlet a pak se k ní vrátím hledat další pointy, které mi napoprvé unikly.

Osobně beru Není jako pokračování autorovy terapie sebe sama, jako pokračování Projekt:Pravdy. Nicméně svou terapii si zde najde i čtenář a za to patří autorovi dík.

("....všechno potřebuje svou formu, zejména nepřítomnost...")

8 07.10.2019

Ta kniha toho obsáhla tolik! Je o spravedlnosti, morálce, moci, politice, přátelství, rodičovství, boji za své blízké, o řešení věcí "interně", dobru a zlu, mužském a ženském světě, touze někam patřit...Backman umí psát citlivě, ale zároveň o to víc bez obalu a mě se často zmocňovala tíseň při představě, že jím popisovaný uzavřený svět je vlastně tak trochu realita. Že jen popisuje, jak to chodí. Ony ty situace a myšlenky jdou až na dřeň a myslím, že každý se v něčem najde.

Za tempo knihy a načasování odhalování point (které vždy nejsou takové, jaké se zdají být) autorovi opět náleží jednička s hvězdičkou.

Určitě doporučuji. Nenechte se odradit tím, že o hokeji nevíte ani ťuk, čtenářskému zážitku to vůbec neubírá.

17 25.09.2019

Dobře, čtyři hvězdičky jsou asi neobjektivní, ale coby obyvatelka čtvrti, kterou se Záviš dle názvů ulic procházel, ani být objektivní nemůžu... Vždyť po sobě jdoucí zastávky Vlhká - Masná si pamatuje každý, kdo sem byť jen jednou zavítá.

Jaké tedy byly básně uctívající Brno? Stejné, jako Záviš sám - sem tam geniální, občas mimo rytmus, hodně vulgární, tak trochu od věci. Uznávám, básní, co bylo poněkud mimo, bylo celkem dost, na druhou stranu některé z nich mají opravdu šmrnc. Povinná četba z toho nebude, na pobavení otrlých jedinců ovšem poslouží dobře.

(P.S.: Jen tak tak jsem odolala přidat si knihu do čtenářské výzvy coby Cestopis.)

3 18.09.2019

Pár moc zajímavých myšlenek zabalených do celkem čtivého, ale nesnadno uchopitelného textu s podivným jazykem (či překladem), který klidně plyne dopředu a pak je useknutý koncem, u kterého si čtenář pleská na čelo. Asi je to takovéto velké umění, které já obyčejná čtenářka nemám šanci pochopit, protože jsem na to moc hloupá a bez fantazie. Nebo je to jen rádoby umělecký konec. To spíš.

Přečetla jsem kousek Spánku v posteli před spaním...a v noci jsem se vzbudila a nemohla usnout. To si budu k této knize asi pamatovat - nic víc pravděpodobně ne.

16.09.2019

Kniha jako dělaná na deštivé odpoledne. Doporučuji číst ji co nejvíce na jeden zátah, vypravěčů (= postav) se zde vyskytuje mnoho a držet s tím propletencem krok dá trochu práci.

Zápletka není nikterak složitá, spíš se jedná o náhled na život a vztahy v nepříznivé době, kdy každý žije jednoduše tak, jak umí. Irsko je drsné, krize taktéž a o lidech ani nemluvě...náhled je to občas dost syrový.

5 08.09.2019

Tajně doufám, že přijdou nějaké zytřki, kdy se Ostravak opět rozepíše...

2 01.09.2019

Smíchu není nikdy vpysk! Ostravak je záruka příjemně stráveného odpoledne :-)

4 30.08.2019

Za mě ještě lepší než předchozí dva díly, já věděla, proč si tu hvězdičku šetřím :-)

To byly časy...ale ta sranda, ta je věčná :-)

2 27.08.2019

Farame dal? Tuž jasne!
Humoru mi zde přišlo malinko méně než v předchozím díle, ale to vůbec nevadí, smích nahlas byl opět přítomen a to se počítá :-)
Ostravak je nestárnoucí klasika, nicméně návrat k jeho zápisům bohužel čtenáři připomíná, jak on sám je stárnoucí....a kolik už je to let po událostech popsaných v knize a po době, kdy byl Denik Ostravaka aktuální fenomén.

1 25.08.2019

Jak já to hltala, když to byla novinka! Čtenářská výzva mi připomněla tenhle starý klenot. Vtipy už na mě nefungují jako kdysi, což znamená, že se směju nahlas, ale už u toho zvládám i dýchat :-D Jednu hvězdičku si nechám do rezervy, vždyť mám před sebou ještě čtyři díly - když už návrat ke staré nerezavějící lásce, tak komplet :-)

Jak popsat knihu případnému budoucímu čtenáři - komické i všední příhody, mimořádně vtipné slovní obraty a jako třešnička na dortu krásná ostravština, které ovšem není problém rozumět. Zábava zaručena!

2 24.08.2019

Naprosto chápu, že jednoduchý situační humor nevyhovuje každému a že se jedná o nenáročnou oddychovku, žádné intelektuální či jinak hluboké čtivo - ale bylo by nefér, kdybych jí dala méně než plný počet. Dlouho jsem se takto u knihy nenasmála a na večery po práci, kdy není na nic složitého nálada, to bylo jako dělané.

Souhlasím s výtkami ostatních čtenářů, že občas je ten humor poměrně prvoplánový, že kniha v podstatě nemá žádný konec či hlubší pointu...ale i přes to všechno jsem se vážně bavila a s chutí se pustím do dalších dílů.

15 22.08.2019

Obávám se, že některé pointy mi zřejmě unikly (kniha se nečte úplně snadno), ale asi tomu nedám druhou šanci - ona ta kniha není moc příjemný zážitek. Proč tedy dávám tolik hvězd? Protože nemůžu dílu upřít originalitu, propracovanost a další kvality. Pána, do čeho jsem se to zase pustila...

Autorovi se povedlo udělat ze čtenáře dalšího z diváků v sále. Občas mě Dovík neskutečně bavil (černý humor, ten já můžu), občas jsem nechápala, čeho jsem to svědkem a měla chuť zavřít za sebou dveře (vlastně knihu). Přistupuji k tomu jako k zajímavému literárnímu experimentu a totéž bych poradila i budoucímu čtenáři. Přes všechny ty chvíle "co to proboha čtu" jsem ráda, že jsem přišla s koněm do baru a zůstala v něm až do konce.

3 18.08.2019