Jane2016
komentáře u knih
Když andělé dřímají
Tereza Bartošová
Fuh, tohle bylo trochu náročnější, než jsem myslela.
Autorku Terezu Bartošovu znám díky jejím předchozím knihám – Dceřina kletba, Vodník, Klekánice. Jako autorku jí mám moc ráda a proto, když jsem v knihovně uviděla tuto knihu, velmi mě zaujala.
Stejně jako ostatním čtenářům i mně román připomněl období covidu. Nelehkou dobu, na kterou mnozí z nás neradi vzpomínají. Během čtení jsem se několikrát neubránila husí kůži. Je děsivé, jak může jedno špatné rozhodnutí ovlivnit celý náš život. O tom by mohla vyprávět Kristýna, hlavní postava této knihy. Spolu s ní zažíváme peklo, a to doslova. Během krátké doby se z lékařky stane ženou, která musí bojovat o vlastní život.
Za mě jde o nevšední příběh, který Vám mohu doporučit. Každopádně si připravte na velmi drsné čtení!
Dospělost je mýtus
Sarah Andersen
Na tento komiks jsem se těšila už dlouho. Po tolika pozitivních ohlasech, které jsem četla u ostatních čtenářů, byla má očekávání veliká.
A musím říct, že jsem nadšená. Jde o čtení, které Vás od začátku chytne, pobaví a rozhodně se nenudíte. Když jsem se neusmívala, smála jsem se nahlas. Všechny scénky jsou trefné, a pokud máte introvertní sklony, tak Vás kniha pobaví o to víc.
Boží, skvělý a doporučuju všema deseti!
Věřil jsem, že to musí jít lepší cestou
Petra Dvořáková
Autobiografie a zdravotnictví jsou dva žánry, které když se spojí, většinou skončí u mě na nočním stolku. Dalo by se dokonce říct, že jde o spojení mých dvou nejoblíbenějších žánrů vůbec. Proto, když jsem uviděla tuto knihu, přemohla mě zvědavost. Jméno pana profesora mi před předčtením knihy nebylo známé a já se rozhodla, že to musím napravit.
Jako laikovi mi přijde dětská onkologie jako jeden z nejnáročnějších oborů medicíny. Nedovedu si představit, jak náročné to musí být pro rodiny, jejichž dítě postihne onkologické onemocnění. Kolik bolesti a trápení si musí vytrpět oni, ale i dítě samotné.
O to víc potom obdivuji lidi jako je pan profesor Jan Starý. Člověka, který se dětským pacientům věnuje a pomáhá jim v jejich cestě. Uklidňuje a naslouchá. Kniha popisuje život pana profesora, jeho dětství, pohnutky, které ho vedly ke studiu medicíny, příběh první transplantace kostní dřeně dítěte a další zajímavé okamžiky jeho profesního života.
V knize nechybí i spousta příběhů u kterých jsem mnohdy měla slzy na krajíčku. A jindy jsem jen četla s otevřenou pusou.
Nemohu zde nezmínit ani mou oblíbenou autorku knihy – Petru Dvořákovou, která má k této knize velmi osobní vztah. Kniha je napsaná opravdu skvěle a jde o téma, které by se rozhodně mělo šířit společností.
Přijde mi pošetilé podobné knihy hodnotit, proto Vám pouze vřele doporučím její přečtení. Věřte mi, že nebudete litovat. Panu profesorovi i autorce – klobouk dolů.
Soběstačnost: Vlastní záhon, slepice i zavařeniny
Marie Diederichová
Tohle byla tak skvělá kniha! Většinou se mi nestává, že bych se nechala zlákat obálkou, spíše se upnu na anotaci knihy, ale tentokrát jsem udělala výjimku. Obálka téhle knihy je totiž tak okouzlující, že jsem se téměř okamžitě rozhodla pro čtení!
A ještě, že jsem tak udělala. Kniha je totiž úžasná. Pomáhá začínajícím zahrádkářům a chovatelům na jejich cestě za soběstačností. V prvních kapitolách se dozvíte odpovědi na základní otázky spojené se zahrádkou. Například, jak zahradu založit, jakou zeleninu pěstovat, jak jí kombinovat. Dále se dozvíte, které nástroje Vám rozhodně nesmí chybět. Jak hnojit, jak mulčovat a mnoho dalšího!
