KláraH.
komentáře u knih

Tak tohle byla odpočinková kniha podle mého gusta.
Velmi povedené spojení opravdu vážných témat s brutálně odzbrojujícím humorem.
A že ho tam bylo!
A přitom to bylo TAK že života! Čekala jsem možná trochu jiný závěr u Henny, ale vlastně proč ne, to už by bylo příliš prvoplánové.
Takže suma sumárum, mně se to líbilo moc!


Vše podstatné už bylo napsáno níže. Jako jo, ale vlastně ani moc ne... Chyběla tomu autenticita. Který zdravý mladý (neasexuální) muž vlastně ani moc nikdy nechtěl sex?


Ráda jsem si díky ČRo doplnila vzdělání. A při poslechu jsem pořád musela myslet na paní Vášáryovou, jejíž to byla údajně stěžejní role.
Ani to nebolelo, zajímavé to bylo, ale sama od sebe bych nečetla.


Poslouchala jsem jako audioknihu a dala ji na jeden zátah. Nicméně - dlouho mi trvalo, než jsem se zorientovala v tom, proč je tam tolik postav a proč musím znát celou jejich historii. Nakonec to secvaklo, ale bylo to docela náročné. Náročné by nevadilo, ale v tom audiu to bylo zvláštní. Každopádně zajímavé ano. Nedělám si iluze, že by se něco takového v žádném případě nemohlo stát.


Po letech jsem chtěla zjistit, proč mě filmová série tak uhranula a zkusit, jak moc se kniha liší od filmu. Překvapivě nijak zvlášť moc! Ano, teď víc chápu vztahy v rodině Cullenových aj., ale jinak se film hodně držel předlohy. Příjemně mě to překvapilo.


Málokterému autorovi se povede vykreslit reálie tak sugestivně. Stává se to, leč zřídka, a tato kniha je jedním z krásných případů. Když se píše o horách, jste prostě v horách. Když v ponurém děcáku, dýchá na vás chlad i za bývalého majitele zámečku. A když v Řecku, všechno je prosluněné a voňavé, skoro jako 4D zážitek. Jako Moravanka s řeckými spolužáky jsem některé malé střípky navnímala, ale zdaleka ne plný rozměr. A co víc - můj muž z Čech netušil, že se něco takového dělo! A to je už zase další rozměr...
Rozhodně mi to rozšířilo obzory.


Velmi zajímavý vzhled do života prezidentského páru, zejména do života jeho hezčí polovičky. Velmi by mě zajímaly i politické názory a další politické pohnutky v mnohém větším množství, než se je dozvídáme, ale to bych spíše musela číst knihu o "Edíčkovi". Pro mě hezky zpracovaná kniha o ženě, kterou obdivovaly obě moje babičky.


Moje první kniha od autorky a po dlouhé době detektivka, díky které se možná k žánru i vrátím! Mně se to líbilo moc. Trefný popis zcela běžných civilních situací a pocitů, prostě že života. Vražda se stala, ale skoro mi to připomínalo moderně pojatou a do současnosti zasaženou lehce cynickou Agathu Christie - žádné zbytečně brutální detaily, a narozdíl od ní i napínavý děj. To bylo velmi osvěžující a proto mě to tak bavilo.


Atmosféra velká pecka, ale jinak chlap na zabití. Nevím, co měl Leppin za problém se ženami, ale ani jedna není "normální" a ta jediná, co normální je, ta skončila špatně.


Jako dobrý, ale... Na Wesmie to prostě nemá. Nevím, zda to je tím, že tentokrát je autorka sama, ale je to takové nedotažené a dynamika by chtěla trochu kalibrace. Jo a děsně mi vadil překlad, resp skloňování slova "kyčel". Chytala jsem se za hlavu opravdu pokaždé.


Za mě dobrý! Tenhle typ humoru já můžu. Suchej, až se práší a nikoliv úplně přímočarej.
Smála jsem se na celý kupé, a to mi v momentální situaci ke štěstí stačilo. Linka s otcem možná trochu nadbytečná, ale vlastně proč ne.


