Terinka-ka
komentáře u knih
Dcery dvouhlavého draka: Příběh „ženy pro útěchu“
William Andrews
Přečteno za dva dny. Dlouho jsem nečetla něco tak silnýho a čtivýho.
Prsa a vajíčka
Mieko Kawakami
Tohle je zas uplně jinej pohled na japonskou literaturu než znám. Otázky ženství, umělého oplodnění, postavení žen v patriarchální společnosti Japonska.
Chvílemi se neděje nic, pak zase hodně přemejšlení a pak vás strhne napínavej děj.
Za mě super!
Kočka a město
Nick Bradley
Kniha je poskládaná z několika propletených příběhů. U některých mi chybělo dokončení, ale na celkovém dojmu to nic nemění.
Je psaná japonským stylem, což se mi líbí. Nechybí taková ta záhadná magická atmosféra, která čtenáře udržuje v napětí.
Za mě super!
Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
Když se mi tahle knížka dostala do ruky, řikala jsem si “zase další story o pracovní táborech, mučení a líčení těch největších zvěrstev”. Ale tohle je jiný. Úplně obyčejné příběhy všedního života lidí v zemi, kde je všechno jinak a špatně.
Čtivě napsaný. Příběhy jsou vybrány tak, aby se prvoplánově nesnažily šokovat, ale přiblížit život těch lidí a zároveň aspoň aspoň trochu porozumět jejich chování.
Za mě boží!
V polévce miso
Rjú Murakami
Tohle je docela nářez, chvílemi mi přišlo, že čtu horor.
Přečetla jsem to na jeden zatajenej dech! Super nechutný, divný, čtivý. Asi to není pro každou povahu, ale mě to bavilo.
Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování
Haruki Murakami
Klasicky tajemná atmosféra s jednoduchým příběhem. Od začátku do konce jsem chtěla vědět, co se teda stane a všemu přijít na kloub. Bavilo me to!
Objevuje se hodně filozofování o smyslu života.
Četla jsem anglickou verzi, takže nevím jak moc zdařilá je verze česká. Obecně se mi ale líp čtou Mutakamiho knížky v angličtině, má to lepší atmošku:))
Dílo je hodně podobný Norskýmu dřevu.
Hon na ovci
Haruki Murakami
Do téhle knihy se mi teda nešlo vůbec ponořit. Buď to bylo mnou a nebyla ta vhodná doba na čtení, anebo to je psaný tak nějak nudně:)) některé kapitoly jsem zhltala hned a některé mě tak hrozně nudily, že jsem knížku pořád odkládala a četla ji dost dlouho.
Takže celkovej dojem z toho rozkouskovanýho čtení nic moc.
Slon
Martin Suter
Super příběh, velmi čtivě napsanej.
Trochu to připomínalo knihy od Michaela Crichtona.
Medvědín
Fredrik Backman
Budu dělat, že prvních 200 stran neexistuje a pak budu tvrdit, že to bylo dobrý čtení... ale!
Těch milion opakujících se výroků, co věta, to nějaký rádoby moudro, to mě od čtení fakt odrazovalo. Náběh má ta knížka opravdu pomalej a otravnej, kdybych nebyla ten člověk, kterej nedokáže nechat rozečtenou knihu, tak to zabalim.
Četla jsem od Backamana Babička pozdravuje a omlouvá se a tu knížku miluju, tady mi bohužel vadil jeho styl psaní.
“Ještě neví, že toho bude litovat. Kdyby věděla, že se vrátí jako někdo jiný,utekla by. Už nikdy nic nebude jako dřív. V budoucno na to nikdy nezapomene. “
Uf tak tyhle poznámky jsem musela hodně filtrovat, vyignorovat prvních 200 stran a pak už to šlo a konečně to mělo spád.
Hledání přítomného okamžiku
Ruth Ozeki
Kniha zpracovává několik těžkých témat najednou.
