Knihomolka97
komentáře u knih

Konečně jsem se dočkala pokračování a zároveň ukončení příběhu o Brooklyn.
Oproti předchozímu dílu ubylo popisů a děj tak plyne podstatně rychleji a lépe se i čte. Autorka se snažila dovysvětlit některé věci zpětně, což podle mě ale ani nebylo potřeba.
Brook se snaží začít sama s čistým štítem a zapomenout na muže, kteří získali její srdce, avšak zároveň jí ho vlastně zlomili. Co dělají ovšem zamilovaní muži? Nevzdávají se. Alex i Joao si také prochází těžším obdobím, zpytují svědomí, snaží se o nápravu a odpuštění, drží se naděje. Který ze srdcových králů nakonec získá svou milou? Modroočko, zlatoočko, či snad ani jeden? To vám samozřejmě neprozradím, já sama jsem nevěděla, měnila názory...
Kniha je opět vyprávěna z vícero úhlů pohledu, kromě hlavní linky dostavají prostor i vedlejší postavy, což jsou hlavně Brooklyniny přátelé. Těm tedy autorka též solidně naložila.
Příběh ve mně vyvolal opravdu spoustu emocí, zlomil mi i srdce, v jednu chvíli jsem neudržela slzy, prožila šok, nevěřícnost, zlost a vyloženě nenávist vůči jistým osobám. Ta poslední cca třetina byla vážně jízda s nečekanými zvraty!


Je to taková jednodubka na jedno odpoledne, která obsahuje 4 příběhy.
První příběh je lehčí na rozjezd, má sice pochmurnou atmosféru, ale je žhavý i romantický. Celkově se mi moc líbil. V těch dalších už romantiku nenajdete ani náznakem. Každým dalším příběhěm autorka přitvrzuje a posouvá hranice zvrácenosti. Ostatně ten název Zvrácené příběhy není pro srandu králíkům.
Druhý příběh je krátký, drsně pikantní a kdyby byl ještě o něco delší, nezlobila bych se. Třetí a čtvrtý na sebe navazují.
Poslední je teda kratičký a spíše taková lákavá ochutnávka k připravované knize Sanatorium Darkevil. Už předtím jsem byla zvědavá, protože mě zaujal ten námět, ovšem teď? Teď se vyloženě těším!
Musím vyzdvihnout postavu Aurelie, která vystupuje ve třetím příběhu. Z ní mi běhal mráz po zádech. Krutá a zvrácená žena, která ráda tvrdé hry a když člověk zjistí, proč je taková, vlastně se není čemu divit. Autorka se toho opravdu nebojí.
Takže pokud vás baví drsnější peprné příběhy a dark romance, pak by vás tato jednohubka neměla minout. Ale opravdu to nebude čtení pro každého. :)


Většinou se stává, že když je mi hlavní postava nesympatická, dokáže mi otrávit celý příběh. Tady se to naštěstí a taky kupodivu nestalo. Eleni je přehnaně sebevědomá, na jedné straně cílevědomá na druhé líná, lže jak když tiskně ALE je na ní něco, co mě nutilo jí vlastně fandit.
Má udělat rozhovor s vojákem Billym Wyattem, ale místo něj narazí na jeho mladšího bratra Tonyho. Tony je chlap jak hora, od začátku Eleni nedůvěřuje ale zároveň ho přitahuje a velice rád by se s ní vyspal. Jeho slova. I ona pocítí něco, co nikdy předtím. Líbilo se mi, že autorka do příběhu zakomponovala i určitý psychický problém, kterým Eleni trpěla. S tím jsem se snad ještě nesetkala.
V knize tedy máme hezkou romantickou linku, to ale není vše. V určitém momentě čtenář pochopí, že tu něco nesedí a Eleni se nevědomky do něčeho zapletla. A tady mám výtku k jejímu chování. Být ní, asi bych se snažila víc přijít na kloub tomu, co se děje kolem. A hlavně si vůbec zjistit, o čem mám vlastně psát! Ale poznávání Kréty a románek je samozřejmě lepší, chápu. :-D
Tím, že autorka čerpá ze svých cestovatelských zkušeností a zážitků, dokáže prostředí opravdu nádherně popsat. Čtete román a máte pocit, jako byste četli i cestopis. Poznáváte krajinu, kulturu, lidi atd.
Potěšilo mě, že se objevily i postavy z knihy Kdo zastaví déšť, i když jsem ji četla před cca 4 lety, vzpomněla jsem si.
Po dočtení mi bylo líto, že už je konec, ale má být pokračování, spadl mi kámen ze srdce!


