sgjoli komentáře u knih

Na tuto knihu jsem se hodně těšila, a i když z toho nebyla nakonec pro mne 5hvězdičková pecka, jak jsem doufala, stejně jsem si knihu nakonec velmi užila. Bavilo mne postupné odkrývání jednotlivých rodinných tajemství, bavila mne ta atmosféra a i to samotné prostředí, kde se kniha odehrává. Autorka píše hodně čtivě, takže čtení vám rychle ubíhá. Co mi zabránilo hodnotit 5 hvězdami, je to, že zápletka je předvídatelná a hlavní pointa je snadno rozluštitelná dost dlouho před koncem, takže nějaké šokující rozuzlení se zde moc nekoná. Ale jinak to bylo moc fajn čtení, to ano. Mohu doporučit.

13 10.03.2019

Na tuto knihu jsem se hodně, hodně těšila, ale bohužel z toho bylo lehké zklamání a mé hodnocení je proto velmi průměrné. Bavil mne ten nápad literárního spolku a také fakt, že je kniha napsaná ve formě deníků. Historické události, kterým se zde autorky věnují, byly pro mne novinkou, to jsem si moc užila a dozvěděla jsem se spoustu nových věcí. Ale zhruba od poloviny kniha začíná sklouzávat do předvídatelné, plytce napsané romanťárny, což mi vůbec nesedlo, a ten konec mi přišel hrozně kýčovitý a na můj vkus až moc přeslazený. Takže tak...

30 10.03.2019

Světla zimní noci jsou dost neobvyklý příběh z doby druhé světové války, a to se mi právě na knize líbilo nejvíc. Že to bylo zase trochu něco jiného. Válka spojila dohromady řadu neobvyklých charakterů, navíc se děj odehrává v atraktivním prostředí cirkusu a ani těm se válečné hrůzy nevyhýbaly. Autorka píše hodně čtivě a mně se kniha líbila.

25 10.03.2019

Kniha Sirotek č. 8 mne bohužel dost zklamala. Tématem je rozhodně zajímavá, ale vůbec mi nesedlo to zpracování. Připadalo mi, že se v řadě pasáží autorka zabývá naprostými zbytečnostmi, které by si mohla klidně odpustit. Bavila mne ta linie popisující dětství hlavní hrdinky, když byla v sirotčinci, ale to pozdější období už mne moc nebavilo. Takže za mne nakonec průměrná kniha.

13 10.03.2019

Tak tahle kniha mi hodně sedla. Mezi postavami byla brzy rozpoznatelná ponorková nemoc, jak spolu nuceně tito lid trávili sedm dní v jednom domě. Trochu mne sice vytáčelo, jak jsou všechny postavy tak děsně povrchní a zahleděné samy do sebe, ale pak se postupně začaly postavy měnit a já z toho byla fakt nadšená. Jen mne mrzí, že se autorce nepodařilo dovysvětlit úplně všechno, co zde načala. Ale jinak za mne fakt super čtení a určitě doporučuju.

11 10.03.2019

Wow, prostě wow! Z této knihy jsem opravdu nadšená. Je to jedno velké psycho a mně se ještě teď dlouho po dočtení dělá lehce nevolno, když si na knihu vzpomenu. Ale je to myšleno jako pochvala. :-D Autor píše hodně syrově, jde přímo na dřeň a s ničím se nemaže. Ten děs a hrůza na vás z knihy útočí velmi silně. Kniha je neskutečně čtivá a má spád. Trochu jsem se bála toho srovnání s Kingem, ale myslím, že to celkem sedí.

25 09.03.2019

Tak tohle bylo naprosto skvělé čtení, moc jsem si to užila a určitě vám to moc doporučuju. Kniha mne nejvíc oslovila tou atmosférou a tím, jak útočí na to, co ve mne dokáže opravdu vyvolat strach. To "zlo", ten "nepřítel" je zde nepoznaný, neurčitý, nic o něm nevíme. A lidé se často bojí toho, co neznají nebo čemu nerozumí. To mne hodně bavilo. 1 hvězdu jsem ubrala, že jsem nedostala odpověď na jednu otázku, která byla pro mne zásadní. A taky jsem bohužel měla lehce naspoilerovaný konec, což mne mrzí. Ale jinak je tahle kniha skvělá.