Téma sebevraždy, osamělosti, svědomí, povahy japonské kultury, druhá světová válka, myšlenky buddhismu, kvantová fyzika..je nabitá informacemi a na to, kolik filozofických úvah se v knize objevuje, je příběh psaný čtivě a lehce. Není to ovšem jednohubka, kterou přečtete během dvou dnů. Mozkové závity se u ní nezastaví :)
Kniha mě bavila, ale lépe se mi četla část, kterou vypráví Nao, Ruth mě tolik nezaujala a trochu obtížněji jsem se k ní vracela.
Konec knihy má typicky japonský nádech.
Všechny barvy nebe
Amita Trasi
Tahle kniha mě překvapila. Sama bych si ji asi nevybrala, ale jsem ráda, že se ke mě dostala.Je krásná, hluboká.
Silný, emotivní příběh o krutosti, obchodu s lidmi a nucené prostituci. Za celým textem visí otázka lidských práv a rovnosti.
Ačkoliv téma je těžké, kniha byla psána lehce až s pohádkovým nádechem.
Od samého začátku jsem nemohla přestat číst, děj mě pohltil natolik, že jsem při čtení měla husí kůži a zaslzené oči.
“Pořád si moc přeju, aby lidé otevřeli oči a pochopili, že lidskost je mnohem důležitější než kasta, nebo vyznání. Že každá lidská bytost má svá práva a že je velký hřích, když se k lidem chováme špatně.”
Jediné, co mi vadilo, bylo velké množství indických slov.
Má rusínská vyšívanka
Barbora Zavadilová
Ta holka má talent!
Je to naprosto skvělá jízda napříč Podkarpatskou Rusí, plná zajímavejch popisů tamních krajů, napínavýho hledání příbuzných a ještě napínavějšího životního příběhu autorčiny babičky.
Kromě toho, že jsem se nemohla odtrhnout od čtení, tak se taky nemůžu zbavit touhy vydat se na Ukrajinu. Díky!
Serotonin
Michel Houellebecq
Šíleně dlouhý věty, přeskakování v ději a jedna velká nuda.
Já už teda nikdy víc.
Probudím se na Šibuji
Anna Cima
Tu knihu jsem doslova hltala.
Miluju Japonsko a po jeho návštěvě jsem se cítila úplně stejně, jako hlavní hrdinka. Proto mi téma bylo hodně blízké a celou četbu jsem jen nadšeně a souhlasně přikyvovala.
Kniha je psaná hovorově, text plyne jako po másle. Objevuje se tam dost vtipných pasáží, zároveň se v textu skrývá spoustu hlubokých myšlenek, které snadno přejdete, aniž byste jim věnovali větší pozornost.
Přikláním se k názoru, že konec je trošku useknutý, ale možná to byl záměr- zůstat rozdvojený s myšlenkou, která bude nadále přemítat nad osudem Jany a Viktora.
Borovicové ostrovy
Marion Poschmann
Nádherný přebal, zajímavé téma, moje oblíbené Japonsko-všechno znělo nadějně, dokud jsem nezačala číst.
Ačkoliv mám ráda poetické texty, tento styl psaní mi vůbec nesedl- nekonečné filozofické věty, plné poetických obratů, až se v tom člověk ztrácí. Několikrát jsem si musela věty přečítat dokola a leckdy mi pointa stejně utekla.
Dějově originální, ale vůbec se to nerozjelo.
Neříkej, že nemáme nic
Madeleine Thien
V knize se prolíná několik dějových linií a zpočátku mi dělalo dost problém udržet tempo a neztrácet se v postavách a ději.
Téma knihy je zajímavé a některé pasáže velmi čtivé, ale přece jen se text nečte úplně lehce a musela jsem se hodně soustředit. Po přečtení se mi ulevilo, že to mám za sebou..
Ačkoliv jsem se dozvěděla mnoho zajímavých informacích o dějinách Číny, knihu už bych znovu číst nechtěla.
