Kniholenka_DK komentáře u knih

V rámci žánru povedená kniha. Ještě lépe by to působilo jako postupně dávkované příspěvky někde na blogu (možná to i původně je blog autorky, v Anglii údajně velmi populární). Kniha je jakýsi deník z běžného života matky 6letého kluka a 8leté holky psaný se značnou dávkou sarkastického humoru, který mi padl do noty. Ve spoustě situací jsem se sama poznávala - v těchto kapitolách jsem se skutečně smála. Ostatní situace byly tak půl na půl - některé mi přišly vtipné a některé mě spíš nudily. Nicméně styl vyprávění a humoru se mi jako celek líbil. A oslava alkoholismu to fakt není - já sama jsem absolutní abstinent a popíjení hlavní postavy mi nevadilo. Slouží to tam spíš jako sarkastický prvek - chce to prostě číst trochu s nadhledem.

Knihu ocení zejména ti kteří se nachází v podobné životní etapě jako hlavní postava tzn. pracující ženy kolem čtyřicítky s dětmi ve věku cca 5 - 12 let. Ostatní (zvlášť bezdětní) budou spíš zklamáni - to je taky důvod proč zde má kniha relativně nízké hodnocení, které si nezaslouží. Není to bohužel kniha pro každého.

Poslouchala jsem jako audioknihu a tu musím hodně pochválit. Dá se to skvěle poslouchat i při nějaké činnosti, protože je to nenáročné. Perfektně mi sednul hlas a načtení Zuzany Slavíkové. Stylem vyprávění kniha hodně připomíná můj oblíbený seriál Průměrňákovi - až v půlce jsem si uvědomila, že v tomto seriálu mámu Frankie dabuje taky právě Zuzana Slavíková :-) Za mě tedy audio můžu rozhodně doporučit.

2 25.11.2024

Velmi zajímavý počin ve světě fantasy. Není to epické fantasy, ale svěží fantasy pohádka. Je to dobrodružné, vysoce fantazijní, ale zároveň i tak nějak milé. Mohlo by to sednout už i mladším čtenářům. Hlavní postavou je dobromyslná, nezkušená, ale přemýšlivá 17letá Lokýnka, která se vydá na dobrodružnou cestu po moři za záchranou svého milého ze zajetí hrozné čarodějnice. Jenže svět ve kterém Lokýnka žije, není takový jako náš a tak i moře není tak docela moře, jak ho známe my - tady prostě opět musím smeknout před Sandersonovo neuvěřitelnou kreativitou.

Pozitivem jsou krátké kapitoly, většina z nich ale končí takovým malým cliffhangrem, takže se mi od knihy špatně odtrhávalo. Celé je to psané velmi odlehčenou humornou formou a já miluju humor Brandona Sandersona a to když komunikuje v průběhu vyprávění se čtenářem. Milovala jsem to už v jeho dětské sérii o Alcatrazovi a tohle je psané podobnou formou. Tentokrát mi tedy trvalo trochu déle se na tento hravý styl vyprávění naladit (přece jen v dětské knížce to působilo více přirozeně), ale po chvíli jsem si zvykla. Např. ten nápad pojmenovat všechny nedůležité postavy na lodi Čenda, takže pak se mluví o Čendách atd. - já z toho prostě nemůžu... Také mě bavily názvy kapitol. Nicméně s humorem je to vždy ošidné a chápu, že někomu možná bude přesně tohle vadit.

Samotný příběh je docela jednoduchý (i když na konci se přece jen trochu zamotá) a závěr je tentokrát trochu "divoký", ale není to nic, co by mě pobuřovalo. Hravý a nezvyklý je styl vyprávění, kdy vypravěčem je vedlejší postava - ta vypráví v ich formě, ale děje se obvykle neúčastní, takže většina knihy je vyprávěna v er formě vševidoucím vypravěčem. Kniha má taky krásnou grafickou úpravu a několik barevných celostránkových ilustrací. Bohužel ale text obsahuje spoustu chyb, připadá mi, jako by to po překladateli už nikdo další nečetl. To je naneštěstí v nakladatelství Talpress takový nehezký standard, ale tentokrát mi počet chyb přišel ještě horší než obvykle :-(

Celkové hodnocení knihy u mě kolísalo od: nuda (naštěstí jen úvodních 35 stran), přes: autor je génius a je to to nejlepší, co jsem od něj zatím četla (větší část knihy), až po: dobré, ale na zadek si z toho nesednu (cca poslední třetina). Jiným pohledem: svět a postavy 100 %, dějová linka tak 70 %. Takže celkově tak 4,5 hvězdičky.

