jejda.majda
komentáře u knih
Den Trifidů
John Wyndham (p)
Tuhle knížku jsem měla na seznamu už strašně dlouho, vlastně jsem se i docela styděla, že jsem ji ještě nečetla. Ježíšek mi ji ale tenhle rok konečně nadělil pod stromeček a tak jsem nelenila a hned se začátkem roku jsem se do ní dala.
Četla se úplně sama! Vždy, když už jsem téměř došla do bodu, kdy jsem si myslela, jaká je to pohoda a že už mě nic dalšího nepřekvapí, kniha mě ihned vyvedla z omylu. Skvěle napsané, výborně přeložené a neustále aktuální. Věřili byste tomu, že Wyndham napsal knihu už v roce 1951, tedy před 70 lety? Neskutečné a geniální zároveň.
U severní zdi
Petra Klabouchová
Když jsem tuhle knihu četla, vedle mě v kočárku spala moje téměř roční holčička. Tušila jsem, o čem kniha bude, ale netušila jsem, že se to bude tolik týkat dětí. Bylo to hodně silné kafe, hrozné a děsivé. Ale bylo to tak výborně a poutavě napsané, že jsem knihu nemohla na delší dobu odložit, i když se mi při čtení častokrát dělalo až fyzicky špatně.
Na toto téma jsem už přečetla pár knih, ale U severní zdi Petry Klabouchové je jednoznačně nejlepší. Takhle to má vypadat, když chce někdo popisovat historické události a ještě umí výborně psát. Právě proto, že v knize se snoubí výborně vymyšlený příběh zpracovaný na základě historických pramenů a vynikající literární styl, bez obav bych ji doporučila k přečtení úplně každému. O tomhle by se mělo mluvit.Na to, co se tehdy dělo, nesmíme zapomenout.
Les v domě
Alena Mornštajnová
Konečně jsem se k této knize dostala. Za mě nejlepší ze všech knih od Mornštajnové. Má to spád, dobře se čte, je to napínavé, zároveň lidské a uvěřitelné a nakonec i hodně hrozivé.
Líbilo se mi, že příběh není úplně prvoplánový, takový závěr jsem nečekala. Dívka, která příběh vypravuje, navíc není úplně spolehlivá vypravěčka, není to tedy stoprocentně kladná postava a rozumím tomu, že mnoho čtenářů poměrně štvala…
Za sebe rozhodně doporučuji k přečtení, ať už je pozadí vzniku či inspirace skutečností pro tento příběh jakákoliv. O tomhle by se mělo mluvit.
Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie
Karin Lednická
Oceňuji, že kniha byla napsaná velmi čtivě, ačkoli se jedná především o literaturu faktu postavenou na historických pramenech. Střídají se tam krátké příběhové a delší faktické pasáže. Umím si představit příběhové pasáže mnohem delší, čímž bychom se dostali ještě víc do hloubky. Na druhou stranu chápu, že autorka chtěla zachovat dekorum literatury faktu, a proto jsou příběhové pasáže spíš jen takovou výplní, aby se čtenáři, kteří běžně nečtou literaturu faktu, příliš neodradili. V tomto smyslu je kniha napsaná opravdu skvěle a promyšleně.
Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
Věděla jsem, že život v KLDR není žádný med, ale to, co jsem zjistila z rozhovorů v téhle knize, pro mě bylo opravdu ohromující. Neumím si vůbec představit, že takhle může někdo žít ve 21. století. V KLDR se totiž život zastavil před 70 lety.
Z rozhovorů vás mrazí, mnohdy ani nechcete uvěřit tomu, že tohle se opravdu někde na světě děje právě teď. Je to silné čtení, každý rozhovor je úplně jiný a přitom jsou všechny o tom stejném.
Jsem moc ráda, že mám tuhle knihu ve své knihovně a určitě se k ní ještě vrátím.
Houbařka
Viktorie Hanišová
Tohle byla taková nálož, že jsem to pak dva dny musela rozdýchávat. Hanišová mě zase dostala. :-) Její knížky rozhodně nejsou žádné oddychovky. Hanišová se zabývá vztahy v rodinách, kde to bohužel moc nefunguje. Na jednu stranu je vám při čtení až fyzicky špatně, z toho, co se v oné rodině děje, na druhou stranu nemůžete knížku odložit, protože je nesmírně čtivá a navíc napsaná tak krásným jazykem, že ta slova úplně hltáte. Takové pocity jsem měla kromě Hanišové jen u jedné knihy. A díky tomu bez zaváhání řadím Hanišovou mezi nejlepší současné české spisovatelky.
Mistr a Markétka
Michail Bulgakov
Na tuhle klasiku už jsem si dlouho brousila zuby a teď jsem se k ní konečně dostala opět díky letošní Čtenářské výzvě.
