puml komentáře u knih

Vynikající eseje - zamyšlení. Část s názvem Slova je slabší, ale Pojmy a Situace jsou ukázkou mistrovství v přesném formulování myšlenek a v kompozici. Především pak zamyšlení nad několika romány v závěrečné části Situace je velmi hutné a inspirativní. Doporučuji.

Citace: "A já si říkám: není to, čemu říkáme biografie, právě jen toto? Umělá logika vnucená nesouvislému sledu obrazů?"

1 10.05.2015

Šerosvit. Kusy a cáry. Pohozená slova jako kosti psům.

2 09.05.2015

Četl jsem ji několikrát. Zprvu, před cca 10 lety, mě básně Petra Hrušky nijak zvlášť neoslovily, ale čím jsem starší a dostávám se do věku, ve kterých autor své verše psal, dostávají ty zdánlivě banální bytové situace naléhavější a působivější ráz. Je v tom kus nostalgie, ale není to nostalgie vyčpělá a zoufalá, spíš je to takový ten hospodský povzdech nad plynutím času; svědectví o pozvolném mizení a vytrácení se mezi fragmenty důvěrně známých věcí.

2 09.05.2015

Jedna věta aneb pečlivé vážení slov. Věty, slova a situace se vynořují z hebké prázdnoty, z míst zatím jen tušených linií a struktur, proudění a puklin. Autor sahá hluboko, ale zůstává přitom na povrchu. Slova, podobně jako světlo a stín, jako hmota, drží věci zdánlivě pohromadě, aby se nerozpadly na padrť... A navíc mám taky občas ten pocit, že když přečtu "něco komplet", tak se pak všechno nějak projasní, vysvětlí a zapadne do sebe... Ale je to jen pocit...

3 09.05.2015

Pohled na barokní Mexiko od známého básníka, jehož esejistická tvorba tvoří neméně významnou součást autorova díla. Brilantní, rozvláčné popisy struktur společnosti Nového Španělska kongeniálně doplňují životopisné údaje básnířky Sor Juany. Na esej možná místy až příliš těžkopádné, je to taková ta těžkotonážní studie, kterou když dočtete, tak máte pocit, že jste vylezli na nějakou osmitisícovku; je to ale pocit zadostiučinění. Kniha je tak určena spíš literárním vědcům a historikům. Ale v některých pasážích se nezapře průzračnost autorova jazyka, který jakoby splývá s květnatým, barokním jazykem Sor Juany. Paz demaskuje pokrytectví Mexické církve a duchovních a zároveň ukazuje nelehký úděl žen, pro něž byl klášter mnohdy jediným způsobem jak se dobrat k nějakému vědění. Mimo rozbory básní a jejich ukázek, tak kniha nabízí netradiční a originální pohled na Mexiko a jeho barokní kořeny.

6 08.05.2015

Vynikající dva eseje, které se skvěle čtou. To, jak Kundera řadí za sebe slova a významy, je práce opravdového mistra. Ohledně významu a hloubky myšlenek bych měl pár výhrad, především v prvním eseji o Stravinském je vidět Kunderův až nemístně nekritický obdiv k autorovi Svěcení jara. To by mi ani tak nevadilo, navíc se Kundera od Stravinského hudby krásně odpichuje k myšlenkám a úvahám o literatuře a umění obecně, ale v závěru se autor rozhodne hodnotit jazz (což by ještě šlo), ale hodnocení rockové hudby je vyloženě diletantské a ukazuje tak na limity autora. Na jedné straně: otevřenost a břitkost postřehů; na druhé: uzavřenost a nepochopení.

Druhá esej se mi líbila o něco víc, sice je to opět spíš o mistrovské formě a stavbě textu, ale je tam i několik originálních úvah a postřehů. Občas mám ale dojem, že "démoni", se kterými Kundera ve svých románech a esejích bojuje, nebo spíš vůči kterým se vymezuje, jsou částečně i jeho vlastními.

Citace: Nikdo není bezcitnější než sentimentální lidé. Vzpomeňte si: "Chlad srdce maskovaný stylem, jenž překypuje city."