Mou oblíbenou částí knihy byly kapitoly o slepicích, kozách a ovcích! Sice jsem holka z Vysočiny, ale nikdo z mého blízkého okolí nechová kozy ani ovce. O to víc mě tyto kapitoly zaujaly. A výroba jogurtů, másla a sýrů? To zní opravdu skvěle.
Celkově knihu hodnotím velmi kladně. Je úžasně zpracovaná, a každý si v ní najde něco svého!
Milan Kundera: Psát, jak směšný nápad!
Florence Noiville
Přijde mi to jako včera, co jsem dočetla Nesnesitelnou lehkost bytí. Pamatuji si, kolik pocitů a myšlenek se ve mně střídalo, kolik vět jsem musela číst víckrát, protože mi pokaždé dávaly úplně jiný význam.
Milan Kundera je pro mě spisovatel s velkým S. Jeho knihy donutí člověka k zamyšlení a ke kladení si otázek. Proto, když jsem uviděla tuto knihu, zákonitě musela skončit u mě na nočním stolku.
Tato biografie si mě po několika kapitolách absolutně získala. Zahrnuje vyprávění o Kunderově dětství, působení na FAMU, odchodu do exilu, o jeho tvorbě a myšlenkách, které ji provázely, o jeho lásce k Česku, ale i o jeho nelehkém životním konci. V biografii nechybí ani spousta fotografií, zápisků či kreseb, téměř na každé druhé straně čeká na čtenáře překvapení.
Jde o skvělé čtení, nevšední, takové, na které obtížně zapomenete. Pokud máte rádi Kunderovu tvorbu, myslím, že by Vás tato biografie mohla nadchnout, stejně jako mě.
Když přišli psi
Scarlett Wilková
Scarlett Wilková dle mého názoru patří mezi jedny z nejtalentovanějších autorů na současné, české knižní scéně. Její knihy Vás nejenže rozeberou, ale zůstanou Vám hluboko pod kůží. Četla jsem většinu autorčiných knih a musím říct, že mě všechny nadchly a mají ode mě plné hodnocení.
Asi Vás nepřekvapím, když napíšu, že i kniha „Když přišli psi“ patří, podle mě, mezi literární skvosty. Autorka nás tentokrát zavedla do poválečných Beskyd a rozepsala se o nelehkém tématu. Místy se mi kniha nečetla lehce, především postava Ludmily si prošla peklem a její příběh mě zasáhl. Každopádně každá postava v knize má svůj vlastní, nezapomenutelný příběh – rodiče Živy, Slávek. V knize je i spousta mikropříběhů, které celý děj skvěle doplňují.
Celkově mě kniha uchvátila a nemohu ji jinak než doporučit všemi deseti. Tento příběh bude patřit mezi nejlepší přečtené knihy za tento rok. Scarlett Wilková patří hluboká poklona za další grál!
Pokud neznáte autorčiny přechozí knihy (Až uvidíš moře, Ty chladné oči nebo třeba Desetkrát a dost), rozhodně si je nenechte ujít!
Dívka, která si hrála s ohněm
Stieg Larsson
Stieg Larsson, autor, kterého jsem si téměř okamžitě zamilovala. Předchozí díl této trilogie mě natolik zaujal, že jsem se o pár dní později hned pustila do druhého dílu. To Vám asi lehce naznačí, jak je tato série návyková.
Absolutně jsem netušila, kam se bude celý příběh vyvíjet. Začátek byl trochu pomalejší, ale vůbec mi nevadil. Pořád jsem totiž čekala, kdy přijde to velké boom, okolo čeho se budou točit následující stránky. A to „boom“ samozřejmě přišlo. Zhruba v třetině knihy se příběh rozjel a já nestíhala otáčet stránky. Zápletka je boží a věřte mi, že to čekání stojí za to.
Příběh poodkryl části Lisbethina života a taky čtenáři vysvětlil, proč je taková, jaká je. Jestli jsem předtím měla Lisbeth ráda, tak teď ji absolutně zbožňuju! Tahle drobotina dokáže nakopat zadek kdekomu, a ještě ho přitom znemožnit!
