SladkaK komentáře u knih

(SPOILER) Ke knize mě dovedl společný zážitek trasy z Porta do Santiaga. Podle mě nemusí jít člověk zrovna svatojakubskou cestu, aby pocítil vliv putování. Stačí vzít do batohu spacák, olfen mast, vazelínu, náplast na puchýře a jít. Kamkoliv. Alespoň týden vkuse neřešit nic jiného, než kolik km ujít, co sníst a kde spát. Pak zůstane v hlavě dost prostoru na to, aby si uvědomila, co potřebuje. Nicméně, proč jít jen tak někde, když můžete jít v Portugalsku a Španělsku, že jo.

Styl psaní mě chytl už od prvních řádků. Prolínání vyprávění ostatních postav ukázalo další pohledy a vykreslilo problémovou povahu hlavní postavy, která by bez nich měla mé plné sympatie.

Možná by s jiným mužem byla šťastnější, ne tolik vznětlivá? Naštěstí kniha skončila téměř otevřeně, takže si mohu myslet, že dlouhá pouť do Santiaga zaúřadovala, jak taková cesta umí.

02.03.2025

Príma rozvod! Výborně vykreslený příběh ze života. Příběh plný kdyby. Kdyby se za sebe Niklas uměl postavit. Kdyby byla Bea vůči svému muži víc vnímavá. Kdyby z Niklasovy strany byla láska základem vztahu a ne lítost. Kdyby Bea neutlačovala, nevyčítala, neviděla ve všem problém, nedělala vše po svém. Ale kdyby neexistuje. Byl to přesně ten typ vztahu, na kterém se člověk naučí být lepším člověkem.

Příběh je tak silný, že jsem při hodnocení štědrá, přivřu oko nad zbytečnými popisnými a vzpomínkovými pasážemi, které vždy odbíhaly od zásadního směřování děje a přeji si další překlady jejích knih.

02.03.2025

Bavilo mě nahlédnout zpátky v čase, jak se kdysi žilo, kolik co stálo, jak trávili lidé čas. Plynutí děje bylo meditační a zároveň ve správný čas přicházely napínavé zvraty. Nedokázala jsem se zbavit myšlenky, že mezi chlapci šlo o víc, než pouhé přátelství a tak některé pasáže provázel rošťácký úsměv. Poučný záměr odradit děti od kouření byl v ději zasazený tak trochu na sílu, ale cením snahu.

3 24.02.2025

Kolem Sedmilhářek jsem několik let chodila jako kolem horké kaše. Vždyť přece čtivo tohoto typu nemám ráda. Iritovalo mě prostředí i chování postav. Jejich charaktery mi přišly afektované a černobíle vykreslené. Ale na druhou stranu příběh plynul perfektně a vzbuzoval ve mně zvědavost. Takže jsem celou dobu čtení měla pocit, jako by mi vyprávěl pikantní drb někdo, kdo má nepříjemný hlas. Prostě to zkousneš, protože chceš vědět, jak to dopadne.

Poslední dobrou docela experimentuji, ale tohle fakt nešlo. Stačilo mi pár stran k dokonalému znechucení.

Děj se vyvíjí velmi zajímavě, že jej hodnotím lépe, než předchozí díl.

To se ale nedá říct o všem ostatním. Kniha by mohla aspirovat na poličku oblíbených fantasy. Kdyby ji neprovázely permanentní nervy na hlavní postavu (její způsob jednání s Xadenem mi přijde dost dětinský a toxický) a příležitostné nervy na chování zbylých osob a draků.

Jen taková vsuvka - Xadenovu zjizvenost obočí zmínila autorka tolikrát, že už v něm vidím spíš Freddy Kruegera, než nejvíc hot muže v okolí.

Autorka dramatičnosti dosahuje stylem uštěkané čivavy za plotem. "Čekám na smrt, která na mě teď čeká. Tahle situace skončí jedině děsivou smrtí. Tenhle člověk právě zemře..." Ale jaké překvapení. Po celou dobu knihy se ani jeden zastrašující štěk nevyplnil. Jediné, čeho tím autorka dosáhla, tak že mě dokonale otrávila.

Původně jsem měla chuť udělit více hvězdiček, ale je obrovská škoda, že tak fantastický námět tak moc kazí styl, jakým je vyprávěn.

8 09.02.2025

Kniha je napsaná stylem jako pro malé děti a vyloženě mě štval. Kdybych šla do hloubky, asi bych narazila na nesrovnalosti a faktické chyby. Ale o to tady nejde.