Na knihu jsem byla zvědavá, dle anotace jsem si říkala, že by to mohlo být něco jako Šest vran. Je tu také vícero hrdinů, konkrétně 4 a střídají se jejich kapitoly. Vlastně ani nevím, která postava mi byla nejsympatičtější. Příběh není špatný, je inspirován našimi pověstmi a mytologií.
Trošku mě mrzí, že je vyprávění v er-formě, chvíli mi totiž trvalo se začíst a vžít se do děje, který neměl takový spád, jak jsem doufala. Je to celkově spíše oddechový příběh, v průběhu se ovšem hezky rozjel a obzvlášť druhá polovina mě bavila. Nechyběly akční scény a také jeden opravdu nečekaný zvrat, který mě teda pěkně naštval. :-D


Impuls v sobě ukrývá opravdu krásný nejen romantický příběh, který se odehrává převážně ve Španělsku. V knize se řeší vztahy rodinné i pracovní, taky to, jak se člověk vypořádává se smrtí někoho blízkého a nechybí i trocha té filozofie.
Od začátku mi byla sympatická hlavní hrdinka Riley, která si šla za svým snem, i když musela lhát svému otci. Musím říct, že ten mi většinu času šel na nervy. Sice chtěl pro dceru to nejlepší zajištění a to jsem chápala, ale to jak se choval..to nebylo v pohodě. A ty jeho "přívěsky"... ech.
Oproti němu je tu Connor. Connor je velice charismatický muž, samozřejmě pohledný, trošku záhadný a taky starší než Riley.
Musím ještě zmínit postavu Leytona, který je taky kapitola sama o sobě a mám velkou radost, že i on se dočkal svého příběhu, na který jsem dost zvědavá. Po tom, co se stalo na konci.. dobrá lákačka. :-D
Riley je docela ukecaná, zvláště když mluví o své práci a přátelích. Některé momenty mi tedy přišly krapet zdlouhavé.
Mezi Connorem a Riley to hezky jiskří a celkově si hezky rozumí.
Je cítit ta atmoška zakázané lásky a to nejen kvůli vyššímu věkovému rozdílu, což mě bavilo.


(SPOILER) Prokletá Mimzie je ideální knihou na toto podzimní dušičkové období. Po dočtení jsem ještě přemýšlela, jak ji mám hodnotit, abych byla co nejvíce objektivní. A asi první, co bych tedy měla napsat, že nejsem cílová skupina. Být o 5-6 let mladší, pravděpodobně by mi kniha sedla víc. Ale rozhodně přečtení nelituji!
Začnu pozitivně.
Amy neboli Mimzie je vcelku sympatická hrdinka. Nemá to jednoduché, s maminkou se totiž stěhuje do nového města k nové rodině. Naštěstí pro ni ale není žádný problém se hned začlenit. Obdivuju! S maminkou má krásný vztah, který by mohl leckdo závidět.
Líbila se mi ta mystery linka, autorce se povedlo vytvořit fajn atmosféru. Ne nijak extra strašidelnou, ale takovou, že vás udrží ve střehu. Malé městečko, kde kolují legendy o čarodějnicích a nechybí i dům, ve kterém straší. Při čtení se mi v hlavě honily otázky, zda je tu opravdu nějaké nadpřirozeno a nebo je za tím vším člověk? Závěrečné rozuzlení mi přišlo smutné...
A teď k tomu, co se mi nelíbilo. Bohužel je to nečekaně romantická linka.
Angelo je zkrátka bad boy, letí na něj všechny holky a on je střídá jako ponožky. Tento typ hrdinů preferuji, to kouzlo tkví v tom, že i když se chovají jako kr*téni, stejně je nejde nemilovat. Jenže tento pocit jsem u Angela neměla. Snad až vážně ke konci.
Máme tu jakýsi milostný čtyřúhelník, problémy v komunikaci, části přitažené za vlasy a mě to nebavilo. :(
Suma sumárum, knihu bych doporučila mladším čtenářkám a hodnotím 3,5*/5*