18 09.03.2019

Tuhle knihu jsem bohužel nedočetla. Téma knihy mi přišlo zajímavé, ale nesedělo mi to zpracování. Postavy mne nebavily a v polovině knihy jsem se přistihla, jak mám nutkání všechno přeskakovat. Přišlo mi, že se autorka pořád plácá na jednom místě a děj se zbytečně natahuje. Snaha o poetický styl psaní tomu moc nepomohla. Kdyby se kniha trochu proškrtala, bylo by to lepší.

Za mne bohužel trochu zklamání, nakonec 3 hvězdy (dala bych 3 a půl, kdyby to šlo). Bylo to čtivé, taková fajn oddechovka, ale čekala jsem od toho něco víc, větší hloubku s větším přesahem. Celkově se mi to zdálo trochu ploché a místy lehce naivní. Na jedno přečtení to ujde, ale nadšením úplně neoplývám, na zadek jsem si z toho vysloveně nesedla a podruhé už nebudu mít důvod to číst...

10 09.03.2019

Zaujaly mne ukázky na internetu, a tak jsem po knize sáhla. A neprohloupila jsem. Tohle bylo skvělé čtení a ještě teď jsem lehce v šoku z toho, jak moc jsem se s některými pasážemi dokázala ztotožnit. Až mne to trochu děsí, vzhledem k obsahu. Ale je to velmi silné čtení, spousta věcí k zamyšlení a ukázka toho, jak moc umí někteří lidé ublížit. Moc doporučuju!

13 09.03.2019

Autorka má takový dost úsporný styl psaní, na který jsem si musela trochu zvykat. Nicméně Pod sněhem je velmi zajímavá sonda do psychologie jedné rodiny - autorce stačí pár stručně, ale výstižně napsaných vět, aby dokázala skvěle popsat momentální rozpoložení jednotlivých postav. Přiznám se, že mi někdy jednotlivé sestry, o kterých autorka vypráví, lezly trochu na nervy. Ale jinak musím říct, že se mi kniha dost líbila. Rozhodně je to zajímavá zkušenost. Závěrem snad jediné: jsem ráda, že nemám žádnou sestru, asi by to nedopadlo dobře. :-D

24 11.02.2019

Norské dřevo bylo mým prvním setkáním s autorem a já jsem skutečně nadšená. Vůbec nevadí, že děj není nijak akční či komplikovaný, protože ten děj tady prostě není důležitý. Bavila mne ta psychologie postav, jejich filozofování o životě, Bavila mne ta přímočarost a syrovost, s níž autor píše. Ale zároveň citlivost, s jakou dokázal popsat to, že někteří mezi námi prostě mají potíže sami se sebou a ne každý se dokáže s tím vyrovnat. Kniha je ponurá, temná, melancholická, skličující, na některých místech skoro až depresivní. Ale mně se to prostě líbilo. Murakami tímto u mne dost zabodoval.

57 04.02.2019

Přiznám se, že tato kniha mi dala trochu zabrat - četla jsem ji celkem dlouho. Ale i tak ji hodnotím relativně vysoko. Je pravda, že některým čtenářům by nemusely vyhovovat ty vleklejší, pomalejší pasáže, které se střídají s těmi akčními, dech beroucími, ale já si to užívala. Ta filozofická linka mne tu bavila. Je třeba říct, že se od čtenáře očekává určitá míra spolupráce (co se týká soustředění), aby se dokázal orientovat mezi tou tenkou hranicí reality, blouznění, fantazie a snovosti, co se v knize tu a tam mihnou. Závěr je pak skvěle vygradovaný, ten jsem si neuvěřitelně užila!