Čekala jsem něco úplně jiného a byla jsem velmi příjemně překvapena. Skoro se mi nechce věřit, že tahle kniha je stará už téměř 55 let, Mistr a Markétka je opravdu nadčasový příběh. Vtípky a satirický humor ďábla a jeho poskoků jsou skvěle do detailu promyšlené. A na druhé straně hluboký příběh Piláta byl vždy jako odskok úplně do jiného světa.
Mistr a Markétka je takový literární koktejl, ve kterém najdete kousek snad od každého žánru. Navíc je tak dobře namixovaný, že vám ten mix vůbec nevadí, naopak vás neuvěřitelně baví!
Děkuji, že jsem díky Čtenářské výzvě objevila tuhle skvělou knížku.
Lovec draků
Khaled Hosseini
Nádherná a velmi smutná kniha o lásce, rodině, zodpovědnosti, zbabělosti a oddanosti. Kniha plná nepřeberných emocí, která je napsaná velmi čtivě, hluboce a opravdově. Hlavní hrdina není vyloženě kladnou postavou, ale má spoustu chyb, které si sice uvědomuje, ale i přesto je pro něj velmi těžké zachovat se správně, protože bojuje sám se sebou. A vy jako čtenáři ho chápete a rozumíte mu, protože v něm vidíte sami sebe.
Lovce draků, příběh ze života afghánských dětí, ve kterém navíc poznáte i spoustu arabských reálií, doporučuji všem k přečtení!
Kytice
Karel Jaromír Erben
Kytice je jedna z těch knih, ke kterým se mohu vrátit kdykoli. Mám ji přečtenou skrz naskrz několikrát a stejně si ji klidně přečtu i po sté!
Tisíce planoucích sluncí
Khaled Hosseini
Měla jsem čtecí krizi a nutně jsem si potřebovala přečíst něco, co pěkně plyne a hlavně mě to chytne hned od začátku. Sáhla jsem tedy po Hosseinim a už od druhé věty jsem věděla, ze krize je zažehnána.
Velmi silný a čtivě napsaný příběh o podřadnosti žen v Afghánistánu. Knížka se čte skoro sama a po celou dobu jste napjatí, jak tohle celé dopadne. Mám moc ráda Hosseiniho barvitý styl psaní a atmosféru jeho knih. I přesto, že čtete o něčem velmi závažném a nepříjemném, nemůžete
Menší zklamání jsem zažila na konci, kdy se příběh přelije spíš v červenou knihovnu. Nevadí mi hezké konce, ale po zkušenosti s jinou Hosseiniho knihou, Lovcem draků, jsem čekala spíš pesimističtější konec.
Pokud si chcete přečíst něco krásného, co vás určitě hned chytne a mimo samotného příběhu se zároveň dozvědět i něco z reálií Afghánistánu, tohle je knížka, kterou byste si měli vybrat.
Gentleman v Moskvě
Amor Towles
Člověk by ani neřekl, jak krásně a poutavě může být napsaný příběh, který se celý odehrává jen na půdě hotelu. Četla jsem na knihu spousty kladných hodnocení, a i přes to jsem nečekala, že se mi kniha bude líbit tak moc.
Mezi všemi ostatními knihami na dost závažná témata, které jsem v poslední době četla, byl Gentleman v Moskvě jak pohlazení. Průlet historií Ruska čtivě a s nadhledem z pohledu člověka uvězněného na několik desítek let na jednom místě.
Gentleman v Moskvě je knihou plnou naděje, knihou, která hledá pozitiva i v tom nejhorším možném scénáři. Má nadhled a vtip a ty nejmilejší hlavní hrdiny. Moc doporučuji. Tuhle knihu jsem rozhodně nečetla naposled.
Sněžný měsíc
Michaela Klevisová
Další skvělá detektivka ze série s detektivem Josefem Bergmanem. A tahle mi opravdu sedla. Příběh krásně plynul a hezky se četl, zápletka byla zajímavá a vrah pro mě byl překvapením. Co víc si přát!
Drak spí
Michaela Klevisová
Konečně jsem se dostala k detektivce tolik oceňované české spisovatelky! Teprve až když jsem knihu začínala číst, zjistila jsem, že se jedná už o sedmý díl celé detektivní série a trochu jsem se bála, že se nebudu chytat. Ale ono to vůbec nevadilo! Detektivní příběh z mých rodných jižních Čech si prostě plynul sám o sobě.
Moc se mi líbilo, jak čtivě a zároveň hutně a plně byla kniha napsaná. Doslova jsem hltala každé jednotlivé slovo. Promyšlený příběh se zajímavou zápletkou mě úplně vtáhl a kdo je vrah jsem netušila téměř až do poslední chvíle.
Tak teď už i já vím, co na té Klevisové všichni vidí! Těším se, co dalšího si od ní přečtu.
Kde zpívají raci
Delia Owens
Číst tuhle knihu je jako pohlazení a obejmutí zároveň. Je tak překrásně napsaná, vlastně docela krátká a přitom neskutečně plná obrovského množství emocí. Pomalé odkrývání rodinné historie, objevování přírody a obrovská láska k ní. Příběh holky z bažiny byl to nejkrásnější, co jsem četla snad za poslední dva roky. Bylo to tak příjemné čtení, až je mi líto, že jsem jsem knihu přečetla tak rychle, protože jsem se od ní skoro nemohla odtrhnout. Děkuji za nádherný překlad a doporučuji.