Už dlouho mě lákají ty původní hororové pohádky bratří Grimmů, takže tahle kniha mě nemohla minout. I když jsou pohádky "jen převyprávěné" a je jich jen deset. Kupodivu jsem je ale neznala všechny. Jsou tu neznámé či méně známé pohádky, ale také klasiky jako Červená Karlkulka a Jeníček a Mařenka. To jsou topky.
Trochu mě teda zarazil závěr Červené karkulky, který prostě nedával smysl! Jako na efekt dobrý, ale nesmí nad tím člověk přemýšlet. :-D
Některé části byly docela drsné, morbidní i trochu nechutné, ale nebylo jich zase tolik. A jo bavilo mě to. Líbily se mi i ilustrace, kterých klidně mohlo být i víc. :-)


Z knihy jsem docela zklamaná. Je to opravdu jen takový doplněk k seriálu a upřímně? Působí na mě zbytečně aneb hlavně něco rychle napsat a vytřískat z toho prachy. #sorrynotsorry Děj je tak strašně rychlý, že se nestihnete ani pořádně vzpamatovat a je konec.
Z Gabriela mám pořád stejné pocity. Tedy... že vlastně nevím, co si o něm myslet. Líbí se mi a zároveň nelíbí. :D
Abych jen nehanila, nemůžu říct, že bych se nudila. Bylo to vtipné, francouzské, příběh jako takový se mi líbí. Ale zkrátka by si zasloužil více rozepsat.
Taky chválím to grafické zpracování, které je prostě vymazlené.
Takže za mě 2,5*/5*


(SPOILER) Upozorňuji, že se může objevit SPOILER.
Ariu jsem si oblíbila v předchozím díle a na toto volné pokračování jsem se moc těšila. Vtipný je, že jsem vlastně nevěděla, o čem přesně kniha bude, takže to, že budou hrdinové cestovat po mé milované Francii, mě přijemně překvapilo a neskutečně potěšilo. Nicméně se cítím trochu ochuzena. Příběh je to krásný, emotivní, smutný, zároveň plný naděje. Autorka píše skvěle, nešlo se odtrhnout a měla jsem přečteno na dva zátahy.
Jenže mám jeden zásadní problém. Slabá romantická linka. Není to totiž typický romantický příběh. Vždyť i větší prostor dostali Rosie a Max z předchozího dílu. Líbilo se mi sledovat, jak se posouvá jejich vztah, nemohli být rozdílnější a opravdu mě bavili, ne že ne. Ale o nich tato kniha být neměla. Chvilkama jsem totiž měla pocit, že je Aria tak nějak odsunuta na vedlejší kolej, jen se točí v kruhu a svých pocitech. Což je samozřejmě pochopitelné, ale trvalo to na můj vkus dlouho.
Jonathan byl sympaťák, objevoval se však jen zřídka a to je velká škoda, ráda bych ho poznala blíž. Ti dva by si zasloužili celkově VÍC! Autorka se to snažila dohnat na konci, ale upřímně? Vůbec by nevadilo, kdyby se rozepsala více. Kniha nemá ani 300 stran...
Takže nemohu dát víc než 3*/5* .
Přesto nelituju přečtení a knihu bych doporučila.


