Richie1 komentáře u knih

Angelika s Joffreyem cestuje lodí po řece svatého Vavřince do Quebeku a přitom samozřejmě prožívají různé nebezpečné situace, neboť nepřátel mají stále mnoho. Tento díl byl o trochu záživnější, cesta nabízí více příležitostí k různým příhodám. Stále velmi dobré čtení, nenudil jsem se. 70%

2 28.12.2022

Krásný krátky román od klasika fantasy. Příběh částečně vystavěný na legendách evropské historie a mytologie mě bavil svou směsí romatiky, dobrodružna i fantasy prvky. Anderson opět nezklamal. 65%

2 28.12.2022

Román se mi líbil. Má dobře namíchanou porci dobrodružství, historie i romantiky, navíc čtení dobře odsýpá, nikde to příliš nedrhne. Historické pozadí bylo dobře zvoleno, tehdy se lámalo kolo osudu dějin - dobývání Germánie v té době narazilo na svoje limity. Příběh zaujal, autor příjemně překvapil - myslím, že budu shánět i jeho další knihy. 80%

3 28.12.2022

Upíří horory mě většinou baví. Mám ale raději skutečně hororové příběhy, kde upíři jsou veskrze zlí a boj s nimi je smrtící. Tina Salo je román na pomezí hororu, detektivky a parodie. Neměl jsem velké očekávání, a tak jsem nebyl ani příliš zklamán. Je to nenáročné, oddechové čtení, ovšem do dalších dílů se nechystám. 60%

1 28.12.2022

Neměl jsem velké očekávání, ale nakonec jsem byl spíše příjemně překvapen. Tento dobrodružný román na pozadí historických událostí z doby panování Václava II. má vcelku potenciál a doufám, že i další díly mají slušnou úroveň. Středověk byl vcelku dobře popsán, nevšiml jsem si vyložených chyb či anachronismů. Některé přimyšlené zápletky (tajné organizace) byly možná trochu přitažené za vlasy, ale šlo to zkousnout. Nejspíše zkusím i další díly téhle série. 75%

9 28.12.2022

Příliš popisné, mnohovrstevnaté, místy zmatečné, když nevíte, co je fikce, vzpomínka nebo přelud. Neměl jsem žádné velké očekávání, takže nejsem ani příliš zklamán. Simmons už napsal lepší horory, Zimní přízrak nebyl špatný, ale znovu to už číst asi nikdy nebudu. 60%

3 06.12.2022

Průměrný dobrodružný román s mýtickými prvky z doby pozdních křižáckých válek. Historické reálie jsou vcelku dobře vykreslené, ale na hodnověrnost historických dat se nedá dost dobře spoléhat - autor si rád přimýšlí, aby byl příběh zajímavější. Hlavní hrdina mi byl relativně sympatický, dávkování souboje zla s dobrem bylo přijatelné, celkově to byla oddechovka, nic výjimečného. 55%

1 16.02.2022

Román je založen na velmi zajímavé myšlence - vytvoření umělé inteligence pomocí mikroskopických inteligentních buněk. Inteligence, která se vytvoří v samotném lidském těle a nakonec začne překračovat hranice. Vlastní příběh hlavních hrdinů nebyl až tak čtivý, spíše mě zajímalo, jak se lidstvo popasuje se situací, kdy jiná inteligence začne soupeřit s člověkem.
Vlastně jde v románu o spojení několika žánrů - scifi, hororu či katastrofického žánru, přičemž výsledek je podobně nejednoznačný. Absence jednotícího hrdiny, který by příběh zceloval a proměnil v napínavé dobrodružství, je znatelná a je to škoda. I tak ale román hodnotím poměrně dobře. 75%

6 16.02.2022

Poměrně vzrušující kniha, což je skoro překvapivé u odborné literatury. Pro mě to mělo dvě zajímavé roviny - za prvé se o uvedenou tematikou (vliv emocí, duševního rozpoložení na fyzický stav těla - tedy propojení duševní a tělesné stránky člověka) už delší dobou zabývám a za druhé mě popis rivality nebo intrik ve vědeckém světě velmi zaujal. Ženy to ve vědeckých kruzích neměly jednoduché, musely se těžce prosazovat v této zpočátku ryze mužské doméně. Autorka to docela podrobně popisuje, jak často narážela na nadřazenost a blahosklonnost mužských šéfů a jak jí bylo upíráno uznání za její úspěšnou vědeckou činnost.
To hlavní téma knihy je ovšem její výzkum na poli buněčných receptorů. Dokázala, že molekuly receptorů jsou vstupní branou do buněk - díky nim mohou informace proniknout na místo určení a provést požadovanou změnu. Nálezem opiátových receptorů udělala doslova revoluci v molekulární chemii. V dalším výzkumu se věnovala peptidům, shlukům aminokyselin, které jsou nositeli informací v lidském těle - jsou to vlastně molekuly emocí. Vědecky bylo prokázáno, že emoční stav člověka je přímo spojen s jeho fyzickým tělem - což je něco, co naši předkové už dávno věděli, ale my jsme na to díky materialistickému přístupu k vědě pozapomněli.
Candace Pert se později věnovala i výzkumu léku na rakovinu nebo na AIDS, její vědecká dráha byla obdivuhodná po všech stránkách. Její kniha se četla poměrně dobře a ukázala mi, jak fascinující a vzrušující může někdy být vědecký výzkum. 80%