Toto není můj šálek čaje, bohužel. Vilnost za každou cenu až na sílu, ač detektivka se zázrakem zajímavá. Ale už těch prapodivných spin-off příběhů poslepovaných k sobě bylo na mě prostě už moc a každý pes jiná ves.
Pane Škvorecký, omlouvám se.


Kolik hvězdiček se dává něčemu, co vás drásá tak, že si připadáte jako mentální masochista?
Velmi podrobná a zajímavá, názory rozhodně neotřelá sonda do světa, který neznám. Ale jako matku teenagerů mě to dost vyděsilo, ten rozptyl věku začátků s drogami od 8-42 let je neuvěřitelný. Smutno mi bylo, ale i tak děkuji za trochu jiný pohled nutící k přemýšlení.


Byť drsňáci, kniha krásně popisuje křehkost a citlivost všech členů skupiny. Huba plná keců, ale mrak životních mouder. Úplně vidím ty předsudky, které bych sama měla... U každého jinak, ale stejně - ty postavy jsou až archetypální. Ale Johannes, ten mě dojímal logicky nejvíc. Jeho vztah s dcerou je vyprávěn tak pravdivě, až to bolí. Ale tak jako hezky. Špatně se to popisuje, ale krásně čte.


Aaaaach, stejné aaaaach jako u Písně moře... To je prostě nádhera!


Omlouvám se autorkám za první horší hodnocení, ale tohle bylo až moc jednoduché. V podstatě mi to přišlo, jako když někdo vlastními slovy povídá, jak se dal s někým dohromady. Přitom jsem si několikrát říkala "aha, tak teď, teď přijde konečně nějaká ta zápletka!" A ono nic. Přitom možnosti by byly - Dan (tam byl aspoň náznak), Patrik, obě mámy... Ale nic. Princip situace - okamžitě vyřešeno.
Za mě promarněná příležitost a je to škoda, protože jinak se kniha čte s lehkostí.
A ano, obálka je hezká.


Rozhodně jedna z těch lepších knih a opravdu se mi líbila, ačkoliv úplné ovace to u mě nejsou. Některá z autorek má dar sugestivního popisu, to hodnotím velmi pozitivně, měla jsem chvílemi pocit, jako by se ty vločky snášely na tvář i mně a umět toto ve čtenáři vyvolat, to je umění.
Kasper je za mě vykreslen zbytečně hystericky. Melodrama fajn, ale totální drama queen je možná zbytečně moc. Co mě osobně rozčilovalo nejvíc, byli prakticky všichni dospělí. Matka dávající za vinu Kasperovi rozchod s otcem? Matka odcházející od Erika jen tak? Erikův otec mi připadal jako člověk benefitující jen a pouze ze slávy syna - proč je vykreslen tak, že se stará prakticky až ve chvíli, kdy mu něco nevyhovuje? No a otec Kaspera "no comment". Kdo je v tomto příběhu nějaký normální dospělý? A hlavně - proč je tomu tak? Koncept sami proti všem, proč?
Tohle mi vadilo moc. Zasazovala bych se o trochu vyváženosti.


Aaaaach! To bylo krásný!
Obdivuju, když někdo umí v člověku vyvolat takové pocity, byť jsou třeba smutné. Přesto - každý jeden (jedna) z hlavních postav je na metál. Příběhy osobní odvahy, překonávání sebe sama a láska, bože tolik lásky za každým jedním z nich, byť je každá jiná. Konec by si moje romantické já umělo představit jiný než "Cože? Už? Proč?", ale vlastně nevadí. Právem oceňovaná kniha.


Emoce. Ryzí a čistá, přenášející se. Ale krásně.
Mám slzy v očích ještě teď.


Škoda, nechala jsem se nalákat recenzí na super příběh, který se ale tak nějak nekoná. Kresby dechberoucí, ale to je bohužel tak všechno. Škoda, jak už někdo napsal níže - škoda toho nevyužitého potenciálu.
