Metcheque
komentáře u knih
Afirmace
Jan Menděl
"Když ti něco vadí, změň to. Když to změnit nemůžeš, změň se. Tak, aby ti to nevadilo.", přečte si polomrtvý Ahmed kdesi v troskách Rafahu, zatímco všude kolem něj sviští kulky izraelských ostřelovačů. Jo takhle! How easy, uvědomí si civilista, jemuž právě zabili půl rodiny, a svobodně se rozhodne být neviditelný, nezranitelný a mít schopnost se teleportovat....
Mendělova útlá brožurka je snůška zcela nepoužitelných internetových citátů, kterým by snad nevěřil ani začínající kouč rekrutující se z řad podomních prodejců vysavačů.
Fosilie
Michal Kašpárek
(SPOILER) Jedna z nejlepších současných knih na téma aktuálních generačních konfliktů. Fascinující je zejména vykreslení současných liberálů, kteří "zůstávají sami, jako kůl v plotě". A zatímco donekonečna "děkují, že mohou", dezinfo šedesátníci nalézají společnou řeč s teenagery zachvácenými klimatickým žalem. Jak paradoxní.
Piko: Junkies' lives matter: Na životech feťáků záleží
Pavel Šplíchal
Kniha o piko komunitě na trhu rozhodně chyběla, už jen pro odbourání určitých stereotypů. Nicméně nelze souhlasit s typickou a2larmovskou bagatelizací celé problematiky. Šplíchalův vzkaz lze chápat zhruba takto: "v česku se chlastá první liga, tak proč se nezaměřujete na alkoholiky, ale na feťáky!"? Inu, nemám studie ani statistiky, ale dovolil bych si tipovat, že častěji se člověk nakazí žloutenkou skrze použitou jehlu, než skrze pohozený lahváč. Domnívám se, že častěji vybuchne ilegální varna, než ilegální palírna slivovice kdesi ve Vizovicích. Tvrdit, že "pan XY přece bere piko desítky let a normálně chodí do práce" je prostě demagogie, kdy výjimka potvrzuje pravidlo. Pochopitelně, každou drogu je třeba posuzovat v kulturním kontextu. Ilegálnost a sociální nepřijatelnost pervitinu způsobuje, že je tato látka doménou výhradně sociálně vyloučených, zatímco alkohol tyto charakteristiky nemá. Je možné, že dekriminalizace by znamenala proměnu pervitinové klientely, nicméně autoři musí vycházet ze situace, která tady je. Představa pervitinu jako legální látky je dosti nepravděpodobná.
Holčička ze známky
Markéta Pilátová
Moc krásně a citlivě napsané. Rozumím, že pro potřeby dětí bylo potřeba některé životní etapy zestručnit. Půlbodík ubírám za dlouhou kapitolu o amerických hřbitovech, jimž byl v knize dát až nadbytečný prostor.
Cesta pravého muže
David Deida
Takže pánové, jestli jste zrovna rozsekali Vémolu v přátelském MMA zápase, po cestě domů jste složili pár romantických sonetů, opravili sousedce kapající kohoutek a dvě hodiny hovořili s kolegou z práce o vzájemných pocitech, přijďte domů s kyticí čerstvých růží a s úsměvem si poslechněte od své manželky, že jste pí*us, protože jste nestihli pověsit prádlo. Tato kniha je totiž přesně pro vás!
Toxic people rule the world
David Hanzlík
(SPOILER) Tak to je asi hodně špatný vtip. Týpek roztáhne pár svých myšlenkově zcela plochých hlášek rozsahově odpovídajících dvěma A4 na 160 stran a titulu plácne cool anglický název. Asi aby pronikla na světový trh.
Smutné. Když odmyslím editorskou a grafickou práci, autor by byl schopen něco takového napsat za půl hodiny. Chtít za to tři stovky je trapné.
