shnilaspageta komentáře u knih
Já vlastně ani nevím, co napsat.
Zaujala mne především postava Chantal, zejména pro své atypické chování.
Není to úplně kniha ''na jedno brdo'', poněvadž se u ní musí přemýšlet, je to takové Kunderovské.
Abychom se jednou taktéž nestali Oceánií (v podobě Eurofederace) vedenou eurosoudruhy v čele s Ursulou von der Leyen.
Orwell nenapsal 1984 jakožto návod, nýbrž jako varování. Otěže jsou utahovány, a eurosoudruzi kníkají blahem.
Určitou sortu lidí, zvanou pravdoláskaři, či ''pravdověrnými demokraty'' pravděpodobně nikdy v životě nepochopím.
Copak to nevidíte? Svoboda je omezována, dovolíš-li si míti jiný názor, než-li ten oficiální, platí tě osobně Kreml, či různé obdobné nesmysly.
Dávám tomu pár let a máme taktéž Ministerstvo Pravdy.
Místo nesmyslných dotací (neboli prachsprosté přerozdělování kapitálu) bych osobně navrhl jednu a jedinou dotaci, a tou by byla dotace přesně na toto nadčasové dílo.
Nechť žije individualismus!
Toto drama jest vlastně popření známého rčení mluviti stříbro, mlčeti zlato. Jak by se děj dále odvíjel, kdyby Jan promluvil o tom, co co tíží? Jak pravila matka, srdce nezapomíná. Byť mnohdy je lepší neříkat nic, občas je nejlepší promluvit si.
Dnes jsem díky této knize úspěšně složil ústní maturitní zkoušku z jazyka českého. Kniha Listopád patří mezi mé favority. Námět a zpracování je excelentní. Ačkoliv jsem knihu četl mnohokrát, kdykoliv když se k ní vrátím, slzám i vzteku se neubráním. Ano, někdo kdo si potrpí na vyumělkované knižní výrazivo nebude příliš potěšen, ale v této knize je něco víc, a to je schopnost vyvolat pocity. Hrozné je, že popisované události se skutečně mohly stát, a to je to, co mě osobně děsí.
Pavilon č. 6 je vskutku zajímavá povídka. Kdo byl vlastně bláznem? Ovšem musím též zmínit povídku Neklidné duše. Zde si autor velmi vyhrál s plíživým popisem okolí, které postupně gradovalo. Naprosto excelentní.
Uf, hodně těžkopádné příběhy Němců vyhnaného během tzv. divokého odsunu. Tato kniha se mi četla poměrně velmi těžce. K. Tučková se zkrátka umí popasovat i s těmi nejčernějšími osudy našeho národa.
Ano ano, příběh Nětočky mě bavil, zejména neočekávané životní zvraty. Leč škoda, že jsme se my, čtenáři nedozvěděli, zda-li se třeba Anetta uplatnila jako zpěvačka. Kdo ví, třeba z ní byla zpěvačka celosvětového formátu.
Velmi nápaditá a svěží divadelní hra. Drama mělo spád a pro mě nepředvídatelný konec. Zaujal mě i celkový námět, povětšinou jsem se setkal s tím, že jsou to ženy, které se chovají nějak nepředvídatelně, zde to byl opak. Gogol zkrátka uměl.
Vážení, zde se jedná o literární klenot! Autentická sonda do hloubi nitra zbytečného člověka. Zatím se mi nestalo, že bych byl až natolik unesen popisem prostého, ale zároveň neobvyklého životního příběhu. Jak by pronesl ruštinou políbený člověk „это просто шедевр.“ Nelze udělit jiný počet hvězd, než-li 5.
(SPOILER) Nejdříve musím ocenit mistrovskou práci ilustrace díla, tak překrásnou ilustraci jsem tedy neviděl.
No, teď k příběhu, čekal jsem od naturalistického díla přeci jen něco víc, prostoduchost, naivita a následný pokus o sebevraždu mi přišel jako až příliš jemný naturalismus, kor od autora, který se popisu zhýralosti společnosti vážně nebojí. Proto hodnotím dílo 3*.
První a na dlouhou dobu poslední kniha, která se mi dostala od Kundery do rukou. Nevím, dle mého, kdyby toto dílo nenapsal renomovaný světový autor, žádné nakladatelství by po tomto románu ani neštěklo. Kniha vlastně o všem, ale zároveň o ničem.
Velmi plytký námět, leč zajímavá parafráze se Stalinem (za to dávám tu jednu hvězdu). Přiznám se, že toto dílo mě odradilo přečíst si další díla od autora.
Naprostý skvost, L.V. Tolstoj opět potvrdil svůj um vyprávění. Pravda, že smrt Ivana Iljiče mi přišla živější, na druhou stranu vcítění se do koně je vskutku originální nápad. Zde nelze jiné hodnocení, něž-li 5*.
(SPOILER) Poněkud mrazivé svědectví o pobytu v lágru... na druhou stranu, já osobně jsem zamyslil, jak je krásné radovati se z maličkostí. Odkazuji na radost, jenž prožívá Ivan Děnisovič po tom, co mu Cézar věnoval svůj podíl chleba a teplou šlichtu.
(SPOILER) Četl jsem impozantnější díla od autora, nu, na druhou stranu, velmi svěží námět gamblerství x prostopášnost žen (Blanche). Komická vložka ve formě babči byla příjemné osvěžení děje, úplně živě jsem si situaci extravagantní starší dámy u rulety dokázal představit.
Kafka zkrátka uměl. Všudypřítomná byrokracie, která nás ostatně sužuje i v dnešních dnech jest zde velmi barvitě popsána. Boj s úřady mně občas připadá, jako boj s větrnými mlýny, zkrátka něco, nad čím nejde zvítězit.
Velmi svěží téma. Místy i velmi vtipné situace, připadal jsem si jako v centru dění.
Děj byl jednoduchý, taková ''plážovka'', ideální na relax někde u vody v létě.
Krásný příběh s melancholickým laděním. Ačkoliv, hlavní hrdina mi přišel až místy křečovitě - násilným způsobem pochmurným. Dílo reflektuje i současný problém, ''ale notak, budeme jen kamarádi'' to jest fráze, která se slýchává i v dnešní době.
(SPOILER) De facto se může zde bavit o jakési částečné autobiografii. Pozdnyšev vzkázal, že si vede deník se svými sexuálními choutkami, kterou posléze ukázal své nastávající manželce, totožnou věc dělal i samotný Tolstoj. Dílo mi přišlo jakési uvědomění, že nežil mravně a nyní lituje svých dřívějších rozhodnutí.
Všem, kteří si čtení Nany přílišně neužili doporučuji si přečíst dílo vícekrát. Napoprvé jsem se, jak zde bylo již zmíněno kolegyní, jsem se též ztrácel v ohromném množství jmen všelijakých postav, no na podruhé jsem zažil přímo čtenářskou extázi.