kalinkacz komentáře u knih

Na ledě, nejvirálnější romantická komedie současnosti, se konečně dočkala českého překladu!
Samozřejmě jsem si knihu po tom velkém zahraničním boomu pořídila v originále a nakonec ji četla až v češtině.
Řeknu to narovinu, tohle byla romantická komedie, která mě bavila stejně jako Hypotéza lásky od Ali Hazelwood.
Mám tu cílevědomou krasobruslařku a kapitána hokejového týmu, co víc k tomu říkat... Bavilo mě prostředí, chemie mezi nimi a taky to, že hodně knihy se věnovalo samotnému budování jejich vzájemného vztahu.
Byť má kniha přes 400 stran, tak jsem si každou jednu z nich užila a vždycky jsem se těšila, až se ke čtení vrátím.
Autorka se tímto stává mým objevem v tomto žánru, myslím si, že si hype zaslouží a nemůžu se dočkat, až na podzim v češtině vyjde její druhá kniha Wildfire (samozřejmě i tu mám doma už angličtině).

5 10.04.2024

Zaostřeno na tebe (Set on You) je romantická komedie, která v zahraničí obletěla bookstagram! Hrozně jsem se těšila, až vyjde v češtině, až jsem si koupila anglický originál (a ano, knihu jsem četla až v češtině).
Bála jsem se, aby se mi příběh líbil, protože jsme v zahraničí viděla pár videí, kde daný tvůrce zmiňoval, že knihu ani nedočetl...
Já se ale bavila! Začetla jsem se hned na první stránce a byla jsem moc ráda, že v knize byla romantika, ale i ta komedie (nasmála jsem se). Bavilo mě originální prostředí posilovny i obsah ze sociálních sítí, který je v příběhu zahrnutý.
Jediné co... Hlavní hrdinka není moc pro čtenáře sympatická (nebo alespoň já to tak měla). Nikdo nejsme bezchybní, ale s Crystal bych si asi moc nerozuměla.
To nic nemění na tom, že to byla fajn, čtivá oddechovka a moc ráda si od autorky přečtu něco dalšího!

5 16.03.2024

Když panda tančí byla naprosto úžasná feel good záležitost.
Román o ztrátě a vztahu mezi otcem a malým synem... Styl psaní nemá chybu, příběh se četl sám a ty emoce, prostě krása.
To, jakým způsobem si k sobě hlavní hrdinové hledají cestu, byla jsem dojatá. Knihu jsem četla už před nějakým časem, ale pořád mám příběh v hlavě. Pokud hledáte něco milého, zároveň dojemného a ze života, pak sáhněte po románu Když panda tančí, je to skrytý poklad.

5 07.02.2024

Láska mezi řádky byla prostě boží!
Ze zahraničí jsem věděla, že je kniha, resp. celá série, nesmírně populární až doslova virální.
Pro mě je Lauren Asher objev letošního roku asi jako Lucy Score! Knihy obou těchto autorek mě bavily stejně moc!
Láska mezi řádky má parádní hlavní hrdiny, miluju to prostředí zábavného parku a postupně budovanou chemii...
Celá kniha stojí na dialozích a díky tomu se čte prakticky sama.
Za mě parádní new adult romantiky a po dočtení mě napadá pouze jediné - "Kde je sakra druhý díl?!"
Pokud to není jasné, tak DOPORUČUJU!

5 16.12.2023

I dnes si živě pamatuju, jak jsem loni prohlásila, že už nic od Mariany Zapaty nepřečtu... Že mi její knihy vlastně moc nesedí... A hele, dnes mám od ní přečteno vše, co v češtině vyšlo a její letošní 2 novinky se mi ze všech líbily úplně nejvíce a tak teď prohlásím, že si od ní určitě přečtu i cokoli dalšího, co u nás vyjde.
Dvojitý zásah mi sedl! Baví mě zápletka, kdy se k sobě dávní přátelé snaží najít cestu a nakonec se mezi nimi stane něco víc.
Hrozně moc mi sedla hlavní hrdinka Bianca, protože byla trošku jako já, takže jsem chápala, jak se cítí, proč něco řeší víc, než by měla a jak vše prožívala.
Drahý Aarone, autorčina první letošní novinka, mě bavila ještě o něco víc, ale i Dvojitý zásah za sebe mohu rozhodně doporučit.
Paradox je, že 2 autorčiny knihy, které letos vyšly a které mi od ní přijdou nejlepší, mají na Databázi knih nejnižší hodnocení...
Ať je to jakkoli, tvorba Mariany Zapaty mě baví, jsou to super oddechovky a těším se na její novinky příští rok!