Pokračování mě samozřejmě namotivovala k tomu, okamžitě otevřít třetí díl. Obvykle nejsem zrovna fanoušek delších příběhů, většinou čtu knihy, co mají lehce přes 300 stran. Ale u téhle série jsem nadšená, že jsou knihy objemnější! Věřím, že i další díl bude skvělý a neskutečně moc se na něj těším!!
Také jsem zjistila, že jsou na motivy této série natočeny filmy, takže ty mi jednoznačně musím vidět.
Česká démonologie: Tucet příšerných strašidel Čech, Moravy a Slezska
Jan Kravčík
Fuuha, jak já si tuto knihu zamilovala! Jako malá jsem absolutně zbožňovala všechny povídačky o hejkalech, polednicích, vodnících a Bílé paní! Proto je tato kniha mým splněným dětským snem!
Kniha má pouhých 80 stránek, takže je ideální pro ne-čtenáře, kteří ale holdují naší české mytologii. Najdete zde spoustu ilustrací, příběhů, které jsou spojeny s konkrétními českými městy a taky nádherné ilustrace. Nemusíte se obávat sálodlouhých příběhů, v knize jsou kratší příběhy, většinou na půl stránky, které upoutají Vaši pozornost.
Já si čtení opravdu maximálně užila. Dokonce jsem našla pár postav, které by se měly vyskytovat až nepříjemně blízko mého bydliště! :D
Čtení Vám doporučuji všemi deseti, ať už jste dítě nebo dospělý, věřím, že si knihu zamilujete, stejně jako já!
Luca
Franck Thilliez
Od Francka Thillieze jsem v minulosti přečetla dvě knihy. Pokoj mrtvých a Smrtihlava. Jeho styl psaní mě nadchl a řekněme si upřímně, rozečtených detektivních sérií není nikdy dost. Proto, když jsem si přečetla anotaci této knihy, musela jsem jí mít.
Příběh Luca byl pro mě neskutečně zajímavý. Zpočátku slibně vypadající pronajmutí dělohy mladé ženy se rozuzlí v nezvyklý sled událostí. Zohavená těla, podivuhodně vypadající předzvěsti, které jsou doručeny anonymně. A do toho všeho neúprosný čas, který rozhoduje o životě a smrti. Zkrátka příběh nabitý akcí a vzrušením. Nemohla jsem se odtrhnout, bombastické téma, které Thilliez představil čtenářům s řádnou grácií.
Za mě jde o nejlepší příběh, který jsem od autora četla. Příběh měl hloubku, byl čtivý a ani jedna stránka v knize nebyla „vycpávková“. Jsem ráda, že jsem zatím od autora četla pouze tři knihy, protože se na jeho tvorbu budu muset asi více zaměřit. Tato kniha mě k tomu navnadila. Do teď jsem četla na přeskáčku, takže začnu prvním dílem této série – Krvavým andělem.
Naše matka
Karin Smirnoff
Musím Vám říct, že tato série od autorky Karin Smirnoff je pro mě velkým překvapením. Její předchozí kniha s názvem „Můj bratr“ předčila má očekávání a totálně jsem autorčinu specifickému stylu psaní propadla. A proč specifickému? Autorka nepoužívá velká, malá písmenka, jen zřídkakdy najdete v textu čárky, ale po čase si na to jako čtenář zvyknete.
Pokračování knihy se nese na stejné vlně jako předchozí kniha. Čtení je syrové, živočišné a bez zbytečných příkras. Kniha pomalu graduje, ale je to opravdu gradace se vším všudy. Příběh se stále točí kolem rodinných dramat a starých bolístek, tentokrát jde především o příběh matky, jak název napovídá.
Opět jsem ze čtení nadšená. Doporučila bych jej spíše číst na podzim nebo v zimě, kdy je počasí už pochmurnější a navodí v čtenáři tu správnou atmosféru.
Na závěrečný díl se neskutečně těším. Pokud máte rádi severskou literaturu, autorka Karin Smirnoff Vás jednoznačně nesmí minout!