Pět hvězd dávám za to, že autorka vyslala do světa nástroj, který může lidem pomoct zapřemýšlet nad dopadem přípravků na jeho vlastní zdraví a hlavně dopadem svého života na planetu.

Před nedávnem jsem viděla dokument “Buy Now na Netflixu. Upřímně ve mě vzbudil mnoho negativních a úzkostných emocí. Pak jsem náhodou narazila na tuto knihu v knihovně a přála bych si, aby tuto knihu dostalo do rukou co nejvíce lidí.

Sama jsem si neuvědomovala spoustu věcí, ale díky přečtení mám alespoň malý návod, jak se uskromnit, změnit přístup a vytvářet vlastní přírodní produkty.

02.02.2025

V kategorii "námořníci", nominuji tuto knihu na nejlepší čtivo, jaké jsem kdy četla.

Život námořníků, podmínky života na lodi, hrůzné ztroskotání, snaha o přežití, seznámení s obyvateli pustých ostrovů, těžký návrat domů, velké ztráty na životech, osud Ansonovy flotily i těch nepřátelských, pozadí mořeplaveb... to je stručný výčet ohromných témat, které způsobily můj permanentní výraz tzv. vykulení očí během čtení.

V první řadě musím ocenit autora, že se mu podařilo seskupit všechny informace - početné i protiřečící se - v tak čisté, smysluplné a čtivé vyprávění.

Styl, jakým zahajuje kapitoly, mě vtáhly do příběhu ihned. Knihu jsem nedokázala odložit a napjatě čekala až do konce. Ten ve stručnosti doplnil informace, jak to s přeživšími u soudu dopadlo. Což si pochvaluji. Nejhodnotnější část knihy totiž byla stejně jinde.

Děkuji za výlet do osmnáctého století. Je pro mě těžko uvěřitelné, že tyhle řádky jsou naší historií. Znovu jsme se přesvědčili, že ty největší příběhy přináší sám život.

2 28.01.2025

Kniha mě strhla jako ona osudná lavina. Tedy, aby nedošlo k nedorozumění. Lavina mě do dnešního dne nestrhla (a doufám, že díky knize budu vědět, jak se jim vyhnout a přeji si, ať se na oplátku vždy vyhnou zase ony mně).

Detailní vysvětlení jednotlivých druhů, příčin, nahlédnutí do osobních nepříjemných a mnohdy tragických zážitků, to vše mě stáhlo a nepustilo, dokud jsem nedočetla poslední stránku knihy i příručky. Plavala jsem knihou tam a zase zpátky a vím, že se k ní vždy ráda vrátím.

A vám doporučuji to stejné. Pokud rádi trávíte čas v horách, občas se vydáte mimo sjezdovku, tak je dobré vědět.

1 22.01.2025

Letos se nebudu nalévat svařákem a přečtu si vánoční knihu. Řekla jsem si. To by mohlo mít na atmosféru podobný účinek a ještě udělám něco pro své zdraví. No, ani omylem. Jelikož jsem knihu dočetla do konce, bojím se, že jsem přišla o příliš mozkových buněk. Jestli hledáte odstrašující příklad, jak by se kniha neměla psát, tady je.

Myslela jsem si, že mě ohledně dýchání nemůže nic překvapit. Překvapivě jsem se ale dozvěděla, že dýchat neumím vůbec. Celá kniha byla takovým stručným zamyšlením nad všemi aspekty života - pozitivní přístup závislosti, otužování, strava, pohyb a tak dále. Stojí za to, se do těchto témat ponořit hlouběji. K tomu je třeba sáhnout po další literatuře.

2 05.12.2024

Coura ode mě dostala velkorysé "ztráta času" a kdyby bylo možné jít v hodnocení ještě níže, na Kolouška bych ráda aplikovala. Hlavní hrdinka je zde jako vyměněná. Hysterii vyčerpala během kempování v předešlé knize a zde, na sjíždění řeky už asi nezbylo. Tato nekonzistentnost je sice převlečená za vývoj charakteru, ale já jí to nevěřím. Stejně jako lásku ke Karlovi. Aby mi nebylo líto času, který jsem knize věnovala, zkusím najít něco pozitivního...

...

Kniha má naštěstí jen 264 stran.

