lulucinax komentáře u knih
Kniha patří mezi ty, které vás jednoznačně budou vytáčet. Ale našla jsem tam i nějaké vtipné pasáže, respektive spíš černý humor. Ono záleží jakou máte náladu.
Zkrátka rodinné drama s tajemstvím.
Sledujeme život malého chlapce Tea, ze kterého se v průběhu děje stane dospělý muž. Jeho otec každou neděli odpoledne někam chodí a on ani vy netušíte do samého konce kam a hlavně proč? (A to proč jsem jsem si říkala i na konci :D)
Jeho kamarád "Vychcan" má tu přezdívku právoplatně a i když Teovi trochu pomohl, možná by bylo lepší ho nepotkat.
Ruta jako spisovatelku mám ráda, líbí se mi jak píše - čtivě a poutavě, dokáže dobře popsat pocity postav apod. Takže když jsem zahlédla tuhle její non fiction knížku, musela jsem si ji přečíst.
Základní myšlenkou je čerpat podněty ze svého života, života blízkých apod. a samozřejmě si je nějak upravit. Obsahuje i řadu námětů o čem psát jako trénink. Viz další obrázek. V knize se také dočteme něco o životě této spisovatelky a byla jsem překvapena, jak moc se její knihy zakládají na jejím životě.
Neobyčejná Grace je román psaný s lehkou ironii, u kterého se zasmějete i rozpláčete zároveň. Je plný emocí. V průběhu jednoho dne Grace přemýšlí o svém životě, co se stalo a jaký to mělo dopad. A vy do poslední chvíle víte, že se něco stalo, ale nevíte co konkrétně.
Grace hodně řešila svůj vztah se svou šestnáctiletou dcerou, která se od ní odstěhovala k otci. Grace to ale takhle nechce nechat a vydá se na dlouhou a strastiplnou cestu. Grace nejde nefandit, i když si způsobí tolik zbytečných problémů, ale ve většině věcí jsem ji chápala a dokázala se do ní vcítit. Sedl mi i styl vyprávění autorky.
Rozhodně doporučuji. Velmi příjemná oddechovka, u které se nebudete nudit, zamyslíte se i nad svým životem a zahřeje vás u srdce.
Na autora knihy jsem narazila na youtube při hledání inspirace pro svou zahradu, na které kromě trávy a pampelišek nebylo nic, pak přijel bagr, který nám to celý přeoral a už nezbylo ani to.
Jeho styl zahrad mě nadchl na první pohled, tudíž knížce jsem neodolala. A díky němu jsem začala o zahradě smýšlet trochu jinak. Obsahuje spoustu podnětů a rad jak si navrhnout zahradu a udělat si z něho další "pokojíčky" sloužící ať už k odpočinku nebo aktivitě. Radí, co je dobré si promyslet a uvědomit si, jak svou zahradu využívat a jak se v ní chceme cítit.
Hodně mi pomohl seznam rostlinek, které se na jeho zahradách vyskytují nejčastěji. Většinu z nich plánuji i ve své zahradě. Autor pořádá i kurzy, které jdou více do hloubky.
Už jsem začala s realizací a mám z ní vážně velkou radost. Práce je ještě dost, ale neskutečně mě to baví.
Knihu jsem dočetla den předtím, než získala cenu Magnesii Literu a trochu mě to překvapilo, i když možná ne.
Dlouho mi trvalo se do příběhu začíst. Kniha je totiž psána v druhé osobě jednotného čísla a dost jsem s tím bojovala. Několikrát se mi stalo, že jsem nevěděla kdo mluví. Tudíž to nepatří mezi lehké čtení a ani tématem ne.
Rozhodně vzbuzuje hodně emocí, dost mě štvala. Hlavně ten dědek. Střídá se tu minulost s přítomností. Naleznete v ní hodně otázek k zamyšlení. Hrdina/autor si pokládá otázku, zda to, co máme uložené ve vzpomínkách se opravdu stalo, zda jsme si neupravili realitu a stalo se to vůbec? Nebyl to jen sen?
Asi kvůli té druhé osobě mě kniha nepohltila, jak by měla, ale byla každopádně zajímavá. Zkuste a uvidíte.
Moje první setkání s autorkou nebylo špatné, ale tak úplně mi nesedla.
Zaujal mě námět, kdy autorka zasadila děj do dvou přírodních katastrof - záplavy v roce 1997 a tornádo 2021 plus zmínky o Covidu, no zkrátka hororové čtení.
Na začátku kapitol se nachází lyrická zamyšlení nebo popisy. Dále se tu střídají deníkové zápisy, pak kapitoly Vody (posléze Větru). Trochu to na mě působilo až překombinovaně a mám raději svižnější knížky. Košaté popisování na mě bylo moc, ale chápu, že navozují tu správnou atmosféru.
K samotnému ději, zápletka fajn, ale já mám vždy problém, když se v knize objeví mysteriózní prvek, který nelze logicky vysvětlit. No jednoduše, není to můj šálek kávy, ale za přečtení jsem ráda, můžu si ji s klidem odškrtnout.
