Kackac77 komentáře u knih
Audiokniha
Skvělá knížka, i když se nečetla ( v mém případě neposlouchala) lehce. Příběh začíná u tří dětí, kamarádů - Niny, Etiéna a Adriena. Kolem těchto tří se všechno točí. Je to napínavé, zajímavé, se spoustou odboček k dalším postavám. Někdy zdlouhavé. Spoustu rozuzlení mě překvapilo. V románu je tolik vět a myšlenek, které jsem si při poslechu chtěla zapsat... asi si tu knížku musím koupit i v papírové podobě, a to dělám opravdu výjimečně!!!
Audiokniha
To bylo milé překvapení, na knížku jsem narazila náhodou a nic moc jsem od ní nečekala, a možná o to víc jsem si ji užila. Vtipná, čtivá, ale i dojemná, zábavná, poučná.. Přesně to, co jsem zrovna potřebovala. Připomněla mi, jak osvobozující a léčivé být sama v přírodě. Připomněla mi, že je dobré nebrat se moc vážně, ale užívat si život takový jaký je. Připomněla mi, že se v tom pracovním shonu zapomínám ze srdce smát. Škoda, že byla tak krátká :-(
Audiokniha
Krásná knížka. Už jsem četla víc příběhů z této doby, ty události kolem války jsou vždycky smutné. Ale tady to se tak hezky četlo. Ty příběhy lidí vás vtáhnou a nepustí. Je to takový hořkosladký příběh. O obrovském smutku a neštěstí, ale i o lásce a naději. Dojemné čtení, a tak nějak... hluboké a bez patosu. Určitě si přečtu i další díly ze série.
Audiokniha
Je to naprosto banální příběh. Máma, táta, dvě děti. Vztahy. Co si myslí on, co si myslí ona. Někdy jsem si říkala, jak je spousta těch hádek zbytečných. Kdyby si lidi říkali, co si opravdu myslí, jak to opravdu cítí. Jeden se přizpůsobí druhému, ale pak za to něco očekává, nedostává to, je naštvaný,... nebo něco chci, ale vidím, že ten druhý chce něco jiného, a když se prosadím, nastává pocit viny. Koloběh zbytečných emocí. Ty rozhovory...úplně jsem někdy slyšela sama sebe. Soukupová umí skvěle napsat na papír takové ty vnitřní monology - v jedné kapitole z pohledu manželky, v druhé z pohledu manžela. A na kterou stranu se má člověk přiklonit? To už si vyber čtenáři, oba mají do plusu i do mínusu. Člověk chápe všechny postavy, všechny jejich motivace, ale jak z toho ven? Nic nového se v tom příběhu neděje, jak už jsem psala, banální děj, máma, táta, dvě děti, vztah, který začíná být vyčpělý, nevěra....tisíckrát prožitý příběh a přesto, ani chvilku jsem se nenudila. Prostě Soukupová umí psát. Lidi by spolu měli mluvit, ale opravdu.
Audiokniha
Narazila jsem na knížku na Českém rozhlasu. Film jsem viděla před x lety a byl skvělý, ale úplně moc thrillery nevyhledávám. V tomto případě jsem dobře udělala. Při čtení jsem úplně viděla Antonyho Hopkinse a Jodie Fosterovou. Bylo to napínavé, zajímavé, prostě super čtenářský zážitek.
(SPOILER) Kniha má velmi dobré hodnocení, i díky tomu jsem si ji nakonec koupila. Mně zase tak dobrá nepřišla. Začátek se rozjel slibně. To jak si Evelyn vyžádala Monique pro napsání životopisu, čekala jsem proč asi, co zatím je. Pak přišla prostřední část, vlastně většina knihy, kdy Evelyn popisuje Monique celý svůj život. Přišlo mi to dost rozvleklé a nezajímavé. Její život byl plný vdavek a rozvodů a taky hlavně lásky k jiné ženě, která v té době nebyla zrovna tolerovaná. Evelyn je tady vykreslená jako potvora ochotná udělat pro slávu cokoliv. Ty neustálé výlevy, jak moc miluje Cynthii byly děsné. Dalo se to přečíst, ale kniha ve mně nic nezanechala.
