Pavlaj
komentáře u knih
Nezapomeň: Příběhy Paměti národa
Irena Tatíčková
Často je to jedna informace, jeden detail z toho příběhu, který vžene slzy do očí. Třeba v příběhu Dáši Vokaté, kterou v rámci akce Asanace bolševici donutili k emigraci. „Dášini prarodiče, kteří se po smrti syna upnuli na vnučku a její dvě děti, si v den jejího odjezdu pustili plyn“. Člověk už skoro zapomněl, jaký to byl zmar, na tu naprostou bezmoc tváří v tvář absolutní moci. Nejenom během normalizace, ale i na začátku 80. let.
Divoká pustina
Gary Paulsen
Romantika Aljašky, pustých sněhových plání a psích spřežení. O které ráda čtu, protože v reálu by tam do dvou hodin bylo po mně. Na rozdíl od toho, co píší ostatní, mě víc bavila první část, která je o psech a jejich moudrosti. Líčení závodu Iditarod taky fajn, ale ne tak zajímavé jako první část. Škoda, že má knížka jen 130 stran, klidně bych četla dál. 85 %.
Smíchov - město za Újezdskou branou
Jan Jungmann
Moc pěkné. Smíchov, Košíře a Radlice jsou „moje“ pražské čtvrti, knížka mě nadchla. Trochu z té nostalgie starého Smíchova ještě pamatuju.
Krev květů
Anita Amirrezvani
Vzhledem k tomu, jak miluji Írán, perské koberce i arabské pohádky, bych měla být z téhle knížky naprosto nadšená. Nebyla. Něco, někde mi tam chybělo, a pár dní po dočtení mám problém si vybavit, o čem to celé bylo. 75 %.
Nepokoje
James Gordon Farrell
Měla jsem pocit, že jde o klasickou literaturu, která bude na čtení náročná a budu se do ní muset trošku nutit. Opak byl pravdou: každý den jsem se nemohla dočkat, až večer strávím hodinku s majorem Archerem a starými dámami v hotelu Majestát. Je to strhující čtení s perfektně vykreslenou atmosférou (rozpadajícího se hotelu i rozpadající se říše) a s přesnými a inteligentními alegoriemi. Velké překvapení, moc se mi líbilo.
Lví silou, vzletem sokolím: Dějiny Sokola v komiksu
Zdeněk Ležák
Skvělé. O historii Sokola jsem věděla málo, takže jsem se hodně nového dozvěděla, a to zajímavou, přitažlivou formou.
Na divoké jízdě s Janis Joplin
Peggy Caserta
Tak to byla hodně divoká jízda. Z hippiesáckých 60. let naplněných touhou po míru a volné lásce, které vrcholí festivalem ve Woodstocku, se v druhé části knížky přesuneme do pekla ve stanici Zoo. Sledujeme boj Peggy s heroinovou závislostí, o zbytky důstojnosti a o holý život. A na závěr projdeme blízko New Orleans hurikánem Katrina.
Ráda bych napsala skvělé čtení, ale k tak těžkému tématu drogové závislosti se to nehodí.
Peggy Caserta se ve své druhé knize nesnažila přiživit na slávě Janis Joplin. Škoda, že tomu pokušení neodolal český vydavatel a nezachoval původní název „Dostala jsem se do nějakých trablů“.
O myších a lidech
John Steinbeck
Vynikající. Krátké, hutné. Galerie perfektně vykreslených postaviček, stejně jako třeba v Na plechárně, jenomže na rozdíl od Plechárny, tady od začátku všechno směřuje k osudovému konci.
Pařížská knihovna
Janet Skeslien Charles
Průměr. Knížka není špatná, ale nijak výrazně zajímavá taky ne. 75%.
Divoké palmy
William Faulkner
(SPOILER) Faulkner je pro mě na čtení těžký, vždycky se k němu musím „odhodlat“. Divoké palmy jsem četla už podruhé, a opět mě zanechaly ve stavu zmatku. Příběhu o trestanci, který při povodni zachraňuje nastávající matku, rozumím a chápu, na jaké absurdity Faulkner poukazuje. Ale příběh dvou milenců, kteří se tak strašně vzpouzí „maloměšťáctví“, až se v důsledku svých zcela nesmyslných rozhodnutí propracují k tragickému konci, je pro mě na porozumění příliš náročný. I přes nepřízeň konzervativního okolí měli na několika místech možnost smysluplného života. Kterou nevyužili. Proč vlastně? Jenom aby nebyli jako ostatní?
Americká elegie
James David Vance
Hodnotím 90 %, protože a) je výborně napsané b) extrémně zajímavé c) pochopíte, kde se vzalo MAGA hnutí d) pochopíte, kdo je J.D. Vance.
To nic nemění na tom, že hnutí MAGA v čele s J.D. Vancem považuji za velmi nebezpečné. Vance totiž negativní jevy chudých vrstev (alkoholismus, sklony k násilí, adorace zbraní, přepjatý nacionalismus) navenek jakože odsuzuje, ale v jeho líčení je cítit i určitá adorace. Takže si řekněme: není ok chlastat, mlátit svou ženu a děti b) není ok rozmlátit obchod, protože prodavač zakázal dítěti sahat na drahou hračku c) obecně není ok mlátit nebo zabíjet lidi nebo je za blbý kecy donutit sníst špinavé spodní prádlo. A to ani když u toho vypadám chlapsky a drsně.
