Jane2016
komentáře u knih
Dievča v orlích pazúroch
Karin Smirnoff
Četla jsem první tři díly Milénia, knihy, které napsal Stieg Larsson. Když jsem se zrovna chystala na čtvrtý díl série, který napsal David Lagercrantz, vyšla Dívka v orlích spárech. A protože jsem na pokračování od Lagercrantze viděla jen velmi málo pozitivních recenzí, skočila jsem rovnou na sedmý díl.
Za mě Dívka v orlích spárech rozhodně nejde porovnat s Larssonem, nemůžu říct, že by se mi příběh nelíbil a nezaujal mě, ale bohužel pro mě neměl tu správnou šťávu. Nedokázal mě udržet v takovém tom příjemném napětí. Naopak jsem knihu často odkládala.
Upřímně se mi nelíbí, že se Smirnoff drží postav z původní série. Možná, že kdyby vymyslela úplně nový příběh, nové postavy, nebylo by to tak prvoplánové. Ale upřímně, je nadlidský úkol vyrovnat se talentu Stiega Larssona.
Pokud jste ale milovníci Milénia, chybí Vám hlavní postavy a chcete si připomenou staré časy, určitě si knihu zkuste přečíst. Třeba naopak Vás nadchne a zaujme! Každopádně já se momentálně řadím spíše k nenadšené části čtenářů.
Čarodějky
Karin Krajčo Babinská
Musím říct, že od Karin Krajčo Babinské jsem už pár knih přečetla. Naposledy to byla, pokud se nepletu, kniha s názvem „Tsunami“. Tento příběh mě absolutně nadchnul a chtěla jsem víc. A právě z toho důvodu jsem se pustila do Čarodějek.
Bohužel, Čarodějky mi vůbec nesedly. Ačkoliv se v příběhu nacházely pasáže, které mě bavily, jako celek mě kniha nechytla. Zpočátku jsem si říkala, že to bude jen prvních pár kapitol a potom se začtu, ale bohužel, tento pocit, že se nějak nemohu do příběhu dostat jsem měla i u posledních odstavců.
Někdy se prostě stane, že ačkoliv čtete knihu od autora, který Vás v minulosti nadchnul, nenajdete v knize to, co jste očekávali. A i to je v pořádku. Knihu si zkusím přečíst za nějaký čas znovu a třeba mi sedne více, každopádně v tento moment Vám ji nemohu doporučit.
Kavárna s vůní perníčků
Laurie Gilmore
Po přečtení tohoto příběhu Vám mohu s klidným srdcem říct, že neznám knihu, která by se více hodila do podzimního období. Vůně perníčků, hřejivá kavárna, ale samozřejmě i jeden fešák ve flanelové košili! Na tohle všechno se můžete v knize těšit.
Nemohla jsem si nevšimnout menší kauzy, která se ohledně knihy vyrojila. Tedy, že obálka je vytvořena umělou inteligencí a že není tak pěkná jako originál. Přiznám se, že obálka byla první věc, co mě na této knize zaujala. Každopádně po nalezení originálu jsem také maličko zklamaná. Přece jen z originální obálky na mě ta podzimní atmosféra působí více. Co na ni říkáte Vy?
Samotný příběh si mě ale získal hned. Opravdu jsem se díky němu nacítila na přicházející atmosféru podzimu. Milostný románek hlavních hrdinů se mi také moc líbil. Nechyběly úlomky z minulosti, ale i otázky vzájemné důvěry. Nadchla mě i lehce detektivní linka. Zkrátka všechno v knize mi sedělo!
Pokud hledáte opravdu krásnou knihu s hřejivým příběhem, kterou budete moc číst v období podzimu, tak by Vás tahle kniha neměla minout.
O hvězdách víš hovno
Petr Hanel
Ah, tahle kniha měla tak zajímavou anotaci, že jsem si ji prostě musela přečíst! Bylo období, kdy byl Young Adult mým oblíbeným žánrem a tahle kniha mě vrátila přesně do toho krásného, bezstarostného období dospívání.