Konspirační teorie: Historie bludných teorií a jak jim nenaletět
Tom Phillips
Téma konspiračních teorií již bylo zmapováno z tolika úhlů pohledu, až by se mohlo zdát, že už o něm nelze nic nového napsat. Autoři však konspirace ve své knize pojali velmi originálně. Nejde o žádnou strukturovanou encyklopedii, jejich kniha je vlastně chronologickým příběhem neznámějších konspiračních narativů. Čtenář se tak dozví, jak souvisely novověké teorie o iluminátech nebo hoaxy o očkování se zakořeněnými lidskými obavami i městskými legendami, které jsou tu s námi již stovky let. S humorem jim vlastním vysvětlují oba pánové, že zatímco v 19. století neměly konspirační teorie dostatek prostředků ke svému šíření, dnes, v době internetu a sociálních sítí, pro ně nastaly ty nejlepší podmínky. Jen tak mohl vzniknout QAnon, vedoucí nakonec k násilnému povstání proti americké vládě. Spousta příběhů a městských legend uvedených v knize je důvěrně známá, některé naopak překvapí (třeba teorie o tom, že některé známé celebrity jsou mrtvé a místo nich vystupují jejich kopie).
Váha a hieroglyfy
Igor Klikovac
Básnická sbírka Váha a hieroglyfy Igora Klikovace je unikátním přiblížením bosenské poezie v českém prostředí. Literatura ze samého srdce Balkánu je pro českého čtenáře zatím jednou velkou neznámou a pokud se už na českém trhu objeví překladová kniha, zpravidla jde o prózu tematicky se věnující rozpadu Jugoslávie. Klikovac tuto mezeru úspěšně zaplňuje.
Jeho básně jsou spíše myšlenkovými pásmy, mají blízko k próze.
Můj život v Severní Koreji
Serin Čche
Uprchlíků ze Severní Koreje je jako šafránu. O to cennější je pak jejich svědectví, rozhodnou-li se o svém osudu veřejně mluvit. Nezvyklou formu zvolila Pak Čihjon, která svou knihu napsala ve spolupráci s jihokorejskou spisovatelkou a lidskoprávní aktivistkou Čche Serin. Kniha tak symbolicky sjednocuje korejský poloostrov alespoň na lidské, individuální rovině.
Malí filozofové
Scott Hershovitz
I když se autor trochu zamotal v kapitole o genderu ve sportu, knížka je svižná a inspirativní. Minimálně v etických otázkách je zde spousta návodů na hlubokosmyslné diskuse s dětmi během nedělních snídaní či výšlapů na hory.
Tyranie: 20 lekcí z 20. století
Timothy Snyder
(SPOILER) Přelouskáno při návštěvě knihovny. Autor varuje před totalitarismem a hojně využívá historických poučení z dějin Německa a Ruska. Vtipné je, že cílem jeho snahy je sice zachování liberální demokracie, ale Ameriku, která by měla být garantem této ideje, v souvislosti s Trumpem analogicky srovnává s Putinovým Ruskem i Hitlerovým Německem. K čemu tedy směřovat? Selhala liberální demokracie, nefunguje kapitalismus, radikální levice zcela ztratila tah na branku... holt tekutá doba.
Láska, vztahy a přátelství
Don Miguel Ruiz (p)
Útlá brožurka dočtená za 30 minut. Myšlenky v ní obsažené nejsou úplně hloupé, ale je to takový poměrně naivní návod na to, jak být obestřený nekonečnou láskou anebo "najdi si smysl života v pár praktických krocích". V praxi jde o celoživotní, většinou neúspěšný, proces.
Zen žen: Obrazový průvodce životem moderní ženy
Lenka Geislerová
Feminismus je pro mě poměrně zásadní téma, takže u většiny stripů jsem se chápavě usmál, občas pobaveně rozchechtal. Rozbíjejme stereotypy, jen tak dál!
Cesta ze schizofrenie
Jindřich Jašík
Tato kniha pro mě byla přelomová. Vůbec jsem o schizofrenii nepřemýšlel ve společenském kontextu, bral jsem ji jako fyzickou patologii. Přitom Jasik doslova trefuje hřebík na hlavičku, pokud razí tezi, že hranice mezi paranoidním bludem a realitou je dnes dost nezřetelná. Aneb je David Icke se svými reptiliany či Petr Cibulka se svými agenty GRU schizofrenik, anebo jen člověk s neobvyklým názorem?
