Pett komentáře u knih

Tak tohle se četlo samo, ač jsem po celou dobu vlastně ani nevěděla, co si o příběhu myslím...ale pak to nabralo takové obrátky, že jsem ho nedokázala pustit z hlavy a myslela jsem na Buda s Maxem, i když jsem nečetla... fandila jsem jim až do samotného konce a byla totálně pohlcena jejich světem...a co víc, i pár krásných myšlenek pochytáno :)

4 25.08.2014

Tak tohle byla jízda! Dokonalá atmosféra... Kinga můžu hodně, leč jeho poslední věci byly pro mě bohužel takové víceméně rozpačité... zde jsem si to tedy náležitě vynahradila... "Kingovský" nádech mě pohladil, ale jinak jsem se pořádně nadechla snad až po dočtení... promodralá, bez nehtů a totálně spokojená :)

4 27.07.2014

Irving...je pro mě záhadou...nějak se mu nedaří u mě vyvolat jakékoli emoce...V jedné osobě mě zaujal kontroverzí a tak jsem si řekla, že si udělám vlastní názor...se začátkem jsem se doslova prala...moc Shakespeara? 150.strana a oni stále hrají divadlo a dohadují se, kdo koho by měl hrát? Ale pravdou zůstává, že pak jsem tomu propadla a přečteno za pár dní...Ale stejně nevím...ok, super sonda do světa odlišné sexuality, ale nebylo jí tam až příliš? Vždyť každý druhý, ne-li první byl "jiný"...tolik náhodiček na jednom malém městě?
Možná jsem stále ještě ovlivněná nedávným Domovem na konci světa, ten se mě dotknul na podobné téma daleko víc... takže zůstávám u Irvinga bez emocí- bohužel...i když vypravěč je to brilantní!

4 27.07.2014

Hildin normálně nenormální svět mi naprosto a úplně nejvíc učaroval... příběh, u kterého se díky jeho parádnickému zpracování uculujete od první bubliny až po tu poslední... zkrátka jeden z těch skvostů, který prostě chcete mít doma a nořit se do něj pořád a pořád a pořád... takže poňuchňat Větvíka a šup na čaj k božanovi Poleňáků ;)

3 17.05.2018

Tracyho tygr si k mému já jaksi bohužel nenašel cestu... měla jsem neustále pocit, že mi ještě něco chybí k pochopení a uchopení myšlenky tohoto vyprávění... utekla mi síla příběhu mezi řádky....
Mým tygrem tedy nadále zůstává Richard Parker...

3 03.07.2016

Tolik superlativ... tolik jsem se na tento počin těšila a... konalo se jen velké rozčarování... začátek byl příslibem něčeho správně ujetého... bohužel poté hnusárna stíhala hnusárnu a já se přistihla, že to čtu jak seznam na nákup... nic... nic... nic... neshledala jsem v tom nic geniálního, snad jen sázení paranoidního slovosledu s tématem Nikdo mě nemá rád... fňuk... fňuk...
Každopádně vyzdvihuji tu hru se slovy, která mě bavila... ale jinak... bohužel... i když mám Euchrida stále v mysli, ale je to dobře či špatně? Nevím... opravdu, ale opravdu zvláštní čtení!

3 23.02.2016

Zem se tentokrát nezachvěla, ale i tak jde o poctivé čtivo... příběh má atmosféru, nutí vás číst stále dál a rozkrývat osudy zúčastněných, přemýšlet... je naprosto jasné, že jako psomila mě nejvíce chytl za srdce příběh zuboženého Viléma a jeho neuvěřitelné oddanosti... to "červené" drama okolo mi moc vrásek nenadělalo...
Jo a pozor, ke každodenní čtyřicítce Paliva při venčení fakt nepřispívám :)

3 29.04.2015

Příběh se čte sám a to jedním dechem... velmi oceňuji, že vyprávění není vycucané z prstu a zakládá se na skutečných osudech dětí... sirotků ze zmíněného vlaku... autorka si musela projít nesčetně lidských osudů a to na příběhu zanechalo punc opravdovosti... i když nemám ráda takto přímočaré a okaté tlačení se do emocí, náhody a happy endy... to mi trochu kazilo požitek ze čtení a uvěřitelnosti... a pak by takovému příběhu slušela i jistá "květnatost" jazyka, která by mi brala dech... ale to je už jen takový můj písmenkový fetiš :)
...i tak stojí za přečtení...

3 07.04.2015

Příběh si tak nějak sám plyne, čte se lehce... po přečtení se stanete specialisty přes švábi, koupíte si k obědu květák a lékárně se díky příbalovým letákům s vedlejšími účinky vyhnete obloukem... spíše než morous Otto mě tedy bavilo celé jeho okolí... vzpomínky na Adu či osudy sousedů odvedle... takové milé počtení na líné nedělní odpoledne :)

3 08.02.2015

Cítím se pod psa... jelikož zbožňuji její příběhy a tohle mi vůbec, ale vůbec nesedlo a já musím být objektivní... zde jsem byla doslova bombardována slovy... vždy jsem se snažila oprášit a jít dál...ale... téměř celostránkový soupis obsahu kabelky na mě byl už opravdu příliš... či popis čehokoli do poslední ponožky... přišlo mi to otravné, prvoplánové, jednoduché a tak nějak prostě...neuvěřitelné... přes ty hromady slov jsem se ztrácela v ději... a neseděla mi ani ta vulgárnost, která mě paradoxně u Billie uchvátila... jsem na rozpacích... a vymáčknu ze sebe opravdu jen slabou tříhvězdárnu... chjo...