Příběh má v sobě snad všechny témata, která jako teenager můžete řešit. Lásku, rodinná dramata, přátelství, ale i nelehké problémy.
Já si knihu maximálně užila, občas jsem si i pustila písničky, které jsou v knize skryty pod QR kódy, takže jsem měla ke čtení krásnou atmosféru. Příběh utíká, takže se nemusíte obávat toho, že byste se začaly nudit, naopak. Hlavně ke konci příběh letí závratnou rychlostí a vygraduje do fakt zajímavého konce.
Celkově jsem v knize nalezla přesně to, co jsem očekávala. Doufám, že jméno Petr Hanel neslyším naposledy, protože tahle kniha byla pecka! A doufám, že se od autora dočkáme dalších knih.
Dětství není jen tak
Dagmar Benešová
„Dětství není jen tak“ se řadí mezi knihy, které klamou obálkou. Protože ačkoliv, přiznám se, mě obálka knihy nezaujala, její obsah a příběh mě nadchl. A já si vlastně potvrdila to známé rčení: „Nesuď knihu podle obalu“.
Vyprávění z pohledu dítěte mě vždycky velmi bavilo. Ta dětská naivita, důvěra a nadšení, to jde zkrátka složitě popsat a myslím, že nejeden autor uklouzne. Ne však Dagmar Benešová. Její vyprávění bylo milé a nejednou mě přimělo k úsměvu. Problémy dospívání ze školních lavic, rodinné šarvátky, ale i dospělácké příběhy dětskýma očima. Na tohle všechno se můžete v knize těšit.
Přijde mi veliká škoda, že knihu nezná více čtenářů, protože podle mě jde o skvělý příběh, který by nadchl spoustu z Vás. Mnohdy dáváme přednost známým jménům na obálkách a úplně zapomeneme na méně známé autory, kteří ale také dokáží příjemně překvapit.
Příběh se mi četl skvěle a moc mě bavil. Klidně bych uvítala ještě pár kapitol navíc! A to se řadím spíše mezi čtenářky, které preferují kratší knihy. Knihu doporučuji všemi deseti!
Instalace strachu
Rui Zink
Znáte ten pocit, když dočtete anotaci knihy a říkáte si „Wau, tak tuhle knihu si jednoznačně musím přečíst!“. Tak přesně tohle se mi stalo, když jsem dočítala anotaci „Instalace strachu“. Opravdu povedená myšlenka, která mě zaujala.
Na čtení jsem se tedy velmi těšila a má očekávání byla vysoká. Začátek knihy mě maličko otrávil, přiznám se, že nemusím zdlouhavé průpovídky na začátku knih. A tady je opravdu 25 stran, které by zde podle mě vůbec nemusely být. 25 stran je dle mého názoru poměrně hodně vzhledem k tomu, že celkově má kniha stran 182.
Každopádně po prokousání se začátkem se mi kniha četla poměrně dobře. Převážnou část tvoří rozhovory či myšlenky, takže Vám stránky utíkají jedna báseň. Příběh mi rychle utekl a měla jsem jej dočtený na jeden zátah. Ačkoliv jsem od knihy čekala trochu něco jiného, musím vyzdvihnout tu myšlenku celé knihy, která mě opravdu nadchla.
Sečteno podtrženo, ačkoliv jsem od knihy nedostala přesně to, co jsem očekávala, myslím, že by se spoustě z Vás její čtení mohlo líbit. Já hodnotím knihu jako zlatou střední cestou – neurazí, nenadchne.
Staré šumavské legendy
Hynek Klimek
Není to tak dávno, co jsem přečetla knihu, která vyprávěla legendy o strašidlech, hastrmanech, hejkalech a dalších stvořeních z naší české zemičky. Kniha mě nadchla, a chtěla jsem víc! A právě v momentu hledání jsem narazila na tuto knihu. Ihned jsem se pustila do čtení a ještě, že tak!