Moje první přečtená kniha s barevnou ořízkou. Nechala jsem se na ni zlákat dobrým hodnocením a jsem nadšená.
Čekala jsem romantickou oddychovku, ale byla jsem překvapená, jak mě zasáhla. Cleo i Franka jsem chápala a dokázala se do nich vcítit, i když vakoveverku bych přijala asi jinak :D V knize nechybí lehký humor a svižné dialogy. Zkrátka mi sedl styl psaní autorky.
Příběh byl obohacen i o životy a příhody dalších postav, které se více či méně znali s hlavními hrdiny. O alkohol a drogy tu není nouze. A autorka otevírá i další společenská témata.
Šoupla bych ji do kolonky oddychovka k zamyšlení a můžu doporučit.
Takový název nemůže neupoutat! A v průběhu čtení si jen říkáte:„Aha. Tak to se ti nedivím.“ Takže kniha nepatří mezi lehké čtení. Jedná se o biografii herečky, která vlastně nechtěla vůbec nikdy být herečkou, jen chtěla dělat radost mamince a nechtěla ji zklamat. Možná by ji pak měla raději?
Zkrátka příšernost, když si rodiče vynahrazují své ambice skrze své děti. Kniha je velmi dobře zpracovaná a četla se mi pěkně.
Situace v knize vzbuzují velké emoce. Opět se potvrzuje, že rodiče své děti dost ovlivňují a některé opravdu radikálně. A já si říkám, proč se ve školách neučí o správné výchově, ale co je správná výchova? Není to jednoduché a věřím, že každý dělá co může a co je pro jeho dítě nejlepší, ale pak se najdou takové extrémy, u kterých prostě žasnete.
Tak tohle teda nebylo vůbec pro mě. Bizarní, nechutné, divné a hodně šílené. Ale četla se dobře.
Asi chápu na co autor narážel. Scifi scénář zavedený do extrému. V rámci ochrany dětí nemůže žena vychovávat dítě sama, takže pokud otěhotní, musí si ji muž vzít a musí s ní setrvat až do smrti. (Jako kdyby manželství bylo zárukou šťastného vztahu.)
Plus další absurdní pravidla.
Hlavní hrdina si má vybrat, zda půjde na 18 let do vězení nebo se ožení s lehce výstřední ženou. Možná kdyby věděl, co se bude dít dál, rozhodl by se jinak a nebo možná ne. Hrdina mi byl krajně nesympatický, vůbec mi ho nebylo líto a čekala jsem, že projeví více iniciativy ve své situaci. A jeho matka se chovala extrémně, ale rozumím tomu, na co autor naráží.
Zajímavá a netradičně zpracovaná kniha, která je vyprávěním ženy, která předkládá střípky ze svého života a současně řeší i otázky společnosti, například rasismus. Protože není ani bílá a ani černá, ostatně jako v životě, nic není jen černobílé.
Kniha rozhodně vybízí k zamyšlení. Dokázala jsem se do hrdinky vcítit, ale kvůli zpracování jako rozhovoru a část monologu, mi vyprávění přišlo neucelené a popravdě jsem se v něm trochu ztrácela a často jsem si říkala: „S kým to sakra mluví?“
Autorka by měla přijet na Svět knihy, tak si od ní můžete nechat podepsat knihu. Co jsem četla, na programu je v pátek, takže já ji bohužel prošvihnu.
Jak křehké může být dospívání?
Příběh o jedenáctileté Františce, která navštěvuje dramatický kroužek.
Zní to nevinně, ale je to ten typ knihy, kvůli které byste děti nejraději zamkly doma a nikam je nepustily. Skvěle vykreslené postavy a emoce, při jejichž čtení vás bude svírat na hrudi. Ještě navíc, když víte, že kniha má autobiografické motivy. Františky a některých jejích kamarádek mi bylo líto.
Kniha je napsaná velmi čtivě a citlivě vzhledem k tématu. Bylo poznat, jak dívky na situaci reagují vzhledem k tomu, jak jsou vychovávány a jak se o ně rodiče zajímají. Je důležité, aby v nich měly oporu a cítily lásku, jinak pak rychle přilnou k někomu jinému a nechají se snadno zmanipulovat.
Nad čím mi zůstával rozum stát, je to, že všichni to věděli, ale nikdo s tím dlouhou dobu nic nedělal.
Příběh o hledání identity, který vypráví desetileté dítě. Chvíli mi trvalo se začíst, jelikož je to vyprávění kluka, ale je to psané v ženském rodě, protože se cítí jako dívka. Velmi hezky a citlivě popsaný děj a pocity.
Ráda jsem se o tomto tématu dozvěděla více. V některých knihách jsem na tranzici narazila, ale jen okrajově. Určitě by se měla dostat více do povědomí.
Dospívání je křehká a nelehká záležitost. A to jaké skutečné problémy člověka trápí je věc druhá a měli by je posoudit psychologové a specialisti, protože důvodů může být vícero.