3 07.11.2014

Tak tohle mi bohužel nějak nesedlo...oproti předchozím dvěma byl děj jednoznačný a tak nějak bez zápletky.... chvílema jsem ani nepochopila proč o tomhle nebo tamtom vlastně čtu a jakou má vše dohromady souvislost... každopádně předchozí dvě opravdu doporučuji!

3 25.08.2014

....pro mě byl dokonce podzim o píď lepší než léto :) líbilo se a má slabost nadále přetrvává...ještě mi chybí Jarní mrtví a v květnu už nová Malin, tak se těším...

3 25.08.2014

Dokonalý psycho, kdy dočtete a s prominutím jen čumíte! Úzkostí ani nedýcháte, když čekáte kdy, kde a jak se zase něco stane nebo nestane? A tam se taky něco šustlo, proboha tak co? Zabije ho někdo nebo ne? No, takže asi tak :) Líbilo se moc!

3 25.08.2014

Tak tohle pro mě byla trochu silná káva...dlouho jsem nečetla nic tak depresivního...přistihla jsem se, jak neustále hledám nadsázku a nechci si připustit syrovost podání...čišela z ní na mě beznaděj a obrovský smutek....každopádně vede k zamyšlení a tím si mě i přesto všechno získala...

3 25.08.2014

Dobře, vezmu to rychle a pak se dám na zběsilý útěk...3...2...1... nelíbilo se mi to! Uff a je to venku :)
Příběh Josefa měl tak hezky našlápnuto a četl se mi ještě nejlíp... i když ke konci už jsem protáčela nejednu panenku... Hana už se dala snést o něco hůře... těch trapných náhod a osudových setkání tam bylo tolik, že se příběh stával spíše úsměvným než dramatickým... pokračování ve formě Alexe pro mě bylo už jen takovým rozplizlým čímsi... pokus o okořenění sem tam nějakou filozofickou úvahou na závěr byl fajn, ale celkový plytký dojem "červené knihovny" už nezachránil...
Těšila jsem se na hutnost textu, obraz té a té doby... na depresi, která na mě sedla třeba po přečtení Zatím dobrý... ale bohužel, tohle šlo úplně mimo mou maličkost...

2 29.04.2016

Příběh Teddyho mi moc srdeční chlopní nezahýbal, a to jsem za předchozí Ursulu byla schopná i dýchat... střídáním velkého časového rozmezí vám děj prozrazuje víceméně už na začátku, co s kým bude a to mi postupně ubíralo chuť do čtení... chybělo mi gradující poodkrývání jejich životních peripetií... chybělo mi to zběsilé hltání písmenek... jakékoli emoce... ALE... ten konec je naprosto geniální! Ta myšlenka dokonalá! Jen to tentokrát bohužel nestačilo k celkovému nadšení... škoda!

2 31.03.2016

Příběh zaječínského literárního spolku mi učaroval od úvodního slova... můj pověstný písmenkový fetiš byl uspokojen a nad leckterým slovním spojením mi zacukaly koutky... dýchla na mě i ta správná "sněhuplná" atmosféra, což jsem při čtení u vody v infarktových čtyřicítkách více než ocenila :) ... ale můj božský Murakami to zdaleka není, bohužel... něco málo tomu pořád chybělo... i když ten konec byl opravdu nečekanou a moc hezkou tečkou celému vyprávění...

2 14.09.2015

Chvíli se mi to líbilo a pak zase méně... možná kdyby příběh zůstal u melancholické noty a nesnažil se ukrojit od každého trochu nebo zase spíše odkrojil to vážné drama a zůstal jen milou oddechovkou... přišlo mi to celé takové roztříštěné... nakonec to ve mě nic nezanechalo... škoda... ač jsem se Agátiným trefným urážkám fakt zasmála a společně s Millie mi bylo sakra úzko... možná mi zkazil dojem z poslední stránky několikastránkový nesympatický děkovací proslov a následná esej... ale i tak mi tří hvězdiček bylo pro tuhle partu líto :)

2 31.03.2015

Fu Kuej viděl Forresta leda tak z rychlíku... zde musíte číst mezi řádky... taková koncentrace smutku, bídy a neštěstí snad ani není možná...nechce se vám věřit... ale nedává to nakonec všechno smysl? Ať nás potká cokoli, musíme se sebrat a jít dál.... ŽÍT! I přes tu sžíravou depresi vám to dá lehký pocit optimismu... když on, tak proč bych to nepřežil já...

2 16.01.2015

Začátek byl mírným rozčarováním, ale s přibývajícími řádky příběh dostával smysl...s rozporuplnými pocity nakonec dočteno s tím, že se mi to fakt líbilo a bylo mi to něčím blízké...příběh o lásce, samotě, fobii ze společnosti a nezdravé závislosti na tom druhém...

2 25.08.2014