Hora
Manuel Marsol
"Přečteno" na výtvarném workshopu v galerii Plato. Působivé, silné, neuchopitelné.
Pod rouškou šikany
Blažena Hlasová
Sociálně angažované literatuře mám vždy tendenci přidat nějakou tu hvězdu navíc. Nicméně v tomto případě je opravdu škoda, že si editoři trochu víc nemákli. Narvat do knihy random svědectví různých zdravotních sester bez ohledu na téma a stylistickou kvalitu je sice šlechetné, o to méně však čtivé. Určitá autorská úprava by jistě na naléhavosti neubrala. Sám jsem na podobné knize pracoval a sám vím, jak nepopulární škrty bylo třeba udělat, aby se to dalo číst.
Strašlivá závrať
Benjamín Labatut
Labatut je blázen. Jeho texty jsou metaforickou změtí narace, úvah i vhledu do matematických rébusů. Čtenář se zpočátku jakoby ponoří do životopisů slavných fyziků a vědců, záhy je však pohlcen jejich šílenou myslí a v pasážích, kdy jistý matematik onanuje nad obrazem mladistvé dcery ředitele sanatoria, je sporné, o jaký žánr tady vlastně jde. Znepokojivá a nezvyklá četba, stojí to za to.
Jestli mám zemřít, ať je to příběh: Palestina v českých perspektivách
Tereza Langrová
V době, kdy je každá kritika válečných zločinů Izraele interpretována jako antisemitismus, je vydání podobného sborníku takřka disidentským činem. Možná pomůže některým pochopit i druhou stranu konfliktu. Čechopalestinci, kteří sdílejí svou rodinnou historii, jdou často až do první poloviny 20. století, kdy byli jejich předci v rámci Nakby násilně vyhnáni z domovů izraelskými milicemi a odboj proti okupaci je součástí jejich životů. I ten se však - možná překvapivě - řídí mezinárodním právem, takže teroristický útok Hamásu ze 7. října spoustu nadějných snah delegitimizoval. Stále však zůstává faktem, že lidská práva jsou jen jedna a je lhostejno, zda je teroristou nestátní aktér, nebo stát - v tomto případě Izrael. Viník musí být potrestán.
Všechny cesty vedou k válce: Příběh Ruska a Ukrajiny očima českého reportéra, 2011–2022
Vojtěch Boháč
Wow. Jedna z nejlepších knih ever. Boháč je prostě frajer. Je schopen projít nejdrsnějšími oblastmi válečných konfliktů, zpracovat emoce a ještě o tom poměrně objektivně napsat. Ano, liberálně-levicový pohled je znát, nicméně Boháč dává prostor i druhé straně a není těžké pochopit, že přezíravost USA a historická nevraživost mezi velmocemi je logickou jiskrou zažehnuvší ohýnky konspiračních teorií. Běžní, nevzdělaní Rusové jsou tak v podstatě prototypem běžných Čechů, kteří si s lahváčem u Výměny manželek uvědomují, že režim jim přináší velký kulový, nicméně jejich hlavním zájmem je hlavně mít klid. Kéž by text trochu zahrabal příkopy kulturních válek.
Teď: Než dočteš tuto větu, narodí se na Zemi 21 dětí
David Böhm
Autorův záměr nebyl špatný. Nicméně poněkud nepromyslel cílovou skupinu. Je-li kniha pro děti (jakože je), vyžaduje čtení společně s rodičem, protože obsahuje hodně nesrozumitelných, až vědeckých pasáží. Spousta stránek je navíc zaplácnuta nesouvisejícími obrázky. Téma času je hodně rozplizlé a chybí nějaká strukturace knihy. Nápad dotažený do půlky, víc než tři hvězdy tomu nedám.