Příběhy totiž byly děsivé, napínavé a moc mě bavily. Z každého příběhu doslova čiší mystika a tajemství. Od knihy jsem dostala přesně to, co jsem očekávala. Jsem ráda, že jsem na ni narazila v pravou chvíli. Splnila nejen má očekávání, ale dokonce je i předčila. Líbilo se mi, že mě vtáhla do světa českých legend a příběhů, které často zůstávají zapomenuty.
Skvělé, zajímavé a poučné čtení. Pokud máte rádi oblast Šumavy, nebo legendy a napínavé příběhy, takhle kniha by Vás jednoznačně neměla minout.
Z blondýny zubařkou
Hedvika Kaplánová
Ahh, na tuto knihu jsem se těšila už nějaký ten pátek! Instagramový profil Hedviky Kaplánové totiž sleduju už delší dobu, její příspěvky jsou vtipné, edukační, ale také velmi inspirující. Jediné, co jsem tedy věděla bylo to, že mě tato knížka nesmí minout.
Příběh je skvěle sepsaný. Autorka kloubí popisy náročného studia stomatologie s vtipnými hláškami, takže nestíháte otáčet stránky. Fascinovalo mě, kolik toho student medicíny během studia zažije, jak probíhají zkoušky, či odborné praxe.
Bavilo mě i propletení medicíny a soukromého života autorky. Její těhotenství během školy, zakládání ambulantní praxe atd.
Celá kniha je svižná, zábavná a dozvíte se i spoustu zajímavých věcí. Pokud se bojíte zubařů a bílých plášťů, možná Vás autorka přesvědčí o tom, že jsou taky jenom lidé a že z nich rozhodně nemusíme mít strach.
Knihu doporučuju opravdu všem! Já sama miluju biografie a tuto knihu jednoznačně zařadím do kategorie „nejlepších knih tohoto roku“, protože splnila všechna má očekávání a já jsem nadšená.
Skutečné zločiny na Plzeňsku 2
František Müller
Kriminalista František Müller se opět podělil o další várku děsivých případů, které se odehrály na Plzeňsku. Někdy až člověku zůstává rozum stát, co se to děje v naší české zemičce. Napadne ho, že tohle se přece děje v zahraničí, v těch děsivých filmech, ale u nás? Pff, to nikdy. Ale opak je pravdou.
Polití obličeje kyselinou, vraždy novorozeňat a mnoho dalšího. Příběhy, na které dlouhou dobu nebudete moct zapomenout. Před pár měsíci jsem přečetla první díl Skutečných zločinů na Plzeňsku a musím říct, že dvojka mě do sebe vtáhla snad ještě více než jednička. A to jsem si myslela, že už to lepší nebude.
Během čtení jsem si musela dávat pauzy, protože je to opravdu drsné čtení. U případu s kyselinou jsem zavítala na internet a dívala se na články spojené s útokem. Mazec. Pokud máte rádi true crime, tak by Vás tahle, ale i předchozí kniha, neměly minout. Doporučuju všemi deseti! A klobouk dolů před kriminalistou Františkem Müllerem. Jedna věc je o těchto věcech číst, ale ta druhá u nich reálně vyšetřovat.
Železný plamen
Rebecca Yarros
Je to pár týdnů zpět, co jsem se nechala zlákat na čtení Čtvrtého křídla. Tato kniha vládne sociálními sítěmi a je nespočet čtenářů, kteří si tuto knihu zamilovali. A i když nejsem zrovna milovník fantasy, rozhodla jsem se, že si knihu musím také přečíst. A byla jsem nadšená, unešená! Boží kniha, boží zápletka, všechno dokonalé. Tudíž, když jsem zjistila, že vyjde druhý díl, koukala jsem ob den na anglickou verzi knihy a přemýšlela, zda se do ní nepustit, abych konečně věděla, jak příběh bude pokračovat!
Ale konečně jsem se dočkala české verze!