2 22.11.2024

Originální systém magie, promyšlený příběh a efektní závěr - klasické přednosti Brandona Sandersona. Na druhou stranu musím říct, že druhá třetina knihy se celkem táhla a přišla mi repetitivní, měla jsem pocit, že by se spousta věcí dala proškrtat a tím knihu lehce zkrátit, což by jí určitě prospělo. Také mému zážitku zřejmě neprospělo, že jsem ji četla hned po Elantris a v příběhu i prostředí jsem viděla hodně podobností - např. že se kniha odehrává u královského dvora a zásadní roli v příběhu hrají kněží a náboženství. Nicméně i přes tyto výtky obsahuje kniha mnoho zajímavých nápadů.

2 14.09.2024

Když jsem se do knihy pouštěla, mylně jsem očekávala, že se jedná o odlehčenou, spíše humornou gay romanci (námět, že se do sebe zamilují britský princ a americký "první syn" mi přišel celkem vtipný, i ta obálka je taková veselá). Gay romancí kniha jednoznačně je, ale jako odlehčenou a vtipnou bych ji nenazvala. Je to regulérní (vážně) pojatý romantický příběh, který se navíc odehrává v americkém politickém prostředí (náhled do britské monarchie je jen slabý a povrchní). Nečekejte tedy úplně prostinký zamilovaný příběh. Kromě LGBT zmiňuje autorka i několik dalších vážnějších témat (špína politického souboje, rasové předsudky, psychické problémy a vyrovnávání se s dávnými traumaty), ale všechny jsou jen zlehka naťuknuté a žádnému se více prostoru nedostane.

Na příběhu oceňuji na poměry romantického žánru originalitu, ale mám i pár výtek: úplně mi nesedlo vyprávění v er formě - často mi přišlo dost neosobní a jakoby mi kniha nechtěla dovolit se do ní pořádně ponořit - přišlo mi, že se pro tento typ knihy vůbec nehodí. Dialogy mi občas přišly malinko kostrbaté - nedokážu říct, zda je to vinou překladu nebo to tak opravdu autorka napsala. A v neposlední řadě si myslím, že by knize dost prospělo mírné zkrácení (pro mě bez přidané hodnoty byly např. emaily mezi Alexem a Henrym s citacemi historických osobností ve druhé polovině knihy, nebo noční výlet do britského muzea). S hodnocením jsem váhala mezi 3 a 4 hvězdičkami, ale nakonec se přikláním k těm 4, protože v rámci žánru je to vlastně celkem dobré čtení.

Pro zajímavost: Postava Henryho (knižního anglického prince) a samotného vztahu s americkým synem prezidentky) je celkem dost inspirovaná skutečným britským princem Harrym a jeho vztahem s Meghan. Překvapilo mě, že autorka se vlastně ani nenamáhala změnit princovo křestní jméno (zjistila jsem totiž, že oficiálně se princ Harry opravdu jmenuje Henry, stejně jako v knize). Stejně jako v realitě má knižní princ staršího bratra, jen ztěžka se vyrovnává se smrtí rodiče (v tomto případě otce) a je to spíš takový rebel, který se nechce nechat svazovat tradicemi monarchie. Alex (první syn USA) je rasový poloviční hispánec (stejně jako skutečná Meghan). Kniha oficiálně vyšla v roce 2019 rok po svatbě prince Harryho a Meghan, takže by se skoro chtělo říct, že autorka vzala skutečnost a jen ji trochu proházela a přidala do ní prvek LGBT. Na druhou stranu v poděkování autorka tvrdí, že s psaním knihy začala již během probíhající politické kampaně před prezidentskými volbami v USA začátkem roku 2016, následně pak ale přiznává, že po událostech z listopadu 2016 psaní knihy na několik měsíců odložila. Samozřejmě, že mě zajímalo, co tak přelomového se v listopadu 2016 stalo, tak jsem googlila: začátkem listopadu 2016 v USA vyhrál volby Donald Trump (s nímž má autorka očividně velký problém) a 3 dny nato britská monarchie světu oficiálně oznámila, že Harry a Meghan tvoří pár. Tím se za mě vysvětluje většina "originality" tohoto příběhu, který mě anotací tak nalákal. Vůbec tím nechci shazovat práci autorky, jen mám takový pocit, že její původní záměr byl asi napsat gay romanci v kulisách americké volební kampaně, což opravdu tvoří jeden z dominantních prvků knihy a originální nápad zakomponovat do toho britského prince si vypůjčila později na základě skutečných událostí a postav.

