kasavubu komentáře u knih

Z představy, že někdo takový jako Joe žije v mém městě, chodí po ulicích a zabíjí si každého, kdo se mu zamane, mě tedy mrazí. Nebylo to špatné čtení, ale asi toho cynismu a sarkasmu na mě bylo v knize až moc. Mně osobně tedy Joe k srdci moc nepřirostl (například oproti Dexterovi, kde jeho motiv vražd člověk tak nějak chápe), takže jsem upřímně ráda, že kniha dopadla, tak jak dopadla. Docela mě ale pobavilo, jak Joe vraždí lidi bez skrupulí a přitom ho dokáže tak silně zasáhnout smrt obyčejných akvarijních rybiček či zraněná kočka na silnici. To bylo docela vtipné. Co oceňuji, je detailní popsání pocitů a myšlenkových pochodů hrdiny.

2 04.05.2018

K přečtení knihy Anny Bolavé jsem se dostala až po Houbařce Viktorie Hanišové, takže asi v podstatě v opačném pořadí než většina čtenářů zde. Je těžké obě knížky porovnat, obě byly skvělé, každá svým způsobem. Anna Bolavá, to je spíš poetické čtení, kde víc než hlavní děj je důležitější popis nitra hlavní postavy bylinářky Anny. Dokonce se dá říci, že zde v podstatě děj úplně chybí. Ale i tak byla knížka neuvěřitelně čtivá a ač jsem se bála, že se budu při její četbě nudit, rozhodně tomu tak nebylo. I po jazykové stránce pro mě byla kniha větším prožitkem. Houbařka je naproti tomu víc o ději. Psychologie hlavní postavy Sáry zde sice také nechybí, na Annu Bolavou to však nemá. Jen jsem po přečtení celé knihy nepochopila, co vlastně Anně bylo, jakou nemocí trpěla, zda byl její stav mysli způsoben pouze vážnou chorobou, které nakonec podlehla, nebo spíš léky na bolest, jimiž se zásobovala víc než slušně. Srovnání "Do tmy" a "Houbařky" je hodně náročné, každá kniha je postavena trochu jinak. Je zde ale cítit, že se Hanišová Annou Bolavou při svém psaní hodně inspirovala. Přesto přese všechno mě asi o něco více zaujala Houbařka.

8 23.04.2018

Další pokračování případů Kim Stoneové opět nezklamalo. Autorka standardně drží laťku u všech dílů série vysoko. Přesto si nemůžu pomoci a stále mi na plný počet hvězdiček něco chybí. Jinak ale skvělé počtení, sice pár nelogičností, ale ty se dají vcelku prominout. Určitě sáhnu i po dalším díle.

3 09.04.2018

Na knihu jsem se upřímně moc těšila. Nalákala mě tématem houbaření a poněkud asociální hlavní hrdinkou. A rozhodně mě nezklamala. Jen ve mě zanechala hořkou pachuť z toho, jak člověk dokáže ublížit svým nejbližším, třebaže svým způsobem neúmyslně. Je těžké posoudit, kdo za to, co se stalo, nesl větší vinu, zda otec či matka. Proč otec udělal to, co udělal a proč se matka zachovala tak, jak se zachovala. Myslím, že výčitky svědomí je nakonec dohnaly, trebaže to z knihy vyloženě nevyplývá. Je škoda, že kniha končí tak trochu otevřeně a už se nedozvíme, jak to bude se Sárou dál. Na konci na mě ale dýchla naděje...

8 31.03.2018

Další skvělá knížka ze série. Vše do sebe opět krásně zapadlo, třebaže tentokrát dějová linie z minulosti nebyla až tak propojena s tou hlavní ze současnosti. Předchozí díl série (Mořská panna) pro mě byl o něco napínavější, proto tentokrát ubírám jednu hvězdu. Uvidíme, s čím autorka přijde v dalším pokračování, už teď se moc těším. A jak padlo v komentáři Lisy123, trochu mě zamrzelo, že se nedořešilo, jak to dopadlo s vůdcem motorkářského gangu Stefanem, přála jsem tomu mizerovi, aby zaplatil a alespoň ho zavřeli pěkně do chládku :-(