Oběť 2117
Jussi Adler-Olsen
Oproti jiným dílům případů oddělení Q je Oběť 2117 až přehnaně moc akční. U Olsena nejsem zvyklá na tak velké množství postav s vlastním příběhem ani na zapojení tak obrovského množství jednotek policie. Navíc mi v tomto díle kvůli rozdělení týmu chybělo to známé jiskření a pošťuchování.
Olsen je pro mě ale každopádně vždy zárukou kvality a toho, že se u čtení rozhodně nebudu ani an chvilku nudit. Asadův příběh byl zase úplně jiný než předchozích 7 dílů této krimisérie. Jussi Adler-Olsen nezůstává na jednom bodě a stále vymýšlí nové a zajímavé zápletky.
Jestli ještě náhodou neznáte Oddělení Q, utíkejte si přečíst alespoň jeden díl. Litovat nebude, ať už si přečtěte cokoli. To vám zaručuji.
Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek
Zajímavě vymyšlený příběh, který je ale napsán velmi prostě a jednoduše. Kniha se díky tomu sice čte velmi rychle, ale na úkor toho nejde téměř vůbec do hloubky. Psychologie postav je poněkud odbytá, vztahy i události jsou popsané dost černobíle. Sice ji zhltnete jako malinu, ale moc toho ve vás z knihy nezůstane. Určitě si budu chtít přečíst další díl, ale není to pro mě kniha, kterou bych si chtěla nechat v knihovněnebo si ji přečíst znovu.
Vyměnit vodu květinám
Valérie Perrin
Velmi čtivě a lehce napsaná kniha o životě Violette Dušičkové, která pracuje jako správkyně hřbitova. Jak získala takovou zvláštní práci? Co ji k tomu vedlo a jaký je vlastně životní příběh paní, která neváhá pomoci pozůstalým potulujícím se bezcílně hřbitovem, pozvat je na čaj nebo kávu a dlouze s nimi mluvit o jejich nejbližších, kteří už mezi námi bohužel nejsou?
Začetla jsem se hned od úplného začátku a prvních 120 stránek jsem si v hlavě pořád říkala, jak krásně je tahle knížka napsaná a že vůbec nevadí, že se tam ještě nic zásadního nestalo, protože při čtení je vám prostě krásně. Je to takové pohlazení po duši.
Potom ale už konečně přišel zlom a mně došlo, jak spolu všechno souvisí a že tohle byl vlastně jen úvod velkého a moc smutného příběhu o životě a lásce Violette, která není jen černobílou postavou, jak se mohlo ze začátku zdát. Brala život s tím, co jí sám nabídl, s nástrahami, smůlou i trochou štěstí, vůbec to neměla jednoduché.
Za mě nejlepší přečtená kniha roku 2022!
Žena v kleci
Jussi Adler-Olsen
Juchu! Konečně zase jedna detektivka, která mě úplně pohltila. Poslední dobou jsem se do žádné detektivky nemohla pořádně začíst - buď byly moc jednoduché a předvídatelné nebo mě nebavil děj či hlavní detektiv. Žena v kleci mě ale bavila úplně po všech stránkách. Velmi zajímavá zápletka, zábavný detektiv a hlavně to bylo hodně napínavé a chytře vymyšlené. Baví mě, když se detektivka netočí jenom kolem jednoho specifického případu, ale když jsou k tomu poodhaleny i osobní životy postav. Určitě si přečtu ještě další díly série! Díky, Čtenářská výzvo, že jsem objevila tohle detektivní oddělení.
Kniha zvláštních nových věcí
Michel Faber
Dala mi zabrat... V březnu jsem přečetla Kvítek a byla jsem z něj nadšená. V srpnu jsem sáhla po Knize a vůbec jsem se nemohla začíst. Po 70 stránkách jsem ji odložila, že se k ní možná někdy vrátím. :-/
A pak přišel druhý nouzový stav a mně to došlo. Na Fabera totiž potřebujete mít dostatek času. Jeho příběhy jsou tak hutné a plné, že prostě není možné jeho knihy jentak zhltnout na pár posezení.
Kniha zvláštních nových věcí je krásná. :-) A je v ní tolik myšlenek a témat! Laskavost, porozumění, láska, pochopení, tolerance, objevování ale i hledání, odloučení, smutek, samota, nespravedlnost, udržitelnost světa...
Mnohovrstevnatý jazyk, kterým kniha promlouvá je nádherný a zásluhu na tom rozhodně má i skvělý překlad Viktora Janiše.
Až někdy budete mít náladu na čtení, kterého budete plni a budete na něj mít dostatek času, sáhněte po Knize zvláštních nových věcí a nebudete litovat.