karol.cadex karol.cadex komentáře u knih

☰ menu

Zrcadlový muž Zrcadlový muž Lars Kepler

... ho miluju prostě. Joonu.
Jinak nemám co dodat.

Hihi, akorát teda co ve mně zanechalo asi nejhlubší stopu, byla scéna s malým autobusem na začátku. Na to budu vzpomínat dlouho a děsně se tomu chichotam.

13.11.2020 5 z 5


Řetěz Řetěz Adrian McKinty

Když na mě tahle obálka knihy svítila v Dobrovským, měla jsem trochu obavy, že to bude masová kravina, typický USA bestseller, typický USA thriller. Po pravdě to tak je, avšak navrch v tom jsou ještě fakt autentický pocity zúčastněných postav, jejich reálný životy nejen tady a teď, ale i flashbacky do minulosti, vhled do myšlenek ženský s rakovinou a válečného veterána na heráku. Řetěz jako instituce je fakt promakaná věc a celému románu jsem dost věřila, do půlky knihy se mi i dělalo fyzicky nevolno. Byla jsem doslova úplně napjatá! Za mě jeden z lepších thrillerů letošního roku. Žádná prvoplánová kravina.

08.11.2020 5 z 5


Ti druzí Ti druzí C. J. Tudor

Když se Sídžej nesnaží kopírovat Stephena Kinga, tak to překvapivě dopadne velmi dobře! Vážně, oproti předchozím knihám má tohle svoji hlavu a nesnaží se to vypadat jinak. Už kdysi jsem psala, že Tudor řemeslo psaní ovládá skvěle, jen bych ráda četla něco víc z ní - to se mi zde poštěstilo. Na druhou stranu se ale Ti druzí nijak nevymykají dnešnímu standardu bestsellerových thrillerů, takže pokud se mě na knihu zeptáte příští týden, řeknu vám, že byla fakt dobrá, ale víc z ní už asi vědět nebudu.

30.10.2020 4 z 5


Sputnik, má láska Sputnik, má láska Haruki Murakami

Ač Murakami moje láska je, Sputnik rozhodně ne. Od knihy odcházím znuděná k smrti, v hlavě otazníky netýkající se děje, ale proč napsal takhle šíleně plytkou věc? Z toho ezoterična mi bylo poněkud trapně, stejně jako z postav. Vždy mě jeho postavy eroticky přitahují, tady mi jich bylo skoro až líto. Jsem pěkně smutná. Po napsání komentáře jsem už i zapomněla, o čem vlastně kniha byla.

28.10.2020 3 z 5


Inkoust Inkoust Alison Belsham

Oproti předchozí knize slabota... Francis se choval jako debil, pak se rozjel až ve 3/4 knihy. Marni úplně ztratila svůj drajv a jiskru, ta se tam tak jako plouží a nic. Francisův šéf naštěstí nedostal moc prostoru, tak mě nemohl tolik štvát. Pak Marniin syn - ten měl našlápnuto na super hlavní postavu a zas nic, o něm víme jen, že je mladej černoch čelící rasismu a hulí trávu. O tetovacím prostředí se nedozvídáme už vůbec nic. Vraždy super, ale celý mi to přišlo děsně nahoněný a ušitý horkou jehlou.

27.10.2020 3 z 5


Úvod do etiky Úvod do etiky Arno Anzenbacher

Asi se k němu budu několikrát ještě vracet. Ale rozhodně ne z vlastní vůle, jakožto ze studijních účelů. Dost jsem s Arnem válčila, nicméně zatím jsem neobjevila například pro Kantův kategorický imperativ lepší vysvětlení. Za mě je to těžká literatura, bohužel potřebná.

23.10.2020 3 z 5


Tracyho tygr Tracyho tygr William Saroyan

Po přečtení se nablble usmívám a jsem z toho hrozně tak jako spokojená. Krásný čtení. V těch patnácti bych to vážně neuměla ocenit jako dnes po ehm ehm letech. Na jedno podzimní odpoledne ideální! A Tracyho miluji, jeho bezstarostnost, jeho naivitu, jeho moudrost, jeho tygra.

23.10.2020 5 z 5


Ústav Ústav Stephen King

Dost autorů se v psaní upejpá, asi aby to moc nepobouřilo a lidi si neříkali, že jsou magoři. Ale King tímhle nikdy netrpěl, prostě si píše, co chce. A že jde o brutální týrání dětí (mimo jiné)? No a co. Tohle je jedna z mála knih od Kinga, u které mi bylo trochu fyzicky zle, asi právě kvůli těm dětem.
Trochu jsem si nebyla ale jistá překladem, jak kdyby pan Němeček občas překládal v polospánku (“... jedl mac a sýr...” prosim?).
Ale milý dětičky, predestinace, sexy dobrej policajt, venkov, a tak ... ANO!!!