35 04.02.2019

Na tuto knihu jsem se dlouho těšila a nalákaly mne i pozitivní reakce, na které jsem narážela. A ve výsledku vůbec nejsem zklamaná. Autorka má celkem svérázný styl psaní, jde hodně na dřeň, vše popisuje dost přímočaře (hlavně co se týká vnitřního světa jednotlivých postav). Myšlenka toho, že slova mají moc ovládat naše chování, se mi moc líbila a autorka ji v této knize zpracovala velmi přesvědčivě. Řada věcí mne v knize přiměla se pozastavit a nad některými věcmi více přemýšlet. Kniha mne bavila a rozhodně ji doporučuju.

9 04.02.2019

Chtěla jsem dát původně jen tři hvězdy, ale dám 3 a půl za ten působivý závěr. Škoda, že se půlhvězdy tady nedají nijak naznačit.
Kniha bohužel nebyla thrillerem s prvky hororu, jak slibovala obálka. Autorka zůstala jen u náznaků thrilleru. Hororové to nebylo víceméně vůbec. Spíš takový průměrný dobrodružný román s řadou celkem akčních, napínavých a lehce tajemných pasáží. Ale jinak to bylo celkem fajn čtení. Na jedno přečtení proč ne. :-)

10 02.02.2019

Další z těch knih, které si zaslouží, aby byla čtená a mezi čtenáři rozšířená. A to pro to drogové téma, kterým se Memento zabývá. Je to skvělý odstrašující případ, jak strašný vliv na lidský život mohou drogy mít. A jak moc je to nebezpečné. Radek John to napsal velmi přesvědčivou a přístupnou formou, styl psaní je velmi čtivý a celé je to dost sugestivní. Knihu "My děti ze stanice ZOO" to sice úplně nepředčilo, ale jinak je to skvělá kniha a určitě stojí za pozornost.

40 16.12.2018

Ten nápad s kouzelnickou soutěží mi připadal zajímavý, i když je fakt, že jsem si při prvním čtení říkala „Co je to sakra za školu, že dospělí lidé dobrovolně nechávají studenty, skoro ještě děti, účastnit se tak nebezpečných soutěží, kde jim hrozí smrt, a ještě je v tom podporují?“ :-D Ale jo, bavilo mne to a já si to moc užila. A to zapojení jiných škol mi přišlo jako skvělá myšlenka. Skoro bych si možná uměla představit nějaké příběhy, které se odehrávají na těchto školách – docela bych si na toto téma něco i přečetla. :-D

Klasika na slovo vzatá. Fascinuje mne, že se Orwellovi na tak malém prostoru podařilo sepsat tak zajímavý příběh s tak silným přesahem. Ano, je zde řada metafor a skrytých významů, čtenář musí s textem pracovat a hledat mezi řádky, ale fakt to stojí za to. Skvělé, silné, čtivé – já jsem nadšená.

Tohle byl hodně silný příběh, z něhož mi na řadě míst běhal mráz po zádech. Autorka rozhodně umí psát čtivě, tohle jsem měla přečtené hodně rychle a nedokázala jsem se odtrhnout. Ale asi mi tam "něco" chybělo, co by mne osobně chytilo za srdce a nutilo brečet, jako se to stalo jiným čtenářům. Neumím to pořádně definovat, ale pro mne osobně to nebylo tak úplně TOP, jako to mají jiní. Nevím, asi jsem možná měla příliš velká očekávání. Každopádně se určitě jedná o velmi dobře napsaný příběh s nelehkým tématem a myslím, že se s tím autorka popasovala se ctí. Určitě mohu doporučit.

15 16.12.2018

Tento závěrečný díl mi přišel děsně depresivní, vzhledem k určitým okolnostem, co se tam staly (kdo četl, asi ví, na co narážím). Ale rozhodně jsem si tuto knihu užila. Jen si myslím, že si autorka mohla odpustit ten závěrečný epilog či poslední kapitolu aka „po 20 letech“, nebo jak bylo to časové období. To mi přišlo poněkud patetické a hlavně dost zbytečné. Kniha by se bez toho určitě obešla. Jinak si myslím, že jako závěr série je to rozhodně důstojné rozloučení. A jo, já tuhle sérii prostě miluju.

29 16.12.2018