Audiokniha
Tohle byla opravdu paráda. Užila jsem si každou minutu. Kniha popisuje osudy známé vily Tugendhat, ale tady je přejmenovaná a příběh je vymyšlený, jak už na začátku autor uvádí. Líbily se mi postavy, trnula jsem, co se s nimi stane. Začíná to ještě před stavbou vily, seznámením mladého páru na líbánkách a architekta Reinera. První republika. Mladí bohatí manželé, kteří začínají svůj společný život a postaví nádhernou stavbu. Krásná doba. Ale víte, že to skončí, že ty šťastné postavy čeká válka, pak revoluce, komunismus.... A že to asi nebude moc dobré. Zvlášť když je jeden z páru žid. Mně se to moc dobře poslouchalo a užila jsem si to. Skvěle namluvené paní Milenou Steinmasslovou.
Krásná kniha. Pořád se mi to v hlavě propojovalo se seriálem. Viděla jsem Růžičkovou jak říká : "na tragicky život já jsem pes". I když se dek odehrává v těžké válečné době, dýchá tady na člověka život, přijetí života.
Bylo pro mě že začátku těžké se začíst. Jakoby ta kniha byla na jiných vlnových délkách než já. Potřebovala jsem ji číst beze spěchu a v klidu a pak najednou jsem to tam všechno viděla. Přátelství, lásku, bezpodmínečné přijetí. Krásná knížka.
Chandler Bing alias Mattew Perry, teda eeee vlastně naopak. Mně se to líbilo. Dost často mě teda sral jak pořád znova a znova propadal buď chlastu nebo lékům. Ale ruku na srdce, znám ten pocit, že si nemůžu pomoct a znovu a znovu dokola dělám staré známé zlozvyky. Mám štěstí, že to není alkohol, ani drogy, ani cigarety. A tak mi ta zpověď Mattewa připadá neskutečně odvážná. Nepíše jenom o tom jaký je borec, že vydělal tolik a tolik a že hrál v Přátelích, atd. Píše o tom jak byl marný, a slabý a jak ten život někdy stojí za hovno a zároveň, že si to člověk dělá sám sobě těžké.
Někdy na začátku knihy psal, že se modlil k Bohu a jediné, co od něho chtěl, je být slavný. To mi připomíná, že by si člověk měl dobře rozmyslet, co si vlastně přeje.
Moc se mi na knize líbí, že nám předkládá celého Mattewa Perryho, tu zářivou stranu i tu odvrácenou. Ne jako spousta jiných autobiograglfií, které ukazují samé supermany.
Jinak tady pár lidí psalo v komentářích, že předpokládali, že to bude vtipné jako jsou zvyklí z Přátel, a tak dávali špatné hodnocení.. Proboha proč si nepřečtete anotaci?!
No, můžu si za to sama. Romantické knížky mě bavily v mládí a možná tak do třiceti. V posledních letech zkusím jednou za čas nějakou romanťárnu jako oddychovku, a většinou pak dlouho po žádné nešáhnu, protože mě to otravují ty romantické klišé, že je to všechno na jedno brdo. Tato knížka je klišé na entou. Já opravdu nerozumím tak dobrému hodnocení tady na databázi. Je to tak debilní až to bolí. Popis sexuální scény je jak z bravíčka. Nic, ale opravdu nic vás nemůže překvapit, všechno je naprosto předvídatelné. Rozhovory dvou vědeckých pracovníků jsou někdy na úrovni pubertálních děcek. Toto se hodně nepovedlo.
