jaroiva komentáře u knih
Tentokrát mě příběhy až tak nezaujaly. Trochu víc se mi líbí Návrat, ale předešlá kniha se mi líbila víc.
Tyto povídky jsou pro mě moc krátké. Nestihnu se správně naladit na zafónovskou notu.
Začátek mě hodně bavil. Vznik firmy, její začátky a osudy zakladatelů.
Druhá polovina o ovládání všemožných trhů a marketingu, strategiích rozvoje... blablabla, to mě nebavilo. Ale stojí za to to přečíst.
Sama jsem jako dítě milovala Lego. Ráda jsem si stavěla to, co jsem chtěla, a i proto jsem odtažitá k tomu, jak se dnes Lego prodává - jako "stavebnice" s návodem. Marketingově to chápu, je třeba víc a víc prodávat.
Dnešní děti jsou možná už jiné, nevím. Snaha podbízet se společně s populárními postavičkami ale mě osobně na dnešních krabicích lega odpuzuje.
Navštívila jsem značkovou prodejnu Lego v USA a fascinuje mě, co všechno kdo z lega postavil. Jako dítě jsem ale chtěla (a asi bych to tak chtěla i dnes, kdybych byla dítětem) hlavně hodně různě barevných a různě velkých kostiček pro své vlastní paláce...
Z druhé poloviny knihy mě nejvíc zaujal nově postavený Lego house a všechny ty Legolandy. Některý bych někdy ráda navštívila.
POZOR! Nejde o NOVÉ zbraně vlivu, ale o nové rozšířené vydání starých Zbraní vlivu. To jsem se napálila.
Jestli jste už četli původní vydání, nedoporučuji kupovat tuto knihu, možná si jen půjčit a přečíst ty přídavky.
Jestli jste původní vydání nečetli, doporučuji už se jím nezabývat a přečíst si rovnou tohle.
Nehodnotím, protože bych za sebe musela dát 2*. Ale kdybych nečetla první vydání, dala bych 5*.
Moc se mi líbí jazyk knihy (inu, autorku znám od vidění z Brna, takže je mi blízký jazyk i prostředí). Milé překvapení.
Jen těch smrtí je na můj vkus moc. On každý umře, ale nemusím asi úplně u všech postav vědět, kdo na co.
Přesto se mi kniha opravdu líbila a budu se těšit na případnou další od autorky.
Nejsem čtenářem fantasy. Až na jednu výjimku... Zeměplochu. I tak jsem si k ní chvíli hledala cestu. Rozhodně se nejednalo o lásku na první pohled. O to víc ji ale miluju.
Bála jsem se, že životopis Terryho bude slabým odvarem, když ho nenapsal sám a ani pan Kantůrek ho už nemohl přeložit.
Moje obavy byly naprosto zbytečné.
Kniha je výborná, velmi oceňuji i skvělý český překlad.
Teď si to půjdu dál odbrečet a nejen fanouškům Zeměplochy vřele doporučuji.
Pro milovníky Pratchettových knih důrazně doporučuji povinně přečíst.
První půlka mě nebavila, druhá už jo. Ovšem autorčinu logiku pro cestování časem nechápu. Co se smí a co se nesmí... Neberu to proto jako seriózní sci-fi, ale jako pohádku. Pak to beru. Ale i tak se mi první díl líbil víc.
Nějak mi to nic neříká. Film jsem neviděla, ani mě teď už neláká.
Hlavní linka je málo nosná na to, aby unesla celou nálož počtu stránek.
Jako když stará paní vykládá bez ladu a skladu, co ji zrovna napadne.
Po skončení mě akorát zajímá, jak vlastně chutnají ta smažená zelená rajčata.
Za mě lepší než Lovecraftovy texty. Docela bych si přečetla nějaký jeho seriózní životopis.
Podobně jako u Tolkiena, zajímavější mi připadá jeho život než dílo.