2 30.07.2024

Tato kniha ve mě vzbudila tolik silných emocí! První část, kde autorka popisuje život v Severní Koreji je šokující (přestože jsem tušila, že život tam nebude med, tak některé věci, které jsem se dozvěděla pro mě opravdu byly doslova šokující).

Druhá část odehrávající se po útěku ze Severní Koreji v Číně byla zajímavá, ale za mě nejslabší, ačkoliv pro samotnou autorku je asi nejtěžší se s touto částí jejího života vyrovnat. Týká se obchodu s lidmi v Číně - ano, je to bez debat hrozné, ale je to pro mě asi tak nepředstavitelné a vzdálené, že tady se ve mě emoce na chvíli trochu umírnily. Také popisované vztahy mezi překupníky a autorkou, to jak přes nelidský obchod s lidmi, přesto překupníci měli určité slitování ohledně vztahu matka-dcera...chvílemi mi to přišlo až jako taková nepovedená telenovela. Asi mi v tomto případě kniha nedokázala dostatečně pomoci pochopit, co se lidem na obou stranách vztahu překupník-oběť děje v hlavách.

Pak ale přišla třetí pasáž z Jižní Koreji, která sice byla trochu méně šokující než ta první ze Severní, ale vzbudila ve mě největší emoční ohlas a ukázala mi úplně nový pohled na situaci uprchlíků a migrantů. Tato část knihy pro mě byla nejlépe osobně představitelná (protože samozřejmě s uprchlíky a migranty - byť jiných národnostní - se setkáváme i u nás) a doslova oči otevírající až nebojím se říct přelomová. Měla by se stát povinnou školní četbou. Také až tady člověk v plné míře pochopí, jak neskutečně odlišné je myšlení lidí vyrůstajících ve zvráceném diktátorském komunistickém režimu. V závěrečných kapitolách se pak ve mě mísilo lehké dojetí, kdy se mi i slzy draly do očí, spolu s dobře dávkovanou nadějí a pocitem vděčnosti za svůj vlastní osud. Tohle je kniha, o které ode mě moje okolí ještě dlouho uslyší!

2 30.05.2024

Tohle nelze hodnotit jinak než pěti hvězdami. Je to epický, originální a dokonale propracovaný příběh alternativní historie Velké británie 19. století. Ačkoliv se tam objevuje fantasy ve formě tzv. stříbrodělství - nerada bych tuto knihu řadila do žánru fantasy, protože by to někoho mohlo zbytečně odrazovat a naopak spousta fandů fantasy by mohla být zklamaná. Ačkoliv v příběhu stříbrodělství hraje hlavní roli, tak o něj ve finále vlastně až tak moc nejde. V prvé řadě je to o kolonialismu a elitářství a to celé je pak zasazené do prostředí překladatelství. Jedná se o naprosto typickou knihu ze subžánru tzv. DARK ACADEMIA - pokud pojem neznáte mám ho podrobněji popsaný na svém blogu zde: https://me-leny8.webnode.cz/l/dark-academia-/

Na knize bych jednoznačně vyzdvihla to, že snad ani jedna z postav není černobílá, naopak jsou tzv. morálně šedé, tzn. mají v sobě jak dobré tak špatné nebo spíš morálně pochybné stránky. A ve stejném duchu je pojata i celá kniha - prostě realita bývá složitá, rozhodně ne černobílá. Je čistě na čtenáři, aby si sám zformuloval svůj názor.

Velkým otazníkem pro mě byl od začátku podtitul knihy "neboli nutnost násilí", protože žádné násilné scény zde prakticky nenajdete. Podtitul se vám objasní až na posledních 100 stranách a až pak pochopíte, jak je to výstižné. Trochu mě překvapil konec knihy - ten je jasně daný, ale přesto působí trochu jako, kdyby to měl být teprve začátek něčeho dalšího. Čtenáři je tam tedy ponechán velký prostor pro jeho vlastní fantazii a zamyšlení.