6 27.03.2018

Další naprosto dokonalý Havlíčkův román, který právem dokazuje, že jako autor patří k absolutní špičce v české próze. Třebaže jsem zpočátku měla problém se do knihy začíst, osudy Petra Švajcara mě brzy natolik pohltily, že jsem nemohla v četbě přestat, dokud nezjistím, jak to všechno dopadlo. Petr Švajcar je jedním z největších pokrytců, s jakými jsem se dosud v literatuře potkala, ale ani zde není (a to je asi typický Havlíčkovský styl) vyloženě černo-bílou postavou. Autor si s ním coby hlavním hrdinou pohrál tak bravurně, že třebaže je to křivák všech křiváků, několikrát se při čtení pozastavíte nad tím, že vám ho je vlastně i líto. A takovýmito postavami, jež nejsou ani černé ani bílé, se to v knize doslova hemží. Například taková Soňa, jejíž osud je z celé knihy asi nejvíce politováníhodný, která mě ale zároveň dokázala vytáčet svojí neuvěřitelnou naivitou a mnohdy zcela zbytečnou přecitlivělostí. Ale i celá plejáda postav (stará prateta, Sonin otec a v neposlední řadě strýc Cyril alias Neviditelný) s jejichž psychologií postav si autor neskutečně pohrál. A jako tomu je u většiny psychologicky laděných románů, i zde se neubráníte otázce, zda-li za všechno mohl opravdu jen Petr Švajcar. Nakolik bylo na vině duševní zatížení v rodině či třeba Petrovo neradostné mládí, které zformovalo jeho charakter. Tahle kniha vás zaručeně donutí zamyslet se nad otázkou viny a míry provinění. Přečíst tuto knihu byl pro mě nezapomenutelný zážitek a doufám, že se k ní ještě někdy vrátím.

9 16.03.2018

Tak žádné velké "wau" se nekonalo. Kniha rozhodně špatná nebyla, ale jako by mi v ní po celou dobu, co jsem ji četla, něco chybělo. Možná to bylo postavami, se kterými si mohl autor více pohrát. Nevyvolaly ve mně téměř žádné emoce, ani kladné, ani záporné. Jinak vlastní zápletka byla dobrá. Možná v knize mohlo být více napětí, chvílema se děj poněkud vlekl. Jako celek a vezmu-li v úvahu, že to je autorův debut, to určitě špatné nebylo. Jediné, co jsem tak nějak nepochopila (nebo mi to uteklo), proč vrah zabíjel koně, mohl se rovnou zaměřit na lidi. Nepochopila jsem, zda to byl jen úhybný manévr, kterým chtěl odlákat pozornost vyšetřovatelů.

3 11.03.2018

Tak z téhle knihy na mě dýchlo hodně smutku. Sarah i Hetti-Drobek byly každá svým způsobem neuvěřitelně silné ženy. Upřímně obdivuji jejich odvahu, s jakou dokázaly jít za tím, po čem toužily. Nejvíce mě ale rozesmutnila Drobčina matka Charlotte, jejíž nezlomnost jsem obdivovala snad ze všeho nejvíc. Právě její životní osudy mi přišly z celé knihy asi nejdojemnější. O sestrách Grimkeových jsem nikdy neslyšela, autorce se, myslím, podařilo vylíčit jejich příběh poměrně dost autenticky, prostudovala hodně pramenů a sekundární literatury k jejich tématu. Kniha byla skvělá, jediným jejím nedostatkem byl pomalý rozjezd. Až téměř do poloviny mě kniha moc neoslovila, všechny hrdinky se mi ale postupně dostaly natolik pod kůži, že mi nezbývalo než jen číst a číst až do poslední strany.

4 22.02.2018

Kniha mě na svém začátku vcucla a vyplivla až na samém konci (díky bohu, docela jsem se bála, jestli taky nezůstanu někde na půli cesty mezi dvěma dimenzemi:-). To teda byla síla. Co je fikce a co skutečnost, to by mě opravdu zajímalo. Tribeč určitě někdy ráda navštívím, v zimním období to ale rozhodně nebude.