5 09.12.2023

4 roky čekání a je tu nová Liane Moriarty!
Tuto velmi populární australskou autorku zná skoro každý knihomol, její psychologické romány jsou hojně čtené po celém světě a kdo by taky neznal Sedmilhářky a stejnojmennou seriálovou adaptaci.
Já autorku sice komplet načtenou nemám (aktuálně je mou nejoblíbenější autorčinou knihou Manželovo tajemství), ale byla jsem zvědavá, jaká novinka bude.
Jablka ze stromu nepadají mají skoro 500 stran a jsou klasickou ukázkou psychologického dramatu - manželský pár, 4 dospělé děti a cizí žena. Pak někdo zmizí a podezření padne skoro na každého a vy víte, že v té rodině bude nejedno tajemství.
Jako takhle autorka tyto příběhy umí psát vážně dobře a s lehkostí. Ale... To množství postav! Já vím, v takto spletitých příbězích (detektivkách apod.) je třeba mít více postav, aby se nedalo vše hned odhadnout, ale za mě je rozdíl je dávkovat postupně a ne najednou.
V případě této knihy je čtenáři během prvních 70 stran představeno 21 postav a to na mě bylo moc. Musela jsem si nakreslit rodokmen a dopisovat všechna jména a při čtení jsem se do svých poznámek musela pořád koukat a to mi trošku kazilo celkový dojem ze čtení.
Rozhodně ale nechci, aby vše vyznělo jen negativně... Co mě moc potěšilo byl ten konec, ten jsem vůbec nečekala a povedl se!
Čtivost, námět, konec super, jen ty postavy... Ale samozřejmě je to jen můj subjektivní pohled a věřím, že mnoha lidem tohle problém dělat nebude.
Ve výsledku hodnotím Jablka ze stromu nepadají jako fajn nadprůměrné čtení.

5 25.11.2023

Jsem ráda, že má matka zemřela byl naprosto neskutečný a nezapomenutelný memoár z pera americké herečky.
Autorka/herečka u nás moc známá není, já po knize sáhla kvůli jejímu názvu (který je tedy opravdu drsný, zvlášť když víme, že se jedná o životopis) a bezchybným recenzím na Goodreads (mrkněte na to hodnocení sami).
Loni v srpnu byla v zahraničí kniha všude! Nikdo jí nedal méně než 5*!
To čekání na překlad stálo za to! Autorka v knize popisuje svůj vztah s matkou, který byl toxický Upozorňuji, že v knize jsou snad všechna citlivá témata - fyzické i psychické násilí, anorexie, bulimie, závislost, manipulace atp.
Pokud se ale do knihy pustíte, nebudete litovat! Sama mám doteď žije v paměti vše, co v knize bylo a co mě donutilo si připomenout, jak mají jiní lidé šílené a traumatizující rodinné vazby
Hypu se nedivím a hrdě se k obdivovatelům knihy i autorky přidávám!
Jedná z nejlepších knih tohoto roku!