Melissa měla štěstí, že se jí dostalo pochopení a podpora od svých blízkých. A takhle by to mělo být, nehledě na důvody, prostě respekt všem.
Kniha je o českém sympatickém desetibojaři Romanu Šebrlovi, vítězi olympijských her. Podobně jako biografie oštěpařky Barbory Špotákové mi nesedlo zpracování knihy, přestože ji napsal jiný autor. V knize je spousta omáčky a komentářů autora, které mi přišlo zbytečné.
Jinak jako atleta Romana obdivuji ještě víc, aby se člověk dostal až na vrchol, tak to zkrátka dost bolí a trénovat hned deset disciplín je přinejmenším obdivuhodné.
Dříve jsem v televizi sledovala jeho výkony, i dalších atletů, kteří mě motivovali jít si zaběhat, ale mé ambice nikdy nebyly tak vysoké.
Od autora jsem dosud četla jen povídky, které mě vždy něčím zaujaly. A teď konečně přišel na řadu jeho román/thriller, který mě ihned pohltil. Začátek byl velmi srdceryvný a nikomu bych nepřála takovou situaci zažít.
Děj vyprávěli postupně tři vypravěči - matka, dcera a otec, takže se vám dostane úplný obraz od všech hrdinů.
Kniha je velmi čtivě napsaná a do postav jsem se lehko vžila. Emoce tu každopádně nechybí. Je až neskutečné, jak vám někdo může zkomplikovat život a vzít vám to nejcennější.
Pokud máte rádi rodinná dramata, tak by vás rozhodně neměla minout.
Opět milý příběh se zvířátky. Oproti Vřesové můrce má méně stran a textu, takže ji budete mít přečtenou za chvilku.
A řekla bych, že by knize prospělo několik dalších vět, aby bylo jednání zvířátek více vysvětleno. Po dočtení jsem byla trochu překvapena, že je konec a vracela se, jestli mi něco neuniklo.
Nicméně si myslím, že sáhneme po dalších příbězích, protože ilustrace jsou nádherné.
Tak tenhle autor mi vůbec nesedl. Ani stylem psaním, ani obsahem. U některých povídek chtěl asi šokovat, což se nejspíš podařilo, ale kniha jde zkrátka mimo mě. Povídky jsou prý propojené, ale mně se propojily jen nepatrně a celkově mi přišly takové dost zvláštní.
No nic, aspoň si nemusím kupovat jeho další knihy, to je taky dobře :D
Autorku knihy jsem potkala na Světě knihy v Plzni. Moc pěkně o své knize povídala, tak jsem neodolala.
Vypráví o životě Ferdy a především o její cestě do Palestiny za druhé světové války. Střídají se zde dvě doby vyprávění během války a po válce. Její příběh byl zajímavý, autorka si musela bezesporu nastudovat hodně materiálů k tématu, ale Ferda mi k srdci nepřirostla, tak nějak mi bylo jedno, co se jí děje. Některé části mě vtáhly, ale některé jsem měla tendenci číst rychleji a myšlenky mi utíkaly od děje.
A ten konec? To jako vážně? Nesedl mi tam. Nicméně mám tu knihu Samotářky, na kterou se těším. Trochu mi připomněla Sůl moře od Ruty Sepetys (loď, válka, katastrofa).
Má první kniha z edice Významné ženy a rozhodně ne poslední. V knihovně mám již připravenou Marii Curie-Skłodowskou a po dalších pokukuji. V květnu vychází Marilyn Monroe. Jedná se o skvěle napsaný beletrizovaný životopis silné ženy, která se nenechala zastrašit muži a okolím a jako první žena vystudovala lékařskou vysokou školu v Itálii. Úžasný příběh, který jsem hltala. Marii jsem moc fandila, aby to všem natřela. Ženy to v té době měly hodně těžké a jejich cílem bylo se jen dobře vdát a rodit děti.
Maria byla průkopnicí a já si říkala, zda jsme od té doby ušly dlouhou cestu? Nebo ne?
Proč se stále na ženy, které nejsou vdané a nemají děti, pohlíží skrz prsty? Kniha rozhodně vzbuzuje řadu otázek a emocí a doporučuji k přečtení všema deseti.
Skvělý detektivní thriller a řekla bych, že ještě lepší než Loutkové divadlo.
Velmi napínavý, čtivý a velmi dobře promyšlený příběh, kde nechybí ani vtipné vsuvky.
Těším se na další díl :)
Kniha mě popravdě docela zklamala.
Přišla mi dost popisná a děj se táhnul jak žvýkačka, nic moc se tam nedělo. Od thrilleru bych čekala, trochu víc napětí ne jen trošku na začátku, pak dlouho nic a na konci. Hlavní hrdinka mi nebyla sympatická a místy mě vytáčela.
Konec na mě působil trochu nevěrohodně a nedovysvětleně, ale rozhodně knihu pozvedl.
Od autorky jsem četla Štvanici a ta byla o dost lepší a čtivější, ještě tu mám Seznam hostů, který si s chutí přečtu.