Počítejte s tím, že na tuto skoro 600stránkovou knihu je potřeba si vyhradit dostatek času a pozornosti, protože místy je četba a celý ten monumentální systém překladatelství náročnější na pochopení a stávalo se mi, že jsem musela některé odstavce přečíst dvakrát, abych je pochopila. Ačkoliv knize dávám pět hvězd, už jen za tu neskutečnou práci, kterou si autorka s celým příběhem musela dát, uznávám, že to zdaleka nebude kniha, která sedne všem. Pokud máte pocit, že téma překladatelství a případně i zmínky o některých kulturně-historických dílech z dob antiky nebo třeba starověké Inde jsou vám naprosto cizí a unudily by vás k smrti, nebo pokud hledáte vyloženě akční četbu s nečekaným zvratem na každé druhé straně, tak kniha spíš nebude pro vás. Pokud naopak toužíte přečíst si něco opravdu "chytrého", kde máte pocit, že ze sebe autor opravdu vymáčkl maximum, tak do toho určitě jděte.

2 12.05.2024

Po dlouhé době dětská kniha, která se mi opravdu líbila. Celé je to o fantazii, která je navíc celkem chytrá a laskavá, žádné nesmyslné fantaskní přeludy. Poslouchala jsem s dětmi 7 a 9 let (holka a kluk) jako audioknihu, takže jsme se asi ochudili o ty ilustrace, které tu spousta lidí vychvaluje, ale nevadilo nám to, alespoň jsme mohli fantazii zapojit ještě více :-) audiokniha je v tomto případě provedena spíše průměrně - hlas Jany Plodkové je příjemný, ale škoda že se nepokusila více měnit hlas, když četla přímou řeč jednotlivých postav, přeci jen to pomáhá lepší orientaci posluchače. Oběma dětem se příběh líbil, takže určitě to není kniha jen pro holky. Hlavními postavami jsou sice sedmiletá holčička a jednorožec, ale děj samotný je naprosto "unisex"

2 10.05.2024

Komentář po přečtení 1. - 4. dílu: u těchto sériových komiksů se těžko hodnotí jednotlivé díly, takže píšu recenzi za 4 první díly dohromady. Technicky se jedná o klasickou japonskou mangu, takže se čte opačným směrem než jsme u knížek zvyklí - tohle je moje první manga, přesto jsem se čtením neměla žádný problém, takže tohoto se není třeba obávat. Jedná se o milý příběh o malých čarodejkách - učednicích. Předpokládám, že primárně je určeno mladším čtenářům (vzhledem k roztomilé kresbě malých čarodějnic, by možná ještě přesnější bylo říct, že zacílení je hlavně na mladší čtenářky), nicméně určitě neurazí ani dospělého čtenáře přístupného žánru fantasy. Příběh je jednoduchý, přizpůsobený mladším čtenářům, ale tím rozhodně netvrdím, že je příběh hloupý - právě naopak. V knize jsme podrobně seznámeni s velmi originálním a promyšleným sytémem magie: čarodějové kouzlí tím, že kreslí tzv. runy (systém znaků). Systém kouzlení má svoji logiku a od čaroděje kromě příslušné "řemeslné" vycvičené zručnosti, vyžaduje i zapojení vlastní fantazie. Myslím, že právě ten skvěle vymyšlený magický systém je největší předností této knihy a dělá celý tamní kouzelnický svět velmi uvěřitelný. Další plus je opravdu hezká roztomilá kresba - škoda, že není barevná, to by bylo za mě ještě lepší. Každá ze 4 malých učnic je povahově jiná - to je určitě plus pro dobrou orientaci mladší čtenáře. Z pohledu dospělého čtenáře jsou postavy (aspoň prozatím v prvních čtyřech dílech) typicky pohádkové - tzn. černobílé, bez nějakého překvapivého vývoje. Jedná se o příjemnou, oddychovou četbu. Určitě chci pokračovat ještě s dalšími díly. Plánuji dát přečíst i svým dětem (věk necelých 8 a 9 let), nejsou to žádní nadšení čtenáři, tak jsem zvědavá, jestli je tento příběh a komiksová forma zaujme. Určitě pak dopíšu update :-)

2 27.04.2024

V zahraničí jsem zaregistrovala nadšené ohlasy na tuto sérii, tak jsem vyhlížela český překlad. Moje vysoká očekávání ale kniha nenaplnila. Je to takové jedno velké (i když zábavné a čtivé) klišé. Také přemíra velmi spicy erotiky v druhé polovině knihy mě v tomto případě spíš vadila - já ji totiž nečekala, protože první půlka byla "normální" romantika ze zajímavého prostředí, zatímco druhá půlka je prostě por**. Na obálce ani v anotaci navíc není jediný náznak, že to bude tento typ “romantické knihy, tak pozor!