Než si pro mě přijde je pro mě velmi příjemným překvapením. Nejedná se o typickou dark romanci, ale román, kde je plno myšlenek k zamyšlení, vážná témata i mysteriózní prvky.
Kdo je Sam, není těžké brzy uhádnout. O to víc jsem byla zvědavá na vývoj příběhu. Vyprávěno je z pohledu Lily i Sama a je to opravdu návykové čtení, od kterého se těžko odtrhává.
Samovy části a jeho myšlenky mě bavily, dost jsem se s nimi ztotožňovala a nedivila se jeho nechuti k lidem.
U Lily se mi líbila její postupná změna. Opravdu záleží, jakými lidmi se obklopujeme. Hned z několika postav se mi tu zvedal žaludek.
Romantika jednoduše krásná.
Příběh jsem silně prožívala a těm dvěma tak fandila. Nemohu jinak než moc doporučit.


Jedná se o jednohubku, která mě mile překvapila. Hlavní hrdinkou příběhu je Agáta, se kterou prožíváme její milostná ''dobrodružství'' od první pusy ve školce přes randění na základce (kde jsou ty časy a staré dobré ICQ? :-D ) až po, řekněme, hořké zklamání v lásce.
Autorka má svižný a příjemný styl vyprávění, který mi sedl. Byť je tu er-forma, neměla jsem problém se začíst od prvních stran.
Hlavně ze začátku to působilo mile i vtipně, postupně ale přecházela veškerá sranda. Narcis je opravdu výstižné slovo pro takového s prominutím v*la. Krásná ukázka, jak vypadá manipulace a citové vydírání, které se ukrývají za láskyplnými gesty a řečičkami. I když člověk v hlouby duše cítí, že je něco špatně, sundat růžové brýle není tak jednoduché.
Příběh se mi líbil, i když se mi chvilkama ježily vlasy. Jen na konci bych ještě brala pár stran navíc.


(SPOILER) Závěrečný díl trilogie Maxton Hall je konečně za mnou. Píšu konečně, protože po druhém díle, který se mi moc nelíbil, jsem četla spíš jen z povinnosti, abych sérii hlavně dočetla. Druhý díl skočil tak, že jsem musela okamžitě číst dál, to nepopírám. Musela jsem vědět, že s Ruby bude zase všechno v pohodě, protože ta holka fakt dostala zabrat a nezasloužila si to!
Toto bude pravděpodobně nepopulární názor, ale myslím si, že kdyby se druhý a třetí díl spojil do jednoho, proškrtaly by se některé pasáže, v pohodě z toho mohla být skvělá duologie. Takhle to bylo zbytečně natahované, linka Jamese s Ruby postupně bledla, ztrácela jiskru a zajímavější se stávaly osudy vedlejších postav.
Zachraň nás hodnotím 3*/5* a stejně tak celou trilogii. Očekávání jsem měla tedy vyšší.


Tento díl se mi líbil nejméně, ale i tak to bylo dobré čtení. Řekla bych lepší průměr.
Ricci je chlap, kterému je snadné propadnout. Své o tom ví Nat, která se mu vkrade do života, aby pomstila své rodiče, ale postupně začíná měknout.
Stejně jako předchozí díly i tento má rychlé velmi tempo, nechybí žhavé scény, intriky i napětí. Rodina Delaneyů se nám taky hezky rozrůstá..
Nat mi jako hrdinka příliš nesedla, což završila svým parádním kouskem ke konci, kdy jsem si říkala, že větší hloupost nemohla udělat. Závěr je podobný jako v Lucasovi s jedním rozdílem. Tady mé oči zůstaly úplně suché.
Je i škoda, že tu nebylo více částí Ricciho s Riccardem. Jak si Ricci ze začátku vůbec nevěděl rady, bylo docela vtipné.
Autorka nám už také nakousla o čem bude závěrečný díl. Na Hectorův příběh jsem se obzvlášť těšila, ale teď... teď se mi do něj zatím vůbec nechce. Tak nějak jsem si představovala jiný průběh.. ale nevadí, někdy se k němu snad dokopu.