Audiokniha
Nejsem žádný velký znalec královské rodiny a bulvár mě nezajímá, takže jsem se v knize dozvěděla spoustu nových informací, které jsou veřejně známé, ale pro mě byly nové. Celá kniha mě bavila. První dvě třetiny jsem Harrymu dost fandila a když jsem vnímala, že je trošku sebestředný a dost věci prožívá... říkala jsem si, kdo jsem já, abych to soudila. Navíc, i když popisuje, jak je to hrozné, čelit neustálé pozornosti veřejnosti, novinářů, bulváru,.. vlastně si to vůbec nedokážu představit, jak moc to musí být náročné. Myslím, že je to člověk, který má za sebou dost neřešených traumat. Je evidentní, že nenávidí novináře, je to prostoupeno celou knihou. Viní je ze smrti matky, a vlastně skoro z každého svého životního karambolu. Poslední třetina se hodně točí kolem Megan. Já jsem na ni vlastně předtím ani žádný názor neměla. Z knihy je evidentní, že má na manžela obrovský vliv. Měla jsem z knihy pocit, že ji nejenom miluje, on je na ní naprosto citově závislý. Ta poslední třetina se mi nejhůř poslouchala, ve smyslu, že mě fakt vytáčel (a to jsem se myslela, že jsem vůči takovým věcem imunní). Harry se v této části chová jako hysterka, oběť a je velmi sebestředný. Všichni kolem něj dělají chyby, ale ty svoje si nepřizná, vlastně si jich vůbec není vědomý. Myslím, že kniha vznikla hlavně proto, že má neustálou potřebu se obhajovat a něco vysvětlovat.
Knihu načetl Daniel Krejčík sice hezky, ale vlastně jsem se celou dobu nedokázala rozhodnout, jestli je to dobré nebo ne. Pokud by totiž někdo chtěl Harryho vykreslit přecitlivěle, hystericky a tak nějak méně "mužně", pak interpret sedí dokonale. Mně se ale chvílemi zdálo, že to Krejčíkovo povzdychávání, a vůbec způsob jakým to četl, trošku (zbytečně) Harryho vykresluje více přecitlivěle a slabošsky.
Audiokniha
Kniha byla hodně, hodně, hódně dlouhá, skoro 47 hodin poslechu. Některé části byly zdlouhavé, třeba jednou Strike vyslýchal ženu a já si pak všimla, že ten výslech v té audioknize trval hodinu a čtvrt. Části ve kterých jsou přepisy chatů byly taky dlouhé, včetně všech těch výrazu...jako hahaha, apod. Ale přesto jsem se vůbec nenudila a užila jsem si to moc. Závěr hodně napínavý a pro mě i nečekaný. Všechno to logicky zapadlo do sebe. Tam kde v jiných detektivkach jsou náznaky a slepé uličky, ve kterých už autor nepokračuje, tam Galbraith vysvětlí vše, objasní proč. Což mi v některých detektivkach dost leze na nervy, co s tím člověkem u kterého jsi naznačil nějaký problém??? Takže díky tomu chápu to množství stránek a toleruju ho. Strike i Robin jsou pro mne super postavy a nevadí mi ani ta lehká romantická linka mezi nimi.
Já jsem si knížku moc užila.
Moc krásné čtení. Někdy dost zdlouhavé, ale přes ty dlouhé popisy to vůbec nebylo nudné. Naopak. Hrabě je úžasně napsaná postava.
Děj se začíná odehrávat po revoluci v Rusku, po pádu cara. Šlechtici, kteří neutekli, jsou souzeni. Hrabě Roskov se naopak vrací do Ruska z Paříže, aby pomohl odejít rodině, je souzen a odsouzen k domácímu vězení v hotelu Metropol, kde stráví 30 let. Do života mu přichází různé věci, ale on se dokáže přizpůsobit každé situaci a najít v ní to dobré s elegancí a vznešeností šlechtice. Jeho myšlenky, životní postoje, úvahy, tolik věcí mě zaujalo, že si knížku urcitě ještě někdy přečtu.
Audiokniha
Moje první knížka od Kinga. Píše skvěle!!! Bylo to velmi dlouhé a prví třetinu se v podstatě nic neděje, přesto jsem se anj chvilku nenudila. Určitě si chci přečíst od něj něco dalšího, akorát na ty horory moc nejsem.
Krásné čtení. Ne, že bych chtěla se těmito samotáři měnit, ale něco mě při čtení vysloveně lákalo. Ta svoboda s jakou žijí. Každý je trošku jiný, ale přece jsem vnímala, že mají něco společného. Lásku k životu, respekt k přírodě, přijímání života, takového jaký je, nejvíc se mi asi líbí, že nejsou na nikoho a na nic naštvaní. I jsem se kolikrát zasmála, například když jeden ze samotářů říká.. život je spravedlivý, někde sebere a někde přidá .... sebral mi zuby a přidal dioptrie.