4 05.05.2015

Reprezentativní výbor z tvorby švédského básníka, který dle domácí i zahraniční kritiky nenapsal jedinou špatnou báseň. Když jsem tohle četl na záložce, chtělo se mi zvážnět, nakonec jsem se tomu jen pousmál. Nevím, jaké bylo a je kritérium dobré básně, ale představuji si švédské akademiky, jak zdůvodňují svoje rozhodnutí udělit Nobelovu cenu právě TT: Nobelova cena za literaturu se uděluje Tomasi Traströmerovi a to proto, že na rozdíl od ostatních nominovaných nenapsal jedinou špatnou báseň:-)

Ale teď vážně: jedná se o jednoho z nejlepších básníků druhé poloviny 20. století. Jeho básně si čtu stále dokola a zatím mi nezevšedněly, a to se mi stalo jen u nemnohých autorů (Valente, Kinnell, Hruška, Carver, Penna...). Překlad mi přijde kvalitní, stejně jako grafická úprava knihy, což je u nakladatelství Dauphin už samozřejmost. Doporučuji.

5 26.04.2015

Vynikající antologie rakouské lyriky 20. století. Zvlášť potěší zajímavé překlady několika básní Paula Celana a Rose Ausländerové. Doporučuji.

1 25.04.2015

Krásné eseje na pomezí literatury faktu, životopisu a beletrie. Záznamy snů se střídají se zážitky z různých koutů světa. Skvělá je deníková stať o pobytu v Barceloně; o spisovatelově nelehkém údělu polovičního vyděděnce, neustále čekajícího na peníze, dopisy a na nejasnou příležitost odcestovat jinam, ale jak pak sám přiznává, i po mnoha těžkostech by Barcelonu za nic nevyměnil; přijel na tři týdny a zůstal tři roky. A to tak nějak vystihuje samotného autora a jeho psaní. Do děje vstupuje mnoho známých i naprosto neznámých postav a událostí, které postupně splývají s hlavním tokem vyprávění, ale ve výsledku jsou pro vývoj spisovatele určující právě tyto postavy, události a setkání, míhající se v kaleidoskopu obecných dějin a dějin samotného autora. Pitol ukazuje, že je to často jen náhodné setkání, místo nebo pohled, jenž mohou být klíčem k tomu stát se spisovatelem. Doporučuji a doufám, že snad do budoucna ještě nějaká kniha od Sergio Pitola vyjde.

3 24.04.2015

Neprávem opomíjený římský básník, kterého si přečtu raději než třeba Horatia či Catulla. Verše plné vášně a ironie. Zároveň není Propertius tak strojený a v nejsilnějším okamžicích je - ve své jízlivosti a pozorování milostného soužití a soužení - velmi současný. Výborný je též překlad, který se nesnaží striktně držet metra a vytvářet rafinované rýmy na úkor sdělení. Je to tak spíš prozaický převod, ale mě ten český překlad, kdy jsou jednotlivé verše jakoby ledabyle pohozené jak kusy masa na špalku, vyloženě sedl. Takže za mě doporučuji.

4 20.04.2015

Nejvíce se mi líbili eseje o Baudelairovi, Nervalovi a Rimbaudovi. Skvěle napsaný, fragmentárně podaný život třech básníků, kteří (dle Topinky) radikálně změnili poezii. Zvlášť povedené jsou eseje o Rimbaudovi a jeho životě. To, jak Topinka předkládá výseky a úseky z života básníka, bez zbytečné vaty a takřka filmovým střihem a viděním... Jediné, co mi vyloženě vadilo a přišlo protivné, je to "extatické zbožšťování básnických idolů mládí".

1 15.04.2015

Opravdu silný a nevšední debut, který mě osobně ozvěnou připomněl ukrajinské autory Mychajla Kocjubynskije a Vasyla Stefanyka. Z českých autorů jsem si pak vzpomněl na prózy tasovského spisovatele Karla Švestky. Z klasiky pak na Marcela Prousta; v případě Pálenky ve skromnější a pro mě osobně snesitelnější podobě.