22.10.2020 5 z 5


Pustina Pustina Stina Jackson

Autorčina prvotina mě hodně bavila, ale u téhle knihy jak kdyby autorka vyrostla. Pustina je vážná a smutná, nic vyfabulovaného, jen pohnuté lidské osudy. Na téhle švédské samotě není nikdo veselý, všichni mají dluhy nebo deprese nebo jsou zchvácení životem a berou drogy. A teď ne otázka, kdo z těhle všech chudáků zabil dědka. Moc hezký!

10.10.2020 5 z 5


S láskou o dětském spánku S láskou o dětském spánku Lenka Medvecová Tinková

Po přečtení cítím obrovskou vděčnost k autorce a pocit úlevy.
Potřebovala jsem se ujistit, že to se svým miminkem dělám dobře. A že nemusím dělat nic, co mi je nepříjemné nebo s čím se neztotožňuji.
Navíc klobouk dolu před zdroji, tohle je sice svým způsobem velmi kvalitní vědecká publikace, ale psaná mámou pro mámy.

09.10.2020 5 z 5


Má temná Vanessa Má temná Vanessa Kate Elizabeth Russell

Kdo jsem, abych soudila, ale ani náhodou nevěřím, že autorka napsala fikci. Ani náhodou! Takhle naivní nejsem. Psychologie postav, celá ta kauza, sebeobviňování, komplexy, manipulace, vykreslení vztahu, apod. - tohle chce buď vlastní zkušenost nebo případně dlouholetou praxi při práci s oběťmi zneužívání.
Knihu jsem úplně číst nechtěla - anotace a kýčovitá teen obálka naprosto neodpovídá obsahu, a to mě zmátlo. Až kamarádčin názor mě přesvědčil. A nelituju. I když...
Kniha ve mně celkem neplánovaně otevřela něco, co jsem v sobě uzavřela před víc jak deseti lety. Mně bylo 17 let a fotografovi 35 let. Šlo spíš o psychický vztah, nic moc sexuálního. A bylo to občas divný a občas fajn. Když jsem si našla po přečtení knihy jeho staré portfolio, má tam asi 60 holek a já si kladu otázku, jestli tohle s ním zažila každá? A svým způsobem žárlím. Stejně jako jsem se ke svému údivu celé čtení s Vanessou ztotožňovala a chápu její "Nešlo o zneužívání, byla to láska.".

05.10.2020 5 z 5


Noci běsů Noci běsů Kateřina Šardická

Sára Lindertová mě velmi nebavila, a proto jsem překvapená, že tohle psal jeden a tentýž autor! Protože Noci běsů jsou pecka. Je to strašidelné, není to ani trochu hloupé a naivní a je to originální. Už jen tím, že autorka popisuje bez podrobností doby a místa českou vesnici s jejími tradicemi, používá zastaralý dialekt a příběh má spád. Možná mě trochu mrzí právě ta tajemnost vesnice, ráda bych se dozvěděla více o jejich separaci od okolí, apod.

01.10.2020 5 z 5


Miloslav Stingl - biografie cestovatelské legendy Miloslav Stingl - biografie cestovatelské legendy Adam Chroust

Skvost! Obsah a doplňky ke knize byly už prozrazeny v předchozích komentářích, takže nebudu opakovat.
Hrozně mě mrzí, že ji nemam koupenou v knihovničce, ale asi by mi tu knihovničku tahle cihla strhla. A taky mě mrzí, že se knihy nedožila moje babička, ta by teprve byla nadšená.
Opravdu krásná věc. Stingl byl krásnej člověk, jinak tenhle počin ani dopadnout asi nemohl.
Po dočtení mě napadá jediná otázka - na jakou osobnost z naší země z TÉHLE doby bychom mohli být ještě podobně pyšní? Kdo je teď tak lidsky a inteligenčně daleko jako byl pan Stingl? Nikdo???

28.09.2020 5 z 5


Tak akorát Tak akorát Jostein Gaarder

Nemastné a neslané (a ne, nenapíšu, že to bylo “tak akorát”).
Je mi líto pana učitele, co z důvodu vážné nemoci bilancuje svůj život, ale nešlo by to trochu méně uplakaně? Postavit se k tomu jako muž?
Mé dva jediné pocity byly rozčarování z jeho života a pak teda závist jejich chatičky u jezera, ale při pětistém přečtení názvu Pohádková Chaloupka jsem si chtěla už vypíchnout oči, taková blbost.
Objem knihy byl na sebevražedný dopis dost velký.