Audiokniha
Toto je moje druhá knížka o autorky, opět skvělé čtení. Návrat do doby těsně před revolucí a po ní mi velmi připomínal moje vlastní dětství. Koukání na Magion, nadšení z prvního kazeťáku, domácí práce, pletení, lezení na stromy, ale i to hrozné prostředí školy, nebo nepříjemné doktory, kteří se museli poslouchat... Naštěstí, tady ta podobnost s mým dětstvím končí. Naštěstí můj tatínek nebyl alkoholik a moje maminka nebyla nespokojená a nešťastná oběť, která si svou nespokojenost se svým životem vybíjela na svých dcerách.
Mám ráda tento způsob vyprávění - každou chvíli z pohledu někoho jiného - tady to bylo z pohledu matky, otce a mladší dcery Pavlíny. Čtete například kapitolu z pohledu matky a chápete ji, jak je to hrozné mít doma alkoholika, a že přesto, že je protivná a dělá scény, tak to tak nějak člověk dokáže pochopit, protože to nemá lehká. Pak přijde kapitola z pohledu otce a najednou chápete, proč pije. Jak je jednoduché si nalhávat, že je všechno v pořádku a že někdo jiný se má přece ještě hůř a nevidět a nechtít vidět, že moje rodina je nefukční a toxické prostředí!
V knížce jsou skvěle vykreslené postavy, vztahy mezi nimi a až to mrazí, když si člověk uvědomí, kolik takových rodin asi je, a jak to vlastně zvenku vypadá "normálně". Za mě skvělé a silné čtení.
Audiokniha
Krásná knížka. 16 hodin a poslouchala se ze zatajeným dechem. Přitom dějově není nijak pestrá. Některé části byly až rozvleklé, ale přitom mě rozhodně nenudily, spíš držely v napětí. Celý příběh byl jako taková mexická pohádka. Vyvolávalo to ve mě spoustu emocí. Pro mě tam byla taková opravdovost, krása života v celé své drsnosti. Nejvíc se mi asi líbila postava Simonopia, vnímala jsem ho jako pojítko mezi světem lidí a světem něčeho, na co se musíte nacítit, co není vidět. Těžko se mi hledají slova. Příběh mě hodně zasáhl.
Ještě bych doplnila, že nemám moc ráda hudbu v audioknihách, ale tady tady ty krátké hudební předěly byly skvěle zvolená a úžasně doplňovaly atmosféru knihy.
Audiokniha na ČRo
Někdo nemá rád knížky popisující válečné období, na mě ještě hůř působí to co přišlo pak. Sotva skončila válka, lidi na vesnicích se najednou museli vyrovnávat s dalším zlem- kolektivizací. Skoro mi připadá, jakoby jsem tu bezmoc těch lidí cítila. I tady v té knížce, ve které je děda - betonové srdce. Příběh vypráví o něm, vrací se do jeho mládí, vypráví o babičce, jeho dětech, vnukovi,. .. vypráví o těžkém životě, o nutnosti smířit se s životem tak jak přichází. Ale není to žádná depka. Občas jsou tam i vtipné momenty. ...Děda, co chodí v noci dělat ducha a straší družstevniky,... atd.
Moc hezky se to poslouchalo.
Audiokniha
Už jsem četla knížku dřív, a líbila se mi, teď jsem si ji dala jako audio. Dává mi to spoustu odpovědí na moje otázky, ale taky pocity. Už od dětství miluji stromy. Vždycky mi vadilo třeba stříhání ovocných stromů..., líbí se mi divokost, i v zahradě. Autor vysvětluje spoustu zákonitostí, o kterých už vědci vědí, ale nastiňuje také spoustu předpokladů, odhadů,.. Co všechno ještě o stromech a lesech nevíme? Každopádně bychom měli k přírodě přistupovat s citem a s pokorou.