Tajemnou vilu na Riviéře jsem si pořídila ze dvou jednoduchých důvodu, aniž bych si přečetla, o čem je.
1) Francouzské prostředí
2) Krásná letní obálka
A jen jsem si potvrdila, že je lepší si přečíst anotaci, protože jsem trochu sáhla vedle. Není to vůbec špatný příběh, to vůbec ne! Téma odhalování rodinných tajemství z minulosti mě baví.
Carla i Josette mi byly sympatické, i když na povahu Josette jsem si chvilku musela zvyknout. Prostředí Francie kouzelné.
První půlka knihy není moc záživná, ta druhá je mnohem lepší. Nechybí i velmi mírná romantika, ale jde tu hlavně o rodinu a nový začátek. Vývoj je poměrně předvídatelný, čeká tu však i pár překvapení.
Jednoduše ideální oddechovka na letní dny. Ale doporučila bych ji spíš starším čtenářům.


(SPOILER) Zachraň se hezky navazuje tam, kde skončil předchozí díl. Ruby má zlomené srdce, James truchlí pro svoji maminku. Ráda bych napsala, že už jsem si na zdrobněliny maminku a tatínka zvykla, ale nemohu. Furt mi to tu nesedělo.
První polovina mě moc nebavila a nějak na mě citově nepůsobila tak, jak měla. Ruby a James si k sobě znovu hledají cestu. Po tom, co se stalo, Ruby Jamesovi nedůvěřuje ale on je odhodlaný dokázat, že se změnil.
Oceňuji ovšem, že se příběh netočí jen okolo nich, ale prostor dostává také Lydie a Ember. Jejich části mi chvilkama přišly zajímavější než hlavní linka. Klidně bych brala více Wrena.
Na a ten závěr je zase na infarkt. Toto mi přišlo snad ještě horší než v předchozím díle.


Tak tohle bylo jedne velké příjemné překvapení! Samozřejmě je to další příklad, kdy mě ke čtení dohnalo to, že se kniha dočkala seriálové adaptace.
Má Lady Jane je velice vtipná, milá, historická romanťárna s nádechem fantasy, intrikama a trochou dobrodružství.
Jane mi neskutečně sedla, její humor, láska ke knihám, odvaha i tvrdohlavost.
Gifford byl miláček a takovej pěknej kůň (doslova). S Jane se krásně doplňovali. Nápad s Ediany mě bavil.
Prostor dostal také král Eduard.
Styl vyprávění parádní, čtivý, takže stránky mizely pod rukama, než jsem se stihla vzpamatovat, byl konec a mně to bylo líto.
* seriál je taky parádní!


Hned, jak jsem viděla tu obálku, říkala jsem si, že to bude ideální letní čtení a taky že jo.
Slunce nad zátokou je pohodový příběh, který se odehrává v úžasném prostředí s převážně příjemnými lidmi. Najdou se tu postavy, které byste nejradši vystřelili někam na měsíc, ale bez nich by to byla zase nuda, že.
Rose mi bylo ze začátku opravdu moc líto, dostala pěkně naloženo, ale zvládla to ustát a vůbec jsem se nedivila její touze poděkovat svému dárci. Když se dostala do rybářské vesničky, hned jsem si to místo zamilovala a velké plus dávám i za mýty a legendy s ním spjaté. Třeba mořské panny mě baví odjakživa. Rose je archeoložka, šlo z ní cítit, jak je pro věc zapálená a nakazila tím i mě. Hned bych šla kopat poklad. :-D
Bratři Finn a Joey byli moc fajn, jeden z nich si získal mé sympatie okamžitě, ten druhý až v průběhu.
Co se ale týče romantické linky, ta mě bohužel moc neoslovila. Chyběla tomu jiskra.
Celkově je to hezký příběh, ale ''něco'' tomu ještě chybí. Nechci psát, že je to vyloženě nemasné neslané, nicméně čekala jsem zkrátka víc.
Pokud hledáte letní čtení, tak Slunce nad zátokou je určitě skvělá volba!