27.09.2020 3 z 5


Parabible Parabible Alexandr Flek

Krásný! Flek si s Parabiblí neuvěřitelně lingvisticky pohrál a nemůžu se dočkat, až si Parabibli budu číst se svými dětmi. U nás doma nejsme věřící v tom úplným slova smyslu, ale věříme - sobě, taky děkujeme do éteru za prima zážitky nebo když máme vyhráno tisícovku na losu a tak. A pokud nechci být úplně zabedněná, zajímám se o různý věci, mezi ně patří například i vyprávění Bible. A pokud mu nerozumím, půjčím si alternativu, kterou Parabible beze všeho je. Navíc je Parabible dost inspirativní, mě osobně fakt nadchla, hlavně levý biblický výklad, který si čtenář může hned zkomparovat s pravým paraořechem Flekem.

24.09.2020 5 z 5


Talisman Talisman Stephen King

Nenene. Miluji Kinga z celého svého srdce a obětovala bych pro něj jakoukoli končetinu, teda krom nohy, kam jsem si ho vytetovala. A pak jsem si přečetla Talisman a zůstal ve mně pocit, jak po hodně špatným sexu. Možná se cítím i trochu zneužitá.
Místy ze mě dělal úplnýho hlupce, dál se mě snažil unudit rozsáhlými popisy, které byly rozsáhlejší než ty rozsáhlé, ke kterým se občas uchyluje. Jack mě hodně nebavil i jako osobnost, a to mám Kingovo dětské hrdiny moc ráda. Postavy jsou jeden velký chaos a nevěřila jsem jim ani slovo.
A teď otázka, kdo za tohle může? Budu si myslet, že to je Peterova vina, abych dál mohla Kinga bezmezně milovat. A Černý dům si pro klid duše nepřečtu.

24.09.2020 2 z 5


Tchyně a uzený... Tchyně a uzený... Simona Monyová (p)

Tohle není úplně můj typ literatury, ale stávající rodinná situace mě ke knize dovedla, asi abych zjistila, že je na tom někdo i hůř, haha.
Blbý je, že tyhle příběhy se v reálu doopravdy dějí, z toho je mi teda smutno. I když jsem se pobavila, ne že ne.
Žádné oduševnělé čtení to neni, avšak pro účely zábavy na jedno odpoledne plně postačí.

22.09.2020 3 z 5


Rok kohouta Rok kohouta Tereza Boučková

Nelíbí se mi Boučkové styl psaní. V době vydání se jednalo o dost kontroverzní literaturu, jelikož náhradní rodinná péče se u nás moc nahlas neřešila, dnes už ten wow efekt chybí. Stejně jako chybí autorčina sebereflexe, ačkoli se do nekonečna z něčeho obviňuje, pak obhajuje, pak zas sebemrská. Nevim no.

21.09.2020 3 z 5


Sex, Disco, Revoluce! - Vzpomínky majitele Discolandu Sylvie na zlatý časy Sex, Disco, Revoluce! - Vzpomínky majitele Discolandu Sylvie na zlatý časy Ivan Jonák

Jsem poslední člověk na planetě, o kterém by se dalo říct, že je prudérní, ale tohle jsem opravdu nedala. Jako ty sexuální pasáže mi vadily asi nejméně, ba naopak Jonákovi se bohatá fantazie nedá upřít. Ale ježišmarja to, jakej člověk to byl? Absolutní kretén, ta sebeláska z knihy jen prýští a nějak jsem nepochopila, za co bych ho měla obdivovat, celou tu knihu mě jen sr.al, žádná sebereflexe, nic. Ani ironicky se tohle nedá číst.
Plus knihy je leda ve fotkách, ty jsou opravdu super. A další plus shledávám v absenci pokračování, i když o chodu Discolandu bych možná četla radši.
Budiž mu země lehká, sociopatovi nemocnýmu.

18.09.2020 2 z 5


Vděk Vděk Delphine de Vigan

To jsem se zas dojala. Nikoli pateticky, ale tak jako lidsky, nad osudem, co potká prakticky každého z nás.
Psát o stáří takhle lyricky, ale zároveň realisticky, protože od začátku čtenář ví, jak to skončí, to umí snad jen de Vigan. Opět mě překvapila, asi jako u každé její knihy.
A lingvistická strana knihy je absolutně excelentní.
Kniha má ještě jednu přidanou hodnotu, kdy správný sociální pracovník nebo kdokoli, kdo pracuje rád se seniory, se v knize musí najít. Stejně tak se v knize najde každý, kdo doprovázel seniora na jeho poslední cestě. A pokud to byl milovaný senior, o to se čte kniha autentičtěji.
(Můj dědeček měl po mozkové příhodě vidiny a slyšiny - po nočním stolku mu lezly bílé myšky, protože uklízečka v nemocnici nechtěla uklízet a byla líná, a navíc byl přesvědčený, že ten mladej ženatej doktor každý večer za závěsem przní sestřičku a nevšímají si pacientů. Svým způsobem ty historky miluju, ačkoli jsou smutné a jde o stejný princip, na kterém de Vigan postavila Mišky nemoc.)

15.09.2020 5 z 5