lalela
komentáře u knih
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Konečně jsem se dostala k druhému dílu a je ještě drsnější, než první. Je zvláštní, že člověk se učí o válce, jak to všechno bylo, ale lidské osudy poznáte až z takových knížek, jako je šikmý kostel. Kolik utrpení, zklamání, nenávisti a zmařených lidských životů. Teď lituju, že jsem dřív neposlouchala dědečka, který, ač ne z Karvinska, válku zažil a měl na ni špatné vzpomínky, jako všichni, až teď bych dokázala pochopit jeho vzpomínky. Šikmý kostel ve mě zanechal velkou stopu, i já bych se na ta místa chtěla jednou podívat.
Lustr pro papeže
Jan Tománek
Po přečtení knihy jsem zůstala úplně v záseku. Kolik ještě nevíme věcí, o kterých se nepsalo a postupně vyplouvají na povrch. Příběh je drsný, hodně drsný. Když už si myslíte, že to nemůže být horší, tak ano, je to ještě horší. Kdo tu hrůzu přežil, odchází nadobro zlomený. Knížka mě zcela ohromila.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Přesná knížka od Morštajnové. Celá je napsaná tak lehce, přesně, věcně, místami se vám chce brečet, pak zase smát. Do jejich knížek se vždycky ponořím a prožívám osudy s postavami. B a zase B, Bohdana, Blanka...nevím, kdo z těch dvou to měl těžší. Od této knížky bych klidně čekala pokračování.
Vraní oko
Michaela Klevisová
Jak zdánlivě cizí lidi může spojit dávná událost. Chata v chatové osadě, penzion, nákladný dům s koňmi, mokřady a lužní lesy, nádherné prostředí jižní moravy a 3 vraždy. Zajímavý příběh, kdy všechno mohlo být úplně jinak, nebýt vraního oka. Detektivka, která vás nepustí odložit knížku, prostě se musíte dočíst ke konci a pak si přečíst zpověď vraha.
U severní zdi
Petra Klabouchová
Tolik utrpení, zloby a nespravedlnosti, kolik se vešlo do této knihy...Kolik toho ti lidé museli zažít, odtrpět si tu hrůzu, kterou možná ani nedokázali pochopit, za co, proč? Přiznám se, že jsem při čtení některých pasážích brečela. Kniha je napsaná tak emotivně a pro mě to bylo možná horší, než číst knihy z válečné doby. Ze začátku jsem nechápala pár prvních kapitol, ale pak se vše začíná skládat dohromady a vy musíte číst dál, abyste věděli proč, jak, kdo, aby vám všechno zapadlo na svá místa. 50.léta, soudruzi, stb. Tahle knížka mi dlouho zůstane v hlavě.
Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
Další kniha, která mě přenesla do období první republiky. Autorka tak nádherně vykreslila příběh krásné Zuzany ve sladkých Holašovicích v cukrové vile. Doufala jsem, že to nebude obyčejný slaďák, on miluje ji, ale ona miluje jiného. A taky že ne. Ten příběh měl spoustu přidaných plus. Ať už stylem psaní. Tím, že se nebála pojmenovávat věci tak, jak jsou. Strašně jsem Zuzaně fandila a ona byla celou knížku ta krásná sebevědomá Zuzana, která si celý život věděla rady. Tím mě autorka taky nezklamala. Určitě si ji přečtu znovu, i když je málo knih, u kterých to dělám.
Kde zpívají raci
Delia Owens
Od začátku, co jsem o knize slyšela, jsem si říkala, tu nebudu číst, to je zase marketingový tah, jak přilákat čtenáře. Sakra, proč mi to někdo zrovna u téhle knížky nevymluvil? K téhle knížce nemám co napsat, to si prostě musí každý přečíst sám. Jedna z nejhezčích knížek, co jsem kdy četla.
Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
Jak mě nezaujala tolik opěvovaná kniha Žitkovské bohyně, tak z téhle téměř neznámé knihy jsem po dočtení zůstala paf. Historie nám donedávna byla předkládaná uhlazená, po válce bylo všechno veselé, ale nikdo nám neříkal, jak to bylo s lidmi, kteří měli jinou národnost. S Němci, třeba jako Gerta, která vlastně mohla jen za to, že její tatínek byl Němec, který se k tomu němcovství hlásil a byl z něho nadšený. Ona šla pak pochod s malým miminem, ona přišla o všechno ona pak ani neměla sílu nic měnit, protože věděla, že stejně nic nezmění. Bylo mi jí líto, jo, brečela jsem při tom čtení, protože to kruté bezcitné zacházení, které bylo v knížce popsáno mě zcela zmrazilo. To, že ji po válce měli jen za kus hadru, s kterým si můžou dělat co chtějí, že neměla ani co jíst a neměla ani dovolání, takový život si nikdo dnes neumí ani představit. Je to hodně silná knížka.
Když byla hodná
Michael Robotham
Tak moc jsem se těšila, až rozluštím tajemství prvního dílu, a opravdu nejsem zklamaná, kniha mě sama popoháněla, abych už věděla úplně všechno. Od knížky se prostě nešlo odtrhnout. Věřím, že i když je knížka fikce, že takové věci se stále ve světě dějí. Jen málokteré dítě má to štěstí, že skončí tak jak Evie. Ona měla prostě v knize štěstí na dobré lidi. Dva dny mi stačily na to, abych se dozvěděla, jak to s Evii vlastně bylo a na konci jsem litovala, že kniha končí. Byla skvěle napsaná.
Listopád
Alena Mornštajnová
Kniha se četla jedním dechem. Já, která byla vychovaná za totality jsem ze začátku vůbec nechápala, kam se příběh bude ubírat. Když jsem knihu dočetla, nastalo dlouhé zamyšlení. Co kdyby to všechno skončilo takhle, vždyť nikdo nevěděl, co bude. Jen se přiznám, že jsem trochu doufala ve sluníčkový konec. Ale i tak kniha nezklamala, i když byla úplně jiná, než ostatní od autorky
Vrány
Petra Dvořáková
Krátká, ale o to silnější kniha. Bára touží tak moc po uznání, kterého se jí nedostává. Hledá své místo v rodině, ale svým dětským chápáním a dětskýma očima vidí všechno jinak než dospělí. Symbolika s popisem výchovy malých vran je přesně cílená k výchově Báry, taky vylétla z hnízda a rodiče si poletují dál. Nádherná knížka.
Páté jablko
Lenka Chalupová
Když to vezmu odzadu, tak nepřekvapivější bylo rozuzlení příběhu. Celou dobu jsem čekala úplně něco jiného, ale toto ne. Pak jsem teprve pochopila název knížky. Nenásilně pozvolna navazoval příběh na Kyselé třešně, ale knížka by se dala číst i bez předchozího dílu. V knížce je úplně obyčejný příběh poválečné vesnice. Všední starosti, všední radosti, ale tak zajímavě napsané, že se od toho nemůžete odtrhnout. Opět vás knížka přenese do vesnice, ve které se příběh odehrává, úplně vidíte jablkový sad, chodíte okolo provaznictví, těšíte se s miminky Betty.... Prostě skvělá autorka, moje oblíbená autorka.
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Tak paradoxně jsem z této knížky nebyla moc nadšená, ač mám Morštajnovou moc ráda. Pletly se mi jména, Anna, Anežka, Alžběta, bylo tam strašně moc postav a přišlo mi, že knížka nemá vůbec žádnou zápletku, stále jsem čekala na něco, co mě překvapí. Byl to prostě je příběh jedné rodiny, sága jedné rodiny. Po téhle knížce od Morštajnové asi už nesáhnu podruhé.