Draze zaplatíš
Rachel Amphlett
Čtvrtý díl ze série s vyšetřovatelkou Kay Hunterovou je tady! Myslím, že pro mnohé z Vás není jméno autorky Rachel Amphlett neznámé. Její tři předchozí knihy ovládly sociální sítě a oblíbilo si je nesčetně čtenářů! A mezi ně patřím samozřejmě i já! Čtvrtý díl mě tedy rozhodně nemohl minout.
Kay Hunterová v tomto příběhu asistuje u neobvyklé dopravní nehody, která odhalí nečekané skutečnosti. Příběh se v průběhu zamotává stále více a je pro Hunterovou čím dál víc osobní. Ačkoliv se snaží brát případ na profesionální rovině, touha po pomstě je silná.
Čtvrtý díl série mě nadchl stejně jako ty předchozí. Lehké navázání na minulost s Hunterovou bylo chytré a donutilo čtenáře k zamyšlení nad jejím životem. Příběh mě do sebe vtáhl a nemohla jsem přestat číst, kvůli tomu jsem také měla dočteno během jednoho dne. Samotný závěr knihy je nabitý akcí a nahlodá čtenáře na další díly.
Pokud uvažujete nad přečtením této série, vřele Vám ji doporučuji! Kvalitních detektivních sérií není nikdy dost!
Zeptej se vědce: Neexistují blbé otázky
Aleš Dvořák
Miluju tento typ knih a přiznám se, že přečtením knihy „Zeptej se vědce“, moje dětské já dostalo odpověď na spoustu otázek! Kde se bere v moři sůl? Můžou se zvířata probudit ze zimního spánku? Já už na tyto otázky znám konečně odpověď! A vy můžete taky!
Už když jsem si přečetla anotaci knihy, věděla jsem, že tohle čtení bude přesně pro mě. A také že bylo! Nejenže jsem se dozvěděla spoustu zajímavostí, ale také jsem si čtení náramně užila. Hlavně část „Zdraví“ a „Rodina a vztahy“. Ta mi byla asi nejblíže. Naopak sekce „Fyzika a technika“ šla trochu mimo mne a musím říct, že jsem některé odstavce, které obsahovaly konkrétní výpočty, přeskakovala. Fyzika mi bohužel nebyla nikdy blízká a tato kniha to jen potvrdila. Každopádně to je můj osobní problém a nevztahuju jej k hodnocení knihy!
Celkově mě kniha vážně moc bavila. Svým způsobem mě zvídavými otázkami vrátila do dětství. Pokud přemýšlíte nad přečtením, rozhodně knihu zkuste, věřím, že nebudete litovat.
Chmýří pampelišky
Monika Fišerová
Jelikož se řadím mezi čtenářky, které ročně přečtou větší množství knih, rozděluji knihy na dvě kategorie. První kategorií jsou knihy na jejichž děj rozhodně nezapomenu a něčím mě zaujaly. A tou druhou kategorií jsou knihy, které když dočtu, tak během pár měsíců zapomenu, o čem byly. Bohužel, tento příběh řadím do druhé kategorie.
Nechápejte mě špatně, neříkám, že kniha byla špatná, to vůbec. Naopak musím pochválit, že se autorka dle mého názoru zaměřila spíše na pocitovou stránku děje než na tu příběhovou. Lehce jsem dokázala navázat na pocity hlavních hrdinů. Každopádně děj jako takový mě zklamal. Místy jsem se ztrácela a iritovalo mě, že vlastně nevím, co se v příběhu někdy děje.
Od knihy jsem očekávala trochu něco jiného, než jsem dostala. Takže nemohu příběh hodnotit kladně, ale spíše jako takový průměr.
Jsem zvyklá, že knihy, které mi v jednom časovém období nesednou, nadchnou mě jindy. Třeba až si přečtu příběh opětovně za pár měsíců, osloví mě více. Každopádně teď šel trochu skrze mě.
Vila
Ruth Kelly
Po thrilleru s názvem „Vila“ pokukuji už delší dobu. Nejenže tento žánr miluji, ale také mě neskutečně zaujalo nevšední a zajímavé téma reality show a luxusní vily. A konečně na knihu přišel čas!