V prvním díle série jsou hlavními postavami Rhett, profesionální zkušený jezdec býčího rodea, a čerstvě vystudovaná právnička a typická městská holka Summer. Ona dostane za úkol dohlížet na něho, aby si nekazil mediální obraz. Prostředí exotického sportu (býčího rodea) je originální a zajímavé a prostředí a osazenstvo ranče na kanadském maloměstě je sympatické. Ta zromantizovaná atmosféra obou těchto míst se autorce velmi povedla. Romantika mezi postavami je ale velmi předvídatelná a postavy jsou šablonovité - on mužný, krásný kovboj, ona drobná, nezkušená, přitažlivá dívka. Dialogy mezi nimi nepůsobí moc realisticky, ale jsou zábavné. Jiskra mezi postavami přeskočí skoro okamžitě a pak už jen čekáme, kdy jí postavy podlehnou - a pak to začne být hóóódně žhavé. A není to vlastně vůbec špatné, ale přestane to mít tu zajímavou atmosféru z první půlky knihy. Melodramatický závěr mému finálnímu dojmu taky zrovna neprospěl.

I přes tu hromadu výtek výše jsem si ale čtení užila. Je to vyloženě takové to guilty pleasure čtení.

V sérii Chesnut springs vyjdou ještě další 4 díly, kde budou hlavními postavami vedlejší mužské postavy, které jsme poznali v tomto díle:
2. díl: Heartless - bratr Cade (otec-samoživitel)
3. díl: Powerless - kamarád Jasper (hokejový brankář)
4. díl: Reckless - Theo (Rhettův chráněnec z býčího rodea)
5. díl: Hopeless - bratr Beau (elitní voják)

Obzvláště 2. a 4. díl mají na Goodreads velmi vysoké hodnocení, takže další díl zkusím.

1 15.11.2024

Chvilku jsem váhala, jestli to není "jen" na 4,5 hvězdičky, ale nakonec jsem se rozhodla pro elitní kategorii plných pěti hvězdiček. Ten příběh i styl psaní autorky mě prostě něčím uchvátil.
Žánr knihy vnímám jako čistokrevnou pohádku. Úplně to vidím zfilmované jako štědrovečerní pohádku na ČT :-) Najdeme zde trochu z Popelky, trochu z Fausta nebo jiné pohádky, kde se hlavní postava upíše ďáblu, a pro potěchu čtenářek proběhne i epizodka s romancí (nebo spíš jen s romantickým jiskřením) ve stylu Stmívání. Přesto ale zůstává velká porce originality. Na pozadí se příběhem prolíná otázka, do jaké míry si život ovlivňujeme sami svými rozhodnutími, a do jaké jsme vydáni napospas osudu.

Příběh není nijak zvlášť akční, ale přesto se pořád něco děje, takže na nudu není prostor. Děj se často vyvíjí celkem nečekanými směry a ke konci příběhu máme na scéně slušných pár "pachatelů", kteří postupně upadnou do podezření - ne, není to detektivka, ale závěr knihy svým nečekaným odhalením a "předložením důkazů" trochu vyvrcholení detektivky připomíná. Příběh je psán s lehkostí a nadhledem (nebo aspoň na mě to často působilo tak, že se autorka nebere příliš vážně), u některých scén jsem se musela i smát - např. když princ žádal Evangelínu o ruku nebo když jí vyznával lásku. Na konci knihy se události více méně objasní a tím se děj pro danou knihu uzavře, příběh jako takový však zůstává otevřený a bude pokračovat v dalších dvou dílech.

Evangelína je hodně naivní hlavní hrdinka. Většinu času působila její naivita celkem roztomile, v poslední třetině jsem už ale občas z jejího chování pozvedla obočí. Nicméně postavy včetně Evangelíny mi byly sympatické, nebyly úplně ploché a jejich chování mi připadalo uvěřitelné. Naivní, nevinná, růžovovlasá Evangelína mi přijde jako zajímavé osvěžení mezi všemi těmi silnými ženskými superhrdinkami, které se ve fantasy poslední dobou objevují.