5 19.11.2023

Lucii Macháčkovou, skvělou stand-up komičku, znám díky její loňské novince Historky z Tinderu! U těch jsem se nasmála neskutečně (a spolu se mnou i lidé v metru).
Když jsem letos zjistila, že autorce vyjde novinka Svatební historky aneb Jak jsem se nevdala, zajásala jsem! Díky reading copy jsem si mohla knihu přečíst ještě před vydáním a řeknu vám, bavila jsem se stejně dobře!
Autorka do knihy zahrula historky ze svateb, které navštívila, z rozluček, které organizovala, ale i zábavné seznamy, kde si odškrtáváte svatební bingo nebo návod pro muže, jak vůbec ženu o ruku žádat.
Pokud se chcete u knihy zasmát, četli jste autorčinu předchozí knihu nebo hledáte dárek pro někoho, koho čeká svatba – pak budou Svatební historky super volbou!

5 19.11.2023

Číst rozhovory Martina Moravce je prostě radost (byť mě mnohdy rozloží - v tom nejlepším slova smyslu).
Po dech beroucím rozhovoru s neurochirurgem Vladimírem Benešem, se Martin rozhodl vrátit k lékařské tematice (této novince předcházel ještě rozhovor s pilotem Davidem Heclem a kriminalistou Josefem Marešem) a máme tu tentokrát rozhovor se záchranářem - Markem Dvořákem.
Osobně se přiznám, že mám slabost pro knihy s lékařskou tematikou, jelikož obdivuji všechny lékaře a jejich profese mi přijdou neuvěřitelné a mám k nim velký obdiv. Zároveň jsem si nebyla jistá, jak dopadne návrat k lékařskému prostředí... No, bála jsem se úplně zbytečně! Tohle je totiž nejlepší kniha Martina Moravce, a za to dám ruku do ohně!
V této knize se dozvíte vše, co byste měli, a to záživnou a čtivou formou. Připomenete si první pomoc, zažijete den u letecké záchranné služby i na urgentu, setkáte se s mnoha pacienty a doslova na vlastní kůži pocítíte, jak náročná psychicky i fyzicky profese záchranáře je.
Marek Dvořák na Martinovy otázky odpovídá upřímně, otevřeně, vtipně, s nadhledem a pokorou.
Do této knihy se zkrátka začtete a nepřestanete číst, dokud nebudete na samotném konci, kde dost možná /jako já) uroníte nejednu slzu.
Za mě je kniha Mezi nebem a pacientem vynikající a mohu ji doporučit naprosto všem, jak já ráda říkám "Do každé rodiny!".
Tímto smekám před všemi lékaři, jste neuvěřitelní a bez vás bychom tu nebyli!

5 11.11.2023

Young adult fantasy čtu už opravdu jen výjimečně, natož ty historické. Kdyby mi novinku věk přízraků nedoporučilo samotné nakladatelství YA čtu, asi bych ji minula. To by ale byla velká škoda!
Díky ořízce je Věk přízraků jedna z nejkrásnějších knih, které mám ve své knihovně.
Teď ale k příběhu, který mě opravdu mile překvapil... Celý děj se odehrává v historické Olomouci (moje rodné město - palce nahoru, mrk, mrk) a hlavní hrdinka je schopná slyšet hlasy zesnulých.
Čtení jsem si užila, příběh byl svižný a neměl žádný výrazná hluchá místa. Prostě a jednoduše, bylo to moc fajn čtení.

5 01.11.2023

Mezi nimi byl ale velmi zdařilý debut!
Kniha mě zaujala svojí anotací, připomínala mi totiž knihu Pod sněhem od Petry Soukupové, kde jsou také hlavními hrdinkami 3 sestry a čtenář čte o jejich vztazích, sporech i přátelstvích...
Prvních cca 120 stran jsem dostala přesně to, co jsem očekávala - čtivý příběh o sestrách, které mezi sebou něco tají, každá má svůj život a zároveň je něco spojuje. Pak ale přišlo trošku ale, je to hodně subjektivní dojem, ale tyto pocity mám i nyní, několik týdnů od dočtení... Nemohu spoilerovat, ale v románu se potom začaly objevovat určité scény, situace a popisy a já si říkala, že tam prostě nejsou potřeba. Je to ale čistě můj pohled. Konec mě šokoval, nečekala jsem ho, ale opět po nějakém zamyšlení jsem si řekla, že to sice byl šok, ale zároveň nejjednodušší cesta ven ze všeho, co postavy řešily...
No, zkrátka tuto knihu budete muset zkusit, abyste zjistili, jak ji vnímáte vy. Znám čtenáře nadšené, ale i takové, kteří to mají jako já.
To ale ve výsledku nic nemění na tom, že Mezi nimi je na debut opravdu dobrý román a jsem zvědavá, co dalšího autorka napíše!