Bavilo mě to míň než první kniha, protože je to víc ekonomické než předtím. Ale rozhořčená jsem stejně. Ani po druhé knize stále nechápu, jak může někdo dát 15 milionů dolarů za orgastického manga naháče... Ale já obecně nemám ráda sochy a plastiky. U obrazů jsem shovívavější.
Stejně si ale musím říkat, že kam to ten svět umění spěje... :D
První polovina knihy mi připadala jako rozšíření "žraloka", říkala jsem si, že by stačil jen rozšířený dotisk, obsahující nové události po bankovní krizi. Ale druhá půlka už byla "nová". Tak si nakonec ještě opravdu přečtu toho balonkového pejska.
A to je všechno?! Chybí mi tak ještě 100 stránek nějakého dalšího vysvětlení.
Pak by to byl slušný sci-fi thriller.
Takhle nevím úplně, co si mám myslet. Bavilo mě to od začátku, to zas jo, ale k plné spokojenosti mi tu něco chybí.
Nakousnuté příběhy by šly ještě dopsat. Sice si to můžu domyslet po svém, ale ...
I tak doporučuji.
Tentokrát mě to tolik nebavilo, asi kvůli tomu, že je to ve vodě, ke které nemám vztah, nevím...
Když jsem si kupovala Olympii, věřila jsem, že už to je poslední díl.
Po dočtení Transatlantiku jsem už konečně pochopila, že jde o nekonečnou sérii, i když nechápu, kam až to chce autor vést.
V tomto dílu se událo z mého pohledu jen málo podstatného děje. Zpočátku jsem byla zmatená, protože teprve v půlce knihy se děj dostal na konec předešlého dílu.
Linka s Fritzem mě celou dobu drásá nejvíc. Vlastně se mi série začala nejvíc líbit, když se v ní víc projevil Fritze. Ale nedělá mi to dobře.
Transatlantik mě opět bavil od začátku do konce, přečetla jsem ho za dva dny. A teď se zas budu těšit kdovíjakdlouho na pokračování.
P.S. Nečetla jsem český překlad, ale podle komentářů ostatních dedukuji, že jako v Olympii jsou ponechané anglické texty bez překladu. To je podle mě chyba překladu. Čeština je hodně daleko od angličtiny. Německý čtenář angličtinu v textu pochopí, my těžko. Za to bych i strhla hvězdičku, jako u Olympie, pokud je tomu tak.
Původně jsem myslela, že je to o Baťovi, když je to v žánru Biografie a memoáry. Ale ona je to motivační příručka.
Číst jsem ale začala teprve poté, co jsem viděla několik videí Baťovin od G. Končitíkové, takže jsem už pak věděla, do čeho jdu a tedy jsem nebyla zklamaná.
Po dokončení "studia" této knihy mám dvě stránky zápisků, a něco určitě použiju.
Uzavřené série by měly zůstat uzavřenými. Chápu snahu prodloužit komerčně úspěšnou sérii ještě o jeden díl, ale tentokrát se to moc nepovedlo. Asi nejsem tak skalní fanoušek.
Zkrátka a dobře se mi to nelíbilo.
Další díl už číst nebudu! Nemám na to.
Jak jsem psala u Kdysi, horor není daný použitým jazykem, ale odehrává se v mysli čtenáře. A na takovéto horory jsem příliš měkká.
EDIT (po pár hodinách)
Ano, přečetla jsem ještě třetí díl - Now, který není přeložený do češtiny.
Felixovi je tam 80 let, takže je to vlastně časově poslední díl. A tím považuju pro sebe sérii za uzavřenou.
Felixova partyzánská léta už nebudu číst.
Atmosféra steampunku říznutého trochou gothic stylu, zasazená do Vídně přelomu 19. a 20. století a pěkně přetavená do kriminálního románu.
Sympatický vyšetřovatel, k tomu hrobník a jeho almanach o mrtvolách.
Detektivka mi trochu připomíná případy detektiva Murdocha, když si odmyslíte Anglii. Hlavně kvůli té steampunkové atmosféře.
Než vyjde další díl, pustím se asi do Katovy dcery. Doufám, že je stejně povedená.