Příběh je nabitý akcí, dramaty a nečekanými zvraty. Ačkoliv má kniha skoro 400 stran, měla jsem ji přečtenou rychle. Příběh má totiž spád a nenechá Vás ani na chviličku odpočívat, pořád se něco děje. Nečekejte, že si najdete oblíbenou postavu, téměř každý v knize má svoje mouchy a v prostředí luxusní vily svoje nedostatky ještě více projevují. Během čtení jsem si pořád musela klást otázku, co jsou lidé schopni udělat pro peníze a pro slávu. Dnešní svět je zvrácený.
Pokud Vás, stejně jako mě, zaujalo nevšední téma knihy a přemýšlíte o jejím přečtení, vřele Vám ji doporučuji. Není to sice kniha, která by Vás vystřelila ze sandálů, ale její čtení si rozhodně užijete. Je to knížka, která Vás donutí zamyslet se nad dnešní společností a jejími hodnotami.
Severní den
Ondřej Blaho
Sci-fi a fantasy není zrovna mým oblíbeným žánrem. Proto, když už čtu nějakou knihu z této oblasti, pečlivě si pročítám anotaci a zvažuju, zda si ji přečtu. Každopádně kniha „Severní den“ mě zaujala už po přečtení prvních pár vět. Proto jsem se s chutí a velkými očekáváními pustila do čtení.
Musím přiznat, že zpočátku bylo trochu obtížné se v ději zorientovat. Na střídání kapitol jsem si zvykla až kolem čtvrtiny knihy, ale od té chvíle se mi četlo skvěle. Autor má skvělou schopnost čtenáře vtáhnout do děje a nepustit ho, dokud nebude mít dočteno. Ocenila jsem barvité popisy krajiny i detailní vykreslení postav, díky nimž jsem měla pocit, jako bych příběh sama prožívala. Napínavé putování ve mně rozehrálo dobrodružnou strunu, a já si užívala každou větu.
Je vidět, že autor si s celým příběhem vyhrál a dal mu spoustu práce. Jedná se o opravdu povedenou knihu a já nemůžu jinak, než Vám jí vřele doporučit. Pokud máte rádi dobrodružství a fantasy, tohle bude jednoznačně něco pro Vás. Nejenže si užijete zajímavý děj, ale také se ponoříte do zcela nového a propracovaného světa.
Jsem velmi zvědavá, jak se bude příběh vyvíjet dál!
Sítě
Petra Dvořáková
Petra Dvořáková patří mezi moje oblíbené, české autory. Nejenže mě její knihy téměř vždy nadchnou, ale také ve mně zanechají tak silné pocity, že je později velmi složité na ně zapomenout. A tato kniha není výjimkou. Tentokrát nás autorka provedla napříč třemi silnými příběhy. Jedním náročnějším než druhým.
Po prvotním přečtení anotace jsem doufala, že si z těchto tří příběhů vyberu jeden a ten bude mým oblíbeným, ale to se nestalo. Každý příběh měl něco do sebe, každý mě zasáhl něčím jiným. Příběh Kristýny ve mně zanechal malý střípek spojený s tím, že člověk nikdy neví, koho má vedle sebe. Příběh Karolíny zase ukazuje, že otázky náboženství nejsou vždy snadné a že vystoupit z bludného kruhu může být náročnější, než jsme si mysleli. Závěrečný příběh Nadi zase vykresluje to, že touha po dokonalosti může zajít až do obřích rozměrů.
Čtení mě neskutečně moc bavilo. Měla jsem problémy s odložením knihy. Zkrátka jsem musela pořád číst! Jde o senzačně napsanou knihu a já Vám jí, s čistým srdcem, doporučuji všemi deseti! Tohle Vás nesmí minout.
Kdo je tu šéf?
Petra Schier
Petra Schier, autorka, jejíž předchozí knihu s názvem „Psí štěstí“ nedostanu z hlavy i kdybych se sebevíc snažila. Autorka jejíž tvorba mě opravdu zahřála u srdce. Proto, když jsem se dozvěděla, že Schier vyšla nová kniha, nečekala jsem ani okamžik a pustila se do čtení.
Tentokrát se ocitáme v městečku u moře společně s mladým pejskem Bossem, sochařem Benem a také majitelkou psí školky Christinou. Stejně jako tomu bylo i u předchozí knihy, můžete se těšit na romantiku, pejska, co má vlastní hlavu, ale také na slunečnou atmosféru. Zkrátka feel-good román, jak se patří.