5 20.09.2023

Pokud hledáte oddechový román na konec léta, tak můžete zkusit Jedno italské léto od Rebeccy Serleové.
Já od autorky četla před 2 lety knihu Za pět let a ta byla moc fajn. I v případě této novinky autorka přidala do děje románu nějaký ten lehce nadpřirozený prvek.
Jedno italské léto vypráví o Katy, která přišla nečekaně o svoji matku. Měly spolu vyrazit do Positana, místo toho Katy odjíždí sama. V Itálii se však se svou matkou potká, jen je v jejím věku.
Příběh byl vlastně moc fajn, četl se jednoduše a neměl hluchá místa. Nelze se ubránit srovnání s knihou Za pět, ta mi osobně sedla víc. Možná tady na mě už ta nadpřirozená zápletka byla moc, nevím...
Každopádně na vypnutí super volba.

5 15.08.2023

Juliana Barnese jsem si zamilovala díky jeho knize Jediný příběh - to bylo tak nádherné, dojemné čtení, které ve mně probudilo snad všechny emoce, doteď si vzpomínám na ten čtenářský zážitek... Od té doby jsem si přečetla pár dalších autorových knih, ale Jediný příběh stále vedl. Letos mu vyšla novinka Elizabeth Finchová, podle anotace jsem měla dojem, že to nebude čtení pro každého a nepletla jsem se.
Příběh popisuje jedno nevšední přátelství mezi mladým hercem a starší učitelkou, která po smrti právě tomuto svému příteli odkáže své zápisky... Ty ho přivedou k dopsaní textů, které do té doby nebyl schopný vytvořit...
Tato kniha opravdu není pro každého čtenáře, někomu sedne, někomu ne. Sama ni nevím, do které skupiny bych se zařadila, protože si připadám tak někde uprostřed. Moc mě bavilo přátelství mezi hlavními postavami a to, jak autor vykreslil to, jak moc se vzájemně ovlivňovali. Pak ale přišly pasáže samotných textů (eseje) a byť byly plné zajímavých myšlenek, tak jsem se v nich nenašla a místy jsem se i ztrácela a vracela se v příběhu zpět.
Za mě to tedy bylo náročnější čtení, které je velmi originální a na které si každý musí udělat názor sám. Za sebe mohu ještě jednou doporučit autorův Jediný příběh.

5 05.08.2023

Klára Vlasáková se mi vryla do paměti díky debutu Praskliny. Ty byly naprosto jedinečné, zvláštní a rozhodně ne pro každého, poslouchala jsem je jako audioknihu (načtenou Terezou Dočkalovou) a byla jsem unešená!
Na Těla jsem proto byla nesmírně zvědavá, navíc pojednávají o velmi aktuálním a pro čtenáře blízkém tématu - vztahu matka x dcera.
Kniha je výborně napsaná a opět se mi při čtení potvrdilo, že autorka má nesmírný talent a ještě o ní hodně v budoucnu uslyšíme! Dokázala jsem se jako čtenář vcítit jak do matky, tak do dcery...
Má jediná výtka putuje k jedinému momentu, kde jsem s matkou nesoucítila (je to subjektivní samozřejmě a víc říci nemohu, spoilery...).
Za mě ale ve výsledku skvělé čtení, které doporučuji všem, kteří se zajímají o současnou českou literaturu.
P. S. A ta obálka?