Příběh se tentokrát rozjížděl trochu pomaleji, než jsem byla zvyklá z předchozího dílu, ale upřímně mi to vůbec nevadilo. Naopak mě to trochu nahodilo zpátky na celkovou atmosféru příběhu.
Těšila jsem se na Xadena a Violet, na to, jak se bude jejich příběh vyvíjet dál. I když to jde trochu pomaleji, než jsem čekala, je to takové hezké a při každém jejich vzájemném pohledu čtenáři buší srdce a čeká, co se bude dít. Je to taková ta hezká náklonost, která Vás zahřeje u srdce. Xadenova opatrnost a ochota budovat jejich vztah správně mě úplně odrovnala.
Dívka, která kopla do vosího hnízda
Stieg Larsson
Závěrečný díl Milénia byl pro mě trochu hořkosladký. Do této série jsem se rychle zamilovala a stejně rychle ji přečetla. Během čtení posledního dílu mě napadaly myšlenky spojené s pokračováním této série, kterou napsal David Lagercrantz. Neubránila jsem se přečtení komentářů, které čtenáři mají k tomuto pokračování, a tak mám trochu strach, jak mě budou další knihy bavit. Čekají na mě v knihovničce a já doufám, že najdu odvahu se do nich brzy pustit.
Ale zpět k této knize.
Ačkoliv měl příběh téměř 700 stran, opravdu dobře se mi četl. Dračice Lisbeth byla tentokrát trochu indisponována, protože musela ležet v nemocnici. Ale nemusíte se bát, že by šlo o nudný děj, kde se nic neděje. Naopak! Přestřelky, vraždy, znásilnění a podvody jsou opět hlavním tématem, jak to máme rádi!
Jsem opravdu ráda, že jsem se do této severské krimi pustila. A nemyslím jen tento díl, ale celou trilogii od Larssona. Zařadila jsem jej mezi mé oblíbené autory už během prvního dílu a po dočtení dílu třetího Vám mohu s klidem na duši říct, že mezi oblíbenými i zůstane.
Vynikající závěr série, kterou Vám opravdu moc doporučuji. Sama jsem milovnice detektivek, ale Larsson pojem „detektivka“ vyzdvihl úplně na nový pojem. Skvělé, dokonalé, musíte si přečíst!!
Vyhonit ďábla: O vztazích, sexu a intimitě
Terézia Ferjančeková
Musím říct, že z podcastu Vyhonit ďábla jsem slyšela všehovšudy tak 2 díly. A to už velmi, velmi dávno. Ani nevím, proč jsem podcast přestala poslouchat, protože mě poměrně dost bavil. A z tohoto důvodu jsem měla dlouho zálusk na tuto knihu.
Jsem ráda, že jsem se ke čtení konečně dostala, protože kniha je skvělá. Autorky se nebojí mluvit naprosto o všem, což je velmi osvěžující. V knize jsou probrány problémy současné doby, sexuální témata, předsudky, očekávání na ženy v dnešní společnosti a mnoho dalšího.
Já si čtení maximálně užila, několikrát jsem se i přistihla při myšlence, že kdybych knihu četla v období mezi 17-20 rokem, dala by mi takový klid v duši, který mi tehdy možná trochu scházel.
Knihu doporučuju všem! Nemusíte být nutně žena, aby Vás tato kniha zaujala a bavila, to mi věřte!
Tři kříže
Antonín Mazáč
Wau, tak musím říct, že tahle kniha mi dala něco, co jsem absolutně nečekala. Ale začněme od začátku. Antonína Mazáče znám především díky jeho detektivkám, takže když jsem zjistila, že „Tři kříže“ spadají pod žánr hororu, přepadla mě zvědavost.
Od příběhu jsem zpočátku moc nevěděla, co čekat a kam se to celé vyvine. Pomalejší úvod se ale rychle rozjel a já se nemohla od čtení odtrhnout. Při některých částech jsem si musela dělat pauzy, ti z Vás, kteří mají dočteno, asi vědí, které myslím. I přes všechnu tu děsivou atmosféru mě ale bavily vtipné hlášky Lukáše.