Neseděl mi český překlad výrazu „hillbilly“ – horal. U nás má slovo horal jiný význam, výstižnější by asi byl venkovský křupan.
Kdybych byla schopná takhle hezky psát, příběh mé rodiny by byl v mnohém podobný. Jenže moji předci se snažili ze svého „křupanství“ vymanit, zatímco MAGA hnutí s Vancem se ho dnes snaží znormalizovat.
Muži v mé situaci
Per Petterson
Volné pokračování Proklínám řeku času. Jít krást koně je pro mě pořád autorova nejlepší a nedostižná, ale i tahle se mi líbila moc. 90 %.
Anděl
Jáchym Topol
Na začátku mi přišlo jen jako jazykově umný popis genia loci Smíchova a Košíř devadesátých let. Postupně mě ale děj vtáhl a absurdní hříčka se změnila v plnohodnotný horor.
Vor utkaný z hvězd
Andrew J. Graff
Zajímavý příběh, krásné popisy přírody, zaujalo mě. Přečtené za pár dní. Na plný počet hvězdiček to není, ale na 80 % ano. Hodí se do Čtenářské výzvy 2024.
Sedmimílové boty
Richard Halliburton
Z Halliburtonových knížek, které mám všechny moc ráda, je tahle úplně nejlepšejší.
Díky eva0485 za upozornění, že ve vydání 1973 chybí část o Rusku - poohlédnu se po původním vydání v angličtině.
Zlodějka příběhů
Michaela Klevisová
Pro mě zklamání. Podle toho, jak autorku všichni opěvují, jsem asi měla moc velká očekávání. Atmosféra nijaká, popis prostředí taky nic moc. Vše je o jednotlivých postavách, jenže postavy mi přišly takové nereálné, křečovité, přehnané. S lidmi jako je Anna, Monika, Karolína nebo Ondřej se potkáte leda v románech, v realitě ne. Za mě 70 %.
Je ale potřeba dodat, že já obecně detektivky moc nečtu. Tahle mi znovu připomněla, proč je nečtu. Protože po přečtení většiny detektivek si na otázku „co nového jsem se dozvěděla?“ musím odpovědět „vůbec nic“.
Billy Bathgate
E. L. Doctorow
Knížku jsem koupila v 90. letech, přečetla první tři strany, úplně se ztratila, co se tam děje, a odložila. Po třiceti letech jsem zjistila, že román získal PEN/Faulkner Award, je v doporučení 1000 a jedna knih, které máte přečíst a že by asi za přečtení stál. Nechtělo se mi shánět anglický originál, tak jsem se zhluboka nadechla a rozhodla se popasovat se špatně přeloženou českou verzí.
Přes ten příšerný překlad, přečíst se dá. Po čase jsem si zvykla, u nesrozumitelné věty jsem šla dál nebo si představila, jak to mohlo znít původně. A vyloupl se velmi dobrý román z Ameriky 30. let, který je o gangsterech, ale hlavně o dospívání jednoho ztraceného kluka z Bronxu.
Když dávám 4 hvězdy, hodnotím knihu jako takovou, ne její českou verzi.
Kočičí životy: Drama volyňských Čechů na Ukrajině
Eda Kriseová
O tom, jak mlýnské kameny historie semelou celé rodiny (a ani si toho nevšimnou). Knížka je psaná krásným, bohatým jazykem, nádherné jsou odkazy na místní legendy a tradice. Přesto byla pro mě hodně náročná na čtení. Obsahuje moc a moc smutku, ztrát, odloučení a pohřbených nadějí.
Na dvoře krále Jahji
Sandro Volta
Velmi zajímavý cestopis z Jemenu ve 40. letech. Rozhodně stojí za přečtení a líčení Saná je opravdu krásné.
Zajímavé jsou ale i historické souvislosti. To, že se autor v té době do Jemenu dostal, bylo očividně součástí propagandistické operace s cílem zbavit Jemen nadvlády Anglie. Itálie, která byla v té době spojencem nacistického Německa, měla v osvobození Blízkého východu od Anglie pomoci. Například na straně 40 najdeme rozhovor autora a imáma Jahji o obsazení Československa Německem v r. 1939.
Toulky po ostrovech divů Nový Zealand
Bohumil Pospíšil
Napsáno před 100 lety, přesto překvapivě čtivé. Hned na začátku knihy sugestivní popis zemětřesení v roce 1931. Další kapitoly jsou nejen o cestování a přírodních krásách, ale i o sociální politice, sociálních bouřích během třicátých let, Maorech a jejich legendách. Líbil se mi autorův přístup k ochraně přírody:
"Honba na velryby není lov… Rybářská loď je ekvivalentem chicagských jatek. Námořníkem na velrybářské lodi? Pravda, vydělá víc než na kterékoliv jiné lodi světa, ale námořníkem není. Je řezníkem. Válí se v krvi. Plave v rybím oleji."