Až uvidíš moře
Scarlett Wilková
Dlouho dlouho jsem měla připravenou knížku k přečtení, ale vždy jsem ji odložila pro nějakou jinou. Asi jsem od ní čekala něco jiného, proto jsem četla jiné knížky místo ní. Ale, tak mě vtáhla do děje, tak moc hezky se četla že bych mohla číst další a další příběhy všech Řeků v Čechách. Sice jsem měla povědomí, že kdysi přišli Řekové k nám do republiky, ale co tomu předcházelo a jak se tady posléze cítili už jsem nevěděla. Když jsem knížku dočetla, došlo mi, proč se člověk tak rád vrací tam, kde měl kořeny, vždy, když jsem v cizí zemi, i když se mi tam líbí, moc ráda se vracím domů, a tak to cítí téměř všichni. Proto jel Miltiadis zemřít do Řecka, stejně tak i Zacharula a Elpida, tam měli své kořeny.
Rychlé šípy
Jaroslav Foglar
joj! Kniha mého mládí, jsem už tak stará, že máme doma sešity Rychlých šípů, které vycházely a daly se koupit v tehdejší trafice. Pak, když mi začínal růst syn do věku, kdy jsem ho chtěla přivést ke knížkám, vyšla tato kniha. Byla to nejlepší koupě. Znovu jsem se začetla do příběhů Rychlých šípu, začetl se i syn. A já si vždycky vzpomenu na Haha Bimbi :) Foglar je nezapomenutelný autor, miluju i jeho další knihy, které nevyšly jako komix a stále i jako starší se k nim vracím
Pomocnice
Freida McFadden
Já jí tak fandila a joo dala to. Navíc mít takovou zaměstnavatelku, já už bych dávno práskla dveřma a zdrhla pěkně daleko. Skvělý příběh, skvělá knížka.
Někdo z nás
Kristýna Trpková
Zdánlivě obyčejný příběh, kterých jsou tisíce, ale spisovatelka z něho dokáže udělat velké boom, které je tak zamotané, že si myslíte, že víte, ale vy nevíte a pak vám jen spadne brada. Skvělá spisovatelka.
Kolem Jakuba
Michal Vrba
Kolem Jakuba, pěkně dokola, od počátku, až se zase kruh uzavře. Každá z povídek mně něčím zasáhla, ať to byl vypálený mlýn, návštěva vojáků na statku, nebo Lojzek s motorkou. Ve všech povídkách je tolik touhy a naděje, ale všechny ztroskotají. Život dává a život bere, kolik už toho ten rybník viděl, a zůstává mlčenlivý, život kolem utíká a on jediný zůstává.
Kvítek karmínový a bílý
Michel Faber
Sugar....Sugar Sugar. 900 stran svižného čtení románu z Viktoriánské doby. Žádná červená knihovna, ale spisovatel nám přiblížil život tehdejšího Londýna, život spodiny. Život prostitutky, která je intelektem úplně někde jinde, než její spoluležnice v bordelu její matky. V románu se prolíná několik životních příběhů. Dozvíme se i to, jaké tabu bylo ženské tělo pro ženy z vyšších kruhů, které nepoučené vstupovaly do života, jak to chodilo v domech vyšší třídy, co se dělo v temných zákoutích nočního Londýna. Jak se vedla kosmetická továra. A mnoho dalšího. Ta knížka byla naprosto úžasná a kdyby měla víc stránek než těch 918, vůbec by mi to nevadilo.
To přichází děsy
Aleš Novotný
Z knížky jsem byla ze začátku strašně zmatená, míchaly se mi postavy, nevěděla jsem, kdo je kdo, kdo je čí, kdo s kým chodí, stále nový a nový příběh, v jednu chvíli jsem chtěla číst knížku znovu a přitom to má spisovatel úplně do ko na le vymyšlené a do ko na le napsané. čím víc jsem se blížila ke konci, tím víc vše dávalo smysl, tak krásně propracovaný děj, příběh, nic nakonec nebylo navíc, rozhodně jdu číst další autorovi knížky, jsem nadšená a všem doporučuji.