Knížka mě opravdu překvapila a musím Vám jí doporučit. Miluju horory, kde se promíchá i troška psychologie hlavní postavy, a to přesně se dělo v této knize.
Z mé strany je to snad nejlepší příběh, který jsem od autora četla! Palec hore!
Dům v olivovém háji
Emma Cowell
Dům v olivovém háji, kniha, která mě tak zaujala svou krásnou obálkou, že jsem si ji prostě musela přečíst! A přiznejme si to, romantických příběhů, které se odehrávají na krásných místech není nikdy dost.
Po přečtení jsem ale z knihy trochu rozpolcená. Na jednu stranu mě bavila příběhová linka, užívala jsem si krásné prostředí přímořské vesnice a sexy číšníky v restauracích, ale co mě bouchlo do očí už během prvních pár kapitol byl Mariin dar vidět mrtvé. Nadpřirozeno, které mi do tohoto příběhu absolutně nesedlo a přiznám se, že mi i zkazilo dojem z celého příběhu. Tento „dar“ se v knize objevoval jen zřídka, ale mně vstávaly vlasy na hlavě, kdykoliv jsem tyto části četla.
Za mě je to velká škoda, protože kdybych měla hodnotit příběh jako takový, tak mě moc bavil. Především to poslání knihy – láska, přátelství a odvaha. Zamilovala jsem si, jak Alessandru, Kaylin i Mariu (když neviděla duchy) . Ke konci nechybělo velké drama, které mě donutilo přečíst poslední kapitoly šílenou rychlostí!
Jde o fajn oddechovku. Dokážu si představit, že tuto knihu čtu někde na dovolené u moře.
Taylor Swift: Ultimátní průvodce pro fanoušky
kolektiv autorů
Musím říct, že Taylor Swift pro mě byla vždycky inspirativní ženou. Už jenom to, jakým způsobem dokáže ovlivnit politickou situaci je až krajně děsivé. Toho jsme si mohli všimnout v posledních dnech, kdy vyjádřila svou podporu Harrisové.
Tento ultimátní průvodce mě ale zaujal z toho důvodu, že ráda celebrity poznávám více do hloubky. A přiznám se, že znám částečně Taylořinu tvorbu, ale její život a její cestu nikoliv, proto jsem se pustila do této knihy.
V knize najdete krátké, ale o to více vystihující příběhy, které popisují život Taylor. Nechybí zde popisy zpěvaččina dětství, školních let, ale i skandálů či jejích hodnot. Celou knihu jsem měla přečtenou za jedno odpoledne, takže čtivost ji rozhodně nechybí.
Celkově mě čtení vážně bavilo, kniha je plná zajímavostí a než jsem se nadála, dočítala jsem poslední stranu. Pokud stejně jako já znáte zpěvačku spíše povrchově, určitě se do čtení nebojte pustit.
Buď změníš svůj život, nebo život změní tebe
Eva Gmentová
Miluji knihy s tématikou osobního rozvoje. Za svůj život jich mám poměrně hodně přečteno, a proto jsem lehce vybíravá. Každopádně, tato kniha mě zaujala na první dobrou.
V knize jsou krásné myšlenky, kolikrát se mi během čtení stalo, že jsem se musela na pár vteřin zastavit a jen přemýšlet nad autorčinými slovy. Některé části jsou plné lásky a porozumění, druhé Vás donutí se zamyslet nad Vašimi současnými hodnotami.
Kniha má pár stránek, ale věřte mi, že pokud se do ní pustíte, naleznete odpovědi na spoustu otázek.
Sečteno podtrženo, čtení této knihy Vám rozhodně doporučuju. Je to fajn kniha na jeden večer.
Vděk
Delphine de Vigan
Musím říct, že tvorba Delphine de Vigan je pro mě obrovským překvapením. Ať už bych mluvila o knize „Podle skutečného příběhu“ či „Ani pozdě, ani jinde“, jde o skvělé čtení, které Vám zůstane v paměti dlouhou dobu. A ode dneška k těmto dvěma zmiňovaným pomyslně přiřazuji i „Vděk“.