3 16.02.2022

Labutí píseň celé série. Hlavní vypravěč, Petr ze Sioraku, je spíše už jen průvodcem všech hlavních událostí té doby. Příběh je ještě více potlačen než v předchozích dílech a naopak více vystupuje do popředí popis dějinných událostí. Petr ze Sioraku často diskutuje s pomyslnou "čtenářkou", které vysvětluje pozadí či souvislosti různých činů hlavních aktérů té doby. A byla to doba velmi překotná jak v samotné Francii, tak v celé Evropě, kde tehdy zuřila třicetiletá válka. Ani francouzský král Ludvík XIII. se válce nevyhýbal a nutno říci, že byl většinou ve svých válečných taženích úspěšný a dobyl pro svou zemi významná vítězství.
Autor ságu nedokončil, respektive přestal ji dále prodlužovat, neboť se uzavřel i jeho vlastní příběh. Zemřel ve velmi požehnaném věku 96 let. Vysoký věk neubral na kvalitě jeho románů, byť jeho dílo z ranějších let se mi líbilo více. Tahle druhá část série už neměla takovou čtivost jako první část. Přesto celou sérii hodnotím velmi vysoko, neboť kromě velmi pěkného příběhu popisoval Merle i značně věrně celou historii Francie 16.-17. století. Poslednímu dílu dávám 70%, první části série 85%, druhé části 75%.

4 27.09.2021

Musel jsem až na "jádro" svých sil, abych dočetl Jádro.

Kdyby to Brett ukončil ve třech dílech, tak to mohla být super dobrá trilogie. Takhle je to promrhané dílo, které od cca poloviny ztratilo svůj prvotní náboj a ke konci bylo spíše utrpením to dočítat. Natahováním děje do 5 dílů (ziskuchtivost autora?) to Brett celé pokazil - poslední dva díly byly jen omílání stále stejných věcí a událostí.
Dialogy se staly strnulými - nad některými dokola se opakujícími obraty jsem v duchu úpěl ("tvá čest nezná mezí ... najdi svůj střed ... ohni se jako palma ve větru" apod.), všichni navíc jen vrčeli, uchechtávali se nebo si odplivovali na zem. Dlouhé bojové popisy také postupně více a více nudily (neustále kopání nohama, bodání do sběhu sil, nasávání magie a její vypouštění kreslením chran apod.), zvláště, když Brett používal už zcela nesmyslné akce ("přeskočila tři koně"). Děj ztratil svůj spád a plynul pomalu jak zahnívající voda v nějaké stoce - množství dějových linek bylo úplně zbytečné, většinu z nich bych z románu s klidem vyhodil. Brettovy výmysly okolo hora magie mě zcela znechucovaly - to neustále čtení aury, létání v povětří, odposlouchávání v náušnicích apod. ... to vše bylo místy až trapné, jak se to snažil naroubovat do toho fantasy světa. On v podstatě přenesl náš moderní svět do svého vymyšleného světa, kde místo vědeckých postupů použil jen jakousi hora magii, která dokáže vše. Z původně prostého a přitom geniálního fantasy světa, udělal jakousi frašku, kde díky magii můžete realizovat kdejaký nesmysl, který se do fantasy vůbec nehodí.

Jádro jsem četl přes dva měsíce, bylo to zoufale nudné a já dával přednost jiným knihám. Jen díky svému zvyku dočítat jsem to dotáhl do konce. Jádro si zaslouží nanejvýše 40%, celkově dávám sérii jen průměr 60%. K Brettovi se asi už nikdy nevrátím, tohle mi stačilo. Myslím, že má palma se ohnula až moc a zlomila se.