Předností Pálenky je lyričnost a to, že se texty táhnou a chutnají stejně dobře, jak správně nalitá a vychlazená slivovice. Texty jsou to reflexivní a prolínají se do nich jak vzpomínky autora na dětství, tak krátká zamyšlení a usebrání na pomezí prózy a poezie, spíš je to ale ta poezie. Výhradu tak mám jen k té lyričnosti, které je někdy až moc užvaněná, ale to je čistě osobní pohled, protože ono to asi k tomu kraji, který stále ještě žije napůl v mýtu, a kde se vše vtěluje do příběhů a legend, neodmyslitelně patří. A pak je tu taky ten všudypřítomný pocit osamělosti, kterou se zřejmě autor snažil nejednou (neúspěšně) přechlastat a propsat se z ní.

7 10.04.2015

Výborná historická studie převratů na ruském dvoře během 18. století. Čtivý styl a události popisované velmi svěžím způsobem. Četlo se to jako román. Jen těch postav stále přibývá a mnohdy text působí jako encyklopedie "Kdo byl kdo na ruském dvoře". Osobně mě nejvíc zaujaly autorovi vložky do textu, kdy jakoby mimo rámec příběhu předložil nějakou "krutou a divokou" historku, fámu, či jen citát, které vyborně vykreslily dobovou psychologii a způsoby ruské společnosti.

2 08.04.2015

Ční to, někdy to opravdu ční, ale někdy to čpí, tak nesnesitelně to čpí...

29.03.2015

Místy rozpustile vypustí říkačku za kačku aby následně uviděl slupky poletujícího laku z vlaku a nakonec, jako správný pivař, opil se topivem, totiž tím pivem a dal si rum... Warum!?

2 26.03.2015

Pěkné grafické zpracování. Slušný úvod od Petra Hrušky. Taková ta jeho klasika, kdy se zamejšlí mimo jiné nad tím, jestli by nebylo lepší sedět u piva, než se smolit s kupou básniček. Jinak výběr je to solidní... co se tak asi píše po večerech, při cestě z hospody, v buse, v metru, v tramvaji nebo po večeru strávenym u vína a deskovky a po kocovině ráno. Vadil mi akorát doslov, místo toho mohlo být víc básniček za tu cenu. Když už to někdo chtěl mít i s ním, tak mohl být na konci odkaz na net, kde by visel... ten zbytečně dlouhej doslov.

1 18.03.2015

Civilní, prožitá poezie s množstvím zadrhnutých veršů, ale také s několika ostrými postřehy vypozorovanými skrz vlastní život. Zpověď maminy v nejlepších letech, v dobrém i ve zlém. Přirovnání ke kartáči v anotaci sedí stejně dobře jako doznání, že báseň by měla být aspoň trochu trapná a rozpačitá. Jeden z nejlepších básnických debutů za posledních pár let.

2 18.03.2015

Makabrózní, oslnivá jízda napříč vesmírem. Na jedné straně genialita v detailech a především v kresbě, a na druhé určitá idiocie v jednání většiny postav, a to včetně samotných metabaronů. Komix snese ledacos a je ideálním médiem k realizaci bizarních a bláznivých nápadů, ale tady "božský" Jodo přeci jen občas - a to především s tou falickou symbolikou - přepísk pysky. Ale celkově opravdu vynikající komix a surreálná zábava čerpající mnohé z odkazů nikdy nenatočené Duny. Před Giménezovou kresbou smekám a nápady sršící Jodo je místy také úžasný, ale stejně bych ho u některých replik občas proplesknul... On, jakožto surrealista, by to určitě pochopil.

PS 2022 - Aha, tak proplesknout by nejspíš zasloužil spí překladatel, viz výborný příspěvek uživtele tomalaikis.

2 17.03.2015

Pozadí pádu Romanovců je podáno poměrně stručně. Hlavním těžištěm knihy je úzkostlivě pečlivá rekonstrukce posledních dní Romanovců a jejich popravy, která je vylíčena se všemi podrobnostmi, včetně děsivého pohřbívání. Na závěr autor předkládá téměř detektivní příběh o vyšetřování vraždy Romanovců, včetně vyvrácení nejrůznějších legend a spekulací o přežití několika členů carské rodiny. Dobrá kniha.

2 13.03.2015

Syrové a přitom citlivé, jak kulometná palba do zad nepřítele.

1 05.03.2015