13 09.02.2018

Napsat komentář k této knize je složité. Až téměř do poloviny jsem měla problém se do ní začíst, dokonce jsem zvažovala, jestli její četbu nevzdat. Vadily mi příliš krátké kapitoly a časté střídání různých časových rovin a postav. Jak už padlo v některých předchozích komentářích, možná by knize prospělo, kdyby byla o 100 stran kratší, přišlo mi, jako by děj byl mnohdy zbytečně natahován, zejména v pasážích popisujících osudy Wernera. Zhruba v polovině se však vše změnilo a následně jsem se od knihy vůbec nemohla odtrhnout. Kniha byla moc smutná. Oceňuji však, že autor nesklouzl ke kýčovitému happy endu.

8 31.01.2018

Za poslední dobu jeden z opravdu vydařených románů - thrillerů. Pozitivně hodnotím zejména vhodné zasazení do prostředí - velrybářské lodi a drsné severské přírody. Jediné, co mě trochu zklamalo, byla hlavní postava doktora, která mi přišla trochu nedotažená. Nevzbudila ve mně žádné větší emoce - ani pozitivní, ani negativní. Přišla mi prostě taková trochu nemastná neslaná. Oproti tomu postava vraha byla, myslím, vykreslena perfektně. Co mi ještě trochu vadilo, bylo na můj vkus asi až přílišné používání vulgarismů - chápu, že v prostředí společenské spodiny, ve kterém se kniha odehrává, se tak asi běžně mluvilo, ale úplně mi to do knihy nesedlo. Bylo toho možná až zbytečně moc. To je ale jen můj osobní názor. Jinak knihu hodnotím velmi pozitivně a ráda si od autora přečtu něco dalšího.

2 15.01.2018

Další velice čtivý a napínavý díl série. Vlastní dějová linie byla skvěle propracovaná. Jediné, co mi vadilo, byly občasné nelogičnosti, zejména v úplném finále. Některé mě vyloženě pobavily. Proč šla Kim do sklepa beze zbraně? To jezdí policie v Anglii na výjezdy vždy neozbrojená? A jak mohla Charlie být zároveň zakousnutá v končetině únosce a současně křičet na svoji kamaradku, aby utíkala? Některé působily až úsměvně. Jako celek ale knihu hodnotim kladně.

7 04.01.2018

Moc vydařené pokračování série Kim Stoneové. Nejvíce mě zaujalo barvité vylíčení toho, jak se chová sociopat. Jeho chování a pohnutky zde byly perfektně vykreslené. Obě detektivní linie byly moc zajímavé. Jediné, co musím vytknout, stejně jako u prvního dílu série, je závěr - přišlo mi, jako by ke konci autorka ztratila dech a příběh zničeho nic utla, zvlášť ta druhá linie - otce pedofila, čekala jsem asi trochu jiné rozuzlení. Za to musím ubrat na hodnocení, ale jinak to bylo super počtení. Určitě si přečtu další pokračování. Kim Stoneová se mi dostává čím dál tím víc pod kůži.

4 21.12.2017

Další parádně zamotaná Yrsa. Já tuhle autorku prostě můžu. Vždy si myslím, že vím, kdo je vrah a ona mě vždy úplně vyvede z omylu. Yrsy si moc cením v porovnání s jinými autory severských detektivek, protože má vše propracované do nejmenšího detailu a že do sebe vždy vše krásně logicky zapadne (což se bohužel o řadě současných detektivek říci nedá). Dvojice Freyja - Huldar mě moc mě bavila. Už teď se těším na další pokračování, jak to s nimi bude.

12 20.11.2017

Tahle kniha to byl neuvěřitelný zážitek, navíc umocněný tím, že jsem matkou zhruba stejně starého dítěte. Příběh mě neustále nutil přemýšlet o tom, kdo je vlastně v právu, komu by měla malá Lucy-Grace připadnout. Vůbec nedokážu posoudit, jak bych se v situaci Izabely či Hanhah zachovala já. Ale ač jsem žena a matka asi bych se přiklonila překvapivě na stranu Toma, taky bych nedokázala žít s pocitem, že vychovávám dítě, které patří někomu jinému, že ho okrádám o to nejcennější, co může život nabídnout. A když i posléze zjistili, kdo je jeho skutečná matka, jednoznačně bych jednala jako Tom. Pro postavu Toma jsem tak měla největší pochopení, i když je pravda, že mě ve druhé části knihy už hodně vytáčelo, jak ze sebe udělal obětního beránka a chtěl vzít všechnu vinu na sebe, jak pořád svou ženu ospravedlňoval. Izabela přece měla na tom všem stejnou vinu, ne-li větší, byla to dospělá, svéprávná žena, byť nešťastná, že nemůže mít vlastní děťátko. Trochu mě tedy vytáčelo, jaké melodrama z toho autorka udělala, a i ten závěr mi přišel trochu kýčovitý. Jinak to ale byla opravdu moc vydařená kniha, u které jsem si po delší době pěkně poplakala.

