Kaja1 komentáře u knih
Tak ráda jsem se vrátila na Aljašku k příběhu Jonaha a Cally. Život tam jistě není jednoduchý, ale ta soudržnost mezi lidmi, to je něco, co v civilizaci nezažijete. Lidé tam nejsou tak "sluníčkoví" , mají své problémy, alkohol, deprese z dlouhých zim, ale přesto jsem si čtení moc užila.
To bylo tak pěkné čtení. Život jedné mladé ženy a její dcery se odvíjí jako na filmovém plátně. Bohatství života je v tom, když najdete místo, kde vás mají rádi a nezištně vám pomáhají. Chtěla bych v životě potkat takového pana Saita, Oonu,Maggie, Zvěrolékaře a vůbec všechny ty lidičky z Upper Puffinu. Krásný je závěr knihy.
Kniha je o tom, že lásce se neubráníš. Měli v zivotě jasno, ale přesto jim okolnosti nebyly nakloněny. Když si ke knize pustíte v ní zmiňované písně je to pravé čtení na pošmourné odpoledne.
Tak tato kniha se povedla. Krása Itálie, dobré jídlo, pláže, láska nic tu nechybí. Když potřebujete vypnout je to, to pravé. Jen škoda, že jsem ji nečetla na nějaké pláži v Amalfi. Už se těším na Lea v Praze.
Která matka tohle dopustí? Myslela jsem, že to nedočtu. Pořád jsem si říkala, je to jenom kniha, ale musím říct, že ke konci se mi v jednu chvíli udělalo špatně. Bylo to napsáno dobře, pořád jste byli v napětí kdo? Rozuzlení bylo překvapivé....
Tato série mě bavila, ráda jsem se vrátila do městečka Halleholm a sledovala osudy Lovisy a lidí kolem ní. Jsem ráda, že to všichni zvládli a konec dobrý, všechno dobré.
Kniha nás zavedla do roku 1920 do Ameriky, kde navzdory prohibici vzkvétá obchod s pálenkou. Na pozadí nelítostného boje mezi různými gangy se odehrává romantická linka mezi Thatcherem a Laurel. Zase kousek americké historie, která stojí za přečtení.
Žádný velký krvák, taková detektivka plná podezřelých žen, které spojoval jeden zavražděný muž. Děj rychle ubíhal, jen nevím zda by, třeba i kamarád mohl vyzradit tolik věcí z vyšetřování a dokonce vzít soukromého detektiva na místo činu...
Útlá knížečka, kterou slupnete jako malinu mi připomněla naše letní putování po Bretani. Pri čtení o Paříži, jsem ráda, že jsem ji navštívila před 20 lety a v květnu, v létě to musí být fakt peklo a k tomu ty fronty a s malými dětmi, opravdu autorku i manžela obdivuji a držím palce na další putování.
Moc pěkná, ale moc smutná kniha. Převede nás na příběhu žen jedné rodiny přes tři generace, přes všechny režimy, které se u nás vystřídaly. Bylo mi moc líto Emilky a toho všeho, co se stalo potom. Připadalo mi, že ta jediná měla své sny jen za nimi nedokázala jít, snad se to povedlo její vnučce Johaně.
Kniha měla od prvních stránek spád. Nemohla jsem přestat číst, chtěla jsem se dozvědět, kdo mohl spáchat takovou zrůdnost. Jestli se tohle děje ve jménu peněz, těmto lidem není nic svaté. Myslím si, že děti Amišů nejsou na tyto hrůzy světa připraveny, Mary byla tak mladá a naivní a kvůli tomu byla vyvražděna celá rodina. Kate a John si snad dokáží k sobě najít cestu.
Po dočtení knihy mám zlost, na ty promarněné roky, na to kam uvrhli komunisté naši zemi na 40 let, na ty, kdo nám celý život lhali a my museli vyrůstat v nesvobodné zemi. Hedvika si vybírala nesprávné muže, i když je to fiktivní postava, jak píše autorka mohlo se to stát. Líbilo se mi začlenění skutečných postav do příběhu. O mnohých a jejich roli v poválečném Československu jsem četla poprvé.
Člověk už přečetl hodně knih z války a vždy ho něco překvapí. Tentokrát jsou hrdinové z Podkarpatské Rusi, nyní zmítané válkou, lidé tam neměli nikdy lehký život a osud je zkouší i nyní. Naši tři hrdinové své místo v životě našli, ale minulost jim už nikdy nedala spát. Snad se Jan dopátral osudů svých blízkých.
Kniha se četla sama. Přála jsem Mathilde štěstí, a snad se ho i dočkala. Myslím, si že tam bylo rozehráno příliš mnoho osudů, někdy méně znamená více. Ale námět knihy je zajímavý.
Ráda jsem se vrátila na ostrov St.Kilda a znovu obdivovala popis drsného života na tomto odlehlém ostrově. Nelehký osud lásky Mhairi nebyl tak romantický jako předchozí příběh Effie, ale nemohou být všechny stejné. Oč to měla Mhairi těžší, snad i ona najde štěstí, i když to její je draze vykoupené.
Byl to pěkný příběh, postupně se před námi odkrývá tajemství starého domu a jeho obyvatelek někde v Cornwallu. Na konci se všechno uzavře.
Ze začátku jsem myslela, že knihu odložím, styl psaní mi připadal těžkopádný. Připadalo mi, že se potkali dva naprosto odlišní lidé, a přece tak nějak od začátku věděli, že jsou pro sebe ti praví. Byly tu
krásně, tak nějak nenápadně,
popsány všechny druhy lásky, dětí
k rodičům, mezi sourozenci a nakonec i láska partnerská.
To bylo tak zamotané a neuvěřitelné. Ze začátku to vypadalo na pěkný příběh, jenže někdy méně je více.... Člověk tomu zkrátka nevěří, nakonec je vše zalité sluncem....
To bylo tak zamotané až to bylo neuvěřitelné. Mohl to být pěkný příběh.....stačilo ubrat některou zápletku. Nakonec bylo vše zalité sluncem.
Kniha se četla dobře, střídaly se dvě časové roviny. Musím poctivě říct, že Cheska byla na zabití, nechápu její kariéru u filmu s její diagnózou. Vždyť to není snad ani možné, aby to nikdo nepoznal. Je zde ukázáno jak je svět showbyznysu a sláva vrtkavá, a kdo s tím neumí zacházet, ne vždy dobře skončí. A taky hezká tvář a trocha lichocení dokáže s muži divy.....