Ačkoliv se jedná o útlou knížečku, kterou přečtete na jeden zátah, tak rozhodně půjde o velmi citlivé a nezapomenutelné čtení. Já píšu tuto recenzi rovnou po dočtení a jsem emocionálně rozebraná. Vím, že nad knihou budu ještě dlouhou přemýšlet a v myšlenkách se k ní vracet.
Pokud máte rádi knihy se silným, ale dojemně krásným příběhem, rozhodně tento příběh zkuste!
Když andělé dřímají
Tereza Bartošová
Fuh, tohle bylo trochu náročnější, než jsem myslela.
Autorku Terezu Bartošovu znám díky jejím předchozím knihám – Dceřina kletba, Vodník, Klekánice. Jako autorku jí mám moc ráda a proto, když jsem v knihovně uviděla tuto knihu, velmi mě zaujala.
Stejně jako ostatním čtenářům i mně román připomněl období covidu. Nelehkou dobu, na kterou mnozí z nás neradi vzpomínají. Během čtení jsem se několikrát neubránila husí kůži. Je děsivé, jak může jedno špatné rozhodnutí ovlivnit celý náš život. O tom by mohla vyprávět Kristýna, hlavní postava této knihy. Spolu s ní zažíváme peklo, a to doslova. Během krátké doby se z lékařky stane ženou, která musí bojovat o vlastní život.
Za mě jde o nevšední příběh, který Vám mohu doporučit. Každopádně si připravte na velmi drsné čtení!
Dospělost je mýtus
Sarah Andersen
Na tento komiks jsem se těšila už dlouho. Po tolika pozitivních ohlasech, které jsem četla u ostatních čtenářů, byla má očekávání veliká.
A musím říct, že jsem nadšená. Jde o čtení, které Vás od začátku chytne, pobaví a rozhodně se nenudíte. Když jsem se neusmívala, smála jsem se nahlas. Všechny scénky jsou trefné, a pokud máte introvertní sklony, tak Vás kniha pobaví o to víc.
Boží, skvělý a doporučuju všema deseti!
Věřil jsem, že to musí jít lepší cestou
Petra Dvořáková
Autobiografie a zdravotnictví jsou dva žánry, které když se spojí, většinou skončí u mě na nočním stolku. Dalo by se dokonce říct, že jde o spojení mých dvou nejoblíbenějších žánrů vůbec. Proto, když jsem uviděla tuto knihu, přemohla mě zvědavost. Jméno pana profesora mi před předčtením knihy nebylo známé a já se rozhodla, že to musím napravit.
Jako laikovi mi přijde dětská onkologie jako jeden z nejnáročnějších oborů medicíny. Nedovedu si představit, jak náročné to musí být pro rodiny, jejichž dítě postihne onkologické onemocnění. Kolik bolesti a trápení si musí vytrpět oni, ale i dítě samotné.
O to víc potom obdivuji lidi jako je pan profesor Jan Starý. Člověka, který se dětským pacientům věnuje a pomáhá jim v jejich cestě. Uklidňuje a naslouchá. Kniha popisuje život pana profesora, jeho dětství, pohnutky, které ho vedly ke studiu medicíny, příběh první transplantace kostní dřeně dítěte a další zajímavé okamžiky jeho profesního života.
V knize nechybí i spousta příběhů u kterých jsem mnohdy měla slzy na krajíčku. A jindy jsem jen četla s otevřenou pusou.
Nemohu zde nezmínit ani mou oblíbenou autorku knihy – Petru Dvořákovou, která má k této knize velmi osobní vztah. Kniha je napsaná opravdu skvěle a jde o téma, které by se rozhodně mělo šířit společností.
Přijde mi pošetilé podobné knihy hodnotit, proto Vám pouze vřele doporučím její přečtení. Věřte mi, že nebudete litovat. Panu profesorovi i autorce – klobouk dolů.