ponrepo komentáře u knih
Hezká knížka, Ivan Klíma vládně češtině mistrovsky, jednoduše podá úvahy "hrdiny", příběh je uvěřitelný. Nemůžu se zbavit pocitu, že čtu B.Hrabala, oni opravdu píšou místy dost podobně...
Zajímavý vhled do Vídně na začátku minulého stolení, některá místa znám, tak se mi čte knížka jistě líp, než bez této výhody. Pro dnešního čtenáře se může zdát psaní kostrbaté, protože není
upraveno a některé "vtipné" situace jsou pro nás spíš roztomilé než vtipné. Ale s tím vším se dá počítat, když se vezme v úvahu to, že pisatelka byla spíš fejetonistka než spisovatelka. Knížka tím
získává zvláštní autentičnost.
Bohatý příběh, dobře se čte, místy až schématicky kladná hlavní hrdinka podstoupí zkoušky, kterým přes svůj nízký věk a anglickou výchovu čelí s nečekanou vervou.
Jako vždy, Paasilinna mě nezklamal. Ráda jsem četla i odborný popis stavění mostu, ve spojení s laskavým humorem je to oddychová četba a spousta legrace.
Mám ráda autora a snažím se přečíst všecko, co u nás bylo od něho přeloženo. Jemný chlapský humor, láska k čkověku bez iluzí o něm, A.P. musí být fajn chlap.
Líbí. Je to vhled do světa imigrantů, naší společností vesměs opovrhovaných z důvodu naší nevědomosti. Knížka může nevědomost snížit.
Kouzelné. Koupila jsem ji pro své děti, ale sama jsem si ji taky ráda přečetla. A doporučuji.
Druhý díl detektivky, rozvitější, ale už se nedostavil ten úžas z napasování detektivky na ovčí svět, jako u dílu prvního.
Možná někdy při druhém čtení změním názor, ale zatím daleko vysoko vede první kniha Glennkill.
Kouzelné čtení, povahy ovcí dobře vybrané pro rozvinutí příběhu. Někdy je to až legrační, jak jsou vztahy ve stádu podobné vztahům mezi lidmi, i když - proč ne? Detektivkám se spíš vyhýbám, ale zajímalo mě, proč má tahle knížka tak výborné recenze. Už to vím a souhlasím. Druhý díl Garou mě už tolik neuchvátil.
Těžko se mi to četlo. Příliš zdlouhavé. Není to můj šálek čaje.
Moc jsem si početla. Zajímá mě způsob života na čínském venkově, četla jsem, jako by byla knížka napsaná pro mě.
No, a tak to tam je. Hrůza. A proto tam nepojedu, dokud...
Ještě pořád cítím syrovost albánských náhorních plání, chlad mlhavého počasí, pach krve, napětí z blížící se vraždy - velmi sugestivní román.
Hodiny jsou jedním z mých oblíbených filmů. Kniha se dá dobře přečíst před i po jeho shlédnutí. Skvělé!