3 09.11.2017

Kniha byla moc zajímavá (hlavně vylíčení života v bažinách) a skvěle se četla. Místy mi ale přišla hůře uvěřitelná. Nějak mi nesedlo, že by močály mohly být tak opuštěné, jak je to v knize vylíčeno. Pochopila bych to někde v Amazonii, ale v Sev. Americe? A také mi přišlo trochu nepochopitelné, že se matka a dcera nepokusily o útěk už dřív, když otec trávil skoro celý den/někdy i celé dny mimo srub. Ale to jsou jen takové mé postřehy, jako celek se mi kniha moc líbila.

1 29.10.2017

České detektivky většinou moc nečtu. Zkusila jsem tuto a musím přiznat, že jsem příjemně překvapená. Dobře se četla, zápletka s přesahem do minulosti byla moc zajímavá, rozuzlení mě mile překvapilo. V příběhu jsem se i přes větší počet postav neztrácela, závěr byl logický. Jedinou výtku mám k postavám, ani jedna včetně vyšetřovatelky Výrové ve mně nevzbudila žádné hlubší emoce - ani kladné ani záporné, jež bych v případě rodiny Třebovické očekávala asi více. Všechny postavy mi přišly jako moc ploché, do žádné jsem se nedokázala vcítit. To považuji v podstatě za jediný nedostatek jinak skvělé knihy.

1 22.10.2017

Výborně podaný román, či spíše možná kronika o dobývání Moravy Švédy za třicetileté války. Obdivuji autorovu erudovanost a snahu nastudovat k danému tématu co nejvíce litetatury a pramenů. Tak by tomu u kvalitního historického románu mělo být. Bylo to moc příjemné seznameni/připomenutí poněkud opomíjeného období v našich/evropských dějinách. Po faktografické stránce nemám co vytknout. Kniha byla doslova nabyta informacemi, jen na mě působilo, že někdy až moc na úkor vlastní osy přiběhu hlavního hrdiny. Kniha se díky tomu trochu hůře četla.

4 10.10.2017

Až do poloviny knihy jsem nesčetněkrát uvažovala o tom, že knihu odložím nedočtenou. Pořád ne a ne se začíst, přišlo mi to prostě takové nemastné, neslané, jednoduše o ničem. Nevim, jestli je to špatným překladem, jak už tu padlo, ale kniha mě prostě nedokázala do sebe dostatečně vtáhnout. Nakonec jsem ale vydržela a jsem tomu věru ráda. Vyústění přiběhu mě mile překvapilo. Původně jsem chtěla dat jen 2*, ale nakonec dávám 3, takže ve výsledku to nebylo zase tak zlé.

1 18.09.2017

Tak z téhle knihy mám hodně rozporuplné pocity. Mám sice ráda černý humor a sarkasmus, ale k tématu smrti a osamělosti na konci života mi moc nesedí. Nemůžu sice knize upřít některé hodně vtipné momenty, a zde určitě musím pochválit úlohu překladatele, který se svého počinu zhostil vskutku bravurně, ale nějak se mi to ke knize a k tématu, o kterém pojednává, nehodilo. Na jednu stranu mi bylo hrdiny líto, že strávil celý život po boku takové manželky, jakou měl, ale zároveň mi přišlo hodně zbabělé, že s tím nedokázal za celý život nic udělat, od manželky odejít apod. Ale nechci zde kritizovat, chápu, že někdy je těžké udělat v životě zásadní rozhodnutí. Co mi ale přišlo nefér byl otcův postoj k dceři, které asi jako jediné na něm záleželo. Asi jsem očekávala, že nakonec alespoň jí přizná, že to celé hraje. Člověk má sice právo se svobodně rozhodnout, ale v tomto případě mi to přišlo hodně sobecké. Možná jsem knihu úplně nedocenila, asi zkusím ještě nějakou jinou od tohoto autora.

3 01.09.2017