Můžeš říct: Miluju tě obsahuje tři romantické novely inspirované alby Taylor Swift. Chtěla bych moc vyzvidhnout grafické zpracování knihy, které je boží, do detailu vymazlené. Jediná škoda, že je vazda docela tvrdá a bolí z ní ruce.
1. Můžeš říct: Miluju tě, nebo nos můj dres na každej zápas od Monči - 3,5*
Příběh o druhé šanci, od přátelství přes odcizení až k lásce. Vyložene jako hate to love bych ho nenazvala.
Od začátku předvídatelné, ale pěkné, oddechové.
Maddie byla sympaťanda, obdivovala jsem její talent na šití a dobrosrdečnou povahu. Lucas si mě ovšem získal až skoro v závěru, 2/3 mě jeho chování mrzelo a štvalo. Hodně mu pomohly jeho tweety. Jeho kamarádi z týmu byli pěkní blbečci, zvláště jeden z nich.
2. Můžeš říct: Miluju tě, nebo bojím se výšek, ale s tebou bych skočila do neznáma od Oly - 4,5*
Olyn styl vyprávění mi zkrátka sedí, tento příběh je za mě nejlepší. Je vtipný, svižný, krásně se čte. Asher je oproti Lucasovi naprostý miláček. Tessy mi bylo líto za to, co si prožila. Mezi nimi to od začátku jiskří a vše působí uvěřitelně, i když rychle. Chatové konverzace jsou moc fajn zpestření. A spolubydlící Mateo je skvělá postava!
3. Můžeš říct: Miluju tě, nebo vždycky budu Watsonem k tvému Sherlockovi od Marky - 3*
Poslední novela mi sedla nejméně, byť jsem se na příběh těšila, protože mám ráda detektivky. Příběh sice není úplně špatný, ale nutno říct, že by potřeboval více propracovat. Navíc jsem měla dojem, že se vlastně první půlku nic moc neděje a v druhé bylo zase všechno hrr. Romantická linka F+F mě nejdřív překvapila, ale proč ne. :)
Za knihu děkuji společnosti Albatros Media.


Kniha mě zaujala prakticky okamžitě svým zajímavým tématem.
Příběh je vyprávěn hlavně z pohledu Bena, ale nechybí i kapitoly jiných postav. Zajímavé jsou části z Annina deníku. Vyloženě sympatický mi nebyl asi nikdo, ale Benovi jsem fandila. Bylo mi i líto jeho rodinné situace.
Kapitoly jsou kratičké, děj napínavý, který postupně graduje, především tedy ve druhé polovině. Autor nechává na pochybách až do samotného závěru a musím říct, že jsem na konci zůstala s otevřenou pusou a docela mě to i naštvalo.
Na můj vkus je zde ale příliš mnoho zdlouhavých popisů i informací, bez kterých bych se klidně obešla. Občas jsem se přistihla, že se nudím a myšlenky utíkají jinam. Zkrátit o nějakých 50-60 stran by podle mě neuškodilo.
Na druhou stranu věřím, že ten, kdo se v detailech vyžívá, bude nadmíru spokojený.
Pokud máte rádi psychologické thrillery, které vám zamotají hlavu, tak Anna O je ta pravá.
Za sebe hodnotím 3,5*/5*.


Mel ze začátku nepůsobí zrovna sympaticky, je typ workoholičky s heslem jen práce a žádná zábava, natož vztahy a přátelé. Ovšem pro tento životní postoj má důvod, který lze pochopit. Krásný příklad toho, jak rodiče dokáží svým jednáním sakra ovlivnit své dítě/děti.
Nicméně mě na Mel strašně mrzel její nezájem o pratetu. Návštěva by snad nezabila. Smutný. :(
Právník Alex, se kterým si hned padne do oka, je naopak od začátku velký sympaťák, sexy, pohledný, velmi vzdělaný a taky muž, který ví co chce a jde si za tím.
Prakticky celý příběh je předvídatelný a takový na oddech, odehrává se v příjemném prostředí s fajn lidmi. Opravdu pohodová romance jak je napsáno na obálce.
Velkým přínosem není nikdo jiný než úžasná fenka Čoko, takové zlatíčko, že bych se s ní klidně vyválela v bahně. Moc mě bavily její myšlenky, které byly parádním zpestřením a skvělý nápad.
Závěr je i na mě dost přeslazený, trošku bych toho cukru ubrala, ale jinak je to hezká kniha a těším se na další díl.