1 27.10.2024

Duchařský detektivní fantasy thriller s prvky dark academia - tak bych popsala tuto knihu. Bohužel jsem si o knize dopředu nezjistila nic, protože jsem ji na základě anotace považovala za klasickou dark academia a to mně jako důvod k přečtení stačilo. Když se z toho vyklubala duchařská detektivka, tak mě to dost otrávilo, protože po tomhle bych cíleně nesáhla. Navíc stejně jako u série Šest vran od této autorky jsem velmi dlouho bojovala se složitostí prostředí, kde se příběh odehrává, relativně velkým počtem různých vedlejších postav, které jsem si ne vždy uměla podle jména hned zařadit a vyprávění bylo zvlášť v první půlce knihy mírně chaotické a trvalo mi dlouho se plně zorientovat. I přesto je ale styl psaní Leigh Bardugo velmi čtivý, takže to vyváží, že jsem se občas cítila ztracená. Do postav a příběhu jsem se i tentokrát plně vcítila až ke konci - většinu času jsem si říkala: jo fajn, ale ať už je konec a pak se najednou něco přepne a já se na postavu/postavy začnu těšit - jenže ejhle, kniha je skoro na konci. Stejně jsem to měla právě i v Šesti vranách a Prohnilém městě. A já pak vlastně nevím, jestli se mi kniha líbila nebo ne - dost dlouho spíš ne, ale na konci ji miluju :-)

I v tomto díle Bardugo předvedla, že je mistr ve psaní morálně šedých postav, kterým nechybí hloubka. Příběh se vyvíjí nepředvídatelně, ale je na můj vkus strašně moc závislý na všemožné magii, která skoro nemá hranice. Tato přebujelá magie je o to míň uvěřitelná, že se celý příběh odehrává v současné době v reálném světě skutečné Yaleovy univerzity a autorka v příběhu neváhá odkazovat na skutečné události nebo osoby. Do toho však dá několika studentíkům v tajných spolcích do ruk OBROVSKY SILNOU magii. Nad tímhle když začnete trochu přemýšlet, tak zjistíte, že je to pěkná blbost a že si tím autorka hodně zjednodušila práci při vymýšlení jak záplatky, posunů i zvratů v ději, tak konečného rozuzlení. Kvůli tomuhle se rozhoduji zda nehodnotit jen na 2 hvězdičky. Vzhledem k tomu, že mě ale příběh i přes moji nechuť k duchařinám a tak trochu i k detektivkám a thrillerům opravdu vtáhnul, tak dávám 3.

1 12.10.2024

Hezká knížka pro mladší děti cca 7 - 11 let, ale já si ji užila i jako dospělá. Je to opravdu dětské, takže příběh je nekomplikovaný. Z literárního hlediska v tom nejde hledat žádné velké umění, ale menší děti to může opravdu bavit. Zápletka je postavena na jednoduchých jednoznačných morálních ponaučeních (důležitost přátelství, sebedůvěra, přijatelnost být jiný). Je to psané s nadhledem a s občasným lehce fekálním humorem (spousta prdění), který většina menších dětí myslím ocení smíchem. Autor je zároveň ilustrátor, takže kniha je plná (černobílých) často vtipných ilustrací. Kniha má sice kolem 250 stran, ale i méně zdatní čtenáři nebudou mít problém, protože textu je tam spíš méně - něco na úrovni Deníků Poseroutky, ke kterým by se to dalo asi nejvíce připodobnit i celkovým stylem (akorát to samozřejmě není psáno deníkovou formou a místo normálních děti vystupují roztodivné milé fantasy postavičky).

1 10.10.2024

Pokračování v duchu a na úrovni prvního dílu. Stejně jako u prvního dílu to však u mě na plných pět hvězdiček není. První půlka knihy mě bavila méně, až závěrečná akce byla opět strhující. Chvílemi jsem se také neubránila pocitu, že děj už je mírně překombinovaný a že Kazova předvídavost už je trochu nereálná. A ačkoliv je to již druhá přečtená kniha, tak svět ve kterém se příběh odehrává je pro mě stále dost složitý a nemám pocit, že bych mu úplně rozuměla. Naopak velmi oceňuji závěr s Pekkou.

1 22.09.2024

Tohle byly jedny z knížek mých čtenářských začátků, dostala jsem chuť si je po skoro 30 letech opět přečíst. Bohužel už se nedají půjčit ani v knihovně a nové vydání už více jak 20 let nevyšlo, tak jsem je sháněla přes antikvariát. Ze začátku jsem byla nadšená - vrátit se zase zpět na dívčí internátní školu, která mě jako malou naprosto fascinovala, protože jsem nic takového samozřejmě neznala. Později mé nadšení ze znovushledání mírně ochladlo - kniha určitě není špatná, ale ačkoliv si i dnes ráda sem tam nějakou dětskou knížku přečtu, tak tohle mi přišlo opravdu hodně dětsky naivní. Svět je typicky dětsky černobílý - je buď perfektní dobro nebo zlo a to je velmi rychle idealisticky napraveno - dotyčná osoba si rychle uvědomí, jak se chová hloupě a skoro jako mávnutím kouzelného proutku je vše zase tzv. sluníčkové. Hezké na knize je to, že se v ní dějí opravdu naprosto normální běžné věci a děvčasta tropí takové ty běžné dětinské lumpárny, se kterými se děti běžně setkávají i dnes. Z celé situace pak dostanou náležité morální ponaučení. Pro dospělého nebo staršího dětské čtenáře to už moc není, ale pro mladší čtenáře to asi bude fajn. Docela mě zarazilo, že děvčatům v této první knize je 14 nebo 15 let a v podstatě nastupují na "střední školu". Já jsem si je v hlavách pamatovala jako mladší a ani teď bych jim podle chování rozhodně těch skoro 15 let nehádala. Chováním mi připomínají spíš tak dnešní 8 - 11leté holky. Tohle si myslím, že je také věková kategorie čtenářů, které by se kniha mohla nejvíce líbit.