4 06.09.2021

Desátý díl a já jsem potěšen, že série neztrácí kvalitu. V tomto díle jsem se dozvěděl zajímavosti z práce císařského auditora a seznámil se s procesem odchytu a výcviku divokých zvířat pro zvěřince gladiátorských škol. Zároveň musel Falco řešit další případ, jenž ho nakonec zavedl až do afrických kolonií. Zápletka měla zajímavé rozuzlení. 75%

2 05.09.2021

Z Bretta se stává brepta. Svůj příběh boje lidí proti jadrncům stále více komplikuje a rozmělňuje o další a další postavy a zápletky. Bohužel tak činí na úkor čtivosti, protože se děj zadrhává a napětí ztrácí. Navíc se začíná opakovat, jeho stylistické obraty jsou neměnné a postupně až hloupě používané. Používá časté popisy bojů, přičemž samotné bojové umění je čím dál více nesmyslně přeháněné do neskutečnosti. Uvěřitelnost jeho příběhu pro mě stále více klesá a tím se ztrácí chuť ke čtení. Celkově je pro mě 4. díl spíše zklamáním - Brett už jen protahuje svůj úspěch z prvních dílů. Trochu se obávám, že poslední díl bude ještě horší. 60%

3 05.09.2021

Krásné povídky od mého oblíbeného spisovatele. Harte píše o autentickém "Divokém západě" v době zlatokopeckých horeček, kdy se právo ještě plně neprosadilo a často rozhodovala rychlá ruka a dobrý kolt. Nejsou to ale povídky ryze dobrodružného charakteru, většinou jde spíše o popisy života obyčejných lidí, kteří prožívají své lásky, nelásky, životní výhry i prohry, to vše okořeněné nefalšovanou mentalitou a kulturou obyvatel amerického západu poloviny 19. století. Je to trochu jiný svět, který již dávno zanikl, ale při čtení Hartových povídek opět ožívá před našima očima. 75%

3 30.08.2021

Intriky vévodkyně de Maudribourg vrcholí a Angelika se ocitá často ve větším nebezpečí než bývala v královské a pletichářské Paříži. Mnohokrát jí jde o život a musí napnout všechny své síly i důvtip, aby odolala všem nástrahám jejích protivníků. Romantická stránka příběhu poněkud ustupuje a více prostoru je dáno vášním vražedné vévodkyně i tajemným piklům nepřátel Angeliky a Jofreye. Příjemné čtení, byť jiné díly série byly lepší. 70%

1 25.07.2021

Třetí díl pokračuje v odkrývání historie jednotlivých hlavních postav - tentokrát se nejvíce věnuje Ineveře. Příběh místy ale poněkud zvolní svůj běh, až skoro přešlapuje na místě. Řekl bych, že autor začal pod vlivem úspěchu prvních dvou dílů trochu rozmělňovat děj a zbytečně ho natahovat. Také stále více stupňuje různé schopnosti hrdinů, až to začíná být přehnané - například hudba Rojera, díky níž ovládá jadrnce jako loutky, mi přijde zcela nesmyslná. Asi nejlepší je příběh Arlenův, který mi je také nejsympatičtější, dějové linky ostatních hrdinů trochu zaostávají. Závěr je úmyslně neuzavřen, dalo se to čekat - série má pokračování a je potřeba čtenáře nalákat. 75%

25.07.2021

Dokonale promyšlené úvahy a poznatky o vedení válek. Autor musel mít bohaté a značné zkušenosti z bojišť a válečných střetnutí, které dokázal geniálně sepsat a vytvořit jednoduché a zároveň výstižné poučení o tom, jak co nejlépe a co nejefektivnějí vést válku k vítěznému konci. Poznatky popsané v traktátu se hodí nejen pro vojevůdce a vládce při válečných střetnutích, ale dokážu si představit, že se dají částečně využít i v běžném životě, kdy mnohdy procházíme svými malými bojišti a střety. Dílo je třeba číst opakovaně. 85%

5 25.07.2021

Základní a zároveň komplexní seznámení s čínským léčitelstvím - které se utvářelo po tisíce let a které teprve posledních pár desetiletí v západní civilizaci více objevujeme. V knize je popsáno mnoho léčitelských postupů a metod, včetně léčivých receptů, díky nimž se každý může uzdravit nebo aspoň napomoci k uzdravení. 75%

25.07.2021

Po prvním dílu jsem se těšil na druhý a nebyl jsem zklamán. Příběh dál pokračuje v napínavém a kvalitním vyprávění, i když Jardirova linka není tak čtivá a zajímavá jako Arlenovy příhody. A jak už to bývá, největší nepřátelé lidí nakonec nejsou ti nelidští netvoři, ale lidé sami. Jsem zvědav, jak se příběh hlavních hrdinů v dalších dílech propojí. 80%

3 25.07.2021

Jeden z nejlepších příběhů o Falcovi. Zajímavá zápletka, patřičně mrazivá a napínavá a zároveň velmi pěkně seznamující sonda do oblasti zabezpečení Říma pitnou vodou. Řím bylo v té době milionové město a přitom mělo velmi pokročilé zásobování vodou včetně kanalizačního systému. Římané prostě uměli svůj život vylepšovat tak, jak se později středověkým stavitelům ani nesnilo. Příběh mě bavil, měl spád i patřičné vygradování v závěru. 80%

1 25.07.2021