Já se do Christiny zamilovala podobně jako Boss, její láska ke zvířatům mi byla neskutečně sympatická a během pár stran se stala mojí nejoblíbenější postavou.
Čtení je oddechové, milé a je jako stvořené pro letní okamžiky. Pokud sháníte čtení na zbytek léta „Kdo je tu šéf“ by Vás rozhodně nemělo minout. A samozřejmě ani předchozí díl „Psí štěstí“.
Error
Stanislav Stodůlka
Knihy o seberozvoji miluji. Pamatuji si jedno životní období, kdy jsem nečetla nic jiného. Proto si troufnu tvrdit, že v napříč tímto žánrem poznám kvalitní knihu.
Poslední týdny mě ale seberozvojové knihy míjely a dlouhou dobu jsem měla v rukou jen samé romány a detektivky.
Error mi skvěle padl do noty. Nejenže mě po delší době vrátil k žánrů, který tak miluji, ale také mě nadchl svým zajímavým obsahem. Kniha se především zaměřuje na poznání sebe sama, na naše tělesné programy, na předsudky, které snad každý z nás má, ale i na sebekázeň. Jako čtenář si uvědomíte, jak je důležité jít vstříc dlouhodobým cílům namísto těm krátkodobým.
V knize dále najdete otázky a odpovědi spojené s partnerskými vztahy, ale třeba i s dětmi (mikrotěly). Navíc je kniha doplněna jak o teoretické poznatky, tak o příběhovou linii.
Kniha je opravdu velmi povedená. Věřím, že každý čtenář si v ní něco najde. Já si čtení moc užila a nezbývá mi nic jiného než Vám knihu vřele doporučit.
Muži, kteří nenávidí ženy
Stieg Larsson
Knihy od Stiega Larssona mě dlouhou dobu míjely. Rozečítání detektivních sérií je sice mým koníčkem, ale jelikož mají Larssonovi knihy většinou přes 500 stran, vyhýbala jsem se jim. Jsem totiž ten typ čtenáře, který jakmile si zamiluje knižní sérii je schopen číst knihy do noci, jen aby věděl, jak příběh pokračuje. A teď po dočtení první knihy z této série Milénium? Jsem ztracená.
Kniha si mě totiž absolutně získala. Nepamatuju si, že bych za poslední roky přečetla takhle dobrou detektivku. Knihu, která by mě natolik dostala, že si s ní chodím i čistit zuby a usínám při ní. Nemohla jsem dělat nic jiného, než číst!
Neskutečně moc mě bavilo rozplétání rodinné historie. Byla jsem do té zásadní otázky zažraná podobně jako protagonisté. Co se tehdy stalo s Harriete? A jak je možné, že nikdo nikdy nenalezl její tělo?
Zkrátka boží kniha! Rozhodně bude patřit mezi nejlepší přečtené za tento rok. A já se nemůžu dočkat, jak se tohle všechno bude vyvíjet dál! Přiznám se, že mě i trochu mrzí, že jsem k autorovi nedostala dříve. Ale jak se říká, lepší pozdě, nežli později!
To bylo tvé jméno. 03
Makoto Šinkai (p)
Moje první přečtená série ze žánru „mangy“. Musím se přiznat, že jsem se zpočátku trochu obávala, zda mi tento žánr bude po chuti, ale opak byl pravdou. Jakmile jsem totiž začala číst, příběh mě pohltil a nepustil do samotného konce. A jelikož jsem každý díl přečetla na jeden zátah, byla to otázka chvilky, než jsem měla dočteno.
Příběh byl krásný, místy tak smutný, že jsem měla v očích slzy, ale nechyběly ani světlé chvilky. Závěr celé série se mi zaryl pod kůži a musím jej velmi pochválit.
Celá série mě absolutně dostala, tak moc, že se možná stanu pravidelnou čtenářkou tohoto žánru! Pokud stejně jako já uvažujete nad novým žánrem, manga by Vás jednoznačně neměla minout!
„To bylo tvé jméno“ je krásná a bezelstná série, kterou doporučuji všemi deseti.