Na to, že kniha už je 80 let stará, tak ale kupodivu neztrácí své kouzlo ani dnes a věřím, že i dnešním mladším dívkám by se mohla líbit. Když si vezmu, jaké měli před 80 lety ženy ve společnosti postavení, tak ta kniha je opravdu napsaná relativně nadčasově. Je tam pár situací, nad kterými jsem se musela pozastavit, ale je to tak nějak přirozenou součástí příběhu, že mě to nijak zvlášť nepobuřuje. A to že v knize místo emailů nebo telefonů spoléhají na posílání dopisů, písničky si přehrávají z gramofonu nebo si ve třídě topí krbem, není určitě nic s čím by si ani dnešní mladí čtenáři neuměli poradit, protože na podobné "středověké" prostředí jsou zvyklí třeba z Harryho Pottera. Myslím, že už před 30 lety pro mě tyto knihy byly tak trochu "fantasy", vzhledem k prostředí, ve kterém se odehrávaly, a současná česká mláděž to bude vnímat asi ještě silněji.

1 12.09.2024

Čteno jen kvůli čtenářské výzvě - sama bych se do toho nikdy nepustila, takže nechci ani hodnotit hvězdičkami. S první částí (Nesamozřejmost národa) a jejími obrozeneckými myšlenkami jsem se neztotožnila.
Trochu zajímavější byla druhá část (esej Unesený západ). Nelíbilo se mi, že text působil místy trochu povýšeně, ale zaujaly mě tam komentáře ohledně Ruska. 40 let po vzniku tohoto textu řešíme v Evropě stále stejné problémy, resp. Rusko jako takové se chová stále stejně, skoro jakoby se tam zastavil čas. Úvaha nad tím, zda střední Evropa patří víc k západu nebo východu, je tedy vlastně zajímavá a v době vzniku textu bylo od pana Kundery velmi záslužné, že se národů střední Evropy zastal.

Upravená citace: Tragédie střední Evropy spočívá v tzv. ideologii slovanského světa, kterou se Češi naivně oháněli k obraně proti německé agresivitě a kterou zároveň Rusové používali k ospravedlnění svých imperiálních záměrů: "Rusové všude místo ruský počínají psát slovanský, aby pak místo slovanský zas mohli říci ruský", prohlásil už v roce 1844 Karel Havlíček Borovský, který varoval své krajany před pošetilým a nerealistickým rusofilstvím.

Hodnocení této knihy není jednoduché. O tématu jsem již velmi dobře informována z jiných zdrojů, takže jsem se vlastně nedozvěděla vůbec nic nového. Na druhou stranu knížka má ambice oslovit širokou veřejnost a dělat základní osvětu a to plní velmi velmi dobře. Přesto že pluje u každého tématu po povrchu, tak se podařilo vystihnout to podstatné. Každopádně víc než samotné informace oceňuji hlavně vřelost, podporu a pochopení, které z knihy sálá. Evidentně je tedy pan Kvapilík psychoterapeut na svém místě :-) Tato kniha rozhodně nemůže nikoho "uzdravit", ale pokud s vámi některá témata zarezonují, věřím, že vás pošťouchne se zamyslet a předpokládám, že to byl její hlavní účel.

Posloucháno jako audiokniha - provedení moc dobré a zrovna toto je kniha, kde si myslím, že může mít audiokniha dokonce navrch před tištěnou knihou. Když člověk potřebuje podporu, může na čtvrt hodiny zastavit a poslechnout si příslušnou kapitolu.