Žasnu nad tím, jak mnohostranný byl Leonardo génius a zároveň stejně lidský, jako obyčejný člověk. Bavilo mě, jak ghostoval panovníky a vyhýbal se dokončení děl, kterého nebavily. Rozpracovat spoustu nápadů a pak je nedokončit máme společné. Zpětně bych ocenila menší hloubku vysvětlování jednotlivých děl, přišlo mi to zdlouhavé. Víc mě zajímaly jeho vědecké poznatky, pitvání a celkově jak to kdysi fungovalo. Fascinuje mě, jak tyto poznatky propsal do malování i to, kolik stránek deníku byl schopný popsat.

15.11.2024

Uff. Tak na tuto dávku úzkosti a těžkosti jsem nebyla psychicky připravená. Čtení jsem si musela rozložit do menších porcí, protože jsem vše potřebovala vstřebat. Líbil se mi styl, jakým je kniha napsaná. Minimum dialogů, jen nesouvislý tok myšlenek.

1 04.11.2024

(SPOILER) Klub psáčů konzumuju na instagramu už velmi dlouho. Upřímně jsem byla velmi zvědavá, jak Petr uvede všechny ty skvělé rady a tipy do praxe. Kniha měla spád, místy tak rychlý, že jsem nestíhala pochopit, co se děje a musela jsem se vracet. Přirovnání a vtípky dokázaly nahlas rozesmát (popisu jedné postavy, který byl takový vágus, že kdyby existoval vágusland, seděl by na vágustrůnu a pyšně držel vágusžezlo dávám 10/10). U erotických scén mi nebylo trapně za autora. Byly přirozeně syrové. Každá věta měla nějaký smysl. Kromě těch ujetých útržků a screenů konverzace. Nějak mi nesedělo teen prostředí. Na druhou stranu chápu, že tohle by se ve vyšší věkové kategorii u podobně vyspělé populace stát (s největší pravděpodobností) nemohlo. Do půlky knihy jsem měla vtíravý pocit, že hlavní postavě je více než sedmnáct, protože taková sebereflexe a určité vyspělé myšlenky mi k tak mladému člověku neseděly. (POZOR SPOILER) Na úplném konci si však reputaci mladistvé blbosti napravil a kniha skončila bohužel úplně jinak, než jsem po masivním marketingu "nečekej teenage blbinu" doufala. Tím si vysloužila hvězdičku mínus.
Ale pouze jednu, jelikož se opět dostáváme k tomu, že je mu přece sedmnáct!

3 27.10.2024

Osobně nemám ráda lidi, kteří si pořád na něco stěžují. Věřím, že člen královské rodiny bojuje s rozporem mezi určitými pravidly a povinnostmi a touhou po svobodě a nezávislosti. Pasoval se do role oběti a snažil se vzbudit soucit. Do poslední chvíle jsem se snažila nesoudit, jenže mi chybělo jeho převzetí zodpovědnosti za svá rozhodnutí a dobrovolně jsem nasávala fňukání na 400 stranách. Do těch zbylých světlejších 40 stran se vlezly zajímavé informace. Ale bohužel, po přečtení knihy se cítím jako po kávičce s kámoškou, která mě zasypala problémy a vysála ze mě energii. Předstírám hodně práce a ahoj už musím jít.

5 21.10.2024

Velmi stručná kniha. Je takovým výcucem ze všech možných sebe rozvojových knih, proto se ji vyplatí mít doma jako takový reminder.

1 12.10.2024

Eleanor mě vážně štvala. Upřímně jsem ji chtěla po prvních kapitolách odložit. Nevěděla jsem, jestli pořádá nějaký sociální experiment, nebo je vážně taková prudérní kráva. Čím víc se ale odhaloval děj, tím víc jsem chápala, proč je taková a tím větší soucit jsem s ní měla. A možná právě proto, že jsem byla z knihy ze začátku tak znechucená, mě celková atmosféra, tempo knihy, dávkování informací i sebereflexe hlavní postavy, velmi překvapilo a těšilo. Nebo měknu. Poslední dobou jsem s tím hodnocením nějak štědrá.

10 11.10.2024

"Nestálo to ani za tu půl hodinu nepozornosti, kterou jsem tomu věnoval." Souzním a aplikuji na tuto knihu.

No dobře, ten Falešný autostop za to naopak i trošku stál. Vlastně asi nejlepší povídka, jakou jsem kdy četla.

3 09.10.2024

Na dnešní poměry už velmi starý titul. Hledala jsem něco stručnějšího a údernějšího, tady popisuje pravidla velmi abstraktně. Dále mi vadilo, že u spoustu věcí autorka napsala jen, že se to tak dělá, ale už nevysvětlila proč. A nakonec se často opakovala.

09.10.2024