5 21.06.2023

Novinka Mieko Kawakami Nebe patřila mezi mé nejočekávanější knihy letošního roku.
Autorka si mě získala svým románem Prsa a vajíčka, který byl naprosto vynikající a stejně jako Nebe otevíral aktuální společenská témata.
Román se věnuje šikaně na střední škole, jejíž obětí je náš hlavní hrdina... Je to ale i román o jednom nevinném, čistém a nečekaném přátelství.
Nebe má 200 stran a i na tak krátkém rozsahu dokázala autorka čtenáře dojmout i naštvat. Šikana je zde popsána opravdu do detailu (raději upozorňuju), ale přesto je příběh v jistém slova smyslu vlastně krásný (ono přátelství).
Takže ano, tohle čtení stálo za to a já Nebe, stejně jako celou autorčinu tvorbu, moc doporučuji.

5 21.05.2023

Jana Poncarová patří mezi mé velmi oblíbené české autorky. Každá její kniha je pro mě zárukou silného čtenářského zážitku.
Deník Věrky Kohnové je autorčina poslední novinka, která je od jejích dalších románů dost odlišná. Napsala ji společně s historikem Jiřím Sankotem a vypráví životní příběh 12leté dívky, která si před transportem za 2. světové války psala deník. Kniha tento deník obsahuje a zároveň popisuje celý život Věrky Kohnové, od jejího dětství, až po její smrt.
Je to kniha nesmírně silná, inspirativní a byť pro čtenáře, kteří se o téma zajímají, nemusí přinášet nic nového, tak i přesto se jich dotkne. Podobné knihy by měly být neustále vidět. Vše umocňují i rodinné fotografie, kterými je kniha doplněna.
S pokorou a naprosto klidným svědomím knihu doporučuji.

5 26.03.2023

Scarlett Wilková svou novinkou Ty chladné oči ukázala, že je neskutečně talentovanou českou spisovatelkou.
Dokázala znovu zpracovat událost, o které mnoho z nás moc neví a vystavět na ní příběh silné hlavní hrdinky z minulého století, která se za určitých okolností dostane do Československa.
Neonila (hlavní hrdinka) je vlastně obyčejnou, ale neskutečně inspirativní ženou, která se o sebe musela postarat a které osud nerozdal ty nejlepší karty.
Oproti knize Až uvidíš moře je tato kratší a má méně vypravěčů (což jsem preferovala).
Pokud máte rádi silné příběhy z pera českých autorů, které prožijete od první do poslední strany a třeba jste už četli předchozí autorčinu knihu, tak z této rozhodně nebudete zklamaní.

5 14.03.2023

Tak už i já mám za sebou všemi opěvovaný a doporučovaný Můj příběh od Michelle Obamové.
Rozhodla jsem se pro audioknižní verzi a musím říct, že vzhledem k tloušťce, formátu a fontu knihy jsem udělala dobře, protože bych ji jinak asi odložila.
Hodně čtenářů tuto knihu považuje za svou velkou inspiraci, na mě se ale asi nepřenesla... Ano, pasáž, kdy rodina žila v Bílém domě mě zaujala hodně, ale zbytek mi přišel prostě jen fajn.
Jsem ráda, že jsem si knihu poslechla, ale obrovské nadšení se u mě nekoná...

5 26.12.2022

Psychothriller Zemřu o Vánocích jsem si šetřila na prosinec - název k tomu prostě vybízel.
Námět zněl super! Což je kromě čtivosti vše, co mi na knize sedlo. U psychothrilleru očekávám zvraty, nečekané závěry na konci kapitol a neodložitelnost… to se ale nestalo.
Za mě tedy bohužel veliké zklamání.

Můj první Murakami️
Po dlouhém otálení jsem konečně zkusila knihu jednoho z nejoblíbenějších autorů Odeonu.
Norské dřevo je silný příběh o vztazích, cílech i překážkách.
Ten styl psaní, wow! To, jak je kniha napsaná je podle mě neuvěřitelné, minimálně první polovinu knihy jsem si užívala každou větu… Druhá polovina byla za mě trošku pomalejší, ale celkově kniha za přečtení rozhodně stojí.
Jen tedy zmíním, že místy pro mě byly některé scény zbytečně moc naturalistické.

5 26.12.2022