1 13.08.2024

Tohle byla hodně zvláštní kniha. Vlastně si ani nejsem jistá, co bych si z ní měla vzít. Celou dobu jsem čekala, že v závěru přijde nějaká hlubší myšlenka, která by vysvětlila, proč autorka něco takového napsala a proč to my čtenáři vlastně čteme, ale to se nějak nedostavilo. I přesto ale knihu hodnotím vysoko na čtyři hvězdičky. Námět je originální, ale co oceňuji především je spisovatelské umění autorky. Ono se totiž v knize prakticky nic neděje, resp. děje se pořád dokola to samé (hlavní postava se doslova láduje všemožnými psychiatrickými léky, které ji mají zajistit, že celý jeden rok stráví ve stavu "hibernace", zjednodušeně že celý rok prospí a to jí má přinést vytouženou duševní úlevu - tenhle popis děje se dozvíte už v anotaci, takže to není spoiler a věřte, že opravdu nic jiného se v knize opravdu neděje), zároveň je hlavní postava dost nesympatická. Přesto se mi ale kniha četla dobře, což si nedovedu vysvětlit jinak než že je to prostě dobře a zajímavě napsané. Přesněji to bohužel popsat neumím. Vlastně jsem celou dobu nad knížkou jen kroutila nechápavě hlavou, ale přesto se mi chtělo číst dál.

Věrohodnost ohledně léků a jejich dávkování, které hlavní postava užívá, nejsem schopna posoudit, stejně tak samotný závěr po procitnutí z "hibernace" - mně to přišlo až absurdní, ale opravdu netuším, co všechno jsou lidi schopni do sebe nacpat.

Každopádně tahle kniha si opravdu zaslouží zvýraznit svá trigger warnings: určitě bych ji nečetla při depresi a pozor i pokud máte byť jen sklony k depresi, protože depresivní prožívání hlavní postavy je ztvárněno velmi podrobně a věrohodně a sama jsem se občas při čtení propadala do temného myšlení. Stejně tak bych se knize obloukem vyhnula v případě závislosti na lécích, případně i jakékoliv jiné závislosti a opatrnost je možná na místě i v případě poruch příjmu potravy.

EDIT: komentáře ostatních si čtu až po dopsaního svého hodnocení, abych se nenechala ovlivnit názory jiných. Ale tentokrát mi hodně pomohly pojmenovat to, co jsem sama vyjádřit neuměla. Viz např. komentář od Jizi. Ta kniha je prostě jakási bizarní alegorie dnešní doby, proto jsem měla celou dobu pocit, že je mi to nějak blízké, ačkoliv s hlavní postavou jsem se vědomě neztotožnila.

1 23.07.2024

Poslouchala jsem s dětmi jako audioknihu. Asi jsem čekala něco jiného. Mně se příběhy bohužel nelíbily. Dcera taky nebyla až tak odvázaná, ale poslouchala. Jediné komu se to docela líbilo byl syn, podotýkám, že je mu už 9 let. Provedení audiokonihy bylo to jediné, co to za mě jakž takž zachraňovalo, ale chvílemi podkresová hudba působila trochu strašidelně, tak nevím jestli by se to líbilo malým dětem. Celkově bych řekla, že je to pohádka vyloženě pro takové ty malé milovníky vláčků, kteří budou nadšení ze všech těch "odborných" železničářských termínů. Samotné příběhy mě ale přišly i na dětskou knihu hloupé a jakoby tam o ně vlastně vůbec nešlo.

1 05.05.2024

Tento díl mi zatím z těch prvních čtyřech přišel nejlepší. Bylo to napínavé a velmi se mi líbilo bližší nahlédnutí do myšlení malé Riche, která chce jít tvrdohlavě svou cestou. K tomu se přidal ještě malý čaroděj Eunie, který si díky systematickému podceňování až ponižování ze strany svého hrozného mistra vůbec nevěří, ale během zkoušky se "zázračně" najde - to už na mě působilo hodně dětsky, ale celkový dojem mi to naštěstí nezkazilo.

1 27.04.2024

Přečetla jsem během 2 dnů první čtyři díly, na které jsem narazila v knihovně. Závěrečný pátý díl budu muset nutně také někde sehnat :-) všechny čtyři díly byly skvělé, ale čtvrtý díl se mě líbil možná nejvíc. Téma homosexuality je tam upozaděno na úkor tématu problémů duševního zdraví. Toto téma mě obecně dlouhodobě zajímá, takže je jasné, že mám k němu blíž než k problematice LGBT, a musím říct, že to jak je to podané v tomto "krátkém" komiksu je bravurní. Tato série rozhodně stojí za přečtení!!!

1 06.04.2024